Na minerální vody a chráněný Hranický kras se zapomnělo?

 

      Zbrašovské aragonitové jeskyně, minerální vody lázní Teplice nad Bečvou a   nejhlubší zatopená propast světa versus trvalá vodní nádrž Skalička

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Vodní dílo Skalička se „intenzivně“ připravuje již od katastrofických povodních v roce 1997. Má ochránit obce a města kraje při řece Bečvě před povodněmi. Ještě o desítky let dříve se o něm uvažovalo jako o zdroji vody pro jadernou elektrárnu Blahutovice, stále je také dlouhodobě v plánech jakési rezervy kanálu Dunaj - Odra - Labe. Probíhající výkupy pozemků nasvědčují konečně tomu, že se snad nyní opravdu blíží čas realizace. Stále ale není rozhodnuto o jeho účelu a tedy ani stavebně-technickém projektu. Extrémní stavy počasí vyvolané klimatickou změnou hrozí nejen povodněmi, ale také suchem. Proti projektu poldru s dočasným zatopením byl opět oživen záměr trvalé vodní nádrže. Měla by nadlepšovat průtok Bečvy v době sucha. Součástí trvalé nádrže má být i vodní elektrárna, sousedním obcím je slibováno rekreační využití okolí.

Důsledkem opakovaně se měnících záměrů využití díla jsou nejen nejistota a dohady občanů dotčených obcí, ale také různé vlivy a nároky na okolní přírodní prostředí. Jak se nyní ukazuje, není vyloučeno riziko nevratného negativního vlivu trvalé nádrže na systém minerálních vod Hranického krasu. Zcela nedávno byla v respektovaném odborném tisku zveřejněna studie regionální agentury o nepochybné souvislosti výronů hlubinných plynů a kvality minerálních vod na hladině vody v korytě Bečvy. Otázkou důsledků vlivu trvalé zátopy zejména průtokové nádrže Skalička na minerální vody se kupodivu nikdo řádně po celé roky přípravy záměrů nezabýval.

Gesční pracovní skupina v zastoupení MZE, MŽP a Povodí Moravy naopak bez znalosti zásadních kritérií o možných důsledcích záměru na jednání náměstků letošního 5. září rozhodla o sestavení týmu, který do 31. března 2019 stanoví způsob hodnocení a vybere nejvhodnější variantu nádrže. V dosavadních podkladech je uváděno pět možných variant vycházejících z kombinace dočasná – trvalá nádrž a průtočná nádrž umístěná v korytě Bečvy – boční nádrž.

Rozhodnutí o nejvhodnější variantě nádrže Skalička je, nejen podle mého názoru, možné se znalostí dopadů záměru na minerální vody a krasový systém. Logické bude vyhodnocení teprve po provedení řádného hydrogeologické průzkumu a zohlednění případných technických nároků na ochranu rozsáhlé přírodní hranické krasové struktury. Zničení aragonitových jeskyní, lázní a nejhlubší zatopené jeskyně na světě nelze připustit.

Z podnětu vedení Zbrašovských jeskyní jsem spolu s panem senátorem Orlem požádala ministra zemědělství a ministra životního prostředí o důsledné prověření možných vlivů nádrže na Hranický kras a situaci projednala s vedením České geologické služby. Podle osobních konzultací se členy komise se zatím jeví, že byly naše argumenty uznány. Je však ke škodě termínů realizace protipovodňových opatření, stejně jako překvapující, že tak závažný a nejen pro náš region vzácný přírodní faktor bude pro dlouho připravovaný záměr a výběr vodního díla prověřován až nyní, teprve po naší apelaci.

 

V Přerově 19. 11. 2018