Lhenice a jejich vejce: Lhenice zaplatí za chyby ministerstva

Vejce domácích slepic v obci Lhenice obsahují vysoce toxické PCB a dioxiny. Včerejší zpráva ČT také uvádí, že dlouhodobější konzumace vajec může způsobit vážné zdravotní důsledky. Je více než zřejmé, že příčinou kontaminace je více než 10 let nezabezpečený sklad vysoce toxických odpadů těchto látek v obci. Ohrožení zdraví v lokalitě je výsledkem dlouhodobé nečinnosti a zásadního pochybení ministerstva životního prostředí. Důsledky mají nést obyvatelé obce nejen zdravotními riziky, ale také finančním zadlužením obce řádově v částkách několika milionů. Jedině za těchto podmínek zahájí MŽP opatření k likvidaci toxických odpadů.

 

Příběh začíná v letech 1996 – 9, kdy byly s posvěcením ministerstva do bývalého areálu družstva v obci naváženy tisíce tun vysoce kontaminovaných zemin a odpadů s PCB z celé ČR. Tehdy vzniklá firma slíbila, že vymyslí zařízení na jejich likvidaci. Od původců odpadů inkasovala miliony za převzetí odpadů. Ministerstvo bez záruk poslalo další desítky milionů dotací. Zařízení nebylo vymyšleno a desítky milionů kdesi pryč. Firma v roce 2001 podala návrh na konkurs. Zbyl po ní dluh ve formě odpadu, jehož likvidace byla odhadnuta na 50 až 100 milionů korun. Následovaly několik let se táhnoucí, nikam nevedoucí právní spory s podivnými zápletkami. Zatím se z nehlídaného skladu ztrácely odpady, kdosi vypustil vody s PCB na čističku, vítr roznášel silně kontaminované nezakryté zeminy, okolí není řádně monitorované.  Dodnes. 

Všechny vysoce nebezpečné a toxické odpady PCB měly být zlikvidovány podle předpisů ČR ještě před rokem 2004. Podle evropských předpisů a našich závazků již vůbec neměly existovat do roku 2010. Současný stav skladu je v rozporu minimálně s dalšími dvěma mezinárodními dohodami o ochraně před nebezpečnými chemickými látkami. 

V roce 2012 jsem případ šetřila jako zástupkyně ombudsmana a žádala naléhavě o řešení tehdejšího ministra. Prý se ještě o havárii nejedná a počkáme, až bude někdo ohrožen. Opravdu musíme čekat, až na neřešená rizika někdo doplatí zdravím, životem? Téměř v každém kraji najdeme několik obdobných vysoce rizikových pozůstatků „nezdařeného" nebo „výhodného?" podnikání s jinými odpady.  Právní změny, které by mohly tomuto stavu předcházet, ministerstvo neřeší. Finance na nápravu ve Lhenici mají zajistit dotace, kraj
a obec.

Myslím, že případ obce Lhenice je názorným mementem pro obce a města při zvažování, zda na jejich území umožnit budování skládek, uložišť, spaloven nebo rizikových chemických provozů. Prý obce nedůvěřují záměrům tohoto typu. Inu není se co divit.


Přikládám také dopis, kterým jsem žádala pana ministra životního prostředí o prošetření a popohnání problematické situace v Lhenici.

 


Vážený pan ministr

Mgr. Richard Brabec

Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 1442/65

Praha 10

100 10

 

V Přerově 25. dubna 2016

Vážený pane ministře.

V prosinci minulého roku jsem se na Vás písemně obrátila s žádostí o setkání ve věci nezabezpečeného skladování odpadu PCB a nebezpečných chemických látek v obci Lhenice. Na vážnou situaci Vašemu ministerstvu známého případu jsem Vás navíc již dvakrát upozornila s žádostí o nápravu také na jednáních pléna Senátu Parlamentu České republiky dne 18. 3. 2015 a 12. 8. 2015. K nápravě nedošlo a schůzka, o kterou jsem žádala společně se starostkou obce Lhenice, nebyla do dnešního dne akceptována. Nezbývá tedy, než Vás opět touto formou otevřeného dopisu vyzvat k řešení nežádoucí situace.

Pro připomenutí dále uvádím stručná fakta k případu. Firma Enviro Technology Today, spol. s. r. o (dále ETT) navezla v letech 1996 -9 do objektu Areálu Lhenice pronajatého v r. 1995 od společnosti A. P. S. Praha k. s., bývalého zčásti nekolaudovaného zařízení pro nakládání s chemickými prostředky na ochranu rostlin (dále areál), tisíce tun vysoce nebezpečných odpadů k údajnému zneškodnění. Zařízení na zneškodnění opadů však teprve vyvíjela. MŽP ČR poskytlo firmě na výzkum zařízení dotaci v desítkách milionů korun. Firma ETT převzala od původců odpad PCB k zneškodnění za úplatu. Cena za převzetí tuny nebezpečných odpadů PCB ke zneškodnění dosahovala stovek až tisíců korun.

Firma neuvedla zařízení na zneškodnění odpadu do legálního provozu. V roce 2001 podala fa ETT návrh na vyhlášení konkursu na svůj majetek. Konkursní řízení bylo v dubnu 2004 zrušeno, neboť majetek konkurzní podstaty nepostačoval na krytí nákladů konkurzu. V červenci 2004 byla výpovědí ze strany vlastníka areálu ukončena fy ETT nájemní smlouva. V srpnu 2004 došlo podle usnesení soudu k výmazu společností z obchodního rejstříku. Následně bylo z podnětu ČIŽP soudem řízení o likvidaci firmy obnoveno. Beze změny prověřovaného majetku fy ETT došlo usnesením ke konečnému výmazu společnosti v říjnu 2009. Navezené odpady zůstaly v Areálu, jehož vlastníkem je společnost Panství Bechyně SE, právní nástupce původního vlastníka.

V únoru 2008 podal vlastník areálu Panství Bechyně soudní žalobu proti České republice resp. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o vyklizení nemovitosti, neboť podle jeho názoru je vlastníkem odpadů po již neexistující firmě stát. Soudní řízení o žalobě bylo završeno rozhodnutím Nejvyššího soudu v září 2014. Soud návrh žalobce zamítl, vlastník odpadu ale v předmětném řízení určen nebyl.      

V současnosti je podle mně dostupných informací v areálu uloženo na venkovních plochách cca 5500 tun odpadu zeminy silně kontaminované PCB a cca 100 m3 kapalných odpadů (olejů) ve třech laminátových věžích. Další tekutiny neznámého množství, původu a složení (cca. 600m3) je v otevřených pěti polozapuštěných betonových vanách. Uzavřené budovy jsou zaplněny množstvím zařízení a nádob s obsahem látek s PCB ale také dalších nebezpečných chemikálií, snad i bojových látek. Uvedené informace vychází z dostupných podkladů a sdělení „jakéhosi neformálního správce objektu“ (p. Kaplánka) vlastnícího klíče od Areálu. Prohlídku lokality jsem provedla dne 25. 6. 2015 spolu se zástupci oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích a ředitelem ČIŽP, kterého jsem o spolupráci požádala.

Poslední kontrola množství a druhů odpadů provedená ČIŽP v roce 2009 odpovídala dle zápisu stavu zaprotokolovanému v roce 2004. Při mnou iniciované prohlídce v měsíci červnu 2015 však byla zástupci ČIŹP konstatována, již na první pohled zjevná manipulace a změny skladovaného odpadu.

Neboť není jasno v otázce vlastnictví odpadů, žádná osoba se k jejich likvidaci nehlásí a ani je nezabezpečuje proti nežádoucímu vlivu na okolí. Není evidován přesný obsah odpadů, zda přibývají či naopak. Množství uložených odpadů bylo zaznamenáno pouze odhadem. Průzkumy provedenými v roce 2009 bylo zjištěno částečné šíření kontaminace PCB, zejména povrchovými vodami, mimo zájmový areál.

Zabezpečení areálu skladu vysoce nebezpečných odpadů je naprosto nedostatečné. Drátěný plot areálu je poškozen a proti vstupu cizích osob nefunkční. Občané upozorňují, že na pozemky v areálu se chodí pást zvěř. Areál je po většinu času opuštěn, není hlídán. Přírodní požární nádrž, do které jsou odváděny PCB kontaminované vody, byla v rozporu se zákazem v roce 2011 vypuštěna neznámým pachatelem. V roce 2012 došlo ke krádežím čerpadel a uzavřených ventilů laminátových věží. Není zřejmé, zda látky původně se v nich nacházející unikly po odebrání ventilů, nebo byly odčerpány řízeně. Budovy areálu jsou uzamčeny jednoduchým lehce překonatelným zámkem. V průběhu mé prohlídky areálu s ředitelem ČIŹP bylo p. Kaplánkem opakovaně upozorněno, že může dojít k požáru nebo jiné závažné havárii.

Orgány státu, v jejichž kompetenci je bezpečnost a ochrana zdraví a majetku osob, stejně jako životního prostředí jsou od roku 2009 ve výkonu kompetencí fakticky nečinné a to z důvodu trvající nejistoty odpovědného původce a vlastníka odpadu. Plnění základních podmínek nakládání s nebezpečnými odpady podle zákona o odpadech, včetně např. požárně bezpečnostních opatření není vymáháno.

Stát stejně jako panství Bechyně vlastnictví odpadu v areálu skladu Lhenice nadále odmítají. Dotčení však ani po konečném rozhodnutí Nejvyššího soudu neučinily žádné kroky k tomu, aby určení vlastnictví bylo stanoveno (např. žaloba o určení vlastnictví).

Ochrana zdraví, majetku osob a životního prostředí je v rámci právních předpisů garantována výkonem vrchnostenské veřejné správy. Zákony stanovují úřadům odpovědnost a povinnost zajistit a kontrolovat stanovená zákonná opatření ochrany prostřednictvím jim svěřených kompetencí. Nečinnost úřadů v případě skladu nebezpečných odpadů, zvyšuje rizika ohrožení zdraví a životního prostředí. Podle mého názoru důsledek nečinnosti a běhu času nesvědčí zájmu o určení odpovědného původce nebo vlastníka odpadů, tak aby náklady na jejich zabezpečení a zneškodnění odhadované nyní ve výši cca 100 milionů korun, nemusely být hrazeny z veřejných rozpočtů.

Zákon o odpadech v platném znění (nyní v §27) stanovuje již od roku 2004 povinnost zneškodnit veškeré odpady s obsahem PCB do konce roku 2010. Tato povinnost vyplývá ze Směrnice Rady 96/59/ES a byla do zákona implementována na základě přistoupení k EU. Jen existence výše uvedených odpadů PCB je v přímém rozporu se zákonem a evropskou směrnicí.

Česká republika je od roku 2002 vázána Stockholmskou úmluvou 4 č. 40/2006 Sb. m. s., o perzistentních organických polutantech. Státy, které ji přijaly, deklarují potřeby učinit opatření pro prevenci nepříznivých vlivů způsobených POPs včetně PCB, ve všech stádiích jejich životního cyklu. Lze se domnívat, že ustanovení přílohy A části II. Písm. b) Stockholmské smlouvy nejsou v případě Areálu s odpady PCB plněna.

Vzhledem k množství skladovaných nebezpečných chemických látek, si současně dovoluji upozornit na zákon č.224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU . Pro provozovatele užívající objekt, ve kterém jsou nebezpečné chemické látky v stanoveném množství, vyplývají z také těchto závazných dokumentů nezbytné povinnosti k zabezpečení ochrany osob a životního prostředí.            

Vážený pane ministře, nezabezpečený a de facto nelegální sklad odpadů PCB a nebezpečných chemických látek ve Lhenicích je vysokým rizikem pro životní prostředí. Za současné neexistence odpovědného provozovatele a tedy neplnění žádných bezpečnostních opatření a zákonných podmínek provozu je zdravotním a bezpečnostním rizikem i pro obyvatele v jeho okolí. Skladování odpadů s obsahem PCB je v rozporu s evropským právem a jeho nedostatečné zabezpečení proti úniku v rozporu s mezinárodními závazky ČR.

Situace v areálu zatím nedosáhla do fáze havárie. Podle mého názoru se nelze spokojit s odůvodněním, že podle české legislativy lze v případě neznámého vlastníka odpadů jejich zabezpečení a zneškodnění řešit až tento stav nastane. Takový důsledek nečinnosti by mohl vážně ohrozit zdraví občanů a poškodit životní prostředí. Bylo by to také v naprostém rozporu s principy a obsahem výše uvedených mezinárodních závazků.

Ve smyslu výše uvedeného nemůže být řešením ani neformální vyjednávání s představiteli Jihočeského kraje o převzetí odpovědnosti za odpady a chemické látky v Areálu Lhenice.      

Žádám Vás proto o stanovisko k popsané situaci podle zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu PČR ve znění pozdějších předpisů a zajištění nápravy, neboť ta je v kompetenci Vámi řízeného ministerstva, případně úřadů jemu podřízených nebo v jeho metodické gesci.

 

RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR