Domy plné hrůzy a špíny. Jak žijí čeští senioři?

Brněnský deník | 6.2.2015 | Rubrika: Události | Strana: 11 | Autor: JAN DRAHORÁD A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU | Téma: Senátoři - Seitlová Jitka

Ombudsmanka ukázala na čtyři případy, kdy neregistrované sociální služby byly prakticky o život. Podala podnět na státní zastupitelství

Účast veřejnosti při posuzování vlivu investic na jejich blízké okolí bude omezena

Na plénu 14. ledna jsme projednávali novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh, který jsme schvalovali, má podle pana ministra platit snad jen jeden rok a již to samé je zcela v rozporu s tím, jak má vypadat právní prostředí, kterému budou rozumět lidé a budou ho umět řádně uplatňovat úřady... (Celý text v kategorii Senát.)

senat-2senat-3senat-4senat-5senat-6

 

Kde mě najdete?

Od ledna 2015 otevíráme kancelář v Přerově.

Najdete ji na adrese nám. T. G. Masaryka 222/11 (nad drogerií Rossman).

Rovněž budete mít možnost se se mnou potkat v Odrách, Hranicích a Lipníku nad Bečvou. Tato města budu navštěvovat pravidelně vždy druhé pondělí v měsíci. Budete-li mít zájem o schůzku se mnou, kontaktujte, prosím, asistentku Marii Šulákovou. E-mailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nebo telefonicky na čísle 736 491 225.

 

 

Usnesení k Petici proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu v lokalitě "Horka"

 

SENÁT

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

11. FUNKČNÍ OBDOBÍ

VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

 USNESENÍ

k Petici proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu v lokalitě „Horka“

Petice č. 16/18

 

 

VÝBOR

 

    1. konstatuje, že:

 

  • základním předpokladem pro dosažení konsensuálního a přijatelného řešení výběru lokality úložiště je zajištění účinné informovanosti, zapojení veřejnosti
    a zejména vytvoření právního rámce s jasně specifikovanou rolí a zapojení obcí
    do rozhodování v celém procesu,

  • proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi
    a transparentně,

  • při rozhodování o zúžení počtu a vhodnosti sledovaných lokalit jsou výsledky řádných obecních referend nezpochybnitelným faktorem a nemohou být nahrazeny průzkumy veřejného mínění

     

  1. žádá SÚRAO:

     

  • o zajištění účinného poskytování informací o výsledcích geologických průzkumů, průzkumů veřejného mínění a dalších významných informací veřejnosti a zejména obcím a občanům dotčených obcí,

  • vytvoření organizačních a technicko-ekonomických podmínek pro průběžný dialog a komunikaci s dotčenými obcemi (lokální pracovní/občanské skupiny),

  • aby v zájmu důvěryhodnosti jejích představitelů a samotné Správy nepostupovala v rozporu s veřejně deklarovanými sliby, konkrétně o neprovádění průzkumů
    bez souhlasu obcí

     

  1. žádá MPO:

     

  • o naplnění platného ustanovení § 108 odst. 3 atomového zákona o předložení zvláštního zákona, který zajistí respektování zájmů obcí dotčených přípravou úložiště. Absence předpokládané zákonné úpravy je bariérou postupu přípravy lokality budoucího úložiště

     

     

  1. dává vládě ČR ke zvážení:

     

  • smysluplnost a efektivitu pokračování geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí nejen v lokalitě „Horka“ proti přípravě možného budoucího úložiště
    a upozorňuje, že ve smyslu evropských a mezinárodních pravidel je předpokladem přípravy úložiště partnerství s dotčenými obcemi.  

     

        

     

     

     

     

 

Garance nejvyšší podpory z rozpočtu EU 2021 – 2027 pro méně vyspělé regiony, tedy včetně Olomouckého kraje

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Každých sedm let si Evropská unie stanovuje svůj budoucí dlouhodobý rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec (dále VFR). Již nyní je připravován návrh rozpočtu, který bude platit od 1. ledna 2021. Balíček legislativních návrhů k rozpočtu představila Komise EU v Evropském parlamentu v květnu a následně byl předložen k stanoviskům vládám a národním parlamentům států EU.

Komise EU navrhuje navázat na stávající praxi a pro implementaci fondů politiky soudržnosti rozdělit regiony v rámci jednotlivých zemí do tří kategorií – na méně rozvinuté (do 75 % HDP), přechodové (75 – 100 % HDP) a rozvinutější (nad 100 % HDP). Podle zařazení do jednotlivých kategorií je stanovována rozdílná maximální výše dotační podpory pro projekty v daných regionech. Je pravidlem, že nejvyšší míra podpory je možná pro projekty regionů méně rozvinutých. Olomoucký kraj určujícími procenty HDP (tzv. kupní síla spotřebitele) patří mezi kraje méně rozvinuté a mohl by nadále, i po roce 2021 dosáhnout na zvýšenou míru dotací.

Vláda ČR zaslala Evropské komisi v připomínkách k návrhu jako jeden ze zásadních požadavků rozdělení regionů zemí jen na dvě kategorie – rozvinutější nad 90 - 100 % HDP a ostatní. Návrh zdůvodnila možností vyšší míry flexibility vlastního územního rozdělování prostředků.

Senát PČR se přihlásil k možnosti zaslat Evropské komisi k celému návrhu vlastní stanovisko. Na výboru pro územní rozvoj Senátu, kde jsme návrh včetně stanoviska vlády projednali, jsem zastávala oprávněnost rozdělení regionů do tří kategorií. Zachovává pro náš kraj garanci možnosti vyššího příjmu společných evropských prostředků. Argumentace zástupců vlády o nižším sorpčním prostředí v méně rozvinutých regionech a tedy riziku nevyužití dotačních prostředků je podle mého názoru nepřijatelná.

Cílem politiky soudržnosti, které mají být finanční podpory většiny kohezních fondů věnovány, je vyrovnávání ekonomických a sociálních územních rozdílů. To se zatím ani v rámci České republiky příliš nedaří, chybí funkční strategie vyváženého regionálního rozvoje. Příznačné je posilování již nyní prosperujících regionů při rezignaci na potřebná opatření podporující rozvoj také v těch méně rozvinutých. Co nejlepší využití evropských dotací je jistě naším společným zájmem. Ponechání garance možnosti vyšší dotační podpory pro slabší regiony by mělo přimět vládu k opatřením a pomoci s jejich čerpáním také v našem Olomouckém kraji!

Výbor pro územní rozvoj a následně plénum Senátu přijaly usnesení, ve kterém požadují, „aby vláda zachovala dělení regionů do tří kategorií, zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených pro kohezní politiku“ (11. bod Usnesení Senátu PČR č. 514/11 ze dne 17. 10. 2018). Usnesení bylo zasláno Komisi EU. Návrh legislativních opatření rozpočtu VFR čeká další projednávání na úrovni nejvyšších evropských institucí a jeho konečné schválení Evropským parlamentem, které lze očekávat v horizontu budoucích dvou let.

 

V Přerově 19. 11. 2018

        

Pomoc dětem z chudých rodin nestojí Olomouckému kraji za to

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

V minulých dnech jsme se z České televize dozvěděli, že čtyři kraje nevyužívají možnost hrazení obědů pro děti z chudých rodin. Mrzí mne, že mezi tyto kraje patří také náš Olomoucký kraj.

Projekt „Obědy pro sociálně slabé děti“ byl vyhlášen MPSV v roce 2016 a umožňuje dětem z rodin, které pobírají sociální dávku hmotné nouze, hradit školní obědy. Peníze
na projekt přichází z fondů EU. O peníze se do projektu musí přihlásit jednotlivé kraje.  Ministerstvo vypsalo již čtyři výzvy, v projektu zbývá nyní ještě cca 400 mil. Kč, jejich využití je předpokládáno do konce roku 2020. 

Přímé avízo o možnosti přihlášení se do projektu na pomoc dětem z chudých rodin bylo z MPSV před rokem adresováno přímo na hejtmana kraje. Návrh na zapojení do projektu následně Rada Olomouckého kraje zamítla. Vycházela z podkladů zpracovaných úředníky odborů školství, sociálního a strategického rozvoje kraje. Projekt je podle jejich názoru
prý administrativně náročný, nesystémový a složitý, nepomůže dětem, jejichž rodiny
do sociální dávky nespadají a jsou těsně nad stanoveným minimálním příjmem. Kraj není zřizovatelem základních škol, musel by je oslovit, zda mají zájem, podklady o dávkách hmotné nouze mají Úřady práce, se kterými by bylo třeba dohodnout spolupráci, posílat seznamy a také by se muselo jednat s rodiči. Údajně by to mohlo vést i ke stigmatizaci dětí.
 

V Olomouckém kraji máme 263 základních škol. Placení obědů ve spolupráci s nevládními organizacemi mělo možnost využít jen do 70 z nich (v roce 2018 je podpořeno 540 dětí částkou cca 1,5 mil. korun prostřednictvím „Women for Women“ a „Jekhetane“).

Bylo by bezdůvodné předpokládat, že v dalších 200 školách na území kraje potřebné děti nemáme. MPSV nepřipravilo proces nejlépe, peníze na obědy ale nečerpají pouze čtyři kraje, v ostatních to funguje. Naše děti z chudých rodin mají prostě smůlu, že žijí právě v Olomouckém  kraji, kde to vedení a úředníkům nestojí za to. Přitom je zatím pravděpodobné, že se desítky milionů korun z EU budou zbytečně vracet. Při osobním jednání s vedením školského a sociálního odboru kraje jsem byla informována, že připravují návštěvu na MPSV, kde budou žádat o změnu řízení a převedení přidělování prostředků projektu na Úřady práce. Ministerstvo, v jehož jsou kompetenci, se ale již dříve obdobným návrhům k projektu z Asociace krajů bránilo. Není jisté, jestli je ještě změna ve vztahu k podmínkám dotace EU vůbec možná. Zcela reálně se šance na využití prostředků EU pro chudé děti jeví zatím malá.

Devět krajů agendu zvládlo. Zdá se, že nikomu z vedení ani úředníků Olomouckého kraje to ale nestojí za to. Mají pravdu v tom, že projekt je nesystémový a znamenalo
by to náročnější administrativu. Copak ale pomoc dětem z chudých rodin, aby alespoň jednou za den měly teplé jídlo, za to opravdu nestojí!

Osobně hodnotím postup kraje, kterému byla administrace dotace svěřena, vůči dětem z chudých rodin až jako hanebný. Žádám o urychlenou změnu současného postoje,
který je podle mého názoru opakem toho, co lze nazývat sociální a solidární. 

 

V Přerově 19. 11. 2018

   

Precheza: ministerstvo uznalo pochybení v zákoně

Stále se snažím o nápravu situace související s integrovaným povolením pro společnost PRECHEZA. Ve věci jsem opět oslovila ministra životního prostředí a následně krajský úřad. Ministerstvo uznalo pochybení v zákoně a současně nedostatečný metodický postup vůči úřadům státní správy. Krajský úřad slíbil nápravu a současnosti vede řízení právě o změně a aktualizaci provozních řádů.

V rámci tohoto řízení bude do textu integrovaného povolení vložena závazná podmínka, která provozovateli uloží plnit podmínky provozního řádu.

Dopis ministerstvu, jejich odpověď i svou tiskovou zprávu přikládám.

 

Dopis panu ministrovi

Odpověď pana ministra

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové a senátora Lumíra Kantora

 

 

 


          

 

 

Další články...