Ochrana před hlukem dostala na frak

Tisková zpráva - 17. 9. 2015

Ochrana občanů před hlukem dostala včera ve Sněmovně pořádně na frak. Při projednávání návrhu novely zákona „o ochraně veřejného zdraví", vrácené Senátem Sněmovně mimo očkování také z důvodu hlukové problematiky a prolamovaní ústavní ochrany obydlí nepadlo o hluku ani slovo.

Asi se poslanci přece jen styděli za to, že schvaluji naprosto bezprecedentní právo úředníků vtrhnout kdykoliv do vašeho bytu, protože se soused domnívá, že porušujete hlukové limity. Proti veškeré logice bylo také schváleno, že hudební produkce ve venkovním prostoru není hlukem. Například ti, co bydlí blízko zahrádky restaurace, tak budou muset už od rána strpět vyhrávání hudby neomezenou hlasitostí. Pro takou hudební produkci neplatí žádné limity ani omezení, třeba stavebním řízením. A to již vůbec nehovořím o hudebních produkcích mimo zastavěná území obcí, kde nelze uplatnit ani rušení nočního klidu. Ten, kdo se z přijaté novely zákona zaradoval, je současný provozovatel nebo potencionální investor nového letiště v Praze. S legálním překračováním limitů hluku nad obydleným územím nebude mít žádný problém. Rozhodovat o tzv. ochranném pásmu letiště, tedy rozsáhlém území, kde lze překročit zdraví škodlivé zatížení hlukem, se bude v řízení, jehož účastníkem smí být pouze žadatel. Vyloučeni z možnosti připomínek, nahlédnutí do spisu v průběhu řízení nebo odvolání jsou všichni mimo provozovatele letiště. Dnes si říkám, ještě že nebydlím v Praze a nemám nový domek v některém ze satelitních městeček (např. v Suchdole). I když ani na Moravě nemusí být do budoucna jistota klidu.

Naše i mezinárodní odborné studie přitom jasně prokazují negativní účinky hluku na zdraví, snížení imunity, vyšší četnost kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze. WHO upozorňuje, že zatížení hlukem již nad 70 Db má škodlivé účinky na zdraví. Takový hluk je u nás povolen kolem tzv. starých zátěží - silnic a železnic. Navíc se podle včera schválené novely zákona měření nebudou provádět ve vnitřním obývaném prostoru ale pouze venku (na rozdíl od okolních zemí). Od naměřeného hluku se ještě odečtou 4Db jako údajný odraz a za splnění se k tíží příjemce přičítá hranice nejistoty měření další 2 Db (tedy ve skutečnosti naměřeno 76Db, někteří odborníci hovoří o manipulaci s výpočtem až o 8 Db). Chránit nás prý má hluková neprostupnost budov daná technickými normami. O tom, jak byly respektovány třeba u panelových sídlišť, si snad nikdo nedělá iluze a s možností otevřít okna se již asi vůbec nepočítá. Evropská unie hovoří o tisících předčasných úmrtí z důvodu hlukového zatížení, každým rokem a žádá ve prospěch občanů o oprávněné zvýšení ochrany. Našim národním specifikem je ale pravý opak? Alespoň tak se to jeví podle včerejší schválené novely zákona o ochraně veřejného zdraví.

Jitka Seitlová