Do Senátu jsem byla zvolena v roce 2014 za volební obvod č. 63 Přerov. Jako nestraník jsem kandidovala za KDU-ČSL a SZ.

V Senátu jsem místopředsedkyní Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, členkou Podvýboru pro dopravu a energetiku a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Teze a argumenty veřejného slyšení „Územní limity těžby hnědého uhlí“

Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

ze dne 15. června 2015, kterého se účastnili senátoři, poslanci, představitelé ministerstev, politici územních samospráv regionu Ústeckého kraje, podnikatelé, odboráři, experti a konzultanti v oblasti energetiky, odborníci a akademici v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí, nevládní organizace, občané Ústeckého kraje (viz. příloha– Program VS).

 

Zpracování tezí je stručnými přehledem hlavních argumentů, které na veřejném slyšení zazněly jak pro zachování limitů, tak také proti jejich zachování. Jsou řazeny podle hlavních oblastí problematiky limitů, které zazněly v rámci slyšení. Nejsou uváděny ve spojitosti s osobou, která je přednesla, neboť akce měla za cíl především slyšení věcných argumentů všech dotčených stran.

Uvedené teze nejsou názorem pořádajícího výboru a jejich obsah je uveden tak, jak zazněly v průběhu slyšení (podle audiozáznamu).

Předložený materiál je určen veřejnosti, která se o limity těžby hnědého uhlí (dále LHU) zajímá, stejně tak může být jedním z podkladů pro aktuální rozhodování představitelů státu k návrhu prolomení limitů hnědého uhlí, které se předpokládá v měsíci září 2015. Na veřejném slyšení zazněla informace o tom, že vláda bude mít do konce srpna k dispozici několik speciálně zadaných odborných studií. Zejména výsledky těchto studií bude v jejím rozhodnutí vedena. Všechny studie budou ještě před rozhodnutím vlády zveřejněny.

Vláda již 2. 2. 2015 předložila návrh korektur územních limitů těžby hnědého uhlí na jednání tripartity, kde bylo doporučeno zpracování socioekonomické studie, studií pro bezpečnost teplárenství a ceny tepla. MPO ČR již zpracovává studii potřeby uhlí pro teplárenství a pro kondenzační technologie a dále byla již zadána studie vlivu prolomení LHÚ na životní prostředí včetně externalit. Problematikou LHU se zabýval také výbor pro udržitelnou energetiku vlády.

Poznámky z veřejného slyšení k důsledkům historie těžby HU v Severočeské uhelné pánvi

Těžbě hnědého uhlí (dále HU) muselo v minulosti ustoupit 106 obcí, včetně historického centra města Most. V 60. letech bylo rozhodnuto o tzv. „vyuhlení severních Čech". Vysídleno bylo cca 90 tisíc obyvatel, některé obce natřikrát. Obce, které zůstaly, byly ve velmi špatném stavu, neboť se do nich neinvestovalo, chyběla základní infrastruktura, bytový fond zůstal zanedbaný. Zcela rozvráceny jsou hydrologické a hydrogeologické poměry oblasti. Obyvatelstvo a krajina byly využívány nad přijatelnou mez a zcela vyčerpány.

Lidé byli umísťování do kraje kvůli práci, postupně jsou definovány čtyři fáze tzv. náplavy, ale pouze 3. a 4. teprve zůstávají. Nejsou ale zatím dostatečně identifikování s místem, s obcí, ve které žijí.

Socioekonomická struktura oblasti byla závislá na drancování zdrojů, na těžké práci. Lidé jsou chápani jako náhrada strojů. V závislosti na namáhavé práci s nízkou přidanou hodnotou byli nuceni vést stereotypní životnístyl s dopady na vysokou nemocnost nebo např. nízký věk úmrtnosti. To jsou skutečnosti charakterizující zejména pánevní část Severních Čech.

Výsledkem je vysoká míra sociálního napětí včetně největšího počtu pravicově extremistických skupin a sociální exkluze.

Zdravotní stav populace v regionu se v 70. letech výrazně zhoršil, populace je zdravotně dlouhodobě hendikepovaná. Je proto připraven návrh na projekt Teplice II – výsledky by měly stanovit strategii pomoci a zvýšené lékařské pozornosti lidem narozeným v 70. a 80. letech v zatížených oblastech.

 

 

Program VS Územní limity těžby

 

 

 

 

Možnosti regionálního rozvoje Ústeckého kraje s ohledem na těžbu hnědého uhlí

DOPADY NA ZDRAVÍ

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Není pravda, že uhlí zabíjí.
  • Těžba zabírá pouze 2% Ústeckého kraje, ale prý má dopady na zdraví obyvatel celého kraje.
  • Nemocnost astmatu v Severních Čechách je jenom lehký podprůměr, není výrazně vyšší.

 

  • Těžba se v minulosti podepsala na zvýšené nemocnosti a úmrtnosti obyvatel, zpomalení vývoje dětí.
  • Populace v pánevní oblasti umírá o 2,5 roku dříve, než je průměr v ČR.
  • Střední délka života je o 2 roky nižší než průměr ČR, zvýšená je četnost úmrtí na srdečně cévní onemocnění.
  • Zvýšení incidence vrozených vad je 6 krát vyšší než průměr ČR, 2 krát nižší porodní hmotnost dětí než průměr ČR, rodí se děti s funkční nedostatečností, které jsou častěji nemocné a v 40 letech náchylnější k cukrovce, ischemické chorobě srdeční, hypertenzi, dochází k poškození genetického materiálu a to ovlivní i další generace.
  • Jsou známy nové zahraniční poznatky o vlivu znečistění polétavým prachem (PM) na nervový systém, které vedou k zvýšení incidence autismu, demence, Alzheimerovy nemoci, negativní vliv má PM na pohlavní buňky vyvíjejícího se plodu.

VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Proč někdo říká, že Litvínov je škaredé a špinavé město, není to pravda, pouze média podávají falešné a zkreslené informace.
  • Stav znečistění Ústeckého kraje se výrazně zlepšil, od 90. let koncentrace SOx až o 88 %,obdobné je to i s ostatními škodlivinami v ovzduší, situace byla dříve hrozná, dnes to již neplatí.
  • Není pravda, že by ŽP v Severních Čechách bylo významně a odlišně horší než ve zbytku ČR, většinou se to porovnávátak, aby to vycházelo.
  • Pro vliv na klima a produkci skleníkových plynů nejsou rozhodující limity a množství těženého uhlí, ale způsoby jeho využití. Pokud snížíme produkci, neznamená to, že se celkově sníží emise za celou EU, protože závazek platí pro strop celé EU. My snížíme a ostatním zemím to umožní zvýšit, přitom strop bude zachován. Do kvóty emisí se nepočítají malé zdroje.
  • Pokud nebudou limity prolomeny, budou lidé pro malé zdroje hledat jiné palivo a není vyloučeno, že s horšími emisemi. Malé zdroje jsou pro emise znečisťujících látek PM 10 největším zdrojem v ČR 59% a pro benzoapyren tvoří až 90 % znečistění. Emise z jednoho starého kotle na pevná paliva se rovná emisím pro 325 bytů z moderní teplárny.
  • Existuje 5. varianta těžby HU s pomocí tzv. tuhnoucí zakládky, která by umožnila minimální zásahy do krajiny. Projekt byl ověřován na dole ČSA a výsledky jsou k dispozici na MPO.

 

  • Česká republika vyváží zdraví lidí a životní prostředí do zahraničí.
  • Další těžba znamená rizika poškození přírodního prostředí, negativní dopady na zábory půdy, emise do ovzduší, vznik odpadů.
  • Pokračování velkolomové uhelné těžby do území Horního Jiřetína a Černic je z hlediska inženýrsko-geologických poměrůvelmi problematické, je sporné do jaké blízkosti v horském svahu těžit, aniž by došlo k trvalé havárii, v podobných podmínkách ještě nebylo řešeno bezpečné zvládnutí stability horských svahů.
  • HU v ČR má specificky vysoký obsah síry a proto je také původcem značného množství emisí oxidů síry do ovzduší, stále je jejich produkce ve srovnání se zeměmi EU vysoká.
  • Stav ŽP v regionu je nadále neuspokojivý, např. stále 6x vyšší koncentrace SO2 aNOx 11x vyšší než průměr ČR.
  • Je nutné zamezit tomu, aby Mostecko a Severní Čechy byly nadále špinavou periferií ČR.
  • Těžbou bylo poškozeno asi 450 km2 krajiny, její obce a památky byly zničeny. Jinde ve světě takové zásahy kritizujeme a u nás je snaha postupovat stejně.
  • Prolomení by znamenalo zničení 23 ha krajiny, kterou nebude možné ani po rekultivaci používat k osídlení dříve než po 100 letech (v důsledku „sedání vnitřních výsypek“).
  • Již nyní má město Litvínov „image“ vysoce znečistěného města, prolomení LHU by znamenalo přiblížení dolu ČSA na 0,5 km od města a v menší variantě ještě blíže o 50 m s těžbou dalších desítek let.
  • Prolomením v dole Bílina by se městu těžba přiblížila z dnešních 6 km na 4,2 km. Znamenalo by to obrovský hluk a zvýšení prašnosti.
  • Komise životního prostředí akademie věd ČR se jednoznačně postavila ve prospěch zachování LHU, přinejmenším v následujících desetiletích a jejich zakotvení v územně plánovací dokumentaci Ústeckého kraje a obcí. Podle názoru Komise je žádoucí, aby stát výrazněji podporoval diverzifikaci ekonomického profilu kraje.
  • Přirozená ambice člověka je tvořit, ne bourat a ničit.

ZAMĚSTNANOST

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Neprolomením by došlo ke ztrátě zaměstnání pro více než 1200 lidí, protože těžbu zabezpečují Severní energetická a. s., která zaměstnává 950 lidí a k tomu provoz zajišťují další firmy, na dole ČSA 850 zaměstnanců. Na jedno pracovní místo je vázáno 2,5 dalších pracovních míst, tedy celkem 4,5 tisíc míst. Součet ztráty míst pak činí celkem 6000.
  • Podle stude Ústeckého kraje by došlo celkem ke ztrátě cca 12 tisíc míst, studie kraje SOB5 uvádí, že při neprolomení LHÚ bude v roce 1923 nezaměstnanost v kraji 21%, dopady do státního rozpočtu budou 2,4 miliardy ročně.
  • Dopady na zaměstnanost Horního Jiřetína bude mít pouze těžba 278 mil. tun HU tzv. druhé etapy těžby. Třetí etapa, dalších 400 mil. tun HU, která by ohrozila 4200 zaměstnanců „CHemka“ není dnes na projednání, nikdo se o ní nebaví.
  • Fy Unipetrol nemá 4200 zaměstnanců ale pouze 1600, navíc prohlásila, že jí II. a III. etapa těžby nevadí, protože bude probíhat až po roce 2050 a do té doby není budoucnost firmy jasná.
  • V Horním Jiřetíně jsou pouze dva podnikatelé - Triola a fy Kazimír, není jasné, kde se vzalo číslo ztráty 811 pracovních míst při prolomení limitů, obě firmy jsou navíc zapsány v Praze.
  • Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje je jednoznačně pro prolomení limitů. Pokud vláda limity neprolomí, pak ať pošle desítky miliard kraji na řešení nezaměstnanosti, horníci navíc nejsou rekvalifikovatelní.

 

  • Prolomení LHU by znamenalo ztrátu 800 pracovních míst v jiných oborech.
  • Výměnou za udržení míst v těžebním průmyslu (asi 950) bude zničeno území, které v současnosti nabízí zaměstnání pro téměř 5000 lidí.
  • Počty multiplikátorů nezaměstnanosti při propuštění 800 horníků údajně až 6000 dalších pracovních míst navíc jsou nadsazené.
  • Postavení a reakce odborů jsou nejasné, v roce 1993 bylo v hornictví Severních Čech zaměstnáno 16 000 lidí, dnes je to 800. Kde byly odbory při propouštění těch 14 000 a proč nyní, když se jedná o posledních 800, stávkují a protestují před vládou?
  • Největším zaměstnavatelem kraje je „Chempark Záluží“ s 4200 zaměstnanci, těžbou by byl ohrožen.
  • Horníci ze současných provozů půjdou do doby ukončení těžby zčásti do důchodů, zčásti najdou nová pracovní místa na rekultivacích po těžbě.
  • Na dolech Bílina a ČSA nepracují většinou horníci, ale strojaři, technici, řidiči, mechanici. Těch, kteří pracuji se sbíječkou, je minimum.
  • Více lidí zaměstnaných v HU dolech je možné zaměstnat například na rekonstrukcích budov. V ČR je nyní rekonstruována zhruba 1/3 budov, z toho asi 1/6 ne zcela kvalitně, postup rekonstrukce probíhá tempem asi 1% budov za rok. Pokud je životnost budov cca 30 -35 let, je toto tempo nedostačující. Bylo by třeba přijmout progresivnější program rekonstrukce cca 3% ročně, což by znamenalo nárůst 1% HDP. Rekonstrukce s sebou nesou 35tisíc pracovních míst (dnes je to pouhá cca 1/3) rovnoměrně po celé ČR.
  • Pro Ústecký kraj by bylo možné OZE podle studie (bioplyn, větrná energie, fotovoltaika MVE, tepelná čerpadla geotermální energie) vytvořit 2300 míst po dobu 20 let.
  • V ČR je dnes cca 350 tisíc lokálních topenišť na pevná paliva, programy MŽP nyní otevírané podpoří změnu a oživení plynových přípojek a až dvojnásobnou účinnost nově podporovaných kotlů na pevná paliva 5. třídy.
  • Nezaměstnanost není ani tak otázkou nedostatku pracovních míst, problém je spíše v nedostatku kvalifikovaných pracovníků a efektivní politice podpory zaměstnanosti.
  • Prolomení by znamenalo snížení atraktivity Podkrušnohoří pro nové investory, pokračující odliv mladých kvalifikovaných lidí, snížení ceny nemovitostí – jen málokdo chce žít či podnikat v sousedství povrchového velkolomu.
  • Nízké platy a životní náklady mohou být faktorem přílivu investorů do regionu Severních Čech.
  • Příkladem je soukromá investice do průmyslové zóny Krupka, stát neplatil nic, záměr 2005, zahájení 2006, byla vybrána v rámci střední Evropy z několika dalších zemí, hlavní faktor tradice a know–how práce se sklem pro firmu vyrábějící izolace (tažení skelného vlákna), v zóně obsazeno 3500 pracovních míst, roční obrat 6,6 miliard korun.

 

ROZVOJ OBCÍ, MĚST V OBLASTI TĚŽBY

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • V regionu s největší nezaměstnaností přes 12% dojde v případě neprolomení k jejímu zvýšení, znamená to zvýšení kriminality, zadlužení, exekuce občanů.
  • Na těžbu je vázán těžký průmysl.
  • Sociální problémy Litvínova nezpůsobilo uhlí, ale to že město neuhlídalo bytovou politiku a prodalo domy, do kterých se stěhují sociálně slabí. Proč to má odnášet uhlí?
  • Sociální problémy a kriminalita jsou důsledkem upadání chemického průmyslu.
  • Pozemky pro těžbu nelze vyvlastnit a budou muset být stejně vykoupeny. Je otázkou, kolik lidí je v Jiřetíně raději výhodně neprodá.
  • V Horním Jiřetíně nejsou občané jednotní,existují desítky, možná stovky těch, kteří by chtěli slyšet nabídku pro výkup nemovitostí. Nabízí se jim, že bude postaven nový Jiřetín, dostanou nové domy o kousek dále.
  • Média nepravdivě hovoří o Mostu jako o nejhorším městě. Není to pravda. Naopak je zde hypodrom, autodrom, vodní nádrž Matylda v zatopeném dole, opravený hrad a naprostá rarita v podobě přestěhovaného kostela.
  • Není znám kraj, který by za 15 let udělal takový pokrok jako Ústecký.

 

 

  • Přesto, že se zde již několik desetiletí těží, je pro Chomutovsko a Mostecko, specifická vysoká nezaměstnanost s vysokým procentem osob bez práce déle než 1 rok, nízký stupeň vzdělanosti a další faktory, ve kterých je Ústecký kraj na posledním nebo předposledním místě v žebříčku krajů ČR (např. nejmenší podíl narozených v kraji). Stav je důsledkem historického zaměření oblasti na těžbu, není možné věřit, že by její další prodloužení přineslo kraji prosperitu, ale naopak. Je tu silná negativní historická zkušenost. Město Litvínov má 25 tisíc obyvatel, za posledních 5let klesl počet o 2,5 tisíce. Dochází k úbytku kvalifikovaných s vyšší vzdělaností, přicházení sociálně slabých (vyloučené lokality Janov, Uno, Šumná), převažuje složení obyvatelstva se základním vzděláním, vysoké % obyvatel závisí na sociálních dávkách, okres Most k 31.3. 2015 má 12,7 % nezaměstnanost, město Litvínov 13,7%.
  • V celkovém pohledu na vývojv oblasti Severních Čech jenyní snaha o návrat do I. fáze modernizace, prvního období průmyslové revoluce, přitom se v ostatních zemích těmto návratům brání, odstupují od nich. Návrat hájí dříve politicky preferovaná prestiž horníků a tzv. kovárny ČR. Náhle tuto pozici ztratila a je příznačné, že hledá řešení v návratu do minulého, cokoliv napomáhá oné I. fázi.
  • Limity těžby chrání domovy desítek tisíc lidí a cenné části přírody.
  • Zachování limitů je šancí pro rozvoj obcí a regionů a garancí ochrany domovů obyvatel.
  • Limity se staly účinným nástrojem a umožnily rozvoj obcí a obnovu krajiny. V roce 1994 byl vydán souhrnný stavební souhlas pro budování staveb v území dříve omezených  CHLÚ.
  • Proto byly do té doby obce omezené CHLÚ také příjemcem vyššího podílu dotací v minulých letech a byla vybudována nová celá infrastruktura.
  • V Horním Jiřetíně bylo vybudováno 150 nových domů a došlo k nárůstu počtu obyvatel o 25 %.
  • Prolomení limitů by mělo dopad na územní plány a rozvoj dalších 29 obcí, v jejichž katastru by došlo k ovlivnění a stavebním uzávěrám, které by okamžitě podle horního zákona platily v CHLÚ a DP.
  • Opakování snahy o prolomení limitů ztěžuje život v regionu, vytváří nejistotu.
  • Současně provedené průzkumy řadí kraj mezi ty, kde by lidé nechtěli bydlet, bez perspektivy. Proto přicházejí pouze sociálně slabí s nízkým sociálním a kulturním kapitálem, přistěhovalci.
  • Prolomení znamená snížení ceny nemovitostí – jen málokdo chce žít či podnikat v sousedství povrchového velkolomu.
  • Kraj je vyčerpaný, situace trvá již 70 let a proto je nutné rozhodovat odpovědně a obrátit kormidlo jeho dalšího směřování. Ne těžba, ale rekultivace, ne potenciál posilování bohatství několika jednotlivců, ale podpora obcím, MAS a příležitostem pro jedince.
  • Věnovat pozornost nejen těžbě. Ústecký kraj není jenom krajem HU, má i další potenciál (tradice sklářství – viz. investice Krupka).
  • Ústecký kraj má zůstat průmyslovým, ovšem s jinou strukturou, s výrobou s vyšší přidanou hodnotou, inovativní a nižším zatížením ŽP.
  • Spontánní aktivita občanů proti prolomení limitů je právě ona potence rozvoje, kterou v sobě kraj má.

Význam uhlí v budoucnosti české energetiky

ENERGETIKA

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • MPO zpracovalo scénáře předpokladu spotřeby energie pro průmysl domácnosti a služby a na rozdíl od např. SRN nepředpokládá pokles spotřeby elektrické energie, bude se pouze měnit její struktura spotřeby.
  • Výrobní energetický mix se bude měnit, zejména ke zdrojům s proměnlivou dodávkou a proto poroste hodnota zdrojů s dodávkou stabilní. S rozvojem obnovitelných zdrojů vzroste podíl celkem instalovaných zdrojů a výkonů, ale současně především těch, které nelze využít.
  • Nelze předpokládat, že se změní potřeba dodávek stabilní energie pro průmysl na rozdíl od domácností (ty mohou být samozásobeny).
  • Náhradní zdroje HU: černé uhlí – není známa budoucnost těžby u nás, zemní plyn je drahou náhradou, potenciál biomasy je již téměř vyčerpán, je ovšem škoda že se nevyužívá zbytkové teplo z biostanic, využití komunálního odpadu by také mohlo pomoci, využití geotermálních energií znamená reálně přípravu mnoha dalších let - pro celé rozhodnutí je důležitý faktor času.
  • HU není využíváno pouze pro vytápění obyvatelstva, ale také jako energetický základ pro výrobu, pro technologickou páru zejména v chemickém a papírenském průmyslu.
  • Srovnání nelze provádět tunách, ale v energetické hodnotě, na dole ČSA je výhřevnost ojedinělá až 17,5 GJ/t – tedy velmi kvalitní hnědé uhlí.
  • Hospodářská komora chce, aby energie byla dostupná, aby si ji mohli průmyslníci koupit, aby se neopakovala doba, kdy se musely odběry omezovat.
  • V roce 2009 přijala Evropská Rada závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, ale energetický mix se neodvíjí podle představ, protože stále je spotřeba pokrývána ze ¾ tuhými palivy a jen ¼ OZE (poklesla spotřeba ropy, zemního plynu, na stejné úrovni zůstává podíl JE).Není se čemu divit, že při podpoře se zvýšil podíl OZE, trend spotřeby pevných paliv je ovšem narůstající a to v zemích bývalé EU celkově pak o 11,2 %. Jedná se ovšem o nárůst spotřeby černého uhlí, hnědého pouze velmi málo, asi 0,2%. Nejvíce zvýšilo spotřebu Švédsko o 25%, VB o 25%, ale také Rakousko, Irsko, SRN a Francie. SRN něco jiného deklaruje, než je skutečnost. Zavřela sice několik jaderných elektráren, ale s uhlím je realita jiná.
  • Výpočty nahrazení uhlí biomasou vycházejí z nereálných čísel. Např. pro vytápění Prahy by se za 2,5 dne spálil celý Krčský les a Stromovka. Využití OZE má řadu dalších nevyřešených otazníků. Pokud je to tak výhodné, proč se nestaví v ČR žádné další větrné elektrárny a také se zastavil rozvoj fotovoltaiky? Nesedí ani tvrzení o decentralizaci zdrojů, když má být budována páteřní energetická síť Evropou sever – jih.
  • Vláda musí rozhodnout o limitech, protože pokud letos rozhodnutí odloží, bude to pro důl ČSA smrtelné.

 

  • Státní energetická koncepce (dále SEK), která byla schválena před třemi týdny, nepočítá s prolomením limitů.
  • Vlády, těžaři a teplárny měli 25 let na to, aby se na plánované snižování těžby připravili, ale nic neudělali – pokračování v těžbě je pak lpěním na starých překonaných postupech.
  • Již v roce 2011 byla vedena velmi živá debata o prolomení limitů, vláda tehdy měla studie, které prokazovaly, že již v roce 2014-5 bude kritický nedostatek paliva pro teplárny a elektrárny.
  • Značná část uhlí slouží k výrobě elektřiny.ČR je druhým největším vývozcem elektrické energie v EU, vyváží cca 25 % produkce tj. 17 terawatt hodin, do roku 2025 by však měla být výroba a spotřeba v ČR vyrovnána postupným odstavováním uhelných elektráren.
  • Do roku 2040 budou odstaveny všechny tepelné elektrárny s výjimkou Ledvic, přepokládá se provoz JE.
  • Po roce 2050 nebudou zdroje na pevná fosilní paliva schopné konkurence, cenu zvýší opatření bezuhlíkové strategie.
  • Budou realizována úsporná opatření, a HU postupně nahrazováno OZE a dalšími alternativními zdroji.
  • Předpisy EU, zejména nejlepší povolované technologie, které jsou přijímány BAT a BREF, budou mít velký vliv na další využití uhlí, podpora bude zaměřena pouze na účinnost a hospodárnost jeho využití.
  • Rekonstrukcí domů lze ušetřit spotřebu energie v domech (bez spotřebičů) o 23-90 %. Zejména v panelových domech je poměrně nenáročné dosáhnout hodnot nízkoenergetických domů tepelnou izolací, výměnou oken, zajištěním přístupu čerstvého vzduchu a změnou zdrojů tepla.
  • Ze závěrů vládní tzv. Pačesovy komise vyplývá, že potenciál zateplování budov v ČR je dvojnásobný oproti energii získané spálením uhlí ležícím za LHU na dole ČSA.
  • Studie a zprávy tzv. „nezávislých energetických komisí vlády“ u nás neuvádí plný potenciál možných zdrojů OZE, jen pro srovnání s materiály z roku 2008 uvádí pouze 50 % tehdy zjištěných. V průmyslu není správně uváděna potence úspor, chybí dalších 20 %.
  • Využitím bioplynu, větrné energie, fotovoltaiky, MVE a geotermální energie by bylo možné pro Ústecký kraj ušetřit 35 % energie a 60 % tepla.
    • Hospodářská komora se plně postavila za prolomení limitů, ale nikoliv pro rychlou těžbu, ale jako příležitosti někdy s těmito zásobami pracovat.
    • Ve všech scénářích, které zpracovalo MPO, se počítá s razantním snížením spotřeby HU. SEK uvádí podíl energetického mixu 11 – 21 % HU, jinak je to u tepláren, které ovšem budou postupně také přecházet na bezuhlíkové technologie a program vyšší účinnosti a úspor. Bude jen záležet na rychlosti a tempu těchto změn.
    • Stav poptávky a nabídky uhlí je dnes vyvážený bez zásahu státu, trh není regulován a je vyrovnaný a tak tomu bude nejméně dalších 10 let. Trh a výroba je schopna se přizpůsobit a to můžeme očekávat i do budoucna. Energetika není tak bezmocná, aby se nedokázala vyrovnat i s novými evropskými trendy. Zateplení a energetické úspory se budou realizovat i bez podpory státu, je to obchod, business, stejně jako fotovoltaika.
    • Srovnání energetické strategie ve světě

USA – 2005 plná podpora JE x letošní rok vyhlášen rámcový program snížení emisí CO z uhelných elektráren o 30% a dále až o 60%, nárůst OZE o 30 %, proti kritika, která má ale oponenturu v tezi, že výsledek investic do OZE znamená, že jsou to levné investice, přitom je zde ještě bonus ochrany lidského zdraví.

Čína   - probíhá nástup větrných elektráren, existuje neoficiální plán do roku 2050 snížit podíl uhlí na v celkové spotřebě pro energetiku na 5%, náhradou mají být fotovoltaika a větrné zdroje, strategie uvádí, že to nebude mít vliv na cenu energie.

SRN – po ukončení provozu JE došlo k nárůstu spotřeby uhlí, díky pokračujícím úsporám se ale v minulém roce opět snížila a dále klesá, proti argumentům zpomalení ekonomiky při zavádění OZE a úspor je zde naopak růst ekonomiky, současně výrazně vzrostl počet nových patentů a technologií,

Dánsko- má ambiciózní plán do roku 2050 využívat již jen OZE a do roku 2035 ve100% v elektroenergetice, opět se zde potvrzuje, že lze dosáhnout snižování spotřeby energií za současného rozvoje ekonomiky.

  • Česká energetika stojí na zásadním rozhraní, je důležité, aby nám za zbytkem světa neujel vlak a zůstali jsme premiantem v energetice Evropy.

 

 

 

TEPLÁRENSTVÍ

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Hnědé uhlí vytápí 650 tisíc domácností v ČR a 130 tisíc v Ústeckém kraji. Spotřeba HU musí klesat, ale je rozhodující jakým tempem, jaké budou náklady a cena pro konečného spotřebitele.
  • Teplárny jsou oklamány přípravou operačních programů, kde je málo hodnoceno kritérium energetických úspor, není zajištěna koordinace úsporných programů a efektivita.
  • Teplárny potřebují nejkvalitnější hnědé uhlí, které je právě v dole Bílina ČSA.
  • Vláda se v energetické koncepci zavázala k zajištění paliva pro vysokoúčinnou a kombinovanou výrobu tepla.
  • Do budoucna se vychází z předkladu, že budeme mít jiné zdroje, ale je zde velká míra nejistoty (dodávky plynu z Ruska, otázka inteligentních sítí- opět - kdo je zaplatí?)
  • MŽP předjímá výzvou k dotacím pro malé kotlíky prolomení limitů, protože dává dotace na kotle spalující pevná paliva a pokud by nebyly prolomeny LHU, nebude do kotlíků co dát.  
  • Rozhodování by se mělo řídit minimalizací rizik. Na uhlí si můžeme sáhnout, na jádro a plyn nikoliv.

 

  • Role uhlí bude v naší energetice klesat, je ale nezbytné zajistit dostatek paliva pro naše teplárenství, ovšem za splnění všech podmínek jejich provozu, zejména snížení limitů emisí a zvýšení účinnosti. To je priorita.
  • EU plánuje další zpřísnění podmínek provozu pro velké zdroje nad 50 MW.   Teplárny procházejí inovacemi, zcela již vyloučily spalování kapalných paliv, 42 % tvoří nyní pevná paliva a již 14% OZE. Rezervy v teplárenství existují např. snižování ztrát distribuce.
  • Při neprolomení limitů nejde o jednorázový akt, ale útlum bude probíhat postupně a firmy mají 25 let na to, aby se tomu přizpůsobily.
  • Teplo pro budovy, tedy byty a další zařízení mimo průmysl, spotřebovávají cca 5 mil tun uhlí ročně včetně černého uhlí. Dodávky tepla tedy nejsou stěžejní pro prolomení limitů LHU. Zásadní spotřeba HU je v elektroenergetice.
  • Při zavedení úsporných opatření a rekonstrukcích je možné snížit spotřebu tepláren v letech 2020 až 2030 (podle tempa rekonstrukcí) na 1,5 mil t ročně.
  • Kde končí uhlí ze Severní Energetické a.s.? Pouze z malé části v teplárnách Otrokovice a Strakonice, největší podíl v elektrárně Chvaletice, která patří stejné společnosti.
  • V případě prolomení limitů nemá Severní Energetická žádné závazky poskytovat uhlí teplárnám, je pro ni výhodnější spálit uhlí ve vlastních elektrárnách.
  • SEK plánuje odklon od spalování pevných paliv v malých zdrojích.

 

EKONOMIKA

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Za limity je zásoba uhlí v hodnotě 700 miliard korun. Copak nějaká vláda nechá takové uhlí ladem, copak ho nějaká vláda odepíše?
  • Při prolomení LHU bude mít stát k dispozici stovky milionů tun uhlí navíc, zachová a vytvoří se nová pracovní místa.
  • Studie Ústeckého kraje SOB5 uvádí, že při neprolomení LHU budou dopady do státního rozpočtu 2,4 miliardy ročně.
  • Uhlí je možné nahradit dovozem plynu, ale znamenalo by to zdražení energie pro obyvatelstvo a to si musí vláda rozmyslet. Je to ztráta mnoha miliard na 25 let. Dovozem potřebného HU se zvednou jeho ceny pro občana a průmysl a tedy celkové spotřební ceny.
  • Zásoby HU znamenají naše samozásobování uhlím a konkurenční výhodu, na uhlí je vázán těžký průmysl.
  • ČR patří k nejprůmyslovějším zemím a byla a je to kotva, tahoun naší ekonomiky.
  • Nelze přijmout tvrzení, že OZE vyrábějí elektřinu levněji, něž je získávána z pevných paliv. Vůbec zde neexistuje trh nebo tržní cena, OZE jsou dotovány 40 miliardami za rok.
  • Budeme dovážet drahé uhlí přesto, že máme vlastní kvalitní zdroje?

 

  • Diskuse není o energetice a sociálních otázkách, problém vystihuje věta matky Terezy: „Problém není, jak nakrmit chudé, ale jak nakrmit bohaté. Je mezi nimi mnoho nenasytných lidí…“
  • Kdo bude mít užitek z prolomení limitů a vydělá na tom? Stát, horníci, zaměstnanci? Dojde při neprolomení limitů k ohrožení kultury a sportu, které Severočeské doly sponzorují? V letech 2009 – 2012 si vlastnici těžařských firem vybrali 17 mld. korun dividend, na mzdy bylo pro 1600 zaměstnanců vyplaceno jen 3 mld. a státu bylo poplatky za surovinu vyplaceno pouze 0,4 mld. korun. V roce 2013 získaly obce z poplatků za těžbu cca 150 milionů.
  • Centrum pro otázky ŽP zpracovalo v roce 2012 studii výpočtů externích nákladů využití uhlí z dolu Bílina a ČSA při prolomení limitů. Ocenění externích účinků se soustředilo zejména na zdravotní dopady, dopady na zemědělské pozemky, korozi budov, omezení biologické rozmanitosti, prověřeny byly varianty škod v důsledku klimatických změn. Nebyly posuzovány dopady z vlastní těžby (prašnost, hluk přepracování a přeprava). Pozornost byla věnována období do roku 2050. Nebylo hodnoceno období vytěžení celé cca miliardy tun zásob HU předpokládané do roku 2133. Z výsledků externích nákladů vyplývá, že 94,2 % by tvořily dopady na zdraví, další jsou fakticky marginální. Průměrné roční náklady externalit by znamenaly 3,7 mld. ročně, celkově pro druhou etapu těžby pro důl Bílina 47 mld. a pro důl ČSA 161 mld. (pro etapu III. a IV. pak 236 mld.). Celkové externí náklady obou ložisek jsou odhadovány na 444, 8 mld. Po započítání dopadů externalit na klimatické změny se částka dramaticky zvyšuje na 1,3 bilionů korun.
  • Je velmi diskutabilní, která ztráta pro stát by mohla být větší, zda zablokování relativně nevelkého množství zásob HU v geologicky  nejproblematičtějších místech okraje pánve, nebo důsledky velké trvalé havárie, která by při prolomení způsobila likvidaci značné části horského svahu, lesních porostů a zámku Jezeří.  
  • Je rozdíl mezi prolomením limitů pro důl Bílina a důl ČSA. Bílina je již připravena, důl ČSA nikoliv. Pustit se do přípravy je rizikem vlastníků i při prolomení limitů. Respektování všech dalších postupů (EIA, vlastnictví pozemků a další procesy) si vyžádá dalších 10 – 15 let. Uhlí z ČSA nedojde pro teplárny včas, ani když budou limity prolomeny.
  • Spalování uhlí je jeho nejhorším využitím, uhlí je chemická sloučenina s obrovským potenciálem, který zatím neumíme plně docenit.
  • Co to je za společnost/firmu, která HU těží? Mají obrovské dluhy a více než 40% vlastník má sídlo na Kypru?
  • Ceny energií ve studiích jsou statické a nepočítají s poklesem nákladů na OZE, které lze jasně identifikovat a prokázat v dosavadním časovém vývoji. Náklady fosilních zdrojů naopak stoupají. To SEK nezpracovává.

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • Jaká je role HU v rámci energetické strategie EU?   Říká, že by měl každý stát především využít vlastní energetické zdroje. ČR dnes není závislá na dovozu HU, je jednou z mála zemí, která má dostatek kvalitního HU.
  • Evropa je závislá na zemním plynu, který se ze 60- 70 % dováží z Ruska. Tato závislost je velmi nebezpečná. Existuje obava, že nebude naplněno doporučení EU, aby každá země využila především své vlastní zdroje, dojde k neprolomení limitů a pak k zablokování jádra.
  • Prolomení limitů zvýší energetickou soběstačnost a nezávislost.
  • HU jako významný energetický zdroj bude v ČR hrát důležitou roli i do budoucna. Má význam jako zdroj při riziku rozpadu energetické sítě do tzv. ostrovního systému, zvyšuje bezpečnost a nezávislost.

 

POLITICKÉ ASPEKTY

Prolomení limitů

Zachování limitů

  • K zrušení limitů nedošlo pouze z důvodů politického populismu.
  • Rozhodnutí o limitech v roce 1991 bylo přijato pouze jako administrativní opatření v době, kdy nebyla dostatečná legislativa. Je žádáno zrušení administrativní překážky, aby se v ČR mohlo jednat prostřednictvím plnohodnotných a právoplatných zákonů.
  • Limity nebyly brány nikdy úplně vážně, ať rozhodne vláda jakkoliv, stejně rypadla Horní Jiřetín v budoucnosti vyuhlí.
  • Proti prolomení limitů jsou pouze dva starostové z Mostecka.
  • V Horním Jiřetíně je proti prolomení limitů pouze cca 1/3 obyvatel. Podle průzkumů veřejného mínění si 70% obyvatel myslí, že během 10 let dojde k prolomení limitů.
    • Rozhodnutí ještě neznamená těžbu, ale předtím musí být EIA, řešení střetů zájmů. Pokud se limity zruší, neznamená to těžbu, ale bude se dále jednat podle zákonů, musí být ekologické posouzení.
    • Při neprolomení bude geopolitická situace špatná a občané v nejistotě.
    • Vlády se měly podle usnesení z roku 1991 dlouhodobě připravovat na současnou situaci a žádná z nich to nedělala.
    • Z vlády ani od jiných politiků nepadl zatím žádný reálný návrh, jak situaci v regionu po ukončení těžby řešit.
    • Nevíme, kolik míst bude zrušeno v případě prolomení nebo neprolomení limitů, potřebujeme ale na Mostecko přilákat investory, vláda nám v tom nepomáhá.
    • Pan premiér na setkání nedokázal odpovědět, jak by vláda pomohla regionu řešit situaci při neprolomení limitů.
    • Rozhodnutí bychom měli nechat na občanech regionu a na těch, kterým těžba patří, ne na vládě.

 

 

  • Usnesení vlády ČR č.444 z roku 1991 nebylo plněno, pouze velmi omezeně, zejména měly být zmenšeny dobývací prostory a provedeny odpisy zásob z bilančních na nebilanční. Pokud by se tak stalo, nebyly by snahy o prolomení limitů.
  • Není pravdou, že proti prolomení limitů jsou v mostecké oblasti pouze dva starostové.
  • Podle průzkumu se cca 90% obyvatel Litvínova postavilo proti prolomení.
  • V komunálních volbách vyhrály strany deklarující zachování limitů, vytvořily koalici a mají usnesení zastupitelstev proti prolomení limitů.
  • Morálnost opakovaně otevírané otázky LHU se jeví problematická, stejně jako opakovaný požadavek o nutnosti rozhodnutí. Rozhodnuto již bylo v roce 1991 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno v r. 2008. Otázka se otevírá znovu jen pro zisk „tří pánů těžařů“.
  • Žádné výhody pro jednotlivce nemohou vyvážit dopady zrušení limitů, protože LHU byly výsledkem demokratizačního procesu a společenských změn po roce 90. Jejich prolomení znamená pro dotčené obyvatele selhání politiky a důvěry v demokracii.
  • Neprolomení bude důležitý politický signál, spouštěč dalších procesů, předznamenává rychlost dekarbonizace, rychlost snižování těžby uhlí.
  • Region Mostecka je připraven přijmout situaci neprolomení limitů a ukončení těžby. Očekává ale, že mu vláda pomůže a předloží návrhy řešení vzniklé situace.
  • Politici by měli dostat nezávislé studie ze všech oborů sektoru a nést odpovědnost za politické rozhodnutí, zda se vydají cestou úspor a využití OZE nebo zůstanou u těžby uhlí.
  • Prolomení by bylo nebezpečným precedentem k tomu, aby se limity v budoucnu mohly posunout ještě dál.
  • Prolomení by byl krok zpátky do doby normalizace, ke komunistické praxi drancování krajiny s fatálními ekologickými důsledky.
  • SEK, která byla schválena před třemi týdny, nepočítá s prolomením limitů, byla ale schválena podle starého zákona a v září bude znovu předložena ke schválení vlády podle nového zákona.
  • Pokud by limity byly zrušeny, byl by to signál, že není možné věřit politikům.

 

Dotaz na MPO a Český báňský úřad

Usnesením vlády 1176/2008 byli již vlastně limity prolomeny, dokazují to grafické podklady, bylo odůvodňováno, že jde pouze o nepatrnou korekci, ve skutečnosti se jednalo o 31,8 mil tun zásob HU.

Existuje 65 – 88 mil t HÚ bilančních zásob, které těžaři zcela zatajili?

Ochranná opatření pro obce stanovená EIA nebyla splněna?

Těžba byla povolena pro roky 2000 až 2014 a povolené je již dávno vytěženo, snad se těží na černo, chybí povolení do roku 2022?

 

Zpracovala RNDr. Jitka Seitlová, senátorka PČR

26. 8. 2015 v Přerově

 

Program VS Územní limity těžby