Rok 2018 senátorky Jitky Seitlové

V minulém roce řešila senátorka Seitlová více než 200 podnětů od občanů a obcí. V Senátu byla zpravodajkou 7 návrhů zákonů a 2 peticí, předložila připomínky nebo pozměňovací návrhy k dalším 19 zákonům a sama iniciovala a byla gestorem návrhu novely energetického zákona. Jako hlavní organizátorka podala ústavní stížnost proti ustanovení zákona o urychlení výstavby, který hrubě porušuje práva vlastníků nemovitostí. Podílela se i na dalších dvou ústavních stížnostech, jednak proti nespravedlivému financování regionálních nemocnic a proti konkurenčnímu prostředí exekutorů v exekučním řádu, což by dlužníkům mohlo snížit náklady na vymáhání jejich dluhů.

V rámci její působnosti jako místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí byla gestorem mezinárodní konference „Obnovitelné zdroje energie“ a vyhlášení Ceny Josefa Vavrouška.

V působnosti zastupitelky Olomouckého kraje se věnovala navrhované transformaci spolku Odpady OK do akciové společnosti, kde podala žádost o jeho neprojednávání z důvodu nedostatečné připravenosti i právní nejistoty projektu. Výrazně se angažovala v otázkách dopravy, především v nápravě kvality spojů po lednovém kolapsu jízdních řádů v kraji. Vyzvala rovněž vedení kraje k zapojení se do projektu „Obědy do škol“ pro sociálně slabé děti. Celkem podala 3 návrhy usnesení a vystoupila k 20 projednávaným bodům.

Osobně navštívila vedení 24 obcí a v Senátu přivítala návštěvy tří škol a obcí. V průběhu Kulturního léta Senátu zorganizovala úspěšné vystoupení souboru CM Okybača. Zorganizovala a zaštítila také výstavy „Rozkulačeno! Půl století perzekuce selského stavu“ v Přerově, Hranicích a Odrách. V Senátu zorganizovala výstavu hranického malíře a ředitele tamního gymnázia Radovana Langera.  

Vybrané případy a podněty v regionu za rok 2018

Občané, obce nebo podnikatelé se na senátorku obracejí s prosbou o pomoc nebo radu ve svých často složitých životních situací, ale i v souvislosti se zákony projednávanými Senátem.

Diskriminační cena jízdenek Českých drah – senátorka byla oslovena s dotazem, jaké jsou důvody pro rozdílné ceny jízdného ve vlacích ČD v závislosti na nástupní stanici. Například z bližšího Lipníku nad Bečvou je jízdenka do Prahy dražší než ze vzdálenějších Hranic. S tímto dotazem se obrátila na ČD, které potvrdilo, že tam, kde staví konkurence, je možné jízdenky skutečně zakoupit levněji než na méně využívaných zastávkách. Senátorka však situaci považuje za nespravedlivou a diskriminační vůči občanům menších měst a obcí. Požádala o nápravu ministra dopravy, který přislíbil v prvním čtvrtletí letošního roku celoplošnou nápravu celého chybného systému. Ta je nyní připravována.

Problémové jízdní řády v Olomouckém kraji – po změnách jízdních řádů provedených KIDSOKem se na senátorku obrátili občané, kteří si stěžovali na novými spoji způsobené pozdní příchody do práce, nutné dřívější ranní odjezdy a pozdější návraty domů, a to vše doplněné zbytečnými prostoji, často na zcela nevyhovujících zastávkách. Situaci senátorka intenzivně řešila s vedením Olomouckého kraje a v případě většiny spojů, na jejichž nesmyslnost poukazovala, byla skutečně sjednána náprava.

Záchrana nezbytného majetku před exekucí v Turovicích – senátorkou již dlouhodobě řešené téma dlouhodobé předluženosti obce. Letos hrozil obci prodej nemovitého majetku nezbytného pro plnění obci zákonem stanovených povinností. Po mnoha jednáních (MF ČR, MS ČR, ředitelství Finanční správy ČR) se podařilo dohodnout s finanční správou odnětí exekuce z budovy obecního úřadu a hasičské zbrojnice. V opačném případě by budova musela být prodána a nemohl by být zabezpečen ani základní chod obce a fakticky by přestala existovat. Senátorka rovněž intenzivně jedná o možnosti zákona či jiného prostředku, jak obci rychleji pomoci s oddlužením. Poslední takové setkání s náměstky ministerstev financí, vnitra a spravedlnosti vedla v listopadu. V opačném případě budou Turovice oddluženy až za 50 let, bez možnosti vykonat za tuto dobu potřebné investice v obci.    

Termín stavby Palačovské spojky – v roce 2018 senátorka opět uspořádala setkání zástupců zlínského ŘSD, projekční kanceláře a dotčených obcí k urychlení stavby tzv. „Palačovské spojky“, která by ulehčila husté dopravě v obcích Olomouckého, Zlínského i Moravskoslezského kraje. Zlínské ŘSD na setkání oznámilo, že v roce 2020 má stavba začít a na konci roku 2023 / začátku roku 2024 má dojít ke spuštění provozu.

Ohrožení Zbrašovských jeskyní a minerálních pramenů: Skalička – projekt suchého poldru, který má blízké obce chránit proti povodním je chystaný již od roku 1997. Nově je ale MZE
a vládou v lokalitě uvažovaná trvalá přehradní nádrž. Na základě podnětů z regionu senátorka zjistila, že v případě nádrže existuje neprověřené riziko nevratného zničení systému minerálních vod, jeskyní a systému Hranického krasu, čímž se příslušné orgány začaly zaobírat až nyní, po její apelaci.

Senátorka nadále neustále intenzivně jedná s Povodím Moravy, správou Zbrašovských jeskyní, Českou geologickou službou i ministry zemědělství a životního prostředí o podmínkách výběru a dostatečné přípravy záměru protipovodňové ochrany v rámci celého povodí Bečvy.

Fámy o vyhozených desítkách miliónů korun na D1 0136 – na podnět občanů senátorka prošetřila nejasnosti ohledně provedení zemních prací v úseku podél železniční tratě mezi Horní Moštěnicí a Říkovicemi. Občané se domnívali, že ŘSD vyhodilo desítky miliónů korun za zemní práce, které pak musely být zastaveny kvůli ekologickým aktivistům. Senátorka zjistila, že zde naopak v předstihu probíhal povinný archeologický průzkum, což ještě uspíšilo stavbu o další dva roky.

Obtěžující popílky na D1 0137 – dlouhodobým problémem, se kterým se na senátorku občané opakovaně obraceli kvůli stavbě dálnice, byla situace s poletujícími teplárenskými popílky, které byly těženy z úložiště popílků v Prosenicích a použity na stavbu dálnice. Senátorka opakovaně žádala o nápravu a jednala s ŘSD, zorganizovala i společné jednání ŘSD, Skansky a dotčených obcí pro zajištění všech možných opatření proti polétavým popílkům, které občanům velmi komplikovali život.    

Předražené revize kotlů – senátorka na základě podnětu občana iniciovala na MŽP ČR změnu právního předpisu týkající se zbytečné a předražené revize kotlů v zákoně o ochraně ovzduší. Předmětem stížností občanů byla skutečnost, že často vyplatili 7 000 Kč za dvacetiminutovou kontrolu a výstupem byl pouze papír s podpisem, kde nebylo jasné, co bylo kontrolováno.

Náprava předraženého vodného a stočného v Libavé – po četných jednáních se zástupci ministerstva obrany i armády se senátorce spolu s jejím kolegou, senátorem Kantorem podařilo omezit návrhy na neobvykle vysoké ceny za vodné a stočné, které by občané museli v nové obci Libavá vlastníkovi zdroje platit.

Petice za jednosměrnou ulici Palackého - na senátorku se obrátili zástupci petičního výboru, který požadoval, aby ulice Palackého v Přerově, která je hustě obydlená, byla opět jednosměrná. Nadměrný provoz aut místní občany velmi obtěžuje a zhoršuje kvalitu jejich života. Senátorka situaci řešila s vedením města i příslušnými odbory a snažila se o nápravu, nicméně i kvůli nadcházejícím opravám silnic si město stojí za svým a změnu provést odmítá.

Zachování žulové cesty v Moravičanech – na senátorku se obrátili zástupci iniciativy „Zachovat náves v Moravičanech“, kteří prosili o pomoc ve věci možné likvidace historické žulové cesty, kdy obec plánuje zalití cesty asfaltem, údajně dle rozhodnutí kraje. Senátorka proto věc projednala s náměstkem kraje, kdy se ukázalo, že po plánované opravě cesty není problém ji navrátit do původního stavu. Nyní bude záležet na rozhodnutí zastupitelstva obce. Žulová cesta je rozhodně vhodnější řešení, jelikož povrch z kostek umožňuje zasakování srážkové a povrchové vody, což nyní velmi potřebujeme. Oproti plochám nezdravého asfaltu, zvyšujícím teplotu, nevyžaduje tak časté opravy a údržbu.

Sociální situace seniorů starajících se o dospělé invalidní děti bez příjmů – na senátorku se opakovaně obraceli občané, kteří ze svého důchodu hradí živobytí i svých invalidních dětí, a to s pouze drobnými nebo žádnými příspěvky od státu. Tito lidé nedostali invalidní důchod často z důvodu dluhu na pojištění, které nemohli odvádět, jelikož už nebyli kvůli své nemoci schopni pracovat. Senátorka v jednom případě prosila o prominutí tvrdosti zákona a dva roky intenzivně jedná s MPSV i příslušnými sociálními odbory a hledá další možná východiska z této situace.

Děti v těžkých životních situacích – senátorku prosili o pomoc ve věci již věkem dospělé dívky, ale s mentální retardací, o kterou se neměl kdo postarat a hrozila jí ztráta ubytování v azylovém domě. Díky intervenci senátorky došlo k prodloužení jejího pobytu v tomto domě. Podobných případů, kdy jsou lidé s trvalou psychiatrickou diagnózou sami a nemá se o ně kdo postarat, jsou údajně stovky.

Nekvalitní dálnice u Lipníka – senátorka upozornila na hloubkovou rekonstrukci úseku D35 u Lipníku v obou směrech. Jednalo se přitom o cestu, která byla slavnostně zprovozněna před necelými 20 lety. Kvůli krátké životnosti dálnice se senátorka obrátila s žádostí o vysvětlení na ŘSD. Důvodem předčasné opravy byly špatně použité materiály, technologické postupy a především nedodržení předepsaných norem. Tehdejší projektanti se nejspíše snažili ušetřit. Ačkoliv ŘSD nedostatky zjistilo již při přejímání stavby a nařídilo srážky z ceny za vyhotovení, rekonstrukci muselo zaplatit ze svých, tedy veřejných peněz. Je otázkou, zda částku více než 100 miliónů korun, která byla na opravu vydána, alespoň částečně pokryla pokuta za tehdejší nedodržení norem při stavbě.

Vystoupení v Senátu

Senátorka byla v roce 2018 zpravodajkou 7 zákonů a 2 peticí. Celkem vystoupila k 30 zákonům a dalším materiálům projednávaných v Senátu.

A. Navrhovatelka zákona

Návrh zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) (5. 4. 2018): na senátorku se pravidelně obraceli občané, kteří potřebovali např. opravit či zbourat starý dům a vznikla jim nutnost zaplatit náklady na přeložku konzoly elektrického vedení, kterou měli na domě a museli ji posunout či s ní jinak manipulovat. Energetické společnosti si za ni účtovali částky v řádu 50 – 200 000 korun a to bez jasného vysvětlení a rozúčtování prací. Cena za zřízení věcného břemene na domě či pozemku je přitom jednorázová, ve výši několika stovek, maximálně 1000 Kč. Na základě těchto podnětů senátorka podala návrh novely energetického zákona, který má tuto nespravedlivou situaci napravit. Návrh byl v dubnu dále postoupen na projednání výbory.

Druhé čtení zákona 19. 7. 2018: Senátorka uvedla druhé čtení návrhu. Návrh novely zákona byl Senátem schválen, nyní je v Poslanecké sněmovně a již od podzimu čeká na první čtení.

B. Zpravodajka zákonů

Návrh zákona o vodách a o SFŽP ČR (17. 5. 2018): Ocenila snahu novely, aby vypouštěné odpadní vody byly skutečně čištěny, což je přínos pro to, aby podzemní vody byly zásobárnou kvalitní pitné vody. Již nyní je pitné vody nedostatek a je potřeba ji chránit, jedná se tak o faktické zajištění bezpečnosti občanů naší země, uvedla senátorka. Provedení novely zákona ale v bodě boje se suchem stále pokulhává. Opatření k předcházení sucha zatím ve vodním zákoně zmíněna nejsou. Senátorka navrhla pozměňovací návrhy na doplnění opatření proti suchu a úpravu legislativně-technické chyb. Senát se rozhodl celý návrh zákona zamítnout a byl následně přehlasován v PSP.

Návrh zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (18. 7. 2018): lhůta na projednání poslaneckého návrhu zákona Senátem byla pouhých 16 dnů. Zásadním problémem novely je dle senátorky možnost neomezeného vstupu a vjíždění na všechny „cizí nemovité věci“, aby mohly být provedeny průzkumné práce pro předem ani nestanovené trasy liniových staveb. Investor tak nově může vstoupit i s těžkou technikou na něčí pole, dvůr, ale i chatku nebo dům a provádět kopání, vrtání a jiné práce bez alespoň projednání s vlastníkem. Návrh má celou řadu vážných chyb, neřešících situace předběžné držby.

Snahou novely je navíc urychlení výstavby dálnic a dalších síti, nicméně jak senátorka zjistila, důvodem průtahů staveb nejsou ani tak vlastníci, kteří nechtějí prodat pozemek, ale nefunkční státní správa. Stejně tak kvalita dálnic je často nevalná a stát prodělává na předražených opravách, přičemž viník nekvalitního zpracování není nijak sankcionován (senátorka připomněla případ D35 Lipník).

Návrh zákona o ochraně o ovzduší (19. 7. 2018), návrh je transpozicí evropských směrnic, která je ale prováděna se značným zpožděním. V případě revize biopaliv ČR už od roku 2016 mohla začít používat pokročilá biopaliva, čímž by se snížil tlak na produkci řepky, jejíž obří vysazování už nechápe ani veřejnost. Dle senátorky se celá situace zdržení transpozice, vzhledem ke střetu zájmů některých politiků, nejeví jako náhodná. Součástí novely byla i úprava neúměrných poplatků za revizi kotlů, na kterou senátorka ministerstvo již dříve upozorňovala.

Návrh zákona, kterým se mění zákon o státní službě a o zahraniční službě (19. 12. 2018): Senátorka upozornila, že tento zákon, který má chránit státní úředníky, zajišťovat profesionalizaci státní správy a její depolitizaci se díky pozměňovacímu návrhu přijatému ve Sněmovně změnil v pravý opak. Státní tajemník, který má chránit systém kvality před politickými zásahy má být jinak hodnocen, o jeho propuštění má nově rozhodovat pouze vláda bez možnosti kárného řízení. Námitky proti špatnému hodnocení nebudou moci podávat ani náměstci a další vysocí úředníci. Senátorka svými pozměňovacími návrhy chtěla situaci napravit a vrátit do původního doposud platného znění. Senát její návrhy podpořil. Návrh zákona byl s PN vrácen do PS, ta ale setrvala na své původní verzi.

C. Zpravodajka smluv

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě 5. 5. 2017 (17. 5. 2018): Cílem úmluvy je ochrana lidského zdraví před toxickými látkami, schopnými dlouhodobě setrvávat v životním prostředí a výrazně poškozovat zdraví živých organismů, nově byly zakázány tři látky, které byly ale předtím mnoho let užívány. Senátorka upozornila, že je nutné více věnovat pozornost tomu, jaké chemické látky do našeho prostředí vstupují a zajistit prevenci toho, aby procesy kontroly chemických látek probíhaly rychleji. Již 30 let požíváme tyto látky zdraví nebezpečné.

Vládní návrh Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přijaté v Manile (18. 10. 2018):Senátorka upozornila, že za posledních 40 let vyhynulo zhruba 60 % divokých zvířat a každým rokem uhyne 2000 druhů zvířat. Tempo vymírání je nejrychlejší od vyhynutí dinosaurů před 66 milióny lety. Oproti přirozenému vymírání dnes mizí druhy stokrát až tisíckrát větší rychlostí. Vědci dávají vymírání živočichů za vinu chování člověka vůči přírodě, jehož důsledkem jsou změny klimatu, odlesňování půdy nebo znečišťovaní životního prostředí.

Návrh nařízení EP a Rady o zřízení programu pro ŽP a oblast klimatu (LIFE) (18. 10. 2018): senátorka vyzvala ministra, aby byly učiněny kroky k lepšímu čerpání financí z projektu, kdy oproti jiným zemím ČR čerpá velmi málo, což je škoda, jelikož do projektu se mohou zapojit i samotná města či kraje.

D. Zpravodajka petic

Petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ (15. 8. 2018): senátorka byla zpravodajka. Občané se vyjádřili proti těžbě štěrkopísku v  oblasti nenahraditelného zdroje pitné vody Bzenec – komplex, který může těžba nenávratně poškodit. Podnikatel o těžbu usiluje již 12 let, 3x podal návrh na zahájení procesu EIA a 3x jej stáhl, když se zdálo, že získá negativní stanovisko, které těžbu zakáže. V roce 2013 předložil poslední záměr, kdy se řízení ujalo MŽP, které překvapivě vydalo souhlasné stanovisko EIA a to v době, kdy se již výrazně projevovalo snížení zásob podzemních vod a projevy sucha. Senátorka po podrobném prozkoumání zjistila, že rozhodnutí se nejeví jako důvěryhodné a v usnesení, které bylo Senátem schváleno, požaduje nestrannou veřejnou oponenturu hydrogeologických posudků. Ta dá jistotu, zda je či není zdroj vody ohrožen. Senátorka se domnívá, že v současné době rizik sucha a neustálého nedostatku vody by veřejný zájem ochrany nenahraditelného zdroje vody měl převážit.

Petice proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu v lokalitě „Horka“ (12. 12. 2018): 2632 občanů z Třebíčska se vyslovilo proti hlubinnému úložišti v lokalitě „Horka“. Dle znění jejich petice SÚRAO nepostupovalo transparentně a nedodržovalo veřejné sliby dané obcím. Zpravodajská zpráva senátorky námitky petice potvrdila. SÚRAO zatajuje dotčené veřejnosti důležité informace, jednalo vůči obcím netransparentně a v rozporu s předpisy. Stanovisko, které senátorka k petici zpracovala, jednohlasně schválil výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu.

E. Další vystoupení k projednávaným zákonům

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 14. – 15. 12. 2017 (schůze 15. 2. 2018): senátorka se dotazovala premiéra na situaci v Libyi, jelikož oznámil, že migrace má být řešena tam, kde problémy vznikají. V Libyi však hrozí, že peníze, které sem ČR posílá (a do budoucna má být zasláno několik set miliónů) mohou situaci v zemi destabilizovat než jí pomoci. Rovněž prosila o vysvětlení, co myslí tím, že „nechceme do eurozóny“, když prozatím panoval názor, že o věci není rozhodnuto a řada podnikatelů říká, že euro by pro ČR bylo naopak výhodné.

Zpráva o životním prostředí České republiky 2016 (schůze 15. 2. 2018): senátorka upozornila na zvýšenou produkci odpadů z obalů, meziročně o 5, 7 %. Dokonce mezi lety 2009 – 2016 o téměř 30 %. Poukázala na zbytečnost objemově i váhově nadměrných obalů, kterých je mnoho, ačkoliv zákon vyžaduje, aby obal byl co nejmenší. Senátorka dokonce u úřadů, které mají obaly na starosti, zjišťovala, jak probíhají kontroly tohoto ustanovení. Ty říkají, že je vše v pořádku a obaly jsou prakticky vždy v souladu se zákonem o obalech. Přitom ale již ona sama dostala několik podnětů na např. balení léčiv, která jsou zbytečně velká. Problém je však nejspíše ve znění paragrafu povinnosti, která je formulována tak, že je nevymahatelná. Senátorka proto vyzvala ministra k analýze obalového zákona. Dále poukázala na velké ztráty zemědělské půdy, ročně ztrácíme cca 5 000 ha a je nutné zahájit opatření, aby k tomuto nedocházelo, tak jako to dělají např. v Rakousku nebo Švýcarsku.

Petice „Za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha – Karlovy Vary – Cheb“ (schůze 15. 2. 2018): senátorka upozornila, že za průtahy se stavbami dálnic nestojí nevládní organizace ani výkupy pozemků a jejich majitelé, ale naopak jsou na vině minulé vlády a konkrétní ministři, nedodané podklady od ŘSD či pomalé rozhodování institucí. To vyplývá z analýzy 13 nejdůležitějších staveb, kterou senátorka získala od ministerstva dopravy. Je třeba udělat změnu zde a ne omezovat a redukovat práva vlastníků, která jsou základním a ústavním právem. Senátorka připomněla také nespravedlivě nastavené ceny jízdenek Českých drah pro cestující z menších měst a zastávek.  

Balíček k oběhovému hospodářství (4. 4. 2018): senátorka vyjádřila podporu dalšímu materiálovému využití plastů oproti jejich likvidaci v drahých spalovnách. Na využití plastů existují dotační programy, ale příliš nefungují. Dle senátorky je potřebná větší podpora ze strany MŽP i MPO, aby systém oběhového hospodářství mohl efektivně fungovat. Také je nutné, aby i státní organizace, které nakupují za veřejné peníze, tyto výrobky z druhotných materiálů upřednostňovaly.

Senátorka také připomněla, že původní plán 14 spaloven by stál miliardy, které by museli zaplatit daňoví poplatníci a znamenal by i navýšení poplatků za odpady. Nyní se přemýšlí pouze o jedné až dvou spalovnách.

Senátní návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (5. 4. 2018): senátorka nesouhlasila s povahou novely zákona o možnosti zakázat pobyt osob narušujících veřejný pořádek na území dané obce, který omezuje svobodu pohybu a pobytu danou Ústavou. Nesouhlasí s tím, aby o takové věci rozhodovaly správní orgány – tuto pravomoc mají mít pouze soudy. Návrh svou podstatou dle senátorky kriminalizuje chudobu, jelikož dotčený se o svém přestupku a vykázání vůbec nemusí dozvědět. Často se totiž jedná o lidi bez domova či psychicky nemocné. Obec tak neopustí a skončí ve vězení, jako tomu bylo za minulého režimu, připomíná senátorka. Dodala, že problematického „narušitele“ daná obec pouze podsouvá jiné, vedlejší obci, což příčinu vůbec neřeší.  

Situace ve strukturálně postižených regionech (17. 5. 2018): senátorka se vyjádřila v tom smyslu, že stát podle ní rezignoval na tzv. regionální politiku. Zákon o regionálním rozvoji byl vykostěn s příchodem evropských dotací, čímž skončila veškerá funkční a regionální politika. Senátorka také poukázala na to, že silně postižené jsou regiony drancované těžbou hnědého uhlí, zde je situace velmi vážná, restrukturalizace těchto regionů zatím neproběhla, jsou v úpadku. Senátorka dává za příklad bývalé východní Německo, kde se oblasti restrukturalizovat podařilo, i díky tomu, že hnědouhelné konglomeráty přijaly svou sociální odpovědnost a na restrukturalizaci se začali podílet ještě před ukončením těžby.  

Petice nad podporu přípravy a realizace dálnice D43 (19. 7. 2018): senátorka uvedla, že problémem výstavby dálnice nejsou aktivisté, ale trasa dálnice, vedená přes hustě obydlené sídliště Brno – Bystrc, kdy je pochopitelné, že místní obyvatelé nechtějí, aby jim u domu vedla dálnice. Senátorka se nicméně domnívá, že podobné petice v Senátu příliš nezmůžou, jelikož Senát není ten, kdo má možnost tyto věci jakkoliv řešit.

Návrh zákona o důchodovém pojištění (19. 7. 2018): senátorka vyjádřila podporu PN senátora Kantora o navýšení důchodu o 500 Kč měsíčně pro ženy, které z důvodu tří a víceleté rodičovské dovolené dostávají nižší důchody, jelikož mají odpracováno méně let. Mnoho žen si proto nezažádá o důchod v době, kdy na něj mají nárok, ale několik dalších let ještě pracují, jelikož se bojí, že jinak nebudou mít téměř žádný důchod.      

Návrh směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (15. 8. 2018): směrnice říká, že ke snižování nehod je nutná obezřetnost a schopnost řidiče, bezpečnost vozidla, ale také kvalita dopravní infrastruktury. Senátorka upozornila na špatný příklad bývalého ministr dopravy, který vědomě změnil původní projekt a nechal schválit stavbu dálniční křižovatky Přerov-sever, která má mnoho vysokých bezpečnostních rizik, což bylo senátorce potvrzeno mnoha dopravními experty a projektanty. Důvodem byl zájem snížit náklady na dálnice Senátorka je ale přesvědčena, že není správné šetřit na úkor bezpečnosti silničního provozu a tedy zdraví a životů řidičů a spolujezdců.

Návrh směrnice EP a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na ŽP (15. 8. 2018): senátorka považuje za správnou motivací pro zbavení se přebytečných obalů a výrobků, jako jsou jednorázové plastové výrobky, zvýšenou odpovědnost výrobce za obal či výrobek, který uvádí na trh a to až do fáze jeho likvidace.

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 – 2027 (17. 10. 2018): senátorka hovořila o prioritních politikách. Pro ČR pro nejdůležitější kohezní a zemědělská, ale senátorka se domnívá, že jestliže máme ustát současný tlak jiných velmocí a konkurence, je třeba zaměřit se na vědu, výzkum, inovace a obory s vysokou přidanou hodnotou. Rovněž se vyjádřila pro podporu členění kohezní politiky na tři úrovně regionů. Finanční zdroje by tak byly směřovány právě také na střední Moravu, která si nyní nestojí dobře a finance potřebuje pro srovnání se s ostatními regiony. ČR nyní bohužel nemá fungující regionální politiku a spoléhá se pouze na evropské fondy.

Petice na podporu D49 a D55 (18. 10. 2018): připomněla, že za zdlouhavým budováním dálnic nestojí ekologičtí aktivisté, nevládní organizace ani vlastníci pozemků. Naopak velmi dlouhou dobu trvá příprava staveb, jelikož máme nedostatek odborníků na projektování silnic. Enormně dlouho trvají i rozhodnutí státní správy, navzdory jasně daným termínům i řešení soudních sporů. Problémem také je, jak probíhá samotné budování dálnic – senátorka připomněla úsek D35 u Lipníka, otevřený v roce 1997 a v roce 2018 až do základů opravovaný kvůli špatně použitému materiálu a technologickému postupu. Odpovědný za to však již nikdo není, protože dotyční již nevykonávají jejich původní funkce. Senátorka dále upozornila, že je nutné změnit zákon o oceňování, kvůli kterému nyní dochází k rozporům v cenách za vykupované pozemky.

Návrh senátního návrhu zákona o volbách do Parlamentu ČR (18. 10. 2018): neztotožnila se s návrhem na změnu voleb do Senátu formou verze alternativního hlasování. Rovněž připomněla skutečnost, že mnoho občanů, kteří jsou v době voleb v zahraničí, volit nemohou, a že ani po více jak 25 letech nebyl přijat zákon o korespondenční volbě, který v minulosti také sama iniciovala. Přitom by tato možnost jistě zvýšila volební účast. V EU jsou již jen tři země bez možnosti korespondenčního hlasování.

Návrh rozhodnutí Rady, který se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (15. 11. 2018): senátorka se ministra ptala na účast českých expertů a vědeckotechnických pracovišť v tomto projektu. Dle informací senátorky je velký problém to, že od nás odchází málo expertů do výzkumných institucí, jako je CERN.

Návrh zákona o daních z příjmů (15. 11. 2018): senátorka upozornila na nedostatečně řešenou otázku směny pozemků, za kterou se de facto platí daň dvakrát. Nyní se chystá nový daňový balíček a senátorka požádala, aby se na tuto velkou nespravedlnost nezapomnělo a byla nově v zákoně upravena.

Návrh zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti MF při privatizaci majetku ČR (15. 11. 2018): senátorka se vyslovila proti zrušení fondu, který poskytoval finance na sanace ekologických zátěží. Vznikl během privatizace, kdy se stát zavázal, že u privatizovaných nemovitostí zařídí sanaci. Stát za ni měl platit, ale to se nestalo a poškozené firmy již podávají žaloby na stát, protože samy zainvestovaly a začaly se sanacemi. Za 25 let byla vyřešena teprve necelá třetina škod. Vlády z fondu čerpají peníze, například na dopravní infrastrukturu, která je pro voliče viditelná, Staré ekologické zátěže ale způsobují lidem zdravotní problémy, kvůli kterým pak mohou i zemřít, o tom se ale mluví málo. Závazek ekologických zátěží je vyčíslen na 142 miliard. Tím, že finance z tohoto účtu vyvedeme zcela, jen skrytě zvyšujeme státní dluh, dodává senátorka.  

Návrh zákona, kterým se mění insolvenční zákon, exekuční řád, zákon o soudech a soudcích, o insolvenčních správcích atd. (19. 12. 2018): senátorka při projednávání vyjádřila názor, že poskytovatelé půjček by měli přijmout svůj díl odpovědnosti, pokud půjčku poskytují a prověřovat si osoby, kterým peníze půjčují. Jinak se musí smířit s případnou ztrátou půjčovaných peněz. Lidé jsou obklopení lákavými půjčkami každý den, kde slibují, že na druhý den peníze dostanou. Nelze se proto divit např. nemajetným rodičům, kteří podlehnout, aby dětem mohli o Vánocích koupit dárky, na které jinak reálně nemají peníze.

Senátorka také připomněla otázku insolvence obcí, kdy v ČR máme obce předlužené tak, že svůj dluh budou splácet ještě 30 let. Ministerstva se k otázce staví vlažně, protože zadlužených obcí je malý počet a není to tedy vážný problém. To si senátorka nemyslí a vyzvala ministra spravedlnosti k součinnosti s min. vnitra a financí ve věci nápravy situace, jaká je ve větší zemí EU, kde je insolvence obcí ošetřena zákonem.

Návrh zákona, kterým se mění zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (20. 12. 2018): senátorka upozornila, že funkčnost posudkové správy je stále nedostatečná, přitom bylo na toto upozorňováno již v době před více než deseti lety, kdy byla zástupce VOP. Lidé poté čekají na nevydané příspěvky na péči, často jediné peníze, které mají, což jim vážně komplikuje život. Vyzvala ministryni sociálních věcí k přípravě řádného systémového řešení, která by situaci napravila.

Vládní návrh, kterým se předkládá Senátu PČR k vyslovení souhlasu Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (20. 12. 2018): senátorka vyzvala kolegy, aby nepodléhali momentálním politickým nesnázím v Poslanecké sněmovně a dodrželi materiálovou kontinuitu u tohoto návrhu, který již byl jednou Senátem projednáván.

Činnost krajské zastupitelky

Jako krajská zastupitelka se Jitka Seitlová věnovala především těmto tématům:

Obědy pro chudé děti – po zjištění, že Olomoucký kraj nevyužívá dotace na obědy pro děti v nouzi, se sešla se zástupci krajského úřadu, kde zjistila, že důvodem je prý nesystémovost projektu, administrativní náročnost i to, že podobný projekt zaštiťují jiné, neziskové organizace. Ty však určitě nemohou obědy poskytnout všem potřebným dětem. Senátorka proto na krajském zastupitelstvu oficiálně apelovala na vedení kraje, aby změnilo svůj postoj a rovněž v tomto duchu vytvořila usnesení, o kterém zastupitelstvo hlasovalo. To bohužel neprošlo, ale hejtmanem jí bylo přislíbeno, že kraj v této věci bude dále jednat.

Ztráta bonitní půdy na úkor podnikatele – připomínkovala připravované Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, kde má dojít na přeměnu půdy nejvyšší kvality v plochu zastavitelného území, a to na žádost podnikatele, který chce na těchto pozemcích údajně stavět biomedicínské centrum. Senátorka však poukázala na skutečnost, že v Olomouci existují i brownfieldy, hodící se pro tento záměr. Není tedy nezbytně nutné obětovat cennou půdu pro zájmy jednoho podnikatele. Senátorka rovněž nesouhlasila s vymezením nového koridoru pro vedení přenosové soustavy v úseku odbočení u Býškovic do elektrické stanice Kletné, kde požaduje podrobné posouzení a vyhodnocení dalších variant. V této věci také několikrát interpelovala na zastupitelstvu.

Problémové jízdní řády v Olomouckém kraji – intenzivně jednala s vedením kraje kvůli kolapsu dopravy v Olomouckém kraji po lednových změnách jízdních řádů a zasadila se o nápravu nesmyslných spojů, na které si oprávněně stěžovali občané. V této věci rovněž několikrát interpelovala na zastupitelstvu.

Transformace Spolku Odpady Olomouckého kraje na akciovou společnost: Rada Olomouckého kraje rozhodla, že dosavadní spolek se změní na akciovou společnost na využívání zbytkových směsných komunálních odpadů. Senátorka (zastupitelka) již od počátku poukazovala na právní nejistoty a nedostatečné připravenosti celého návrhu. Byla členkou pracovní komise, která transformaci řešila. Bohužel ale většinu zásadních problémů, na které poukazovala, skupina nevyřešila. Jako zastupitelka vznesla požadavek, aby všechny obce kraje měly možnost stát se přímými akcionáři a aby byl zajištěn rovný přístup obcí a jejich jiných spolků, nejen Spolku, ze kterého má být a. s. odvozena. Vzhledem k současnému počtu členů nemá zhruba třetina občanů kraje možnost být členy této a. s. Zastupitelka rovněž upozornila, že návrh upřednostňuje pouze jednu variantu zpracování odpadu, a to spalování, jiné vůbec neřeší a navíc zvedá náklady na odpad o 180 Kč za občana. Návrh také obce smluvně zavazuje na dobu 15-30 let, kdy obec bude muset dodávat určité množství odpadu, v opačném případě bude platit pokutu. To ale neodpovídá rychlým změnám z hlediska vývoje technologií. Z těchto důvodů žádala na zářijovém zastupitelstvu o stažení bodu (předtím byl bod z důvodu nedostatečné připravenosti stažen již 2x), vládní většina zastupitelstva ale byla proti.

Dále podala návrh na zavedení pevného termínu sdělení informací o vyhovění či nevyhovění žadatelům o dotaci do 15 dnů, a to u všech dotačních programů s výjimkou odůvodněných případů. Tento návrh byl Radou Olomouckého kraje přijat.

Při projednávání rozpočtu Olomouckého kraje upozornila na zajímavou prezentaci rozpočtu Moravskoslezského kraje, který měl i zpracován graf z hlediska zadluženosti a řešení krajského dluhu. Vyzvala ke zvážení obdobné prezentace rozpočtu pro příští rok a zeptala se, jaký je důvod vysoké zadluženosti Olomouckého kraje (nyní je OK tím nejzadluženějším v republice) a proč nedochází ke snížení dluhu nyní, v době vrcholu konjunktury.

Interpelovala rovněž ve věci poskytnutí individuálních dotací v oblasti strategického rozvoje, zvýšení členského příspěvku spolku Prostějov olympijský z. s., nesystémové zakázce pro Nemocnici Prostějov na zřízení oddělení hospicové péče, nedostatečného rozpočtu na údržbu krajských silnic, pro občany problematického uzavírání staničních budov v železničních stanicích obcí Olomouckého kraje, snižování financí v programu na podporu handicapovaných sportovců a nedostatečnému financování kultury Olomouckého kraje na úkor sportu.    

 

Konference a semináře – záštity a vystoupení

12. 1. 2018 konference „Bez vody není života“ (účast s vystoupením v diskuzi)

19. 2. 2018 beseda se studenty SŠE Lipník nad Bečvou

10. 5. 2018 seminář „Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě. Výzvy pro Českou republiku a Německo“, konference v Poslanecké sněmovně (záštita a vystoupení)

12. 5. 2018 Programová konference KDU-ČSL v Olomouci, vedení jednoho ze seminářů

22. 5. 2018 návštěva ZŠ Spálov a beseda se žáky

31. 5. 2018 seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“ v Senátu (vystoupení)

7. 6. 2018 slavnostní vyhlášení 22. ročníku prestižní Ceny Josefa Vavrouška 2018 (záštita a pořádání)

14. 6. 2018 Závěrečná konference celoroční soutěže Ekologického institutu Veronica s tématikou ochrany klimatu – CO2 liga (vystoupení)

vznik Parlamentní skupiny přátel Tibetu – senátorka zorganizovala a zaštítila vznik senátní frakce skupiny

9. 10. 2018 organizace setkání s premiérem exilové vlády Tibetu Lobsangem Sangayem v Senátu

12. 10. 2018 – mezinárodní konference „Obnovitelné zdroje energie“ (záštita a vystoupení)

9. 11. 2018 konference k 100. výročí vzniku ČSR v Ženevě (vystoupení)

20. 11. záštita nad seminářem "Rozhodování bez účasti veřejnosti" v Poslanecké sněmovně (záštita a vystoupení)

Kulturní akce

10. 1. – 31. 1. 2018 Výstava Rozkulačeno! Půl století perzekuce selského stavu – zorganizování a záštita výstavy v Přerově

1. 3. – 31. 3. 2018 Výstava Rozkulačeno! Půl století perzekuce selského stavu – zorganizování a záštita výstavy v Hranicích

1. 4. – 30. 4. 2018 Výstava Rozkulačeno! Půl století perzekuce selského stavu – organizování a záštita výstavy v Odrách

17. 7. – 30. 7. 2018 výstava hranického malíře Radovana Langera v Senátu (zorganizování a záštita)

26. 7. 2018 Kulturní léto v Senátu – Cimbálová muzika Okybača z Lipníku nad Bečvou (organizace a záštita)

Senátorka rovněž získala ocenění „největší zastánce protikorupčních zákonů“ od Rekonstrukce státu.