Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2004.
tisk 151
Zprávu uvedl ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek.
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedenou zprávou zabýval, je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení,které jste obdrželi jako senátní tisk číslo 151/1. Zpravodajskou výboru byla určena paní senátorka Jitka Seitlová. Paní kolegyně, máte slovo.
Senátorka Jitka Seitlová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, stojí přede mnou velmi nelehký úkol. Toto je zpráva (ukazuje) a má 270 stran. Z toho podat zpravodajskou zprávu není opravdu snadné, protože každý z vás by jistě subjektivním způsobem něco jiného považoval za zásadní a důležité.
Nicméně jsem si dovolila z těch obecných závěrů připravit zpravodajskou zprávu, protože toto je jediná příležitost, kdy se lze životním prostředím a jeho stavem tady na půdě Senátu skutečně podrobněji zabývat.
Senát projednává tuto zprávu již potřetí a tak, jak už jsem řekla, zpráva má 270 stran, je doplněna množstvím grafů, tabulek a mimo úvodu je členěna na osm kapitol. Já si tedy dovolím v šesti oblastech vždycky popsat ty nejvážnější vlivy. Pan ministr vždycky říká ta pozitiva. Já jsem tady od toho, abych upozorňovala na to, že tam máme ještě některé věci nedořešené. A současně má zpravodajská zpráva představuje krátké zhodnocení formy a cílů zprávy.
Začnu ne životním prostředím, ale ekonomikou. Zatímco od roku 1990 do roku 1998 vedly ekonomické změny, environmentální legislativa a investice do životního prostředí k rychlému snižování emisí znečišťujících látek, došlo od roku 1999 k výraznému poklesu investic do životního prostředí. Od roku 1997, kdy činil objem investic 2,5 % HDP, v roce 2002 činil 0,7 % HDP a v roce pouze 0,8 % HDP. Rok 2004 není uváděn. To vysvětluje nedostatek pokroku ve snižování vysokých úrovní znečištění a energetické náročnosti.
Pan ministr hovořil o tom, že ve zprávě jsou indikátory srovnání se zeměmi EU a je pravdou, že ve většině vybraných zemí ve zprávě uváděných indikátorů nevykazují hodnoty České republiky již závažných řádových odchylek. Na druhé straně je ale třeba říci, že měrné emise oxidu siřičitého a NOx vztažené na jednotku HDP, jsou stále téměř dvojnásobné ve srovnání s evropským průměrem a zeměmi OECD.
Aby Češi vydělali tisíc dolarů, musí vypustit do ovzduší například 1,66 kg oxidu siřičitého, zatímco průměr zemí OECD je 1,3 kg a pro země EU je to 0,85 kg. To si myslím, že je velmi názorné číslo. Měrné emise jsou dokonce nejvyšší v celém regionu OECD.
Energetická náročnost českého hospodářství je trvale vysoko nad evropským průměrem zemí OECD.
Produkce nebezpečných odpadů na jednotku HDP je dvakrát až třikrát vyšší než ve většině ostatních států EU. Ta většina, tím se myslí, že stejně s námi je na tom ještě Polsko.
A teď tedy si to vezměme podle jednotlivých oblastí. Ovzduší, klima. Za nejvážnější problém je považováno překračování imisních limitů pro troposférický ozón, někdy se tomu říká smog - mluvil o tom pan senátor Moldon dnes v Lidových novinách, a to na celé ploše území ČR. 99,3 % populace je postiženo těmito nebo žije v těchto nadlimitních hodnotách, a to je myslím velmi mnoho. Stejně tak polycyklické uhlovodíky vyjádřené benzoapyrenem překračují imisní limity na 3 % území. To vypadá lépe, nicméně na těchto 3 % území žije 23 % populace.
Za velmi indikativní lze považovat nárůst tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek, které způsobují ze 38 % malé zdroje, pro ty těkavé látky dokonce 54 % všech těkavých organických látek, je produkováno z malých zdrojů. K tomu bych ráda připomněla, že došlo meziročně k mírnému nárůstu oxidu siřičitého způsobeného především přechodem malých zdrojů na méně kvalitní druhy paliva.
Jak to vypadá s vodu? Tam samozřejmě máme pozitiva. Bylo dokončeno 21 čistíren odpadních vod pro 52 tis. obyvatel a rekonstruováno 24 takovýchto čistíren pro celkových 426 tis. ekvivalentních obyvatel. Jistě známkou podstatného zlepšení kvality českých povrchových toků je návrat některých druhů do našich řek. Ačkoliv se nyní několik úseků řek nachází skutečně v nejvyšších stupních kvality, stále je převážná část řek a potoků nadále hodnocena ve stupni ?znečištěné? nebo ?vysoce znečištěné?. Kvalita vody podzemní - jezer nebo vodních nádrží, se zatím zlepšila pouze nepatrně.
Přetrvávají nadále staré zátěže vysoce kontaminovaných říčních usazenin. Já bych uvedla těžké kovy v povodí Ohře. Jsou to dále, samozřejmě o tom ještě budu hovořit u půdy, všechny organické látky, které tam jsou a persistentní látky. Ráda bych také upozornila na to, že nadále přetrvávají vlivy dřívější těžby uranových rud a v profilech pod výpustmi z hlušin a odkališť jsou nadále radioaktivní vody nad limitem nebo v závažném limitu.
Velmi havarijní znečištění znamenalo 306 případů ohrožení nebo znečištění povrchových vod haváriemi, které se staly na tocích, o kterých nás často informují média.
Nepříliš dobré informace máme také z hlediska kvality půdy. Musím říct, že v tomto případě se objevil jeden velmi negativní faktor, že v důsledku dotací z EU se výrazně snížila rozloha půdy uvedené v předchozích letech do klidu a zatravněné. To je bohužel možná špatná koordinace politiky ministerstva zemědělství s politikami v životním prostředí. Ale opravdu tento pozitivní faktor se bohužel zvrátil.
Stoupá použití minerálních hnojiv. Z 99 kg na hektar stouplo o 20 kg meziročního nárůstu. Naopak vápenatá hnojiva, která velmi potřebujeme proto, aby se snížila kyselost půd a která nám velmi pomáhá i z hlediska lesů, tak tam bohužel došlo k výraznému poklesu jejich využití až o dvacet procent meziročně.
Čistírenské kaly patří nadále mezi rizikové a vyhlášce nevyhovělo 34 % všech vzorků, zejména z čistíren Libereckého a Středočeského kraje.
Dále přetrvávají v zemědělských půdách, jak už jsem o tom hovořila, některé závažné toxické látky jako PCB, polyaromatické cyklické uhlovodíky, DDT. Z odebraných vybraných vzorků jich bylo 50 procent, které mělo obsah těchto látek na hranici nebo nadlimitní.
Půda v městských aglomeracích, to je velmi zajímavá sledovaná část složek životního prostředí, a tady bych řekla, že zdravotně významné anorganické kontaminanty olova byly zjištěny zejména v Jablonci nad Nisou, Rokycanech, Liberci a arzénu ve městě Teplice - pan senátor Kubera bohužel odešel - a Strakonicích.
Ve zprávě je uvedeno velmi důležité zjištění, které se týká zdravotních rizik, kdy zdravotní ústav uvádí, že míra pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění v důsledku expozice karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků byla městských aglomeracích zjištěna na hranici přijatelného rizika.
To znamená, že je skutečně toto riziko poměrně vysoké. V hodnocených městech jsou to zejména látky jako benzoapyren, B-pyren nebo suaranten. To jsou látky, které zvyšují rizikovost nádorových onemocnění v důsledku expozice v městských aglomeracích.
Pokud se týká těžby a horninového prostředí. Loni jsme si říkali, že proti roku 1990 vyvážíme čtyřikrát tolik černého uhlí, než jsme vyváželi. V roce 1990 jsme vyváželi 1,3 mil. tun, dnes vyvážíme více než 5 mil. tun. Ale přitom konečně tedy je zprávě uvedena hodnota, že těžitelné zásoby tohoto černého uhlí nepřekročí hranici 15 let.
Jistě víte o vzestupném trendu u stavebních surovin. Meziroční nárůst se pohybuje kolem 6 % a všechny problémy, které s tím vznikají, nás nemálo jako senátory zatěžují. Jsou to problémy s dopravou, s hlukem, s poškozením majetku. Zatím se nepodařilo v této oblasti přijmout dostatečné právní normy.
Pokud se týká přírody a lesů, tam bych jenom velmi obecně upozornila na to, že pokračuje snížená retenční schopnost krajiny, problémem je biodiverzita monokulturních lesů a staré ekologické zátěže. Pokračuje defoliace lesních porostů a o 100 % stouply nahodilé těžby. Jako poměrně nový fenomén se dá považovat napadení houbovitými chorobami. Je to napadení václavkou. Ta rozloha lesních porostů není malá.
Já bych se dále dotkla mimo těch složek ještě stavu životního prostředí z hlediska hospodářských sektorů a společnosti, to je obrovská další část, mnohastránková té zprávy, a z toho bych jenom uvedla ve své zprávě, že za nejvážnější je v současné době považován vliv dopravy.
Došlo k výraznému poklesu železniční dopravy a výraznému nárůstu dopravy letecké. Vlastní emise z dopravy vzrostly o 31 % meziročně a z toho 61 % tvoří ty, které jsou způsobeny nákladními vozy. Stále existuje malý podíl vozů vybavených katalyzátory. My si myslíme, že dneska už je mají všechny tyto vozy, ale bohužel je u nás více než polovina automobilů starších než deset let, což je ve srovnání s EU tedy poměrně vysoké číslo.
Samozřejmě, že současně s rozšiřováním dopravy se zvyšuje fragmentace krajiny a obtěžování hlukem. Myslím si, že proti miliardám vloženým do nových dopravních tepen a jistě potřebných obchvatů obcí je 300 mil. korun vložených do protihlukových opatření opravdu velmi nízké číslo.
Za vysoce pozitivní lze považovat ve zprávě pozornost věnovanou vlivu stavu prostředí na lidské zdraví. Na rozdíl od zemí EU se nám právě tento aspekt daří velmi málo uplatňovat. Jistě víte, často se objevuje námitka, proč chráníme žáby, proč nechráníme člověka. A právě výsledky hodnocení vlivů negativních faktorů a dopadů životního prostředí na člověka jsou proto velmi vzácným přínosem, protože samozřejmě existují.
Jak už jsem hovořila, kontaminanty půdy v městském prostředí jsou vysoké. Kontaminanty městského ovzduší. Nejvyšší karcinogenní potenciál polyaromatických cyklických uhlovodíků byl v roce 2004 zjištěn v Ostravě. Není to jistě překvapivé, ale opět je to upozornění pro místní vedení a zástupce zastupitelstev.
Kvalita ovzduší v obytných prostorách. To je zcela nová kapitola, která má své vyhodnocení a přináší velmi zajímavé výsledky. 13 -14 % všech obytných prostředí, to znamená v jednotlivých bytech, je nad přípustným limitem organických těkavých látek. A z toho některé z nich přináší velmi vysoké zdravotní riziko - fenol nebo třeba naftalen.
Kvalita pitné vody. Zpráva vychází ze 700 tis. jednotlivých ustanovení a existuje podle těch obrovských statistických údajů, které máme k dispozici, rozdíl mezi těmi zdroji, které zásobují větší oblasti nad 5 tis. obyvatel a těmi, které zásobují oblasti do 5 tis. obyvatel. Pro ty větší oblasti nad 5 tis. obyvatel byl ve více než 8 %, přesně 8,2 % vzorků zjištěn nadlimitní chloroform, dusičnany, železo. V 6 případech se objevil pesticid atrazin. U malých zdrojů do 5 tis. obyvatel ze zdravotně významných nadlimitních prvků to byly v 6 % vzorků dusičnany, v 6,4 % to byly pesticidy. Pokud to vztáhneme na počet obyvatel z hlediska zásobování, tak zpráva uvádí, že 158 tis. obyvatel z 290 zásobovacích oblastí má překročení normy z hlediska limitu dusičnanů a nadlimitní přes 500 tis. obyvatel v 39 oblastech je chloroform. To jsou údaje, které jistě nejsou příliš potěšující, i když nejsou havarijní, protože ten důsledek z hlediska výpočtu vzniku rizika nádorového onemocnění není havarijní, nicméně je třeba dále tyto věci odstraňovat.
V závěru své zprávy se dotknu legislativy k ochraně životního prostředí. Zpráva na mnoha stránkách uvádí výčet všech nařízení, vyhlášek a zákonů, které byly v roce 2004 přijaty. Dámy a pánové, bylo to 23 zákonů, 40 nařízení a 59 vyhlášek.
Nevím, jestli tedy tuto informaci chápat jako pozitivum. Já osobně ji chápu tak, že je to spíš ke škodě věci, protože v tomto už se opravdu nikdo nevyzná. Moje zkušenost je taková, že nejen obyčejný občan neví, jaká má práva a povinnosti, ale bohužel už i ty úřady nestačí takové množství právních předpisů zcela subsumovat a zacházet s nimi.
To je tedy situace pro další období. Považuji za nejvážnější to, že nemáme v naší legislativě dořešenu transformaci směrnic, které se týkají ochrany a opatření proti hluku. To je velký problém, který nastal. Za stejně vážný problém ale považuji to, že není právně zajištěn způsob financování na některé nebo téměř většinu starých ekologických zátěží v lokalitách, které vážně ohrožují životní prostředí. To je k obsahu zprávy.
A teď tedy krátké zhodnocení formy a cílů zprávy. Zpráva, jak už jsem řekla, je velmi obsáhlá a je otázkou, zda tato obsáhlost není někdy na závadu samotné práce se zprávou a jejího informačního cíle. Členění kapitol někdy způsobuje opakování textu a některé informace jsou uváděny spíš ne systémově, ale náhodně. Právě ta o vývozu nerostných surovin se loni ve zprávě objevila, letos už tam nebyla.
Na závěr je důležité se zmínit o tom, že v roce 2005 byla zveřejněna zpráva OECD o politice, stavu a vývoji životního prostředí za roky 1998 - 2003. Její forma, stejně jako závěry, mohou být vhodným námětem pro obsah dalších zpráv, které zpracovává ministerstvo. Tato zpráva současně obsahuje 53 doporučení pro další kroky ČR ke zlepšení životního prostředí.
Dovolím si uvést alespoň jeden, mluvící snad za ostatní. Aby mohlo být dosaženo přínosu v oblasti zdravotní, rekreační a ekonomické, je nutné nepolevovat v započatém úsilí. Tedy jak se stalo v minulých letech, trošku si myslím, že jsme právě usnuli na těch vavřínech.
Stav životního prostředí. Přestože došlo k zásadnímu zlepšení oproti době vlády pod vedoucí rolí komunistické strany, a to v měřitelných oblastech často nad 90 procent, a teprve teď si uvědomujeme, v čem jsme tedy žili. Takže ty podmínky, které jsou dnes pro kvalitu života a zdraví, zatím nejsou v mnoha oblastech srovnatelné s vyspělými zeměmi. A v mnoha oblastech se navíc projevují již další, nové negativní trendy, se kterými se tyto vyspělé státy nyní vyrovnávají spolu s námi.
Výbor přijal poměrně rozsáhlé usnesení k tomu, jak by zpráva měla být doplněna a co by měla obsahovat. To usnesení - já si možná dovolím vás ještě chviličku zdržet, máme ještě čas, takže v těch hlavních bodech bych si dovolila je prezentovat.
Výbor doporučuje vzít zprávu o životním prostředí na vědomí. Konstatuje, že nový formát zprávě prospěl a úroveň zprávy se zlepšila. A dále doporučuje Ministerstvu životního prostředí ČR, aby bylo jasně definováno, komu je zpráva určena. Tento požadavek souvisí s možností jejího zeštíhlení.
Navrhuje, aby větší pozornost ve vztahu k životnímu prostředí byla věnována právě domácnostem. Žádá, aby v souvislosti s životním prostředím byl řešen nadále rozvoj turistického ruchu.
Dále náš výbor konstatuje, že je třeba řešit aktuální problémy především v oblasti ochrany ovzduší v návaznosti na způsoby vytápění v malých zdrojích. Žádá o specifikaci zdrojů ze strukturálních fondů na malé a velké projekty, a to ve vztahu k limitu 10 mil. eur.
Za nezbytné považuje výrazně zvýšit pozornost problematice klimatu a také chemickým látkám ve vztahu k novým opatřením EU od roku 2012 v této oblasti.
Výbor dále žádá, aby závěry a náměty z usnesení výboru byly zpracovány v následující zprávě o životním prostředí ČR v roce 2005 a zároveň doporučuje, aby v další zprávě byly využity závěry hodnocení stavu a vývoje životního prostředí právě dle uvedené zprávy OECD. Děkuji za pozornost.
