Domy plné hrůzy a špíny. Jak žijí čeští senioři?

Brněnský deník | 6.2.2015 | Rubrika: Události | Strana: 11 | Autor: JAN DRAHORÁD A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU | Téma: Senátoři - Seitlová Jitka

Ombudsmanka ukázala na čtyři případy, kdy neregistrované sociální služby byly prakticky o život. Podala podnět na státní zastupitelství

Účast veřejnosti při posuzování vlivu investic na jejich blízké okolí bude omezena

Na plénu 14. ledna jsme projednávali novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh, který jsme schvalovali, má podle pana ministra platit snad jen jeden rok a již to samé je zcela v rozporu s tím, jak má vypadat právní prostředí, kterému budou rozumět lidé a budou ho umět řádně uplatňovat úřady... (Celý text v kategorii Senát.)

senat-2senat-3senat-4senat-5senat-6

 

Kde mě najdete?

Od ledna 2015 otevíráme kancelář v Přerově.

Najdete ji na adrese nám. T. G. Masaryka 222/11 (nad drogerií Rossman).

Rovněž budete mít možnost se se mnou potkat v Odrách, Hranicích a Lipníku nad Bečvou. Tato města budu navštěvovat pravidelně vždy druhé pondělí v měsíci. Budete-li mít zájem o schůzku se mnou, kontaktujte, prosím, asistentku Marii Šulákovou. E-mailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nebo telefonicky na čísle 736 491 225.

 

 

V letošním roce na pouť ke sv. Anně na Libavé už bez zbytečných objížděk

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Každoročně konaná pouť ke kostelu sv. Anny v prostoru vojenského újezdu Libavá,
která letos připadá na sobotu a neděli 27. a 28. 7. 2019 se stala významnou tradicí nejen našeho regionu. Přiláká vždy velké množství poutníků z různých koutů republiky. Ti často jezdí speciálně objednanými autobusy nebo osobními auty. Cesta je však, zejména pro návštěvníky z Přerovska, Hranicka nebo Zlínského kraje, často zbytečně zdlouhavá kvůli více jak hodinovým objížďkám, daných zákazem průjezdu po silnicích vedoucích přes vojenský újezd Libavá.

V minulosti byly tyto dvě tzv. režimové komunikace „Libavá – Mrsklesy“ a „Zelený kříž – Velká Střelná“ během poutě pro návštěvníky zpřístupněny, ale poslední dva roky vojenský újezd povolení neposkytl. Na základě setkání senátorky Seitlové s přednostou vojenského újezdu Libavá bylo zjištěno, že důvody pro nevydání povolení byly bezpečnostní. Poutníci v minulých letech nedbali na bezpečnostní opatření povinná při pohybu ve vojenském prostoru, kdy se například pohybovali mimo vyznačené cesty nebo na cestě zastavovali, ačkoliv byl povolen pouze průjezd.

Na základě prosby skupiny občanů jejího volebního obvodu senátorka uspořádala setkání
s přednostou vojenského újezdu Libavá a pořadatelem poutě, farářem římskokatolické farnosti Moravský Beroun, kde došlo k předběžné, zatím slovní dohodě o možnosti zpřístupnění režimové komunikace během svatoanenské pouti při dodržení pravidel vojenského újezdu.

Z důvodu plánované rekonstrukce komunikace „Velká Střelná – Zelená kříž“ v době konání pouti bohužel není jisté zpřístupnění této cesty, nicméně silnice „Libavá – Mrsklesy“ otevřena být může. Povolení bude platit pouze pro průjezd komunikace a to výhradně pro osobní automobily a autobusy. Cyklisté ani motocyklisté průjezd z bezpečnostních důvodů povolen mít nebudou. Zakázáno bude rovněž pořizovat snímky a videa či se pohybovat mimo vyznačenou trasu. Zástupci vojenského újezdu žádají o respektování těchto pravidel zejména z důvodu ochrany bezpečí samotných návštěvníků poutě. Komunikace bude přístupná v době od 8:00 do 16:00 v sobotu, 27. 7. 2019 a od 7:00 do 18:00 během neděle, 28. 7. 2019. V případě dodržení všech pravidel je jistě možné doufat v novou, pro poutníky přívětivou, tradici pravidelně otevřených cest přes vojenský újezd i během následujících poutí.

27. 5. 2019 v Přerově

Senátorka Seitlová připravila veřejné slyšení k průplavu Dunaj – Odra – Labe,realizace může mít výrazný dopad na život obyvatel regionu

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Rozhodnutí vlády o pokračování přípravy průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL) se čeká během příštích týdnů. Realizace záměru vodního koridoru, tzv. průplavu DOL může významně zasáhnout a ovlivnit náš region. Právě u Přerova je navrženo křížení jeho tří větví: Labské, Dunajské a Oderské.

Koncem minulého roku zveřejnilo ministerstvo dopravy výsledek studie proveditelnosti průplavu. Prezentována byla ekonomická výhodnost záměru v části odersko-dunajské větve. V březnu proběhlo k materiálům mezirezortní připomínkové řízení[1] s návrhem pro vládu podat opětovně návrh na zařazení průplavu mezi strategické evropské dopravní trasy (ze systému byl v r. 2013 vyřazen) a zahájení přípravy odersko-dunajské větve v etapách počínajících
od hranic s Polskem. Trasa DOL je v návrhu tzv. optimální varianty částečně změněna proti dlouhodobě chráněnému koridoru
[2]. Následně by měla být zařazena do aktualizované Politiky územního rozvoje ČR. Stane se tak pro kraje a obce závaznou.  

Započetí vlastních stavebních prací je navrhováno již v dalším dotačním období EU, tedy počínaje rokem 2027. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na 585 MLD korun, větev Odra – Dunaj na 283 MLD korun. Realizace je uvažována formou tzv. PPP projektu, tj. mimo prostředky EU také s podílem soukromého investora.

Stávající ochrana územní rezervy DOL činila potíže rozvoji řady obcí regionu, omezila
a zásadně ovlivnila možnosti využití území a trasy strategických staveb. Navrhované změny
a nová ochrana, příprava a možná realizace průplavu budou mít zásadní vliv a dopady do mnoha oblastí rozvoje a života občanů našeho regionu.  

V Senátu jsem proto iniciovala a připravila veřejné slyšení k předkládaným návrhům přípravy průplavu. Plénum Senátu schválilo termín jeho konání na pátek 14. června 2019. Pozvání dostali podporovatelé záměru, stejně jako odborníci, od kterých se ozývají obavy a kritické hlasy. Za náš region byli osloveni představitelé kraje, obcí s rozšířenou působností, MAS
na trase DOL a experti z Univerzity Palackého
[3]. Cílem slyšení je poskytnout pro rozhodování vlády podklady vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a především ze zkušeností
a požadavků zástupců obyvatel záměrem dotčených území.

V Přerově 27. 5. 2019

 

Zásadní připomínky senátorky Seitlové k návrhu trasy a studii proveditelnosti DOL

Připomínky byly zpracovány na základě konzultace s experty na danou problematiku a zaslány hejtmanovi Olomouckého kraje dne 1. března 2019.

 

  • Inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro možnost realizace trasy, ale také pro vyčíslení nákladů, nejsou řádně vyhodnoceny.

     

  • Konkrétně: Plavební most Lipník n/B vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomu u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích nelze odvozovat z jednotkové ceny, ale budou násobně vyšší.

     

  • Stavba nové dálnice R55 úsek Přerov – Olomouc se několikrát protíná s nově navrženou trasou DOL, studie dálnici vůbec nezahrnuje, možnost výškového řešení křížení není známá, možná technická realizovatelnost s přiměřenými náklady chybí. Nová trasa DOL koliduje s dalšími záměry (trasa VVR železnice Olomouc – Ostrava) a stavem dlouhodobě očekávaného využití území dle současných ZÚR Olomouckého kraje.

     

  • Záměr prochází přes části infiltračních oblastí vodních zdrojů, některé omezí, jiné může zcela vyřadit, vliv na kolektory a celkový režim podzemních vod není vyhodnocen (možné změny směrů proudění, omezení dotace apod.).

     

  • Není známá spotřeba vody pro provoz DOL a její nároky v našem kraji na proplavování plavebních komor, odpar z vodní hladiny, přečerpávání vody do horních partií v moravské větvi apod. Voda má být čerpána z hydrologicky významných toků tak, aby nedošlo k překročení zůstatkového průtoku. Přitom je většina toků bilančně již nyní napjatá, odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize (povolené odběry, vypouštění odpadních vod).

  • Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není bilančně vyhodnoceno zejména z rizika etap již reálného, několikaměsíčního deficitu srážek. Hodnoty výparu budou, vzhledem ke klimatickému trendu, velmi pravděpodobně vyšší než jsou uvažovány. Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu není ve studii řešen.

 

 

               



[1] Na zastupitelstvu Olomouckého kraje v únoru t. r. jsem upozornila pana hejtmana na možnost mezirezortního připomínkového řízení k záměru DOL. Na jeho vyžádání jsem mu také zaslala moje připomínky, vycházející z konzultace s odborníky. Olomoucký kraj, na rozdíl od Zlínského a Moravskoslezského kraje, však žádné připomínky nepodal. Bylo mi zasláno odůvodnění s tím, že v rámci pořizování studie již byla přijata připomínka kraje vypustit z územní ochrany Labskou větev a to stačí.                  

[2] Kolem Přerova a jižním směrem má těleso průplavu procházet mimo koryto řeky Bečvy a Moravy, zhruba v trase územní rezervy chráněné z doby minulého století. K přímému napojení na řeku by nově mělo dojít přístavem v úseku u Henčlova. Dále je zcela nově koridor veden kolem Vlkoše a Břestu, kde se pod Kroměříží napojuje na koryto Moravy. Zaústění koridoru do Dunaje má několik variant. V rámci mezistátních jednání nabývá na významu trasa přes slovenský Váh s odbočením u Hodonína. Větev má devět plavebních komor,
na Přerovsku u Rokytnice (H 25,3m).    

Oderská větev mezi Přerovem a Hranicemi sleduje s několika odchylkami dálnici. K zásadní změně z původní chráněné trasy dochází tzv. obchvatem Bartošovického rybníka za Bělotínem směrem na Nový Jičín. Větev má na území ČR navrženo sedm plavebních komor, jedno zdvihalo u Staré Bělé v Poodří (H 30m), devět průplavních mostů a čtyři průplavní tunely, nejdelší více než 4 km u Staré Bělé.  

V našem regionu se jedná o plavební komoru u Buku (H 25m) a Trnávky (H 27m), průplavní most přes osadu Ořechy u Lipníka a průplavní tunely u Jezernice a Bělotína.           

[3] Přímý přenos z veřejného slyšení je možné sledovat na webových stránkách Senátu v části „Činnost a kalendář akci - Webový přenos z jednání v Senátu“ na odkaze https://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=27.5.2019&O=12).

 

Senátorka Seitlová na státní vyznamenání navrhla válečného letce generálmajora Josefa Ocelku z Nových Dvorů u Lipníka. Muže, jehož jméno nese i vládní letadlo

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Jedním z práv senátora je možnost podat prezidentovi ke zvážení návrh na státní vyznamenání k 28. říjnu. V letošním roce tohoto práva senátorka Jitka Seitlová opět využila a navrhla
na udělení Řádu bílého lva I. třídy in memoriam hrdinu druhé světové války, generálmajora Josefa Ocelku, D. F. C., narozeného 12. 3. 1909 v Nových Dvorech u Lipníka nad Bečvou
a předčasně tragicky zesnulého 21. 7. 1942 během nehody při vojenském letu.

Generálmajor Ocelka se pro vojenskou dráhu rozhodl už ve svých 20 letech, kdy začal navštěvovat Vojenskou akademii. Po jejím ukončení absolvoval kurz leteckých pozorovatelů a dal se k letectvu, kde sloužil u zvědných a bombardovacích útvarů. Po začátku okupace Československa se rozhodl vstoupit do Cizinecké legie a po vypuknutí války se ve Francii zaškolil na stíhacího pilota.

V roce 1940 odjel do Velké Británie a nastoupil k RAF. Stál také u zrodu
311. československé bombardovací perutě. V září 1940 byl velitelem a zároveň pilotem jednoho ze tří letadel, která uskutečnila 1. nálet nad Německem a územím okupovaným Německem. Díky svým osobním kvalitám a pracovnímu nasazení se brzy stal velitelem
čs. bombardovací perutě a v srpnu 1941 povýšil do hodnosti Wing Commandera (podplukovníka) RAF. Slibnou kariéru přerušila až letecká havárie ve Velké Británii, při které uhořel. Pohřben je na hřbitově v Brookwoodu.

„Škpt. let. Josef Ocelka, zlatý člověk, kamarád, vzorný důstojník a muž, jenž stavěl zdravý rozum nade všechno. Byl to prostý, dobrý člověk, krásný exemplář muže jak fysicky,
tak i duševně. Oženil se a byl šťasten. Konal své povinnosti a nežádal nic víc od kohokoli jiného... V Nanterre u Paříže jsme mu blahopřáli k narození syna, kterého nikdy neviděl
a neuvidí.“
(Hanuš, J. Osobní deník, záznam z 8. 8. 1942)

Generálmajor Ocelka již za svého života získal mnoho vyznamenání, například československou medaili Za chrabrost (1940), čtyřikrát Československý válečný kříž, War Medal, Záslužný letecký kříž (1941), Záslužný kříž 1. stupně (2008), Kříž obrany státu (2008) a mnoho dalších. V rodné obci jej připomíná pamětní deska a jeho jméno nese i jedna pražská ulice, stejně tak jedno ze dvou nových českých vojenských vládních letadel[1].

Udělení státního vyznamenání by jistě bylo důstojným uctěním k letošnímu 110. výročí jeho narození i určitou satisfakcí pro jeho rodinu, která v komunistickém Československu zažívala mnohá příkoří, bohužel právě v souvislosti s životním osudem a hrdinstvím generálmajora Ocelky. Přitom právě válečné zásluhy generálmajora Ocelky a dalších vojáků, kteří své vlasti položili oběť nejvyšší, pomohly k osvobození Československa a rychlejšímu konci války.

V Přerově 27. 5. 2019



[1] Druhý z letounů nese jméno po generálu Karlu Janouškovi, přerovském rodákovi, kterého senátorka Seitlová navrhla na státní vyznamenání v roce 2016 a jemuž byl v tomto roce skutečně udělen Řád bílého lva I. třídy
(in memoriam).

Usnesení k Petici proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu v lokalitě "Horka"

 

SENÁT

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

11. FUNKČNÍ OBDOBÍ

VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

 USNESENÍ

k Petici proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu v lokalitě „Horka“

Petice č. 16/18

 

 

VÝBOR

 

    1. konstatuje, že:

 

  • základním předpokladem pro dosažení konsensuálního a přijatelného řešení výběru lokality úložiště je zajištění účinné informovanosti, zapojení veřejnosti
    a zejména vytvoření právního rámce s jasně specifikovanou rolí a zapojení obcí
    do rozhodování v celém procesu,

  • proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi
    a transparentně,

  • při rozhodování o zúžení počtu a vhodnosti sledovaných lokalit jsou výsledky řádných obecních referend nezpochybnitelným faktorem a nemohou být nahrazeny průzkumy veřejného mínění

     

  1. žádá SÚRAO:

     

  • o zajištění účinného poskytování informací o výsledcích geologických průzkumů, průzkumů veřejného mínění a dalších významných informací veřejnosti a zejména obcím a občanům dotčených obcí,

  • vytvoření organizačních a technicko-ekonomických podmínek pro průběžný dialog a komunikaci s dotčenými obcemi (lokální pracovní/občanské skupiny),

  • aby v zájmu důvěryhodnosti jejích představitelů a samotné Správy nepostupovala v rozporu s veřejně deklarovanými sliby, konkrétně o neprovádění průzkumů
    bez souhlasu obcí

     

  1. žádá MPO:

     

  • o naplnění platného ustanovení § 108 odst. 3 atomového zákona o předložení zvláštního zákona, který zajistí respektování zájmů obcí dotčených přípravou úložiště. Absence předpokládané zákonné úpravy je bariérou postupu přípravy lokality budoucího úložiště

     

     

  1. dává vládě ČR ke zvážení:

     

  • smysluplnost a efektivitu pokračování geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí nejen v lokalitě „Horka“ proti přípravě možného budoucího úložiště
    a upozorňuje, že ve smyslu evropských a mezinárodních pravidel je předpokladem přípravy úložiště partnerství s dotčenými obcemi.  

     

        

     

     

     

     

 

Další články...