Návrh na udělení Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR panu dr. Václavu Cílkovi

Václav Cílek se narodil v Brně, ale většinu svého dětství prožil v Praze. Během svých středoškolských let pobýval v Tanzánii, kde jeho otec působil jako geolog. Václav Cílek po návratu z Afriky studoval Hornickou průmyslovku v Příbrami a poté ložiskovou geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do Afriky se pak opakovaně vracel. Po pražských studiích působil v Ústavu geologie a geotechniky ČSAV, který se po roce 1990 změnil v Geologický ústav AV ČR. Zde zůstal po celý profesní život ve funkcích od asistenta až po ředitele ústavu ( 2004- 2012).

Působil rovněž v Centru pro teoretická studia UK, na Katedře dějin a filosofie přírodních věd na Přírodovědecké fakultě (kterou vedl významný český filosof a biolog Zdeněk Neubauer), na Fakultě humanitních studií, Filozofické fakultě UK, na DAMU ( antropologie prostoru), CERGE, Akademii výtvarných umění v Praze, Fakultě výtvarných umění VUT v Brně či Collegiu Hieronymi Pragense.

Ve své odborné činnosti se v průběhu let zaměřoval na studium jeskyní, starých dolů nebo krasových sedimentů. V Amherstu v Massachusetts dokončil paleoklimatický grant Jiřího Kukly. Dlouhodobě se odborně zabýval zejména vývojem českého a slovenského krasu, pískovcových skalních měst i geologií středních Čech a Pošumaví.

Jako popularizátor vědy se věnoval zejména vnímání krajiny a klimatickým změnám. Svůj první článek o klimatických změnách napsal v roce 1988 a následovala je množství vystoupení, rozhovorů, pořadů, workshopů a exkurzí pro veřejnost věnujících se proměnám životního prostředí, klimatu, geologii a historii české krajiny.

Václav Cílek se opakovaně účastnil expedicí Českého egyptologického ústavu do Abúsíru, Súdánu a do nitra Sahary, kde zkoumal kolapsy a regenerace pravěkých i historických civilizací. O tom, že se pokouší uchopit vývoj a kolapsy civilizací v nejširších souvislostech, svědčí jeho četné cesty do Středomoří, na Blízký východ a také do Spojených států, kde pronikl mezi kmen Navahů, kteří dodnes udržují původní tradice. Dotyky minulých i současných civilizací pak unikátně zpracovává ve svých esejích, které mnohdy vycházejí i knižně. Výběr z jeho esejí byl recenzován v příloze The Times a nominován na dvě americké environmentální ceny.

Václav Cílek se ve svých knihách systematicky zabývá a široké veřejnosti tak přibližuje zejména děje v přírodě a krajině, kde propojuje znalosti z humanitních a přírodovědných oborů, čímž se snaží rozšiřovat způsoby, jakými lze uvažovat o světě. Je vědcem s uměleckým přesahem, osciluje tak mezi přírodními vědami a výtvarným uměním, filozofií či teologií.

Podílel se na 230 odborných publikacích a na více než 30 knižních titulech. Své eseje a texty prezentuje i v novinách a časopisech, jako je Echo24, Vesmír nebo Respekt.

Jednou z nejvýznamnějších publikací na kterých se Václav Cílek podílel, byla největší elektronická encyklopedie UNESCO – EOLSS Online, kdy vedl padesátičlenný mezinárodní autorský kolektiv. Tato encyklopedie je považovaná za největší komplexní odbornou publikaci na světě.

Václav Cílek veřejnosti přibližuje témata krajiny a klimatu také ve spolupráci s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Během 25 let se podílel na více než 100 dokumentárních filmech a mnohé byly oceněny na filmových festivalech. Byl průvodcem televizních pořadů Tajemná a neznámá podzemí - Praha (2001), Podzemní Čechy (2001), Putování starými cestami (2005), Aleje jako součást naší krajiny (2007), Kameny v české krajině (2008), Řeka v proudu času (2010), Magické hory Čech a Moravy (2011) a další. Václav Cílek umí unikátně oslovit diváka nejen svou erudovaností a schopností vidět svět v souvislostech, ale také hlubokým osobním vztahem k přírodě a dějinám naší země. Televizní i rozhlasové pořady, kde často figuruje jako průvodce, si získaly statisíce příznivců.

Za svou knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst převzal Cenu Toma Stopparda v roce 2004 (cena za literární eseje). V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 mu byla udělena Cena Nadace VIZE 97.

Václav Cílek již mnoho let obohacuje svou usilovnou prací jak odbornou, tak laickou veřejnost a do jisté míry svými názory i formuje veřejné mínění. V řadě esejí, knih i filmů se podílí na vytváření národní identity a identity člověka v přírodním i kulturním prostředí. Zejména jeho neúnavná činnost v oblasti popularizace přírodních věd a srozumitelného vysvětlování dějů v přírodě a krajině i zaměření se na dnes velmi aktuální klimatické změny (kterým se ovšem věnuje již od 80. let) a jejich pochopení si jistě zasluhuje ocenění hodné Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR.