Obavy občanů Buku z popílků se potvrdily

Stavbu dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem protíná staré úložiště teplárenských popílků. Již projektanti měli z popílků těžkou hlavu. Napřed měly být vybagrovány, stavba by se ale prodražila o několik miliard. Nyní budou odtěženy z části, dálnice bude jištěna zpevněnou základovou deskou.

Co ale s odtěženými popílky? Jedná se o odpad, množství analýz musí kontrolovat, zda neobsahují nadlimitní těžké kovy.

Do poslední chvíle zahájení stavby nebylo jasné, zda vyhoví fyzikálním parametrům pro realizaci speciální technologie mísení s vápenným prachem a jejich využití v tělese stavby.

Dalším problémem byla pozemní voda a odčerpávání při úpatí složiště. Při všech jednáních se vždy znovu ozývali občané okolních obcí proti otevření uložiště. Upozorňovali na rizika roznosu větrem. Zažili a dokládali, jak byli postiženi prachem při navážení popílků.

Starosta obce Buk, kde jsou domy v blízkosti stavby, prověřoval projekty, dokládal posudky a bojoval s osobním nasazením. Vím, že v tomto případě vina neleží na straně ŘSD. To mělo pevné zadání, kterého se muselo držet, tlačilo na projektanty, vymýšlelo postupy. Větrné počasí typické pro Moravskou bránu je, zdá se, ještě intenzivnější než dřív. Přes všechna opatření vítr opakovaně zvedá mračna nebezpečných popílků. Lidé z Buku bezesporu trpí jejich negativním vlivem.

Stavbaři jsou v dvojím tlaku. Když práce při větru zastaví, jak žádají občané, stavba se zpozdí a budou zase pod kritikou všech, kdo na dálnici čekají. Nutně se objeví otázka, kdo nese odpovědnost za tento stav? Vždyť dálnice mohla vést možná pár desítek metrů mimo popílky.

Promiňte spekulaci, ale při vědomí všech převodů pozemků a tahanic kolem vlastnictví popílků (naposled požadavek Veolie, aby jí ŘSD popílky jako materiál pro stavbu zaplatilo) si nemyslím, že šlo při rozhodování o trase dálnice jen o náhodné nedomyšlení rizik. Bohužel to nyní odnáší nevinní.