Do Senátu jsem byla zvolena v roce 2014 za volební obvod č. 63 Přerov. Jako nestraník jsem kandidovala za KDU-ČSL a SZ.

V Senátu jsem místopředsedkyní Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, členkou Podvýboru pro dopravu a energetiku a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Spolu s dalšími senátory jsem podala ústavní stížnost kvůli „úhradové vyhlášce“. Požadujeme zrušení části koeficientů podle počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven v jednotlivých krajích České republiky.

17.8. 2015 – tisková zpráva k podání ústavní stížnosti

Senátoři podali ústavní stížnost kvůli „úhradové vyhlášce"

Požadují zrušení části koeficientů podle počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven v jednotlivých krajích České republiky. Pod stížnost se podepsalo celkem 16 senátorů.

„Nemůže být správné, legitimní ani legální, aby za stejný zdravotní výkon byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena rozdílná platba nemocnicím jenom podle toho, v kterém jsou kraji," říká senátorka Jitka Seitlová. Ústavní stížnost předala Ústavnímu soudu v Brně v pondělí 17. 8. 2015 spolu se senátorem Janem Žaloudíkem, předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR.

 

Výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění za zdravotní výkony pojištěncům určuje pro každý rok vyhláška ministerstva zdravotnictví „o stanovení hodnot bodu, výše úhrad a dalších regulačních omezeních". Pro rok 2015 byla vydána pod č. 324/2014. Vydání vyhlášky předchází podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (§17 odst. 5) zákona) každým rokem tzv. dohadovací řízení mezi ministerstvem a zástupci dotčených subjektů. Pokud k dohodě do stanoveného termínu nedojde (jak se stalo i pro rok 2015), rozhodne ministerstvo.

Od roku 2012 zavedlo ministerstvo do vyhlášky pro výpočet hodnoty bodu a výši úhrad tzv. "koeficienty změny počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven podle krajů ČR" označené jako  Kpp13 a Kpp14 (příloha vyhlášky č. 12 a č. 13), které rozdílně upravují úhrady pojišťoven v různých krajích. Složitým netransparentním výpočtem je stanovená úhrada objektivizována počtem migrace pojištěnců v jednotlivých krajích. Pokud se počet pojištěnců v kraji sníží, vynásobí se sníženým koeficientem menším než jedna. Výše koeficientů je stanovena rozdílně pro jednotlivé pojišťovny a pro jednotlivé kraje. Podle názoru předkladatelů ústavní stížnosti zakládají tyto koeficienty nepodložené nerovnosti v úhradách poskytnutých za stejnou péči jednotlivým nemocnicím.

Rozdíly způsobují ve vyhlášce také omezení úhrad ambulantní péče a pohotovostní služby nemocnic, které jsou jim na rozdíl od externích soukromých ambulancí za stejné zdravotní výkony kráceny.

Koeficienty nepřihlížejí ke skutečnému počtu pojištěnců jednotlivých pojišťoven, kterým byla poskytnuta péče v konkrétních nemocnicích a vycházejí pouze z celkového čísla poklesu nebo nárůstu počtu pojištěnců jednotlivých pojišťoven v jednotlivých krajích. Tj. z pouhých přesunů pojištěnců, bez ohledu na jejich nemocnost.

Podání ústavní stížnosti vychází z podnětu Asociace českých a moravských nemocnic. Výsledky za první čtvrtletí roku 2015, které jsou přílohou stížnosti, asociace prokazuje exaktními čísly, že vývoj počtu ošetřených u 67 % nemocnic má zásadně opačný vývoj od "koeficientů přechodu" v současné vyhlášce.

Rozdílná výše úhrad za stejné zdravotní výkony se i při maximálním úsilí odrazí v kvalitě poskytované péče pacientům podle jednotlivých krajů. Nižší úhrady za odvedenou stejnou zdravotní péči omezují možnosti rozsahu péče ale i investic do technického a personálního vybavení. Zdánlivě malé rozdíly v řádu několika procent za pojištěnce mohou u závažnějších diagnóz představovat desetitisíce korun. Pokud zůstane proces zachován, rozdíly v kvalitě zdravotní péče se mohou prohlubovat. Neodůvodněně tak vzniká nerovnost mezi pojištěnci podle bydliště pacienta.

Podle názoru senátorů, kteří předkládají ústavní stížnost tak může být porušena řada práv chráněných ústavním pořádkem, zejména Čl. 1, Čl. 26., Čl. 28 a Čl. 31.  Listiny základních prav a svobod.

Zrušením koeficientů se nezvýší nároky na systém veřejného zdravotního pojištění.

V Brně dne 17. 8. 2015