Senátorka Seitlová připravila veřejné slyšení k průplavu Dunaj – Odra – Labe,realizace může mít výrazný dopad na život obyvatel regionu

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Rozhodnutí vlády o pokračování přípravy průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL) se čeká během příštích týdnů. Realizace záměru vodního koridoru, tzv. průplavu DOL může významně zasáhnout a ovlivnit náš region. Právě u Přerova je navrženo křížení jeho tří větví: Labské, Dunajské a Oderské.

Koncem minulého roku zveřejnilo ministerstvo dopravy výsledek studie proveditelnosti průplavu. Prezentována byla ekonomická výhodnost záměru v části odersko-dunajské větve. V březnu proběhlo k materiálům mezirezortní připomínkové řízení[1] s návrhem pro vládu podat opětovně návrh na zařazení průplavu mezi strategické evropské dopravní trasy (ze systému byl v r. 2013 vyřazen) a zahájení přípravy odersko-dunajské větve v etapách počínajících
od hranic s Polskem. Trasa DOL je v návrhu tzv. optimální varianty částečně změněna proti dlouhodobě chráněnému koridoru
[2]. Následně by měla být zařazena do aktualizované Politiky územního rozvoje ČR. Stane se tak pro kraje a obce závaznou.  

Započetí vlastních stavebních prací je navrhováno již v dalším dotačním období EU, tedy počínaje rokem 2027. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na 585 MLD korun, větev Odra – Dunaj na 283 MLD korun. Realizace je uvažována formou tzv. PPP projektu, tj. mimo prostředky EU také s podílem soukromého investora.

Stávající ochrana územní rezervy DOL činila potíže rozvoji řady obcí regionu, omezila
a zásadně ovlivnila možnosti využití území a trasy strategických staveb. Navrhované změny
a nová ochrana, příprava a možná realizace průplavu budou mít zásadní vliv a dopady do mnoha oblastí rozvoje a života občanů našeho regionu.  

V Senátu jsem proto iniciovala a připravila veřejné slyšení k předkládaným návrhům přípravy průplavu. Plénum Senátu schválilo termín jeho konání na pátek 14. června 2019. Pozvání dostali podporovatelé záměru, stejně jako odborníci, od kterých se ozývají obavy a kritické hlasy. Za náš region byli osloveni představitelé kraje, obcí s rozšířenou působností, MAS
na trase DOL a experti z Univerzity Palackého
[3]. Cílem slyšení je poskytnout pro rozhodování vlády podklady vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a především ze zkušeností
a požadavků zástupců obyvatel záměrem dotčených území.

V Přerově 27. 5. 2019

 

Zásadní připomínky senátorky Seitlové k návrhu trasy a studii proveditelnosti DOL

Připomínky byly zpracovány na základě konzultace s experty na danou problematiku a zaslány hejtmanovi Olomouckého kraje dne 1. března 2019.

 

  • Inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro možnost realizace trasy, ale také pro vyčíslení nákladů, nejsou řádně vyhodnoceny.

     

  • Konkrétně: Plavební most Lipník n/B vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomu u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích nelze odvozovat z jednotkové ceny, ale budou násobně vyšší.

     

  • Stavba nové dálnice R55 úsek Přerov – Olomouc se několikrát protíná s nově navrženou trasou DOL, studie dálnici vůbec nezahrnuje, možnost výškového řešení křížení není známá, možná technická realizovatelnost s přiměřenými náklady chybí. Nová trasa DOL koliduje s dalšími záměry (trasa VVR železnice Olomouc – Ostrava) a stavem dlouhodobě očekávaného využití území dle současných ZÚR Olomouckého kraje.

     

  • Záměr prochází přes části infiltračních oblastí vodních zdrojů, některé omezí, jiné může zcela vyřadit, vliv na kolektory a celkový režim podzemních vod není vyhodnocen (možné změny směrů proudění, omezení dotace apod.).

     

  • Není známá spotřeba vody pro provoz DOL a její nároky v našem kraji na proplavování plavebních komor, odpar z vodní hladiny, přečerpávání vody do horních partií v moravské větvi apod. Voda má být čerpána z hydrologicky významných toků tak, aby nedošlo k překročení zůstatkového průtoku. Přitom je většina toků bilančně již nyní napjatá, odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize (povolené odběry, vypouštění odpadních vod).

  • Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není bilančně vyhodnoceno zejména z rizika etap již reálného, několikaměsíčního deficitu srážek. Hodnoty výparu budou, vzhledem ke klimatickému trendu, velmi pravděpodobně vyšší než jsou uvažovány. Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu není ve studii řešen.

 

 

               



[1] Na zastupitelstvu Olomouckého kraje v únoru t. r. jsem upozornila pana hejtmana na možnost mezirezortního připomínkového řízení k záměru DOL. Na jeho vyžádání jsem mu také zaslala moje připomínky, vycházející z konzultace s odborníky. Olomoucký kraj, na rozdíl od Zlínského a Moravskoslezského kraje, však žádné připomínky nepodal. Bylo mi zasláno odůvodnění s tím, že v rámci pořizování studie již byla přijata připomínka kraje vypustit z územní ochrany Labskou větev a to stačí.                  

[2] Kolem Přerova a jižním směrem má těleso průplavu procházet mimo koryto řeky Bečvy a Moravy, zhruba v trase územní rezervy chráněné z doby minulého století. K přímému napojení na řeku by nově mělo dojít přístavem v úseku u Henčlova. Dále je zcela nově koridor veden kolem Vlkoše a Břestu, kde se pod Kroměříží napojuje na koryto Moravy. Zaústění koridoru do Dunaje má několik variant. V rámci mezistátních jednání nabývá na významu trasa přes slovenský Váh s odbočením u Hodonína. Větev má devět plavebních komor,
na Přerovsku u Rokytnice (H 25,3m).    

Oderská větev mezi Přerovem a Hranicemi sleduje s několika odchylkami dálnici. K zásadní změně z původní chráněné trasy dochází tzv. obchvatem Bartošovického rybníka za Bělotínem směrem na Nový Jičín. Větev má na území ČR navrženo sedm plavebních komor, jedno zdvihalo u Staré Bělé v Poodří (H 30m), devět průplavních mostů a čtyři průplavní tunely, nejdelší více než 4 km u Staré Bělé.  

V našem regionu se jedná o plavební komoru u Buku (H 25m) a Trnávky (H 27m), průplavní most přes osadu Ořechy u Lipníka a průplavní tunely u Jezernice a Bělotína.           

[3] Přímý přenos z veřejného slyšení je možné sledovat na webových stránkách Senátu v části „Činnost a kalendář akci - Webový přenos z jednání v Senátu“ na odkaze https://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=27.5.2019&O=12).