Obavy občanů Buku z popílků se potvrdily

Stavbu dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem protíná staré úložiště teplárenských popílků. Již projektanti měli z popílků těžkou hlavu. Napřed měly být vybagrovány, stavba by se ale prodražila o několik miliard. Nyní budou odtěženy z části, dálnice bude jištěna zpevněnou základovou deskou.

Co ale s odtěženými popílky? Jedná se o odpad, množství analýz musí kontrolovat, zda neobsahují nadlimitní těžké kovy.

Do poslední chvíle zahájení stavby nebylo jasné, zda vyhoví fyzikálním parametrům pro realizaci speciální technologie mísení s vápenným prachem a jejich využití v tělese stavby.

Dalším problémem byla pozemní voda a odčerpávání při úpatí složiště. Při všech jednáních se vždy znovu ozývali občané okolních obcí proti otevření uložiště. Upozorňovali na rizika roznosu větrem. Zažili a dokládali, jak byli postiženi prachem při navážení popílků.

Starosta obce Buk, kde jsou domy v blízkosti stavby, prověřoval projekty, dokládal posudky a bojoval s osobním nasazením. Vím, že v tomto případě vina neleží na straně ŘSD. To mělo pevné zadání, kterého se muselo držet, tlačilo na projektanty, vymýšlelo postupy. Větrné počasí typické pro Moravskou bránu je, zdá se, ještě intenzivnější než dřív. Přes všechna opatření vítr opakovaně zvedá mračna nebezpečných popílků. Lidé z Buku bezesporu trpí jejich negativním vlivem.

Stavbaři jsou v dvojím tlaku. Když práce při větru zastaví, jak žádají občané, stavba se zpozdí a budou zase pod kritikou všech, kdo na dálnici čekají. Nutně se objeví otázka, kdo nese odpovědnost za tento stav? Vždyť dálnice mohla vést možná pár desítek metrů mimo popílky.

Promiňte spekulaci, ale při vědomí všech převodů pozemků a tahanic kolem vlastnictví popílků (naposled požadavek Veolie, aby jí ŘSD popílky jako materiál pro stavbu zaplatilo) si nemyslím, že šlo při rozhodování o trase dálnice jen o náhodné nedomyšlení rizik. Bohužel to nyní odnáší nevinní.                  

 

Článek ke slavnostnímu koncertu k 300. výročí narození skladatele Josefa Schreiera, nad kterým jsem převzala záštitu

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození Josefa Schreiera - nejvýznamnější osobnosti kantorské barokní hudby na Moravě

 

                V sobotu 30. prosince 2017 v 15 hodin uspořádal Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice ve spolupráci s Městysem Dřevohostice v kostele sv. Havla v Dřevohosticích slavnostní koncert k uctění 300. výročí narození dřevohostického rodáka - barokního skladatele, kantora Josefa Schreiera. Jeho dílo bylo po mnoho let téměř zapomenuto.

              Jeho překrásná moravská vánoční mše "Missa pastoralis in C boemica" a jeho "Pastorella in D" , jež vycházejí z valašského lidového prostředí, zazněly v jedinečném provedení olomouckých chrámových pěveckých sborů ( 60 účinkujících ) "Chorus Mauritiensis" ( sbormistr MgA. Tomáš Klásek ) a "Conspirito" ( sbormistryně .Veronika .Pudlová ). Sóla: soprán: Marie Štěpánová, mezzosoprán - Věra Veselá, tenor: Josef Kocůrek, .bas Vladimír Třebický, hrál komorní orchestr, dirigent MgA Tomáš Klásek.

                 V úvodu slavnostního koncertu přednesla vánočně laděné verše jednoho z nejlepších našich básníků - Jana Skácela naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová, jež spolu se senátorkou RNDr Jitkou Seitlovou nad koncertem převzala záštitu.

                 Skvělý - bohužel už zesnulý - muzikolog - profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně - PhDr. .Jan Trojan , CSc ( 1926 - 2015 ) - objevil osobnost a dílo skladatele ve vztahu k jeho rodným Dřevohosticím. Podle něj je dřevohostický rodák mimořádnou osobností kantorské hudby na Moravě. Jeho vánoční mše byla složena kolem roku 1755 ( tedy o více než 40 let dříve než všeobecně známá vánoční mše J. J. Ryby ) a je unikátní tím, že po stránce melodiky i textu vychází z valašského lidového prostředí, je velice zpěvná a je radostnou oslavou narození Ježíše Krista.

                   Josef Schreier byl podle historických zápisů pokřtěn dne 2. ledna 1718 v koste sv. Havla v Dřevohosticích, kde absolvoval základní vzdělání a získal i základy hudby. Jako mladý učitel přichází do Bílovic u Uherského Hradiště,.kde se v roce 1740 oženil s dcerou tamního zemřelého rechtora - s Annou Burešovou. Do manželství se narodilo jedenáct dětí,   z nichž však polovina zemřela v raném věku. V Bílovicích pravděpodobně složil svá nejvýznamnější díla, avšak po roce 1760 už o něm v tamních archivních dokumentech není zpráv. Předpokládáme, že Josef Schreier odešel do tehdejších Uher ( na Slovensko ), kde jeho syn Norbert po studiích působil jako profesor a pozdějii jako rektor na piaristických gymnáziích. Syn Norbert byl velmi vzdělaný, stal se členem Uherské učené společnosti a patřil k nejvzdělanějším slovenským národním buditelům skupiny kolem Antonína Bernoláka.

                   K dílu našeho skladatele patří :valašská vánoční mše - "Missa pastoralis in C boemica", latinská slavnostní mše - "Missa solemnis", kratší vánoční skladby z lidového prostředí - "Pastorella i n D" , " Pastorella in A " a zpěvohry: "Aurea libertas" ( Zlatá svoboda ) a "Veritas exulans" (Vyhnaná pravda). Údajně složil tři velikonoční oratoria. Předpokládá se, že se v archivech objeví jeho další díla.

                     Významný současný muzikolog - profesor Masarykov university v Brně - PhDr. Miloš Štědroň, CSc hovoří o tom, že dílo skladatele Josefa Schrera má již evropský přesah.

       Více o skladateli na wikipedii - heslo Josef Schreier

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození dřevohostického rodáka, kantora Josefa Schreiera byl důstojným uctěním památky geniálního dřevohostického rodáka. . Jeho překrásnou hudbu si v dřevohostickém kostele vyslechlo více než 400 nadšených posluchačů, nejen z Dřevohostic, ale i z celého širokého okolí. Přijeli zájemci o naši krásnou hudbu z Přerovska, z Bystřicka, z Koměřížska, z Otrokovic i z Ostravy.

Zpěváci, hudebníci i hosté a naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová se pak setkali při přátelském posezení na dřevohostické faře a odjížděli domů naplněni krásnými zážitky a pocity z nádherné barokní hudby. dřevohostického skladatele, jehož hudba o letošních Vánocích zazněla v Padubicích, ve Zbraslavi u Prahy a dokonce na Slovensku ve městě Prievidza.   .

 

 Mgr. Zdeněk Smiřický

 předseda

Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice

 

Rozpor v právních předpisech při oceňování pozemků

Jedním z občanů jsem byla upozorněna na nesrovnalosti při oceňování pozemků. Příípadu jsem se blíže věnovala a poslední korespondenci s ministerstvem financí přikládám. Jsem nicméně dále přesvědčená, že právní úprava není v pořádku, ale jak se zdá, přehazují si úřady problém jako horkou bramboru.

 

případ oceňování pozemků
případ oceňování pozemků
případ oceňování pozemků
případ oceňování pozemků

Novela stavebního zákona nahrává velkým investorům na úkor drobných a středních vlastníků nemovitostí

Je to dávno, babička přišla z pole a plakala. Tak nám ho rozorali i se zasetou pšenicí.  Sněmovnou včera přijatou novelou stavebního zákona budou drobní a střední vlastníci pozemků a nemovitostí téměř ve stejné situaci jako před rokem 1990. Zejména u staveb s možností vyvlastnění dostala ochrana jejich práv na frak.

V dokumentech územního plánování se na kraji rozhodne ve zkráceném procesu např. o vedení energetických sítí. Novela vypouští možnost připomínkování návrhu zadání dokumentů.  Pokud máte dost času a trvale a neúnavně sledujete webové stránky kraje, kde se dozvíte, že se něco projednává, můžete poslat jako vlastník pozemku nebo stavby připomínku k záměru stavby až je vše připravené k schválení. Je tu šance, ale všechny podklady a vyjádření ostatních úřadů jsou již hotové a muselo by se měnit. Úředníci tak těžko připomínce vyhoví a lehce ji odbudou. Pokud webové stránky nesledujete, o záměru pro který lze vyvlastnit, se dozvíte až teprve poté, co je již vydán územní souhlas, tedy státem garantované rozhodnutí o právu realizovat stavbu na vašem pozemku.

Návrh Senátu, aby byl vlastník alespoň informován, Sněmovna nepřijala.  Platnost povolení je dva roky. Investor, obvykle velká energetická společnost, má dva roky na to začít s Vámi jednat o řešení vlastnických vztahů, tedy věcném břemeni nebo nuceném odkupu pozemků. Pokud rok počká, ztrácíte poslední, stejně již velmi mizivou, možnost přezkumu územního souhlasu.  A pak buď prodáte na základě dohody, nebo s vámi úřad povede vyvlastňovací řízení. Zatímco u dopravních staveb je zákonný nárok na 8 násobek odhadní ceny pozemku, u energetických sítí to neplatí. Odstranění této bezdůvodné nerovnosti navržené Senátem Sněmovna odmítla.

Novela vyhrotila oslabené postavení vlastníka nemovitosti proti druhé straně dohody, polostátní nebo privátní a nezřídka mocné nadnárodní společnosti. Má to být dohoda mezi zcela nerovnými partnery, kdy ten silnější má již platné povolení ke stavbě od státu. Kolik vlastníků nemovitostí, běžných občanů, chatařů, farmářů nebo zemědělců bude mít čas, peníze a sílu se s takovým odpůrcem dohadovat o ceně nebo soudit? Vyvlastňovací úřad, který by měl podle platného zákona navazujícího na současné stavební právo, prověřit, zda je vyvlastnění a jeho rozsah nezbytný a chránit tak práva vlastníků, je novelou odsouzen do role trpného vykonavatele již předchozím úřadem státu vydaného povolení.

Po roce 1990 nemohlo být vydáno žádné povolení ke stavbě na cizím pozemku. Tuto ochranu nemovitého vlastnictví ze strany státní správy a dosavadní službu novela stavebního práva zcela vypouští. V důvodové zprávě k novele je nepřímo řečeno - tak se pak, až je státem stavba povolena, o vlastnictví suďte!

Již dnes existuje celá řada tzv. černých staveb, kdy investoři riskují pokutu a staví bez povolení. Jaká může nastat praxe, pokud bude velké stavbě mocného investora bránit jen porušení vlastnického práva běžného občana? Možnost ochrany práv dotčených občanů s pomocí občanských sdružení byla vypuštěna! Prý se má věřit úřadům? Inu povězme si, jak to v praxi chodí a v kolika případech až teprve soudy daly za pravdu občanským a nevládním organizacím proti chybným rozhodnutím státní správy! Pro její zkvalitnění a nestrannost ale novela nepřináší téměř nic.

Dvacet dva právníků, expertů na správní a stavební právo ze čtyř prestižních universit napsalo stanovisko proti ustanovením doplněným do znění sněmovní verze novely. Přesto Sněmovna tuto verzi schválila.

Zákon si stanovil za cíl zrychlit výstavbu a zjednodušit proces povolování staveb. Bylo tak učiněno zcela na úkor drobných a středních vlastníků nemovitostí, takzvané střední vrstvy. Velcí developeři svitou právníků a konexí své pozemky a stavby uhlídají a ochrání.
Paní ministryně řekla, že to je zákon pro investory a stavebníky. Ano, ale zapomněla dodat, že zejména zase pro ty velké. Po přetlaku lobbistů ze strany developerů a průmyslníků, se kterými ministerstvo převážně jednalo, to nemohlo dopadnout jinak.

Žádný zákon, který přijímáme, by neměl stranit jen určité skupině, ale vyvažovat oprávněné zájmy všech, jím dotčených osob, a to především pokud se dotýká ochrany vlastnického práva stejně jako práva na zdravé a kvalitní životní prostředí, které patří k základním ústavním právům.

Proč platit za revizi u nových kotlů?

S touto otázkou se na mne obrátil občan mého volebního obvodu z Lipníku nad Bečvou. Také částka ve výši tisíců korun, kterou byl nucen za revizi nového kotle zaplatit, se mu zdála neúměrně vysoká, s čímž jsem souhlasila. Na základě tohoto podnětu jsem prosila o stanovisko ministerstvo pro životní prostředí, které mi slíbilo, že tento problém bude řešen v rámci novely zákona o ochraně ovzduší, která se nyní projednává v Poslanecké sněmovna. Níže připojuji celý dopis.

MŽP 1
MŽP 2
MŽP 3
MŽP 4

 

 

Nejde o nic víc či míň, jen o lidi

Senát vrací Poslanecké sněmovně návrh novely stavebního zákona. Vypouští pozměňovací návrh z dílny Sněmovny, jež má charakter přílepku, aby přenosové elektroenergetické vedení  400kV a vyšší bylo v zastavěném území vedeno vždy nad zemí. Proč takový náhlý převrat oproti současnému právu, ve kterém platí, že energetická vedení se v zastavěném území umisťují pod zem! Z povinnosti podzemního vedení může být i výjimka, pokud se tím ovšem neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a sousední pozemky nebo stavby.

Argumentace sněmovní změny se jeví málo přesvědčivá.  Řízení o výjimkách zdržuje realizaci, podzemní vedení je dražší, má vyšší ztráty. Podivné je již jen to, že když je povinnost podzemního vedení stanovena vyhláškou, bylo by jednodušší změnit vyhlášku. Zástupci investorů při osobním jednání sdělili, že ministerstvo změnu vyhlášky odmítá. Proč to tedy neudělat  „pozměňovákem" přímo do zákona??   V zastavěném území VVN negativně ovlivňuje kvalitu života a snižuje hodnotu nemovitostí běžných občanů, a proto se zpravidla ukládá do kolektorů. V SRN se rozhodli vést vedení pod zemí i mimo města a obce.  

Analýza zvýšených nákladů na podzemní vedení nebyla předložena a odborná ani veřejná debata, nebo řádné připomínkové řízení k navržené změně nebyly vedeny. Vedení VVN je náročnou investicí na další desítky let, projekt by měl být nadčasový a vycházet z nejlepších dostupných poznatků. V zastavěném území má být vzhledem k rizikům situováno jen výjimečně a právě to splňuje současné prověření formou výjimky. Na místě je předběžná opatrnost ochrany zdraví (odborné studie univerzity v Essenu, Düsseldorfu a České zemědělské univerzity v Praze o negativním vlivu VVN na spánkový režim, otevřené výsledky studie oxfordské univerzity o zjištěném výskytu leukémie u dětí žijících v pásmech 200 až 600 m od VVN).   Informace o tom, že nyní se vede již minimálně 22 výjimek o nadzemním vedení VVN v zastavěném území, mne překvapila. Již několik let se např. brání nadzemnímu vedení VVN obec Vítkov v Libereckém kraji. Mimo obec prý lze vedení situovat jen obtížně, je přece vedeno po přímkách. (Několik sloupů navíc by bylo pro investory opravdu nepřijatelné?)

Novela stavebního zákona výrazně posiluje pozici investorů umísťujících elektroenergetická vedení a možné vyjednávání o šetrnějším zásahu pro okolí ze strany obcí nebo občanů bude velmi oslabeno. Pan poslanec Klán (KSČM) uvedl, že pro vypuštění změny nadzemního vedení VVN 400 kV a více, nebude senátní návrh Sněmovnou přijat. Senátní změnou přitom nejde o nic víc ani míň, jen o lidi. Jejich zdraví, životní pohodu, ochranu majetků. Názor pana poslance za KSČM mne tolik nepřekvapil, ale že bychom se opravdu většinou Sněmovny vraceli do minulých dob, se mi nechce věřit.

Možnost online vysílání i archivace zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje je opět schválen, návrh na prošetření okolností okolo Gymnázia Jana Blahoslava a ukončení přerovského pracoviště Střední zdravotnické školy v Hranicích niko

25. 4. 2017

Možnost online vysílání i archivace zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje je opět schválen.

Včera proběhlo zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje, kde byl řešen i Jednací řád a opět se do něj dle mého návrhu vrátila možnost archivovat zvukový záznam jednání zastupitelstva na webových stránkách a taktéž byl znovu odsouhlasen můj návrh na online přenos ze zasedání, který měl včera i svou premiéru.

Bohužel nedošlo k odsouhlasení dvou usnesení, která jsem navrhovala, týkající se prošetření a poskytnutí informací ve věci nečekaného a na poslední chvíli zrušeného otevření třídy primy osmiletého cyklu Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově a ukončení přerovského alokovaného pracoviště Střední zdravotnické školy v Hranicích. Obě věci dle mého názoru město Přerov velmi poškozují, nicméně zastupitelstvo ve většině hlasovalo proti poskytnutí informací, s výjimkou Koalice pro Olomoucký kraj a Starostů.

Níže přikládám znění obou usnesení, která jsem požadovala.

 

Předkládá:

RNDr. Jitka Seitlová, za krajský klub Koalice pro Olomoucký kraj

Zpracoval:

RNDr. Jitka Seitlová, zastupitelka

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje

konané dne

24. 4. 2017


Návrh na zařazení bodu

Stanovisko ke zrušení primy osmiletého cyklu Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově


Návrh na usnesení:

Zastupitelstvo Olomouckého kraje po projednání:

  1. .ukládá Radě Olomouckého kraje projednat a předložit zastupitelstvu odpovědi na otázky otevřeného dopisu absolventů Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově, zejména s ohledem na krátkodobý a střednědobý záměr zřizovatele a pověření k rozsahu činnosti a výuky gymnázia

T: ihned

O: hejtman Olomouckého kraje  

 

Důvodová zpráva:

Dne 24. března 2017 se na Radu Olomouckého kraje obrátilo otevřeným dopisem sedm absolventů Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově. Současně byl dopis zaslán všem zastupitelům kraje. Dopis je reakcí na nečekané a na poslední chvíli zrušené otevření třídy primy osmiletého cyklu GJB a SPgŠ v Přerově.

Usnesením UZ/3/9/2017 rozhodlo zastupitelstvo Olomouckého kraje na svém zasedání 27. 2. 2017 o tom, že Rada Olomouckého kraje časově nevhodně rozhodla o zrušení třídy osmiletého gymnázia na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole, Přerov, Denisova 3 a Rada Olomouckého kraje se současně škole v této věci omlouvá.

Z vyjádření náměstka hejtmana Ladislava Hynka ve veřejných mediích vyplývají nejasnosti v koncepčnosti rozhodnutí a zrušení otevření třídy osmiletého cyklu GJB Přerov. Současná situace a některé veřejné výroky členů Rady se negativně odráží na renomé školy a do výběru budoucích studentů při výběru studia. Z rozhodnutí o zrušení třídy se značná míra nejistoty a obav dotýká i současných studentů a učitelského sboru. Je proto více než žádoucí vysvětlit důvody rozhodnutí Rady a koncepci krátkodobého a střednědobého záměru zřizovatele o rozsahu činnosti a výuky gymnázia.

 

 

 

 

Předkládá:

RNDr. Jitka Seitlová, za krajský klub Koalice pro Olomoucký kraj

Zpracoval:

RNDr. Jitka Seitlová, zastupitelka

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje

konané dne

24. 4. 2017


 

Petice proti uzavření Střední zdravotnické školy Hranice – odloučené pracoviště Přerov


Návrh na usnesení:

Zastupitelstvo Olomouckého kraje po projednání:

  1. ukládá Radě Olomouckého kraje prověřit záměr zrušení odloučeného pracoviště Střední zdravotnické školy Hranice v Přerově a v souvislosti s tím plánované přesuny výuky Střední zdravotní školy Hranice z budovy na Studentské ulici 1095 do budovy na ulici Nová 1820 v Hranicích a předložit návrh řešení v souladu s požadavky petentů
  2. T: ihned

O: Rada Olomouckého kraje  

 

Důvodová zpráva:

Výročí zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2015/2016 zahrnuje zásadní informace o středoškolském vzdělávání. Zcela neopominutelný význam na počet středoškoláků v zdravotnickém oboru může mít záměr zrušení odloučeného pracoviště Přerov Střední zdravotnické školy Hranice, které má v současné době cca 120 studentů. Informace o tomto záměru však ve výroční zprávě zcela chybí. Tento záměr byl zahájen směnou budovy v obci Pavlovice u Přerova, č. p. 95, která je v majetku města Přerova za budovu předmětného odloučeného pracoviště v Přerově v majetku Olomouckého kraje. O směně pozemků bylo rozhodnuto na posledním jednání minulého zastupitelstva Olomouckého kraje dne 23. 9. 2016.    

Dne 18. 4. 2017 se v zastoupení petentů na zastupitele Olomouckého kraje obrátil člen Školské rady Střední zdravotnické školy Hranice pan Jan Žůrek s žádostí o podporu petice proti zrušení odloučeného pracoviště Přerov Střední zdravotnické školy Hranice. Důvody petice jsme shledali oprávněnými, a proto žádáme o prověření záměru zrušení Střední zdravotnické školy Hranice, odloučeného pracoviště Přerov, a v souvislosti s tím i plánovaných přesunů výuky Střední zdravotní školy Hranice z budovy na Studentské ulici do budovy na Nové ulici v Hranicích. Také žádáme
o předložení návrhu řešení v souladu s požadavky petentů.

 

 

 

Návrh zastupitelky Jitky Seitlové na tajné hlasování vrcholných představitelů Olomouckého kraje

V Olomouci dne 27. 2. 2017

 

Dnes jsem na zastupitelstvu Olomouckého kraje předložila návrh, který má doplnit nové znění Jednacího řádu zastupitelstva Olomouckého kraje o stanovení pravidla tajného hlasování při volbě hejtmana a náměstků.

Tajné hlasování zaručuje hlasujícím svobodu svědomí. Vylučuje manipulaci s hlasy ovlivňováním pozitivními nebo negativními výhodami a důsledky za to, jak bylo hlasováno. Jsou tak vytvářeny podmínky pro svobodné vyjádření stanoviska jednotlivých zastupitelů. Tajné volby v personálních otázkách jsou obranou demokratických principů vůči nedemokratickým praktikám.

Můj návrh nebyl zastupitelstvem přijat, ačkoliv se nejedná o změny legislativně-technické povahy, které by vyžadovaly odbornou diskuzi. Společně s mým návrhem tak bylo prozatím zamítnuto i online vysílání zastupitelstva, což je v rozporu
s rozhodnutím zastupitelstva, které na minulém zasedání zastupitelstva tento návrh přijalo.

V návrhu změn je dále ponecháno současné pravidlo zveřejnění zvukového záznamu z jednání pro veřejnost.

 

 

Zrušení školy v Přerově nelze zvrátit, sportovní klub Prechezy ale bude možná mít tenisovou halu

Tisková zpráva

 

V senátní kanceláři se před vánočními prázdninami objevila početná delegace studentů a rodičů žáků Střední zdravotnické školy z tzv. alokovaného pracoviště v Přerově. V učebnách je zima (cca 16 C) a chybí učební pomůcky. Již několikátý rok se nedaří zajistit u zřizovatele (Olomouckého kraje) nápravu. Nic se prý zlepšit nemá, protože se před několika týdny dozvěděli o rušení školy. Studenti 1. a 2. ročníku budou muset studium dokončit v Hranicích.

Uznávám námitky studentů proti ukončení provozu školy. Při současném alarmujícím nedostatku zdravotního personálu v Přerově a jiných nemocnicích nerozumí záměru rušení čtvrt století fungující plně obsazené odborné školy s trvalým převisem uchazečů o studium. Pro studenty spádové oblasti Přerova z Bystřicka, Hulínska a Kojentínska by dojíždění do Hranic znamenalo značnou časovou i finanční zátěž. Existuje i obava o zachování kvality výuky v končícím dvouletém období.        

Na krajském úřadě mi při následné konzultaci bylo sděleno, že rušení přerovského pracoviště již nelze zvrátit. Rozhodlo o něm minulé krajské zastupitelstvo na jeho posledním zasedání, a to údajně se souhlasem města Přerova.

Ledy se přece jen hnuly, a to téměř doslova. Na zajištění odpovídajícího vytápění se začalo intenzivně pracovat a ve čtvrtek dopoledne (26. 1. 2017) byly v učebnách spuštěny stropní panelové infrazářiče.

Vedoucí krajského odboru školství mi také přislíbil, že nejasnosti dokončení studia vysvětlí co nejdříve na setkání s rodičovskou radou školy. Pro studenty z obtížně dostupných lokalit by mělo být v Hranicích zajištěno ubytování a finanční podpora zvýšených nákladů. Stejně tak by měl být dohodnut a umožněn přestup na jinou školu stejného zaměření v Olomouci nebo Kroměříži.

Myslím, že přes současné vstřícné kroky kraje může rušení školy pro studenty znamenat komplikace, ale hlavně Přerov přijde o jednu ze středních škol a více než stovku studentů. Je nutné přiznat, že se tím ušetří (asi 0,6milionů ročně). Ve srovnání s cca 40 milionovou dotací plánovanou z veřejných prostředků pro tenisovou halu si ovšem kladu otázku, zda to šetření bylo na správném místě?      

 

RNDr. Jitka Seitlová                                                                      V Přerově 27. 1. 2017

senátorka

Žádám přímé informování občanů – vlastníků nemovitostí při změnách ÚP a stavebních řízeních omezujících jejich práva

Tisková zpráva

Nový územní plán nebo jeho změny mohou zásadně ovlivnit hodnotu pozemku a zkřížit záměry jeho využití vlastníkem. Vlastníci nemovitostí se o projednání a změnách územního plánu (dále ÚP) za současných, zákonem stanovených podmínek, které jsou v praxi téměř nereálné, často nedoví. To stejné platí i pro rozhodování o stavbách s větším počtem účastníků.

Případ, se kterým se na mne obrátili občané Přerova, je toho názorným příkladem.
Před několika lety se starší manželé rozhodli zakoupit pozemek určený platným územním plánem k výstavbě rodinných domků v lokalitě Újezdec u Přerova. Výstavbu na pozemku umožňoval i regulační plán. Záměr protahovala jednání s městem o vybudování potřebné infrastruktury (tzv. zasíťování). Po letech jednání převzaly záměr jejich děti. Rozhodly
se provést zasíťování na vlastní náklady a nechaly zpracovat projekt stavby rodinného domku. Město po nich požadovalo vybudování celé přístupové komunikace lokality za více než milion korun, proto se na mne obrátily s žádostí o konzultaci. Při osobním jednání na úřadě
a prověření územního plánu jsme zjistili, že přes jejich pozemek bylo při změně územního plánu (v roce 2009) schváleno vedení vodovodní a kanalizační sítě. Nikdo vlastníky pozemku, kteří po celou dobu usilovali o možnost výstavby a byli v kontaktu s úřadem, o novém záměru neinformoval. V celé lokalitě jsou jediní takto postižení změnou ÚP. (Při jednání za mojí osobní účasti zástupci jednoho odboru města tvrdili, že je kanalizace vedena na pozemku plánované komunikace a tloušťka čar neumožňuje přesnější identifikaci). Stavební odbor nyní trvá na tom, že schválený ÚP s veřejně prospěšnou stavbou kanalizace na jejich pozemku vylučuje jiné využití.

V  tomto případě by bylo podle mého přesvědčení spravedlivé vedení sítě situovat do prostoru komunikace a rozdělit případná nutná omezení také mezi ostatní vlastníky parcel.               

Zadání, projednání a schválení územních plánů a jejich změn je oznamováno veřejnosti
a všem vlastníkům dotčených nemovitostí veřejnou vyhláškou. Vlastníci nemovitostí mohou do 15 dnů, nebo následně po veřejném projednání podat do 7 dnů námitky. K později podaným připomínkám nebo námitkám se nepřihlíží. ÚP a jeho změny jsou vydávány opatřením obecné povahy, jehož zákonnost může prověřit správní soud.

Pro přerovské vlastníky by to znamenalo další náklady a zdlouhavá řízení s nejasným koncem.

Obdobných případů, kdy se vlastníci nemovitostí vůbec nedověděli o stavbě veřejné infrastruktury na jejich pozemku, jsem jako zástupkyně VOP zaznamenala velký počet.

Změn ÚP bývá mnoho, např. Přerov provedl od schválení ÚP v roce 2009 celkem 8 změn, Lipník nad Bečvou od r. 2011 8 změn, novy ÚP města Hranice nabyl účinnosti od května 2016, předešlý schváleny v r. 1996 měl 22 změn.

Za celou dobu mé působnosti ve veřejné sféře jsem přes četné dotazy nenašla žádného vlastníka, který by každých 15 dnů sledoval a pročítal úřední desky. Pro mnohé vlastníky nemovitostí, zejména starší občany nebo bydlící v jiné obci, kteří nemají internet, je tato možnost z objektivních příčin, např. jejich zdravotního nebo věkového omezení vyloučena.

Vstřícnost k občanům a předcházení uvedeným případům by napomohlo informování obcí
o změnách ÚP prostřednictví medií a místních novin (zejména stručném obsahu o datech projednání).  

Při novém probíhajícím projednávání stavebního zákona budu prosazovat, aby pro případy většího počtu dotčených vlastníků nemovitostí byla komunikace zajištěna prostřednictvím datových schránek nebo předem oznámených emailových adres.
Pro občany bez této možnosti je v zájmu ochrany jejich vlastnických práv nutné uvažovat o klasickém písemném doručení oznámení.    

 

RNDr. Jitka Seitlová                                                                      V Přerově 27. 1. 2017

senátorka

      

 

Tisková zpráva k činnosti senátorky Jitky Seitlové za rok 2016

Těžiště práce senátora tvoří legislativa, tedy návrhy zákonů, které jsou Senátu postoupeny Poslaneckou sněmovnou. Senát může návrhy schválit ve znění z Poslanecké sněmovny, vrátit s pozměňovacími návrhy nebo zamítnout. Také v posledním jmenovaném případě se vrací návrh zákona znovu k hlasování do sněmovny a ta je může schválit v znění Senátu nebo původním znění.


Pro každý projednávaný zákon je stanoven v Senátu zpravodaj, někdy i více za jednotlivé výbory. V roce 2016 jsem byla zpravodajem k osmi zákonům a třem zahraničním smlouvám. Týkaly se oblasti zaměření výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí, jehož jsem první místopředsedkyní (dále příloha).


Senát má možnost zabývat se návrhy předkládanými Evropskou komisí a Radou nebo projednávanými Evropským parlamentem. Stanovisko přijaté Senátem je zasíláno přímo Evropské komisi před vlastním schvalováním návrhů v orgánech EU. V roce 2016 jsem byla zpravodajkou k 8 evropským tiskům.


Mimo samotné zpravodajství jsem s pozměňovacími návrhy, připomínkami a stanovisky vstoupila do projednávání na plénu Senátu k dalším 17 zákonům a projednávaným bodům.


Na základě podnětů občanů a osob jsem v roce 2016 předložila a byla hlavním navrhovatelem dvou senátních návrhů zákonů. První návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona se týká rozporu mezi podmínkami stanovenými Evropskou komisí a našimi zákony pro vyplácení dotací malým vodním elektrárnám. Řada z nich nyní čelí existenčním problémům. Návrh zákona Senát schválil a nyní leží k projednání v Poslanecké sněmovně.


Druhý návrh novely občanského soudního řádu by měl napravit nepřijatelnou situaci vlastníků bytů ve Společenství vlastníků jednotek (SVJ), kteří nyní nejsou právně chráněni před dluhy neplatičů vznikajícími na dalších bytových jednotách SVJ (viz. TK ze dne 30. 11. 2016). Návrh zákona je po prvním čtení v Senátu předložen k projednání ve výborech.

Podpořila jsem a byla spolupředkladatelkou k další třem senátním návrhům novel zákonů o dani z přidané hodnoty, o místním referendu a o ochraně veřejného zdraví. V přijaté novele zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) vidím jako zbytečně vysoké riziko schválené oprávnění k shromažďování a adresnému uchovávání citlivých informací o nemocech a zdravotních problémech jednotlivých občanů. Proto jsem iniciovala, a byla překladatelem, podání ústavní stížností s návrhem na zahájení řízení o zrušení této částí zákona č. 372/2011 Sb.

Z podnětu občanů regionu jsem v Senátu předložila návrh na státní vyznamenání generála Karla Janouška. Návrh byl Senátem schválen a postoupen k rozhodnutí prezidentu republiky.
Byla jsem iniciátorem, gestorem nebo se podílela vystoupeními na konferencích týkajících se klimatických změn, ochrany před domácím násilím, evropským záměrem oběhového hospodářství a dalších akcí souvisejících s energetikou a OZE a udržitelným rozvojem. Velkou pozornost vyvolala panelová debata v Senátu věnovaná ochraně občanů před zápachy. Výčet nejzajímavějších z akcí připojujeme níže (viz Příloha).
Senát na pozvání navštívili studenti některých školy regionu. Velmi osobní a srdečná byla v Senátu návštěva dětí z dětských domovů z Přerova, Lipníka n/B a Hranic
Mimo vlastní legislativní práce jsem se rozsáhle věnovala podnětům a žádostem
o konzultace od osob a občanů zejména z našeho regionu. V minulém roce z nich vyplynulo řešení nebo stanoviska k 160 případům.

Lze říci, že největší počet se týkal oblasti sociální – opatrovnictví, zdlouhavých řízení pro vyplácení sociální pomoci, problému sociálního bydlení a služeb. Za systémový, a dle mého názoru závažný celorepublikový problém, považuji situaci zdravotně postižených osob, které z důvodu nesplnění podmínky délky zaměstnání před uznáním invalidity nemají přiznány vůbec žádné příjmy nebo velmi nízké a jsou v péči svých blízkých. Příjmy společně žijících osob jsou velmi nízké a navíc o ně pečující, většinou starší rodiče, žijí ve strachu o budoucnost jejich dospělých dětí bez příjmů a schopnosti se o sebe postarat. Nedostatky této právní úpravy jsem projednávala s ministryní MPSV.

Je třeba dodat, že s uvedeným souvisí případ tzv. lazaretu, jehož vyšetřování a moje komunikace s úřady se protáhla až do r. 2016. S výsledkem nejsem ztotožněna. Řada klientů „lazaretu" byly právě osoby vyžadující opatrovnictví, neschopné se vlastními silami ze zdravotních důvodů o sebe postarat. Přesto jim nebyl stanoven opatrovník. Toto slabé místo sociálního systému může nadále znamenat vznik obdobných případů a zneužívání zdravotně postižených osob.

Předmětem mé trvalé pozornosti je příprava a průběh budování dálničních úseku D0137 a D 0136 a současně probíhající přípravy rekonstrukce souběžné železniční trati. Podněty občanů se týkaly nejen lokality Dluhonice (znehodnocení lokality pro další rozvoj, redukce přemostění dráhy, výkupy a náhradní opatření), ale i stížností na neodpovídající ocenění nemovitostí při výkupech pozemků nebo změn v dopravním napojení obcí (Bochoř).

Přesto, že jsem stále přesvědčena o vysoké bezpečnostní rizikovosti řešení ( TK ze dne 25. 7. 2016) křižovatky MÚK Přerov sever, přes veškeré, mnou věnované, maximální úsilí nelze již situaci, kterou bývalý ministr dopravy a vedení města schválilo, nyní zvrátit.

Dále se intenzivně věnuji dopravnímu projektu Palačovské spojky (TK ze dne 21. 7. 2016), kde nyní aktuálně probíhá biologický a archeologický výzkum a výkupy pozemků. Územní a stavební řízení by podle aktuální informace ŘSD (pokud nenastanou komplikace s novu EIA) měly proběhnout v roce 2018 – 2019.

Množství podnětů se týkalo stížností na opravy silnic - zbytečné a nekvalitní opravy povrchů silnic I. třídy úsek Lipník – Hranice – Bělotín, stejně jako odkládání údržby a oprav řady krajských a místních komunikací.

V oblasti ochrany životního prostředí jsem se významně zabývala starými zátěžemi, které představují vysoké riziko pro zdraví obyvatel. Na jedné z nejzávažnějších lokalit nezabezpečených uložených vysoce toxických a nebezpečných odpadů PCB Lhenice bude také po mnoha mých písemných interpelacích a jednáních zahájena sanace.

Některé metodické změny byly MŽP ČR a ČIŽP provedeny v průběhu roku 2016 také pro nelegální hory - skládky stavebních odpadů (TK 13. 8. 2015).

Stejně tak byla předmětem mého zájmu otázka přípravy adaptačních opatření v zajištění zásobování pitnou vodou obcí regionu nebo protipovodňová opatření v Troubkách. Stížnosti a žádosti o pomoc od občanů se dále týkaly hluku, prašnosti a znečistění ovzduší nebo pomoci při projednávání stavebních investic u záměrů posuzovaných EIA.

S několika případy jsem byla nucena obrátit se na Polici ČR. Týkaly se téměř desítky případů rozsáhlého podvodu peněžního zprostředkovatele (podařilo se případy otevřít, sloučit a zajistit finanční podporu právního zastoupení) a dále pomoci proti domácímu násilí nebo distribuci drog.

Výjimkou nebyly ani případy stížností na poskytnutou zdravotní péči nebo záchrannou zdravotní službu.
Nekončící případ zadlužené obce Turovice nebo nesrovnalosti daňových účtů občanů mne vedly k písemné komunikaci a námětům legislativních změn také s ministrem financí.

Obvyklá byla řada žádostí o řešení sousedských sporů, stížnosti na zdlouhavá soudní řízení nebo činnost soudních znalců. Objevily se také případy obtíží s vyřizování českého občanství nebo problémy se získáním potřebných a pracovních povolení pro občany z Ukrajiny (dále příloha).

Zcela aktuálně se zabývám podněty k údajným únikům znečistění ovzduší z objektů Prechezy Přerov, spalování odpadů v cementárně Hranice nebo mnohaletým problém využívání střelnice v Hranicích v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

RNDr. Jitka Seitlová
senátorka

 

V Přerově 27. 1. 2017

Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo návrh Jitky Seitlové na živé vysílání jednání zastupitelstva

Dnes, 19. 12. 2016, proběhlo druhé zasedání nového zastupitelstva Olomouckého kraje, které schválilo můj návrh na on-line vysílání jednání zastupitelstva. Doufám, že přispěje k většímu sblížení občanů Olomouckého kraje s jeho zvolenými zástupci i k větší transparentnosti jednání.

Přikládám hlavní důvody pro předložení návrhu.

Tisková ke zpráva k návrhu senátního zákona na posílení postavení vlastníků bytů vůči neplatičům

Tisková zpráva k návrhu senátního návrhu zákona senátorů Jitky Seitlové,
Jiřího Čunka, Petra Šilara, Aleny Šromové, Zdeňka Brože, Františka Bradáče, Petra
Víchy, Jana Horníka, Zbyňka Linharta, Ivo Valenty, Miloše Vystrčila, Jiřího Voseckého, Patrika Kunčara a Lumíra Kantora

kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č.26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon), ve znění
pozdějších předpisů

Vlastníkům bytů ve společenství vlastníků domů stále hrozí, že budou platit dluhy za neplatiče v jejich domě. Bude politická vůle napravit tuto zjevnou nespravedlnost?

V České republice je registrováno více než 58 tisíc společenství vlastníků bytů (dále Společenství), které spravují cca 1,3 mil. jednotek.

Lidé, kteří si zakoupili do vlastnictví byt, byli od r. 2000 povinni (zákon č. 103/2000 Sb.) vytvořit v domech s počtem nad pět bytových jednotek s třemi a více vlastníky právnickou osobu Společenství za účelem společné správy domu.1 Právní předpisy stanovují pro Společenství a jeho členy společnou majetkovou odpovědnost. Nástroje ochrany práv vlastníků vůči neplatičům za společnou správu a služby jsou nedostatečné. V případech vymáhání dluhů vlastníků neplatičů je Společenství v nerovném postavení zejména vůči zástavním věřitelům.

Výše dluhu se do doby, než je neplatič vystěhován, pohybuje řádově v desítkách tisíc korun, ojedinělé nejsou případy 200 až 400 tisíc Kč. Dlužné částky se Společenství v případech, kdy byl byt zakoupen na hypotéku nebo následně zastaven za půjčky, nedočká. V exekučním řízení, veřejné dražbě nebo insolvenčním řízení mají přednost plného uspokojení pohledávek zajištění věřitelé, např. banky a přednostně stanovené pohledávky. Dluhy musí uhradit zbylí členové Společenství, na jednotlivý byt to může znamenat desítky tisíc korun. Na základě dostupných údajů je cca 64 % pohledávek za vlastníky bytu nevymahatelných.

Tisková zpráva k k ústavní stížnosti senátorů proti shromažďování citlivých zdravotních dat občanů v NZIS

5. října 2016 jsem společně s JUDr. Jiřím Nykodýmem a v zastoupení dalších 20 senátorů podala k Ústavnímu soudu ústavní stížnost proti zbytečnému a zákonem dostatečně nechráněnému shromažďování všech zdravotních údajů o občanech v Národním zdravotním informačním systému.

Celou tiskovou zprávu přikládám níže:

 

Tisková zpráva k ústavní stížnosti senátorů proti shromažďování citlivých zdravotních dat občanů v NZIS

Celkem 20 senátorů (ODS, STAN, KDU – ČSL, Severočeši a nezařazení) podává ústavní stížnost, kterou navrhují zrušení §70 – 78, tj. třetí hlavy šesté části zákona o zdravotních službách upravující Národní zdravotnický informační systém (dále NZIS) a souvisejících ustanovení § 41a odst. 1v zákoně č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Napadená ustanovení zákona podle senátorů nesplňují principy ústavní ochrany osobních dat zejména v ohledu způsobu jejich získávání, nezbytnosti a následného nakládání s nimi.

„Namítáme, že principem navrženého a v zákoně schváleného sběru dat do Národních zdravotnických informačních systémů není sběr dat o typech onemocnění a jejich dopadech, ale primárně sběr dat o nemocných. Metodika vedení registrů si zachovává paternalistický duch minulého režimu, kdy byl brán minimální ohled na ochranu osob, o nichž jsou data zpracována. Rozsah shromažďovaných dat a jeho zákonem stanovené formy navíc zbytečně vystavují občana riziku neoprávněného přístupu k nim a jejich zneužití."

V dubnu letošního roku byla Parlamentem ČR schválena novela zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb., která dovršila uzákonění systému sběru citlivých osobních dat v tzv. Národním zdravotním registru. Podle zákona nyní platí, že bez souhlasu pacienta budou v registrech shromažďovány všechny údaje o zdravotním stavu občana a s ním související údaje socio-demografické, diagnostické a osobní, rodinná a pracovní anamnéza nebo např. údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání. Údaje budou shromažďovány pod rodným číslem nebo jiným údajem k identifikaci osoby a vedeny v jednotném registru speciálně k tomu nově vytvořeným úřadem. Tato data v registru nebudou ani agregována ani žádným jiným způsobem anonymizována, ale pod identifikovatelným způsobem osoby uchovávána až po dobu 25 let od jeho úmrtí.

Vládní novela zákona byla obhajována s cílem zpracování dat o stavu obyvatelstva, činnosti poskytovatelů, kvalitě služeb, řízení zdravotní politiky
a také odůvodněním již trvajícího shromažďování některých dat v dílčích registrech.

Již při projednávání novely v Poslanecké sněmovně a v Senátu PČR bylo namítáno, že shromažďování dat není podmíněno souhlasem pacienta, není stanoveno, kdo konkrétně bude mít k jednotlivým datům přístup, jak s nimi bude nakládat ani jaké bude mít občan záruky před neoprávněným nakládáním. Pacient nemá možnost zjistit celkový obsah o něm vedených údajů. Absentuje úprava možnosti občana domáhat se, aby některá data o něm shromažďovaná byla vymazána.

Zdravotní údaje osoby jsou citlivými informacemi, nejdůvěrnějšími a hluboce osobními. Pacient je svěřuje lékaři s důvěrou v to, že budou uchovávány v tajnosti. Zdravotní informace zaznamenávané od samého narození člověka jsou součástí jeho osobní integrity, jejich únik může člověka obnažit a zasáhnout jeho důstojnost. Dostatečně nezajištěným shromážděním obrovského souboru citlivých osobních dat dochází k zásadnímu zvýšení rizika zneužití. Únik dat by měl nevratné důsledky do života lidí. Cena citlivých zdravotních informací jednotlivce je pro zainteresované, nejen komerční zájemce, obrovská.

Navrhovatelé jsou si vědomi potřeby sběru dat o zdravotních výkonech. Chápou také jejich význam pro zkvalitňování zdravotnictví a další vědecké poznání. Takové údaje ale mohou být vedeny např. v anonymizované nebo agregované formě při zajištění všech výše namítaných skutečností.

Ústavní soud již v roce 2012 prověřoval zákon o zdravotních službách právě ve vztahu k zdravotním registrům (Nález sp. zn. P1.ÚS 1/12) a tehdy uvedl, že: „... shromažďování a zpracovávání osobních údajů o zdravotním stavu pacientů bez jejich souhlasu představuje velmi intenzivní zásah do jejich základních práv...". Stanovil obecná východiska na nárok právní ochrany shromažďování dat zdravotních informací, kdy je třeba na „zákonnou úpravu klást zvlášť přísné požadavky...", pokud jde o stanovení účelu shromažďování, rozsahu údajů, osob, které k nim mají mít přístup, období po jaké mají být zpracovávány, jejich zabezpečení a následné kontroly nakládání s nimi.

Navrhovatelé podávané ústavní stížnosti považují přijatá napadená ustanovení zákona o zdravotních službách v rozporu s uvedenými východisky a principy ochrany základního práva osob na respekt k soukromému životu (čl. 10 odst. 3 Listiny, kdy má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě).

V Brně dne 3.10 2016

Za navrhovatele senátoři:
RNDr. Jitka Seitlová
MUDr. Alena Dernerová
RNDr. Miloš Vystrčil

Místo skleněných hradů prostor pro spolupráci

Do krajských voleb zbývá jen několik dnů. Bývají provázeny nízkou účastí voličů. Myslím, že jednou z hlavních příčin je nedostatek informací o skutečných dopadech činnosti krajů na běžného občana. Krajská zastupitelstva přitom rozhodují o miliardových rozpočtech. Náš Olomoucký kraj disponuje s ročním rozpočtem přes 4mld. Rozhodování kraje dnes zasahuje snad do všech oblastí našeho života.

Na něm záleží, které silnice II. a III. třídy budou opraveny, jaké máme střední a učňovské školství, zda existuje řada zdravotnických zařízení a pohotovostní služba. Kraje mají odpovědnost za síť sociálních služeb a vlastní dotační programy pro podnikatele a obce. A význam krajských samospráv stále posiluje. Nevím o dotačním programu, kde by k žádosti o peníze EU nebo z ministerstev nebylo nutné dobrozdání kraje. Kraje se staly jedním z hlavních míst přerozdělování veřejných peněz. Je jistě správné, aby mezi centrální úrovní a obcemi existoval mezičlánek, který zná lépe místní situaci. To byl také jeden z cílů vzniku krajů. Volená krajská samospráva nahradila před 15 lety okresy, kde rozhodoval vládou politicky dosazený přednosta. Stále se však vede polemika, zda to byl správný krok. Zejména v otázce rozlohy a počtu krajů. Tehdy převážil názor, že malé kraje odpovídající okresům by proti centrálním institucím byly slabé. Dnes tedy máme kraje silné.

Pracovní povinnosti mne často vedou na Olomoucký kraj. Přemýšlím, v čem je rozdíl od okresního úřadu. Vstup je dnes naleštěný a reprezentativnější. Nepotkám tady ale téměř žádného starostu, natož jednotlivého občana. Na okres chodili na konzultaci, radu jak se složitějším problémem legislativy nebo kvůli promýšlení investic. Setkala jsme se s povzdechem: „Kraje jsou skleněné mocenské hrady" a od krajského úředníka jsem zaslechla: „Jenom stále papírujeme, ztratili jsme kontakt s lidmi a terénem." Přitom alespoň pro mne bylo a je každé setkání s obyvateli kraje obohacením o zkušenosti tolik důležitými pro správné rozhodování. Zde lze myslím nalézt také vysvětlení zatím ne zcela uspokojivého ztotožnění obyvatel s jejich krajem. Nejen rozdělování peněz a přísné rozhodování, ale také otevřenost, vstřícnost k jeho obyvatelům a spolupráce se všemi obcemi, nevyjímaje těch v okrajových částech. To jsou znaky a zdroje dobrého vládnutí. Přijměte tímto moje pozvání k volbám do kraje, který budujeme společně také Vašimi hlasy.

Jitka Seitlová, senátorka

 


Článek vyšel 30. září 2016 v Novém Přerovsku.

Tisková zpráva ke konferenci po záštitou senátorky Jitky Seitlové „Právem proti násilí na ženách – Bílá místa české legislativy“

Datum konání: 21. 9. 2016
Místo konání: Jičínský salonek senátu PČR, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha

proFem o.p.s ve spolupráci se senátorkou RNDr. Jitkou Seitlovou uspořádal dne 21. 9. 2016 tiskovou konferenci u příležitosti vydání komplexní právní studie: Právem proti násilí na ženách – Bílá místa české legislativy.

Na otázku, co vedlo senátorku RNDr. Jitku Seitlovou k převzetí záštity nad konanou tiskovou konferencí, odpověděla takto:

„Více než 15 let uplynulo od přijetí první právní ochrany proti domácímu násilí. Iniciovala jsem ji tehdy přes senátní návrh zákona. Od té doby byla přijata proti domácímu násilí celá řada legislativních opatření. Přesto se na mne v poslední době obrátilo několik obětí takového násilí, které se ocitaly v patových situacích. Předložená analýza a identifikace slabých míst v právním systému proti domácímu násilí je dobrým základem pro nápravu. Myslím, že pozitivní roli v tom může mít opět náš Senát."

Na tiskové konferenci byla představena studie vypracovaná organizací proFem, o.p.s., jejímž účelem bylo nejen identifikovat legislativní nedostatky v zákonech týkajících se násilí na ženách, ale i pojmenovat problémy, ke kterým v praxi dochází. Jakkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Česká republika je již „legislativně" naprosto vybavena, tak na základě provedené studie musíme konstatovat, že tomu tak není.

Z provedené analýzy právního stavu, praktických zkušeností proFem, o.p.s., i dotazování odpovědných profesí (OSPOD, soudy, státní zástupci a policie, NNO, advokáti a notáři) vyplývají jasné závěry a doporučení.

Autorka studie Mgr. Veronika Ježková uvedla: „Nelze popřít, že kvalitní odborníci mohou někdy překlenout chybějící právní úpravu, ale v praxi často vidíme opak. Je proto nutné doladit právní předpisy do té kvality, aby tam, kde nelze spoléhat na lidský faktor, existoval jasný, srozumitelný a závazný právní základ. Stejně tak je nutné, aby byla v systému jasně a transparentně vymezena práva obětí a jejich obsah jim byl dostupný v maximální možné míře".

Změny by měly zasáhnout stěžejní právní předpisy českého právního řádu, ať už se jedná o

  • ustanovení o vypořádání společného jmění manželů na dobu po rozvodu manželství (§742 občanského zákoníku) tak, aby zákon reflektoval násilí i v rovině majetkoprávního vypořádání manželů;
  • explicitní zařazení násilných incidentů, jako kriteriu, k němuž je přihlíženo dle § 907 odst. 2 občanského zákoníku při rozhodnutí o výchovné prostředí nezletilého dítěte;
  • propojení řízení o rozvod manželství s řízením o výchovném prostředí a výživě;
  • zavedení institutu zálohovaného výživného, jako závazku, který pro ČR vyplývá z mezinárodních dohod;
  • vypracování samostatného kvalitního zákona o státem zajištěné bezplatné právní pomoci;
  • změny sněmovního tisku č. 658/1, kterým se mění zákon o obětech trestných činů;
  • změny základních právních předpisů v souvislosti s chystanou ratifikací Istanbulské úmluvy;
  • zvýšení trestní sazby za trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákona, abychom se přiblížili ostatním evropským státům;
  • zvážení vytvoření komplexní normy týkající se násilí na ženách obdobnou španělskému Ley orgánica 1/2004 de Medidas de Protección Integral contra la Violencia de Género.

„Věříme, že přijetím navrhovaných změn by se Česká republika zařadila mezi ostatní evropské země, které již samotným obsahem právních norem jasně deklarují, že násilí na ženách netolerují," uvedla Jitka Poláková, ředitelka proFem.

 

Za proFem, o.p.s.:                                         Senátorka:

Jitka Poláková                                               RNDr. Jitka Seitlová

ředitelka proFem, o.p.s.                               

tel.: 77 44 33 005                                        



Studie vznikla díky podpoře Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

 

O proFem:

proFem o.p.s., je ženská nezisková organizace, která se již od roku 1993 zaměřuje na společenské oblasti, v nichž dochází k porušování lidských práv – zejména na potírání násilí na ženách a domácího násilí. Jednou z oblastí činnosti proFemu je projekt pod názvem „AdvoCats for Women", který poskytuje ženám-obětem domácího násilí bezplatnou právní pomoc. Dále se věnuje politickému lobbingu za ženská lidská práva, vydávání publikací nejen s tématikou domácí násilí. Více informací na: www.profem.cz

Čeká nás nedostatek vody nebo povodně?

Článek vyšel v pátek 16. 9. 2016 v Přerovském a Hranickém deníku.

„Ochrana přírody brání rozvoji společnosti. Důležití jsme my, lidé, až pak ochrana životního prostředí!" Představitelům těchto prohlášení myslím unikla podstata, a to, že my lidé jsme nedílnou součástí přírody a naší planety Země. Její stav limitujícím způsobem vytváří podmínky a stanovuje rámec našich životů. Existence celosvětových klimatických změn je již nepochybná. Celkové zvýšení průměrné globální teploty dosahuje 0,8 až 1,5 stupňů, prokazatelně vzrostla četnost extrémních klimatických jevů. Mezi příčiny některých válečných konfliktů a migrační krize patří neobvyklá sucha a neúroda rozsáhlých regionů.

Sucha a silné přívalové deště s povodněmi jsme zažili i u nás na Moravě. Dešťových srážek bylo loni o třetinu méně. Jen v našem kraji se chybějící voda musela dovážet do 60 obcí. Půdní vlhkost klesla na kriticky nízkou hodnotu. S obavami jsme na počátku léta sledovali vysychající potoky a koryto Bečvy. Přes srážkově bohatší další měsíce se zásoby podzemních vod zatím nedoplnily.

Opakovaně si kladu otázku, co s tím?

Obyvatelé regionu přímo neovlivní obtížnou celosvětovou dohodu o snižování skleníkových plynů, se kterými oteplování souvisí. Je ale možné udělat celou řadu věcí, které důsledkům změn předejdou nebo je zmírní. Ke snížení emisí přispěje třeba zateplení domu nebo změna vytápění. Rychlému odtoku a nedostatku vody můžeme čelit budováním rybníků, nádrží, lepšími osevními plány kritických ploch a celkovým respektem k historickým zkušenostem našich předků ve využití krajiny. Jsem přesvědčena, že se stejně tak musí urychlit realizace připravených protipovodňových opatření. Prověřeným řešením bezpečnosti zásobování pitnou vodou může být alternativní napojení na další skupinové zdroje. Na významu nabývají zásoby podzemní vody, které jsou proti povrchovým vodám stabilnější a bezpečnější.

V přípravě, koordinaci a podpoře uvedených opatření je role místních a regionálních úřadů zásadní. Zejména kraj může lidem, obcím a firmám více pomoci při hledání a zavedení nejvhodnějších řešení. Kraj má současně nezastupitelnou roli a odpovědnost za ochranu vod. Apeluji proto na jeho uvážlivost při současných záměrech průmyslových zón v hygienických pásmech významných vodních zdrojů!

Jitka Seitlová, senátorka

 


Rizika mimoúrovňové křižovatky Přerov sever

Nedá mi, abych se nevrátila k problematice mimoúrovňové křižovatky Přerov sever, která je součástí stavby 0136 dálnice D1. V přiložených fotkách můžete vidět rozdíly mezi původní, dražší, ale bezpečnější variantou a v současné době platnou, levnější, nicméně rizikovou variantou.

Vítězný model je sice levnější, ale pro řidiče velmi nepřehledný a problematický. Dle auditu bezpečnosti pozemních komunikací vypracovaného Ateliérem pozemních komunikací při VUT v Brně je "díky svému kompaktnímu tvaru pro řidiče hůře čitelná, což představuje bezpečnostní rizika. V tomto ohledu je problematická zejména větev 2 (Olomouc - Přerov), která má na délce cca 400 m pět připojení/odpojení jiných větví, kdy se bude řidič hůře orientovat." Potenciálních rizik je zde mnohem více, týká se i větví č. 12 a 13. Nestandartní je také řešení, "kdy se přímo do/z větve MÚK připojuje/odpojuje silnice II. třídy. Připojením/odpojením vznikající kolizní body zejména v místě připojovacího pruhu."

Kromě zmíněného auditu se ke křižovatce vyjádřil i ředitel služby dopravní policie, pan plk. Ing. Tomáš Lerch, který uvedl, že: "Křižovatka vykazuje množství kolizních míst, rizik a z tohoto důvodu neshledáváme navrhované řešení jako bezpečné. Nedostatečnou délku průpletových úseků můžeme dokonce kvalifikovat stupněm vysokého rizika, neboť na příkladech z praxe můžeme uvést celou řadu mimmoúrovňových křížení, kde jsou krátké průpletové úseky a dochází zde k vyššímu množství dopravních nehod, než na křižovatkách, kde byly minimální délky průpletových úseků dodrženy."

Toto jsou tedy základní argumenty proti současné variantě. Doufám, že se shodneme na tom, že bezpečnost nás, občanů, na silnicích má přednost před penězi. 

 Nová, riziková verze

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Původní, bezpečnější verze

Co bude dál s letištěm v Bochoři?

Přerovský deník    31. 8. 2016                                                                                                                                  

Ještě do konce letošního roku chce mít vláda na stole materiál o tom, jak budou pokračovat přípravy strategické průmyslové zóny v areálu bochořského letiště. Přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP) kvůli tomu minulý týden jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

„Jednání se uskutečnilo za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a šéfa resortu obrany Martina Stropnického a jejich týmů. Bylo dohodnuto, že by měla pracovní skupina do konce roku předložit vládě věcný a časový harmonogram postupu realizace průmyslové zóny. Tak jsme si to slíbili," informoval primátor Přerova. Konkrétnější být ale nechtěl s tím, že se jedná o investici státu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu původně zpracovalo dvě varianty strategické průmyslové zóny v Bochoři první počítala s využitím plochy o celkové rozloze 535 hektarů a demolicí veškeré letištní infrastruktury, druhá s rozdělením zóny na severní a jižní a zachováním letiště.

Vláda nakonec rozhodla o zachování letiště. „Lokalita bude rozdělena do dvou samostatných průmyslových zón a provoz letiště zůstane zachován," upřesnil už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

V Olomouckém kraji tedy vznikne nová průmyslová zóna, která bude mít dvě části. Letištní dráha bude rozdělovat území na samostatné plochy o maximál- ní rozloze 220 hektarů a 117 hektarů.

Strategická průmyslová zóna s letištěm by se měla stát atraktivní zejména pro investory podnikající v oboru leteckého průmyslu. V rámci rozdělení pozemků je možné provést přípravu pouze jedné plochy či postupného rozvoje zájmové lokality s tím, že jižní část bude sloužit primárně pro letecký průmysl a severní bude nabízet i jiné využití. Práce na realizaci strategické průmyslové zóny by měly začít koncem příštího roku.

Už loni byly v areálu letiště zdemolovány staré úkryty letecké techniky, aby bylo možné nabídnout budoucím investorům ucelenější plochy pro výstavbu jejich zařízení a výrobních hal. Do demolice se investovalo zhruba 430 milionů korun.

O další osud strategické průmyslové zóny v Bochoři se zajímala také přerovská senátorka Jitka Seitlová (NEZ). „Průmyslová zóna bude využita zejména ve vztahu k firmám, které budou realizovat letecký průmysl. Zatím ale není znám investor a stále probíhají jednání mezi ministerstvem obrany a ministerstvem financí," shrnula senátorka.

O průmyslovou zónu mají podle ní zájem také investoři z jiných odvětví, než je letecký průmysl. „Je tam jeden z investorů, který by měl řešit pyrolýzu pneumatik, což je zpracování odpadů. Kraj ale celkem správně žádá rozptylovou studii a celá věc musí být posouzena v rámci řízení EIA. Víme, že tam jsou vodní zdroje, které mají svá ochranná pásma. Existuje tedy spousta otázek, které souvisejí s ochranou podzemních vod a ochranou kvality ovzduší," uzavřela senátorka.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Zdroj:
Zdroj:  
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html


Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html

Co odhalila kauza Lazaret

Zdravotně postižení, bezmocní klienti „lazaretu“ jsou více než rok v odpovídajícím prostředí. Policie případ částečně odložila, dál šetří podezření z trestného činu proti majetku. Trestné činy proti životu a zdraví a právům na ochranu osobnosti nebyly dokázány. Výpovědi psychicky postižených lidí, neorientujících se v místě a čase, proti svědectví těch, kdo by měli nést odpovědnost? Jen těžko se lze dobrat prokazatelných skutečností. V lazaretu dostával příspěvek na péči pro 35 osob jeden člověk. Skutečnou péči ale jen za část příspěvku vykonávali jiní. Zákonnost postupu je otázkou, věc znovu prošetřím osobně. Je to nemorální obchod s chudobou. Rozhodující pro splnění předpisů je obsah poskytované péče. Plnou odpovědnost nese její vykonavatel. Pokud by péče v „lazaretu“ odpovídala předpisům, pak bych se obávala o život ve stáří všech. Část klientů prý neměla žádné příjmy, někteří nemohli pro zdravotní postižení vypovídat vůbec. Právo nezná stav, kdy by občan neměl nárok na minimální sociální dávku. Pro psychicky postižené má být stanoven opatrovník. Ten je zastupuje a chrání jejich práva. Jak je možné, že k tomu nedošlo? V situaci, kdy nemohoucí člověk zůstane sám, má nezastupitelnou roli stát. Prostřednictvím sociálních úřadů má být aktivně poskytnuta záchranná síť pro ty, kdo jsou nemohoucí. Pro mne vypracovaný právní rozbor hovoří o selhání státní správy, která měla zajistit osobám odpovídající služby. Blízcí zdravotně postižených se na mne často obracejí. Zejména rodiče dospělých dětí. Žijí často na hranici chudoby. Bojí se budoucnosti, kdy o děti nebudou moci sami pečovat. Čeká snad stejný úděl lazaretu osamělé, zdravotně postižené a seniory?

Co s tím? Komplexní zákon o opatrovnictví, o jehož předložení jednám s ministerstvy. Kraj má kompetenci vytvořit podmínky pro odpovídající kapacitu kvalitních sociálních zařízení pro všechny potřebné. Musí se řešit situace pracovních úřadů. Mají provádět kontroly péče, z personálních důvodů je fakticky nedělají. Těžiště odpovědnosti však i do budoucna zůstane na úřednících kraje a města. Zákon, který není v praxi naplňován a vymáhán, je bezzubý. Děkuji všem, kterým situace v „lazaretu“ nebyla lhostejná a pomohli k nápravě.      

Jitka Seitlová, senátorka

 

Vesnice Olomouckého kraje 2016

19. 8. 2016 se udílela cena Vesnice Olomouckého kraje ve vesnici Hněvotín, která byla také hlavním vítězem této soutěže. Na programu byla různá vystoupení oceněných obcí a velmi mě potěšilo, že mezi ohodnocenými byly i obce z mého senátorského obvodu. Jmenovitě Radvanice, které získaly cenu za vytváření harmonické atmosféry pro všechny generace.

 

 

Návštěva továrny Zora

V pátek 19. 8. 2016 jsem navštívila olomouckou továrnu na cukrovinky Zoru, která v současné době spadá pod firmu Nestlé. Kromě prezentace firmy a jejich plánů do budoucna jsme se vydali i do výrobny, kde jsme sledovali výrobu čokolády i dalších sladkostí v přímém přenosu.

 

 

Senátorka Seitlová pro Přerovský a Hranický deník na téma bezpečnosti a oprav silnic

19. 8. 2016

 

Bezpečný dopravní prostor je silniční síť bez zbytečných rizik, obtížných a nepředvídatelných dopravně technických podmínek. Každý řidič udělá někdy chybu, zvlášť ve složitých situacích, spěchu a stresu. Jsme jen lidé.

Riziko nehod však zvyšuje i technický stav vozovky, nepřehlednost křižovatek a nesrozumitelné dopravní značení. Realitou dneška jsou často rozbité silnice, hlavně nižších tříd, dlouhé úseky oprav a uzavírek i objízdné trasy. Do tohoto dopravního prostoru vstupují denně profesionální řidiči, tlačeni zaměstnavateli k vyšším výkonům, lidé spěchající do práce. Situace se nelepší. Naopak se zdá, že má opačný trend. Rozumím pochybnostem a dotazům občanů proč jsou opravovány nerozbité povrchy hlavních silnic v úsecích Hranice – Přerov – Olomouc. Odpověď správce komunikace je, že povrch komunikací je v pořádku jen zdánlivě, nikoliv po měření únosnosti a laboratorních rozborech. Taková odpověď těžko uspokojí řidiče, proplétajícího se mezi zdaleka viditelnými dírami, silnicí s hrboly nebo rozdrolenou krajnicí.

Co s tím? Především změnit systém financování oddělených kasiček správců - státu, krajů a obcí. Posílit rozpočty a víceleté plánování oprav krajské silniční sítě. Myslím, že právě kraj je také vhodným subjektem časové koordinace postupu oprav silnic různých správců. Z jeho strany bude zřejmě nezbytná i pomoc obcím s místními a účelovými komunikacemi. A konečně, stěžejní pro bezpečný dopravní prostor jsou nové dopravní stavby, kde se nebudou hledat úspory na úkor jejich bezpečnosti.          

            Jitka Seitlová, senátorka

Návštěva tábora Jsme tady o.p.s. v Přerově

V pondělí 15. 8. 2016 jsem navštívila tábor Jsme tady o.p.s. v Přerově, kde jsem se seznámila s jejich programem a klienty. Toto sdružení bylo založeno jako iniciativa rodičů dětí s kombinovanými vadami a snaží se o jejich integraci do dalších vzdělávacích i pracovních aktivit. Tábor samotný byl velmi hezky zorganizovaný, každý klient měl k ruce svého asistenta a společně jsme si i zazpívali.

 

 

Arnika objevila v dětské letní obuvi toxické olovo a nebezpečné ftaláty

Rodiče musí mít jistotu, že zboží nabízené u nás pro jejich děti, je bezpečné! Výrobci a dovozci zboží nemohou mít přednost před zdravím našich dětí," říká senátorka RNDr. Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

O rizicích spjatých s přítomností olova v dětské obuvi více v níže uvedeném článku.

Krajské volby 2016: Lepší a efektivnější spolupráce Olomouckého kraje s jeho regiony a obcemi.

 

 

Do krajských voleb jdou Seitlová, Vrána či Kudláček

 

9. 8. 2016                                                                                                   Přerovský deník

 

Přerov – Senátorka, přerovští radní nebo starosta Hranic. Do říjnových krajských voleb míří zkušení politici či méně známá jména. A všichni se shodují – je potřeba pomoci Přerovsku. Jaké regionální tváře opanují vyšší příčky kandidátek?

Výrobci a dovozci nemohou mít přednost před zdravím našich dětí

3. srpna 2016 jsem se účatnila tiskové konference, která se týkala nebezpečných látek v dětské obuvi.

 

Tisková zpráva Arniky – programu Toxické látky a odpady ze dne 3. srpna 2016

 

 

Dětské obutí na léto? Často se v něm najde toxické olovo i nebezpečné ftaláty

 

 

Praha - Vysokou koncentraci toxických látek prokázaly chemické analýzy v několika vzorcích běžně dostupné letní obuvi. Arnika nechala otestovat především dětskou obuv, protože právě děti jsou rizikovou skupinou, která by se kontaktu s jedovatými a rizikovými látkami měla vyhnout. V botičkách byly naměřeny především ftaláty DEHP a DiBP, které jsou škodlivé především pro hormonální a reprodukční systém člověka. V několika vzorcích byla také prokázána přítomnost olova, které je spojováno především s negativním působením na nervovou soustavu. Pouze jeden pár obuvi neobsahoval ani rizikové ftaláty ani olovo. Ukazuje se tak nedostatečnost legislativy, která by měla spotřebitele chránit. Použití nebezpečných ftalátů je zakázáno v řadě výrobků, jako je například kosmetika, obuvi se ale tato norma netýká.

 

„Vnímáme to jako veliký nedostatek z několika důvodů. Boty, které jsme nechali analyzovat, přichází do přímého kontaktu s kůží. V případě dětí je také těžké přesně vymezit, zda si s botou nebudou také hrát. Ozdoby, ve kterých bylo naměřeno až 44 % reprotoxického ftalátu DEHP k tomu přímo vybízejí. Dalším paradoxem je, že současná legislativa spotřebitele před negativním působením ftalátů v podstatě nechrání. Použití rizikových ftalátů je zcela legální také v pláštěnkách nebo podlahových krytinách,“ vysvětluje Ing. Miroslava Jopková z Arniky.

 

„Není jasné, proč nejsou pro dětské botičky stanoveny limity škodlivých látek jako na jiné výrobky pro naše nejmenší. Jsme obklopeni tisíci nových a stále objevovaných chemických látek. O jejich působení na lidský organismus nemáme vždy dostatek informací. Jsem však přesvědčena, že tam, kde se potvrdí vysoké podezření jejich škodlivosti, je důležité, aby instituce ochrany veřejného zdraví reagovaly okamžitě. V první chvíli alespoň informacemi dostupnými široké veřejnosti. Rodiče musí mít jistotu, že zboží nabízené u nás pro jejich děti, je bezpečné! Výrobci a dovozci čínského zboží nemohou mít přednost před zdravím našich dětí,“ říká k tomu senátorka RNDr. Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

 

Arnika nyní podala podnět na Českou obchodní inspekci, která by měla výrobky prověřit.

 

V botičkách byl naměřen především právě reprotoxický ftalát DEHP a také DiBP, a to v koncentracích od 8 – 44 % hmotnosti. Nejvíce ftalátů bylo obsaženo v ozdobách na botách připomínajících obuv značky „Crocs“ a také v těch částech obuvi, která přichází do kontaktu s pokožkou na citlivějších částech nohy, jako je nárt. Oba druhy ftalátů se řadí mezi látky neblaze ovlivňující hormonální systém člověka, reprodukční systém a poškozují játra.

 

V dubnu letošního roku předložila agentura ECHA návrh na omezení čtyř závazně klasifikovaných ftalátů včetně DEHP a DIBP. Pokud nebude průmyslová lobby příliš silná, je jen otázkou času, kdy tyto ftaláty budou v Evropě zakázány zcela. Je však smutné, že celý proces jejich omezování trvá tak dlouho a týká se jen vybraných ftalátů,“ pokračuje Miroslava Jopková.

 

Přítomnost olova pak byla prokázána ve 3 vzorcích. Nejvyšší koncentrace tohoto nebezpečného těžkého kovu byla naměřena v barvě, kterou byla ošetřena koženka u chlapeckých sandálů. Koncentrace olova v tmavších (tedy více obarvených) částech koženky se přibližovala k

10 g/kg materiálu. Obsah olova se tak přiblížil až k 1 % hmotnosti.  

Arnika nechala u těchto botiček provést rovněž testy vyluhovatelnosti, které ukázaly, že i míra olova, která se z nich uvolní je značně vysoká. Pohybovala se kolem 14 mg/kilogram. Limit pro vyluhování olova z výrobků tak byl překročen sedmdesátinásobně. (3)

 

Olovo je spojováno s negativním působením na nervovou soustavu, poruchami chování nebo snižováním intelektu, které bylo prokázáno již při nízkých dávkách, a to především u dětí. U dospělých olovo zodpovídá za zvýšení krevního tlaku nebo poškození ledvin. Podle vědeckých závěrů pro olovo neexistuje bezpečná expoziční hodnota.

 

Vstřebatelnost olova kůži je poměrně malá. Nelze však opomenout jinou cestu, jak se tento nebezpečný prvek z bot může dostat do těla dítěte. Dítě nebo dospělý na botičky sahá několikrát za den. Z rukou se pak již velice snadno dostane olovo do těla například s jídlem nebo vdechnutím. Důležitou roli zde hraje i hygiena. Je také potřeba upozornit na fakt, že pro olovo není vědecky stanovena bezpečná expoziční hodnota - tedy množství olova, které by pro člověka bylo tzv. bezpečné.

 

Arnika se setrvale věnuje problému toxických látek ve výrobcích pro děti. „Dříve byla přítomnost rizikových ftalátů ve výrobcích z měkčeného PVC naprosto běžná. Po rozšíření povědomí o úskalích těchto změkčovadel a následně také legislativních změnách se nebezpečné ftaláty objevují již méně. Nicméně je stále potřeba důsledně dbát o to, aby výrobci tyto látky již opravdu nepoužívali,“ dodává Jopková z Arniky.

 

 

Poznámky:

 

  1.  Vyhláška 84/2001

     

  2. Historie ftalátů - Ftaláty se jako změkčovadla PVC používají od dvacátých let minulého století. V současné chvíli existuje více než dvacetiletá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Povědomí o zdravotních rizicích ftalátů zvýšila mimo jiné mezinárodní kampani Greenpeace v roce 1997, která byla zaměřená na hračky z PVC. (V té době byly hračky z PVC až z 50% tvořeny právě ftaláty.) V prosinci 1999 přijala EU zákaz šesti ftalátů v hračkách pro děti mladší 3 let. V České republice vydalo Ministerstvo zdravotnictví v únoru 2001 vyhlášku, kterou zakázalo alespoň kousátka a další dětské výrobky, které jsou „určeny pro vkládání do úst“. DEHP a také DiBP se ocitli také na tzv. Seznamu látek vzbuzující vážně obavy, které podléhají povolování. V praxi to mimo jiné znamená, že výrobce je povinen na dotaz uvést, zda konkrétní výrobek tyto látky obsahuje či nikoliv. V současné době jsou některé ftaláty včetně DEHP či DiBP v procesu celkového omezení v rámci chemické politiky EU.

     

  3. Vyhláška č. 84/2001 Sb.

Tisková zpráva, Ušetříme na úkor bezpečnosti?

 

Tisková zpráva

V Přerově 25. července 2016

 

Ušetříme na úkor bezpečnosti?

Dálniční křižovatka Přerov – sever na D1 má být oproti původně schválenému projektu postavena jinak. Křižovatku ve tvaru známého tzv.“ trojlístku“ má nahradit útvarová s okružním principem, řešená nestandardně. Stejná křižovatka v České republice zatím není. Ve srovnání s původním návrhem bylo sice dosaženo nižších stavebních nákladů, avšak za cenu nepřehlednosti křižovatky pro řidiče a vysokých bezpečnostních rizik.

Důvodem změny původního plánu bylo hledání finančních úspor, zadané tehdejším ministrem dopravy na počátku roku 2014. Aby nedošlo ke kolizi se schváleným územním rozhodnutím původního návrhu, byl projektant limitován také pozemky původního záboru. Výsledkem je nový návrh křižovatky, pro kterou bezpečnostní audit uvádí hned několik vysokých bezpečnostních rizik (VUT v Brně, duben 2015). Hlavním problémem jsou navržené velmi krátké průpletové úseky a připojení a odpojení pěti větví na délce cca 400 m. To způsobí horší orientaci řidiče a zkrátí čas, po který bude moci reagovat na změnu směru a dopravní značení.

Navržené krátké průpletové úseky v délkách cca 100 a 150 metrů se zásadně liší od odborných doporučení, které uvádí délku minimálně 250 metrů. Aby byly splněny alespoň minimální požadavky právních předpisů a technických norem, bude na některých částech nově budované křižovatky rychlost omezena až na 40 km/h (viz. mikrosimulace). Úspora stavebních nákladů křižovatky se pohybuje od 343 mil. do 250 mil. korun, což ovšem z celkových nákladů na dostavbu propojovaných úseků D1 0136 a 0137 činí úsporu v řádu několika procent.

Dopravní experti a projektanti, se kterými jsem situaci konzultovala, se shodují v názoru, že křižovatka bude nepřehledná Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, na můj dotaz uvádí, že průjezd křižovatkou bude pro některé směry složitější, zejména pro směr Olomouc – Přerov. Nepříjemná bude dále hlavně pro řidiče jedoucí od Rokytnice, kteří budou muset např. obkroužit celý okruh. Zástupci ŘSD ČR a projektanti potvrdili, že původní řešení se jevilo také jako technicky vhodnější.

 

Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR v odpovědi, kterou jsme obdržela 14. července 2016 přímo uvádí: „ Křižovatka vykazuje množství kolizních míst, rizik a z tohoto důvodu neshledáváme navrhované řešení jako bezpečné“.

Všichni netrpělivě očekáváme dobudování chybějící části D1 kolem Přerova. Ještě v červenci 2013 se počítalo s původním řešením křižovatky „trojlístku“ (viz. bezpečnostní audit), které má zpracovanou projektovou dokumentaci do stupně pro stavební řízení. Posouzení ve zrychleném řízení EIA, do kterého je celá stavba nyní zařazena, může být podle slov ministra životního prostředí nejdříve v říjnu. Teprve pak lze předložit ke schvalování aktualizované podklady pro územní a stavební rozhodnutí. K zdržení časových termínů dostavby dálnice, o kterou společně usiluji, by tak návratem k původnímu řešení nemuselo nutně dojít.        

V EU patří ČR na poslední místa bezpečnosti silničního provozu. Na nehodovosti se významně podílí právě zejména stavební a dopravně technické parametry pozemních komunikací. Křižovatky a dopravní řešení, která se musí přizpůsobovat staré síti a zástavbě, znamenají vždy určitá bezpečnostní rizika a kompromisy. Podle mého přesvědčení by ale nová a vždy nákladná dálniční křižovatka, budovaná pro další desítky let de facto
,,na zelené louce“, měla vykazovat ty nejlepší bezpečnostní parametry, nikoliv vysoká bezpečnostní rizika jako je tomu u MUK Přerov - sever. Jsem přesvědčena, že není správné, aby se šetřilo na úkor bezpečnosti silničního provozu, za cenu zvýšeného rizika kolizí a dopravních nehod, tedy ohrožení majetků, zdraví a životů osob, účastníků silničního provozu. Domnívám se, že ve srovnání s těmito hodnotami ztrácí odůvodnění změny snížením nákladů zcela svou váhu.

Snahou všech dotčených státních orgánů a organizací by mělo být úsilí o vytváření bezpečného dopravního prostoru, neboť dokáže velmi účinně eliminovat vznik dopravních nehod. S tímto názorem Ředitelství dopravní služby Policejního prezidia se plně ztotožňuji. Dovoluji si proto opakovaně požádat ministra dopravy o vyhodnocení obou návrhů křižovatek a o to, aby další kroky k realizaci směřovali k bezpečnější variantě.      

Snížení a předcházení nehodovosti bylo panem ministrem deklarováno jako jedna z jeho priorit. Věřím, že situaci zváží a napraví do stavu souladného s veřejným zájmem bezpečného dopravního prostoru nově připravovaných a budovaných staveb.      

 

 

 

                                                              RNDr. Jitka Seitlová

                                                                                                         místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj,

                                                                veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR    

Tisková zpráva Senátoři tří krajů žádají urychlení Palačovské spojky

Tisková zpráva

V Kroměříži 21. července 2016

Senátoři tří krajů žádají urychlení Palačovské spojky

Obce na hranici tří krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského jsou neúměrně zatěžovány a jejich občané ohrožováni transitní dopravou těžkých kamionů. Chybí totiž necelých 5 km dálniční dopravní spojky. Denně projede technicky a bezpečnostně neodpovídajícími silnicemi II. a III. třídy obcí Hustopeče nad Bečvou, Vysoká, Lešná, Hranice na Moravě a v trase Nový Jičín Hodslavice až 12 000 vozů tranzitní dopravy.

Jednání o jejím vybudování trvají již více než 17 let. Pro stavbu jsou již připravena napojení zprovozněných křižovatek MUK Palačov a MUK Lešná.

Senátoři volebních obvodů na pomezí tří krajů vytvořili pracovní skupinu s dotčenými starosty obcí, zástupci krajů a odborníky, která stavbu sleduje a podporuje.

Deklarací žádají ministra dopravy, aby stavbu urychlil a zařadil do programu investic Ministerstva dopravy ČR, tak aby mohla být dokončena v tomto investičním období.

Deklarace byla předána u příležitosti návštěvy ministra dopravy Ing. Dana Ťoka ve Zlínském kraji, týkající se dopravní problematiky regionu, dne 21. 7. 2016 přímo panu ministrovi v Kroměříži.

   

Palačovská spojka

 

RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí

 

Příloha: Deklarace senátorů tří krajů k Palačovské spojce

Deklarace senátorů tří krajů k Palačovské spojce

Tzv. Palačovská spojka je navrženou novou silnicí I/35 Lešná - Palačov, která má řešit propojení silnice z Valašského Meziříčí na silnici I/48 u Palačova, prostřednictvím již zprovozněných nových MÚK Palačov a MÚK Lešná.  

Celková délka I. etapy trasy činí 4,9 km v úseku Lešná – Palačov. Druhá etapa v úseku Dub – Palačov (přeložka R 48) je dlouhá 3,7 km. Náklady na stavbu dosahují objemu cca 2,9 mld korun. Stavba se nachází na území tří krajů.

Spojka umožní propojení severní mezinárodní dálniční a silniční trasy směr Ostrava – Polsko s mezinárodní silniční komunikací směr Zlín – Slovensko.

Těžká kamionová doprava v současnosti využívá k přejezdu zcela nevyhovující komunikaci II. a III. třídy procházející obcemi.

Palačovská spojka má zásadní význam pro odlehčení zejména těžké nákladní dopravy např. města Hranice na Moravě (odlehčení od až 12 tisíc automobilů tranzitní dopravy denně, snížení počtu nehod ročně až o 172 nehod a záchrana 2 lidských životů), spádových oblastí měst Nový Jičín, Valašské Meziříčí a obcí Hustopeče nad Bečvou, Poruba, Vysoká, Lešná, Palačov, Hodslavice nebo lázně Teplice nad Bečvou.  

Zprovozněním Palačovské spojky by stávající zatížení silnice I/57 kamionovou dopravou v úseku Nový Jičín - Hodslavice kleslo až o 80%.

Palačovská spojka sníží bezpečnostní rizika současné dopravy a zamezí pokračování destrukce komunikací konstrukčně nevyhovujících těžké kamionové dopravě.

 

Příprava stavby Palačovské spojky

Byla zahájena již před rokem 2000, EIA provedena v červenci 2007, územní rozhodnutí bylo vydáno v říjnu 2010.

Již v roce 2011 byla zaslána MD ČR petice obcí a občanů regionu, která žádala urychlení zahájení realizace spojky dříve než v tehdy předpokládaném roce 2018.

Centrální komise MD ČR dala souhlas ke stavbě v dubnu 2015.

V roce 2016 by měla být hotova dokumentace pro stavební povolení a zahájeny výkupy pozemků.

Ministr dopravy ČR Prachař slíbil realizaci spojky v roce 2017.    

 

Stavbu jako jednu z hlavních dopravních priorit podporují kraje:

Moravskoslezský - (prioritní podpora vyjádřená také přímo usnesením zastupitelstva kraje č. 1311/27 ze dne 15. 3. 2015)

Olomoucký - realizace Palačovské spojky je součástí programového prohlášení Rady kraje jako stavba důležitá nejen pro občany okolních obcí, ale i pro celý Olomoucký kraj

Zlínský

 

Palačovská spojka byla jednou z priorit doporučení Luhačovické výzvy (29. 4. 2015 Zlín, Moravské dopravní fórum) v oblasti silniční infrastruktury, jako součást dopravního propojení krajů v ose východ – západ a sever – jih, a v mezinárodním kontextu se sousedními regiony a zeměmi.  

 

 

Senátoři a členové pracovní skupiny k Palačovské spojce

S ohledem na tíživou dopravní situaci v hraničním území tří moravských krajů  stejně jako ve světle výše uvedených skutečností vyjadřují:

podporu a zapojení do spolupráce probíhající přípravě stavby

naléhavě vyzývají k urychlení realizace Palačovské spojky, zejména v její první etapě v úseku Lešná – Palačov

jsou názoru, že dobudování pouhých 4,9 km dálniční Palačovské spojky může zásadním způsobem posílit bezpečnost silničního provozu, zrychlit a zkvalitnit regionální a mezistátní silniční dopravu na evropských tranzitních trasách

žádají o zahrnutí stavby aktuálně do oficiálního seznamu programu investic MD ČR do roku 2020+.

 

Společně za členy regionální pracovní skupiny k Palačovské spojce

Jiří Čunek , senátor volebního obvodu č. 77 a starosta města Vsetín

Ing. Zdeněk Besta, senátor volebního obvodu č. 67

RNDr. Jitka Seitlová, senátorka volebního obvodu č. 63

 

Dne 21. července 2016

Tisková zpráva Zákon o insolvenci obcí má zpoždění, Turovice jdou do dražby

Tisková zpráva

V Přerově 18. července 2016

 

Zákon o insolvenci obcí má zpoždění, Turovice jdou do dražby

Šance pro oddlužení obce Turovice je stále malá. Na rozestavěný dům s pečovatelskou službou a k němu přilehlé pozemky byla nařízena dražba, která by měla proběhnout
19. 7. 2016. Její výnos, ale nepokryje vysoké zadlužení obce. Výsledná dražební cena dražených nemovitých věcí je stanovena ve výši cca 31 mil. korun, nejnižší dražební podání činí 20,6 mil korun. V případě opakované dražby by nejnižší dražební podání kleslo na polovinu. Cena rozestavěného a několik let nevyužívaného objektu přes péči a snahu obce s časem klesá.

Obec, která hospodaří s rozpočtem kolem 2 milionů korun, přijala v letech 2006 - 2007 ze státního rozpočtu investiční dotaci ve výši 44,5 milionů korun na výstavbu objektu 52 chráněných bytů. Projekt ale nebyl dokončen a obci bylo nařízeno (2010) vrácení dotace a zaplacení penále ve výši 100%. Správce daně následně zřídil zástavní právo ke všem nemovitostem obce, její veškeré příjmy jsou zasílány správci daně. Obecní rozpočet hlídá finanční úřad.

I kdyby obec ušetřila každým rokem polovinu rozpočtu, musela by být i po výnosu z dražby pod restrikcí finančního správce výdajů a dluh splácet asi dalších 60 let.

Možnost prominutí penále, o kterou jsem žádala v březnu loňského roku Ministerstvo financí (dále jen ministerstvo), je bohužel uplynutím řady let od vydání platebního výměru obci zákonem o rozpočtových pravidlech, zejména jeho novelou z roku 2011, zcela vyloučena.

Obec Turovice patří spolu s mediálně známou Bublavou a Prameny ke třem obcím v ČR s nejvážnějším dluhovým problémem, tzv. dlouhodobým vysokým rizikem platební neschopnosti. Příčinou jejich situace byly podle ministerstva chybná investiční rozhodnutí nebo nařízení odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně.  

Vývoj těchto zadlužených obcí ohrožují zejména nedostatek prostředků pro správu a opravy majetku nebo náhlé výdajové potřeby.

Řešením současné, pro rozvoj ale i běžnou údržbu a správu obce patové situace, by byla možnost insolvence obcí, tedy zákonem stanovený způsob úpadku. Ministerstvo se touto možností zabývá již od roku 2010 a také Legislativní rada vlády vydala doporučení zabývat se řešením úpadku územních samosprávných celků. Stejný požadavek vznesl o rok později příslušný výbor Sněmovny. Současná vláda uložila ministerstvům financí a spravedlnosti předložit návrh zákona umožňující úpadek obce nebo kraje do konce loňského června. Na můj dotaz odpovědělo ministerstvo financí, že zatím marně žádá ministerstvo spravedlnosti o předložení jejich návrhu???

Vzhledem k velmi přísným podmínkám dotací z evropských a národních fondů nelze ani do budoucna vyloučit další případy nařízených odvodů za porušení rozpočtové kázně a stejný osud obcí jako mají Turovice. Nyní tedy s napětím a netrpělivostí očekávám řešení, které již mělo být předložené ministerstvy do vlády více než před rokem. Je to důležité nejen pro občany Turovic.    

 

 

RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR