Záznam z jednání 25. schůze Senátu PČR ze dne 15.6.2016

25. schůze Senátu

15.06.2016

Návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Tisk č. 280

Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a vážení senátoři. Možná nikdo z nás nečekal, že zrovna tato debata se otevře ne plénu, a vidím, že i řady jsou prořídlé a zřejmě řada senátorů je již rozhodnuta a proto je debata nezajímá. Přesto se v tuto chvíli zabýváme tématem navýsost zásadní.

 

Bývám velmi opatrná v tom, co sděluji tady z tohoto místa, z řečniště bývám politická a snažím se o to korektní. Ale v tomto případě musím říci, že zásadně nesouhlasím se stanovisky mých předřečníků. A nesouhlasím proto, že jednoduchá populistická řešení nevedou k dobrým závěrům, nevedou k dobrému řešení, nevedou ke splněnému cíli. A řeknu proč. Víte, my máme tedy zákaz pobytu. A co já tímto zákazem pobytu řeším? Řeším příčinu? Ne, já toho dotyčného nepřizpůsobivého nebo narkomana vykážu ze svého města. No dobrá, tak on půjde do jiného města, nebo půjde do jiné obce. Řeším tím situaci? Ne, zhoršuji tím situaci jinému starostovi a jinému městu a jiné obci. Tím vůbec situaci neřeším. Ale můj předřečník pan senátor Valenta říkal, že to bylo velmi účinné. Já mám jiné zprávy. Nevím, z čeho vycházel pan senátor Carbol, že si myslí, že to je výchovné. Já mám úplně jiné zprávy, kdy se prošetřovalo uložení zákazu pobytu v Praze 1 v roce 2013 a 2014. A z 80 případů, kdy došlo k tomuto uložení, pouze dva tyto případy pouze dva splňovaly náležitosti a podmínky, které stanovuje zákon. Ostatní byly nezákonné. A lidé, kteří byli postiženi zákazem pobytu, jsou samozřejmě sociálně slabí, samozřejmě nemají právní vědomí, samozřejmě se nikde neodvolávali. A jaký byl výsledek? Výsledek byl ten, že ti, kdo nesplnili zákaz pobytu – oni se o tom často ani nedozvěděli, protože jsou právě ti, kde je fikce doručení – mařili výkon úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. A protože šlo převážně o žebrající osoby, tyto osoby byly skutečně na několik měsíců trestně stíhány za přestupek, který se stal. A teď si řekněme, jaké to jsou přestupky? Nevím, jestli jste si to srovnali s následujícím zákonem. Já ano. Je to například rušení nočního klidu nebo je to buzení veřejného pohoršení. Tak za to budeme zavírat tyto lidi? Ano, to opravdu chceme udělat?

 

A já tedy se zeptám ještě znovu: Není to náhodou kriminalizace chudoby? Pokud pan senátor hovořil o tom, že se to týká těch, kteří tady jdou do bojůvek a jsou to ti, kteří jdou na sportovní utkání, kde se poperou, tak ovšem pro tyto nemůže být tento návrh nějakým způsobem efektivní. Nemůže být efektivní už proto, že tam se říká, že dotyčný musel mít za obdobný přestupek ve stejném městě už jednou uložený a zákonně uplatněný stejný postih, to znamená, měl nějakou sankci, tato sankce uběhla nebo je ještě platná, a on má nový přestupek ve stejném městě. Jestliže sem jednou přijedou ti, kteří budí veřejné pohoršení a perou se tady, bohužel, v tomto případě, pokud to neučiní dvakrát ve stejném městě v době 12 měsíců, tak na to to využít nejde.

Vycházím opravdu z toho, jaké jsou výsledky oficiálního šetření, které bylo zveřejněno. A obávám se, že kriminalizace chudoby tím, že budeme vykazovat sociálně slabé, protože třeba skutečně někde žebrají nebo někde jsou v situaci, kdy se shromažďují a budí veřejné pohoršení, není správou cestou. A domnívám se, že ani argumentace přiměřenosti, kterou tady uváděl pan senátor, kterého si jinak velmi vážím, není namístě. Hovořil a směšoval dvě věci – hovořil o trestně-právní odpovědnosti a trestní činnosti a činnosti přestupků. A systém je stanoven tak, že přestupky jsou právě vždycky s mírnějšími sankcemi, tudíž tam není přiměřenost, která podle mého názoru je v tom, jak o tom hovořil v předcházejícím jednání pan senátor Láska a myslím, že i pan senátor Antl. To je vykázání v případě domácího násilí, kdy tam skutečně je ohrožení života. A to je opravdu zásadní zásah, kdy je tam ohrožení zdraví a života, a pak se k tomuto výjimečnému zásahu mohlo přistoupit.

Upozorňuji, že Legislativní rada vlády – její stanovisko je k dispozici – řekla vyjmout, nedávat to do této právní úpravy, není to v souladu s Ústavou. Mám řadu dalších stanovisek, která všechna říkají, že to není v souladu s Ústavou. Ale já argumentuji zejména tím, že to nemá zvednutý prst, jak o tom hovořil pan senátor, váhu toho, jenom abychom odstrašili, vstoupili do základního práva omezení pohybu a pobytu. A to druhé, že to není účinné. To, že to není účinné, by znamenalo, že jsme udělali nějaká opatření, aby se to neopakovalo, a my toho člověka pošleme jinam. Neřešíme tím příčinu, řešíme tím jenom to, že jsme se sami ve svém městě zbavili problému a posíláme tento problém někam jinam dál. A to nepovažuji za smysluplné, účelné a správné. Děkuji za pozornost.

Děkuji. Pane předsedající, debata se rozvinula, ale zřejmě je to namístě a potřeba.

Teď se bude zdát, že hovořím o jiném problému, ale já navazuji na řeč svých předřečníků kolegů o rušení nočního klidu. Já to musím říct. Teď zrovna řeším ve svém městě velký problém. Je tu panelové sídliště a vedle máme restauraci, otevřenou zahrádku. A ti lidé z otevřené zahrádky tam hlučí, protože nejsou omezení. Obec se rozhodla, že nedá omezení.

 

A já mám stížnosti z toho panelového sídliště. To nejsou bezdomovci, to nejsou ani sociálně nepřizpůsobiví, a ten problém tam mám stejně a ti lidé jdou nevyspalí bohužel do práce. Tak já jenom bych ráda řekla, že tenhle problém se netýká jenom téhle skupiny, o které tady hovoříme, a na kterou dopadá a dopadal tento zákon, tato právní úprava. Já to jenom zopakuji.

Přestože zákon předpokládá uložení zákazu pobytu pouze za jednání významně narušující místní záležitosti veřejného pořádku ve více než 80 % případů, úřad zákaz pobytu uložil za žebrání. Vůbec to nebylo to, o čem tady hovoříme.

A já se ptám, to právo vykázat platí od roku 2012. Chceme snad říct, že jsme tím zdviženým prstem vyřešili to, o čem tu hovořil pan senátor Horník, to znamená, už ty problémy nejsou, protože já mám tenhle nástroj? Vyřešili jsme ty problémy nejen samozřejmě v jeho obci, ale i v jiných obcích? Zdaleka ne, loni bylo uloženo jen pět těchto zákazů. A přitom to řešeno není. Je to neúčinné, je to nefunkční. A budu posílat ty problémové lidi do jiné obce.

Oni to budou obcházet. Vždyť víme, že už teď s tím máme problém, že sociálně slabí docházejí do jiné obce, my je nestačíme monitorovat a oni dostávají různé sociální dávky a příspěvky na bydlení. Tak tímto paragrafem jenom tuhle situaci ještě přitvrzujeme.

Vím, že mnozí z vás jste rozhodnuti, protože se zdá, že to je účinné. Já proti tomu kladu jenom argumenty, které jsou reálné. A není pravdou, že neznám tu situaci. Prošla jsem hodně těch ghett a také mám ve své obci nepřizpůsobivé. Není to tak, že bych neměla. Dokonce chodí řešit do mé senátní kanceláře řešit řadu problémů. Takže není to tak, že bych tady hovořila jenom z teorie. Ale vím, že řada z vás je rozhodnuta, jen jsem chtěla předložit argumenty, které jsou exaktní. Děkuji za pozornost.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán EU pro "eGovernment" na období 2016 -2020 Urychlování digitální transformace veřejné správy

Tisk EU č. K 085/10

Děkuji, pane předsedající. Měla bych určitě dotaz na příslušného předkladatele vlády, který tady ovšem není. Nesmírně si vážím pana ministra Dienstbiera, který tady už tuším, že za čtyři ministry, nám dnes přednáší zprávy. A věřím, že je to jenom dnešní výjimečná situace, že se dostáváme do jakési nedůstojné pozice v Senátu, že zřejmě představitelé vlády nemají zájem nám prezentovat své zprávy. Už jsem tuto situaci zažila dříve a musím říci, že se to už kdysi stalo a že se s tím Senát tehdy úplně nesmířil. Proto vnímám dnešní jednání skutečně jako spíše výjimečné, a děkuji panu ministru Dienstbierovi. Jak říkám, doufám, že příště nebude zastupovat celou vládu a že už nebude jenom jemu svěřena komunikace se Senátem.

Nicméně pokud se týká projednávaného materiálu, který tu máme. Nedávno náš výbor pro územní rozvoj veřejnou správu a životní prostředí obdržel materiály o šetření NKÚ. A z těchto materiálů vyplývalo, že právě v České republice se nám bohužel digitalizace, elektronizace nejenže nedaří, ale ona je řešena po několika liniích a bylo vynaložené obrovské množství peněz, několik desítek až stovek miliard na systémy, které nejsou kompatibilní. A to právě byla otázka, kterou vysloveně nepokládám panu ministrovi. Jen věřím, že ve smyslu toho krásného cíle i v návaznosti na to, co řekl můj předřečník, že to zatím nefunguje tak, jak má, že dojde k nápravě a podaří se v situaci do budoucna zlepšit ve smyslu toho, co teď asi schválíme, aby bylo přijato.