Do Senátu jsem byla zvolena v roce 2014 za volební obvod č. 63 Přerov. Jako nestraník jsem kandidovala za KDU-ČSL a SZ.

V Senátu jsem místopředsedkyní Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, členkou Podvýboru pro dopravu a energetiku a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Jaký byl rok 2015 Jitky Seitlové v Senátu?

Jaký byl rok 2015 Jitky Seitlové?

Práce v Senátu

Jitka Seitlová je v Senátu místopředsedkyní Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, členkou Podvýboru pro dopravu a energetiku, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V prvním roce svého mandátu od roku 2014 byla zpravodajkou u  10 zákonů a mezinárodních dohod,  spolupředkladatelem 3 návrhů zákonů.  

V Senátu se účastnila všech schůzí  a vystoupila s připomínkami a návrhy k více než 30 návrhům zákonů. Iniciovala a byla zástupcem 16 senátorů k podání ústavní stížnosti k tzv. úhradové vyhlášce a  také se připojila  k podání ústavní stížnosti  proti nerovnosti odvodů ZPF mezi státem a územními samosprávnými celky. Na její návrh bylo schváleno a pořádáno v Senátu veřejné slyšení k územním limitům těžby hnědého uhlí. Dále se podílela na 6 odborných konferencích a mezinárodních seminářích.  Veškeré její vystoupení v senátu naleznete zde: 

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=&PID=63&ORG=Sen%E1t

Zpravodaj zákonů:

Zákon o ochraně spotřebitele - 19.10.2015

Úmluva o účincích průmyslových havárií - 01.09.2015

Zákon o prevenci závažných havárií - 17.07.2015

Zákon o odpadech - 17.07.2015

Zákon o těžbě nerostných zdrojů z mořského dna - 26.06.2015

Zákon o ochraně veřejného zdraví - 02.06.2015

Dohoda EU Island k Rámc.úml.OSN o změně klimatu - 04.05.2015

Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů - 24.02.2015

Zákon o myslivosti - 09.12.2014

Spolunavrhovatel novel zákonů:

10 - 161 - Zákon o státním podniku

Stav: vznik usnesení Senátu

10 - 129 - Zákon o regulaci reklamy - senátní návrh

Stav: přikázán

10 - 103 - Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

Stav: uzavřen

10 - 102 - Zákon o státním podniku

Stav: uzavřen

10 - 47 - Zákon o státním podniku

Stav: uzavřen

vyhláškami vydaných obcemi.

Ústavní stížnosti

Návrh skupiny senátorů na zrušení ustanovení § 11a odst. 1 písm. b) v části "ve vlastnictví státu" zák. č. 334/1992 Sb.. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

2) Návrh na zrušení části vyhlášky č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015.

Spolu s dalšími senátory podala Jitka Seitlová 17. srpna ústavní stížnost kvůli „úhradové vyhlášce". Senátoři požadují zrušení části koeficientů podle počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven v jednotlivých krajích České republiky.

Veřejná slyšení

Veřejné slyšení k územním limitům hnědého uhlí

Na návrh senátorky  schválil  Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí  Veřejné slyšení na téma Územní limity těžby hnědého uhlí, které se konalo v pondělí 15. Června pod záštitou I. Bárka, místopředsedy Senátu. Proč? Zveřejnění záměru ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka prolomit územní limity hnědého uhlí znovu otevřelo diskuzi k tomuto tématu a rozdělilo odbornou i laickou veřejnost na dva tábory. Cílem slyšení bylo projednat hlediska a základní argumenty zástupců obou stran problému a osvětlit tuto otázku v širším kontextu. Slyšení se účastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, veřejné správy, akademické obce a odborné veřejnosti. Veřejné slyšení bylo rozděleno do dvou bloků, kdy první část byla věnována možnostem regionálního rozvoje Ústeckého kraje s ohledem na těžbu hnědého uhlí, včetně zdravotního vlivu těžby na obyvatelstvo a druhá část se zaměřila na budoucnost české energetiky a roli hnědého uhlí v rámci energetické a surovinové politiky ČR.

Konference a semináře

Jitka Seitlová se podílela organizaci, vystoupením  nebo přímo vyvolala  uspořádání:

Konference V4 v Bratislavě

Ve dnech 4. - 6. Června2015  Mezinárodní konference V4 Good Governance Forum 2015 a Setkání výborů pro veřejnou správu a regionální rozvoj parlamentů zemí Vyšehradské skupiny.

Seminář o stavu a výhledu životního prostředí v ČR a EU

V úterý 9. Června 2015 moderovala mezinárodní odborný seminář na téma Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU. Seminář uspořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a konal se při příležitosti představení evropské zprávy SOER 2015 vydávané každých 5 let EEA.

Klimatické změny – seminář ve spolupráci s Velvyslanectvím Švédsko

20. listopadu se  podílela na pořádání semináře „Na cestě k nové klimatické dohodě v Paříži? . očekávání a vize". Konference se konala z iniciativy Velvyslanectví Švédsko a ve spolupráci s Výborem VÚZP. Cílem semináře byla odborná debata nad mimo jiné těmito tématy:

Jakou dohodu o klimatu přijatou v Paříži bude lze považovat za úspěšnou?

K čemu jsou EU a USA ochotny se zavázat?

Jaké výzvy a politické rozdíly bude třeba překonat?

Jaký je pohled občanské společnosti na celou problematiku?

Udělování evropské sluneční ceny EUROSOLAR 2015.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uspořádal  z podnětu senátorky 23. 11. ve spolupráci s asociací EUROSOLAR, evropským sdružením pro obnovitelnou energii slavnostní předání cen Evropské sluneční ceny asociace EUROSOLAR 2015. Asociace ocenila tento rok dvanáct nositelů cen ze sedmi zemí. Slavnostní ceremonii v Senátu doplnily přednášky a diskuze mezinárodně obsazeného podia k tématu „Evropská energetická budoucnost".

Mezinárodní den boje proti domácímu násilí.

Mezinárodní konference s názvem "Právo a domácí násilí: promítá se legislativa do praxe?", kterou 24.11 na půdě Senátu uspořádala v rámci projektu "AdvoCats for Women - právem proti násilí na ženách" nezisková organizace proFem, o.p.s. a kterou pomáhala připravit i Jitka Seitlová. Bylo zde konstatováno, že Česká republika dosáhla řady legislativních a institucionálních změn, které by měly před domácím násilím chránit. Současně ale bylo také řeč o nemalých slepých místech, která bude nutné ještě dořešit. Zejména se jedná o zkvalitnění činnosti policie a soudů. Na prvním místě je ale třeba zajistit finanční zázemí pro osoby postižené domácím násilím – ať už se jedná o ženy nebo o muže – které se ocitají v zoufalé a kritické situaci. Protože pomoc ze strany státu přichází až za několik měsíců, tedy se značným zpožděním. Důsledky této velké slabiny odnášejí zejména děti.

Seminář  Společné vlastnictví  jednotek (SVJ)

Senátorka iniciovala  a podílela se na přípravě  semináře  v Praze ve spolupráci se Svazem českých a moravských bytových družstev a Výborem VÚZP odborný seminář na téma Aktuální legislativní problémy družstevního bydlení a SVJ. Účastníci se dozvěděli o aktuálních problémech v bytové politice a informace o současné legislativě, která ji upravuje. Probírala se také stanoviska bytových družstev, SVJ a Ministerstva pro místní rozvoj k návrhu úprav a řešení této problematiky co připravuje Ministerstvo spravedlnosti..

Tiskové konference

V médiích se jméno Jitky Seitlové objevilo za první rok jejího působení v Senátu cca 250 krát, nejčastěji v souvislosti s kauzou přerovského lazaretu. Senátorka uspořádala cca 10 tiskových konferencí. Z toho čtyři (s tématy: Lazaret, D1, Tepelná měřidla, SVJ, Pojišťovna Morava, rekapitulace případů) v regionu a ostatní (s tématy: Hluk, Problematické skládky, Ústavní stížnost k úhradové vyhlášce, Veřejné slyšení k územním limitům hnědého uhlí, také k seminářům a konferencím, atd.) v Praze.

Vybraná vystoupení ze schůzí Senátu

Transparentnost smluv s veřejnými prostředky ve zdravotnictví

Seitlová vystoupila s obranou transparentnosti veškerých smluv týkajících se veřejných prostředků. V tomto případě se jednalo o zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb. Pozměňovací návrh poslance Hovorky byl vložen do zákona o ZP jako přílepek a podle stanovisek profesních komor lékařů a zdravotníků by způsoboval v praxi řadu komplikací. Teprve po slibu ministra Němečka, že v co nejkratší době předloží v rámci komplexních novel zdravotnických zákonů a předpisů legislativně dostatečně zpracovanou povinnost zveřejňování těchto smluv zdravotními pojišťovnami, souhlasila s vypuštěním návrhu poslance Hovorky. Senátoři se většinou hlasů shodli na vrácení novely zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů sněmovně.

Společně se členy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí předložila senátorka návrh vypustit povinnost zasílání kontrolního výkazu každý měsíc veškeré fakturace fyzickými podnikajícími osobami. Senát s návrhem vyslovil souhlas a vrátil novelu zákona s pozměňovacími návrhy zpět do sněmovny. „Osobně se navíc obávám rizika, že zpracování kontrolních výkazů, které bude povinností předkládat od 1.1. 2016 podnikajícími právnickými osobami nebude ministerstvo financí schopné řádně vyhodnotit. Podle informací zveřejněných na výboru zatím nemá připravené technické podmínky zpracování takového obrovského množství dat, současně se analýzy provádí v systému MS-DOS a ministerstvu financí chybí datový sklad.

Ochrana ZPF

Zákon o ochraně ZPF snižuje odvody za nejcennější zemědělskou půdu – je to zcela proti cílům ochrany ZPF. Rozsáhlá novela připravená ministerstvem, která byla předložena senátu po schválení PS, se zaměřuje na dvě základní oblasti – ochranu kvality půdy proti kontaminaci nebezpečnými látkami a erozi. To je jistě v pořádku, a pokud se ji podaří skutečně naplnit, byl by to posun správným směrem.

Druhá oblast, které se novela věnuje, ale snižuje odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu a to právě u nejcennějších půd první a druhé bonity. V některých případech to bude dokonce na polovinu. Přitom víme, že je to zcela v rozporu s tím, že zemědělské půdy v ČR alarmujícím způsobem ubývá. Prokazatelně to vloni bylo neuvěřitelných 13 hektarů denně. Navíc se kvalita půdy působením degeneračních faktorů zhoršuje. Přitom půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a novela má posilovat ochranu ZPF jak kvalitativně, tak kvantitativně. Sněmovna se rozhodla, že dokonce z placení odvodů vyjme průmyslové zóny vybudované do roku 2014 a Senát k tomu ještě rok 2014 vypustil – takže umisťování veškerých průmyslových zón včetně skladových ploch na nejcennějších zemědělských půdách se nevyhneme pravděpodobně ani do budoucna.

Jak víme, samotné územní plánování svoji roli dosud nesplnilo a právě vyšší odvody stanovené od roku 2011 začaly, jak samo ministerstvo dokládá, působit konečně motivačně. Proto jsem tento návrh snížení odvodů nemohla podpořit a vystoupila proti tomuto záměru. Stejně jako proti dalšímu návrhu na vypuštění odvodů ze ZPF pro garáže, chaty nebo rodinnou výstavbu. Ráda bych fandila a podporuji rozvoj obcí snížením daní, které nemají žádný motivační účinek. Osvobození motivačních odvodů ze ZPF není ale cesta k efektivnímu využití neobnovitelného přírodního bohatství cenné půdy naší země.

Účast veřejnosti při posuzování vlivu investic na jejich blízké okolí bude omezena

Druhým, neméně významným projednávaným zákonem byla novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh, který jsme schvalovali má podle pana ministra platit snad jen jeden rok a již to samé je zcela v rozporu s tím, jak má vypadat právní prostředí, kterému budou rozumět lidé a budou ho umět řádně uplatňovat úřady. Pan ministr tímto sdělením snad omlouval velmi vysokou nekvalitu procesní a věcné úpravy předloženého materiálu. Byl prý přijat jenom proto, že to chtěla EK, která by jinak zastavila příjem dotací. EK požadovala, aby byla zajištěna zejména efektivní účast širší veřejnosti a ochrana práv dotčených účastníků řízení. A tak se zase „švejkovalo" v neprospěch těch, na které může záměr s negativními vlivy na okolí dopadnout – tedy v neprospěch běžného občana, který se chce domoci svých právem chráněných zájmů. Novela zákona se stala hříčkou zájmu lobbistických skupin. Zejména bylo slyšet zájmy svazu průmyslu, chemického průmyslu a na druhé straně privilegované skupiny některých nevládních organizací. Místní občanská sdružení, která však vznikají právě na úrovni lokální se zájmem a znalostí prostředí jsou z hlediska možností jejich účasti v řízeních redukována a omezena často nesplnitelnými podmínkami zcela v rozporu s tím, čeho mělo být dosaženo. Úplným paradoxem je stanovení posuzování EIA až od 20 ha pro průmyslové zóny na rozdíl od městské zástavby, která má být posuzovaná již od 5 ha. Za můj pozměňovací návrh, proti němuž se ministr zásadně postavil a který měl tento zjevný paradox odstranit, se nakonec postavilo jen 10 senátorů. S nadějí očekávám, co tedy z ministerstva životního prostředí, které se zřejmě lobbování neubrání, vypadne za ten rok.

Vojenský prostor Libavá se zmenší, vzniknou tři nové obce

15. 1. 2015 Praha, Libavá – Senátoři schválili na svém plénu 14. ledna změnu účinnosti zákona o hranicích vojenských újezdů. Ten se týká i vojenského prostoru Libavá, kde má přejít pod civilní správu zhruba třetina území. V oblasti s 1 300 obyvateli vzniknou od ledna příštího roku tři nové obce - Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. Pro nový zákon zvedla ruku i senátorka Seitlová, jež proti zvláštnímu režimu ve vojenských újezdech a omezování občanských práv zdejších obyvatel bojovala z pozice senátorky už před 13 lety.

Tepelná měřidla

Požadavky na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech se zmírní. Pokud je to technicky náročné a nevyplatí se to, nebudou je muset vlastníci montovat. Rozsah povinností stanoví prováděcí předpis k zákonu o hospodaření s energií, jehož novela byla schválena Senátem a Sněmovnou.  Plošná povinnost vybavení všech bytů a dalších místností v bytových a víceúčelových domech měřidly tepla byla stanovena vlastníkům budov a společenstvím vlastníků bytových jednotek již v roce 2012 novelou zákona o hospodaření s energií. Důvodem měla být Směrnice EU 2012/27/EU . Směrnice má za cíl dosáhnout snížení spotřeby energií. Povinnost měření spotřeby má vést u konečných spotřebitelů k motivaci na snížení nákladů na vytápění. Povinnost instalace měřidel měla být podle zákona splněna do 31. 12. 2014. V praxi se však ukázalo, že instalace není vždy, v každém bytě a místnosti technicky možná, zejména vzhledem ke konstrukčnímu řešení rozvodů tepla v jednotlivých domech. Po postoupení novely do Senátu k plošné povinnosti měřidel obdržela Jitka Seitlová oprávněné připomínky celé řady osob. Analýza údajné plošné povinnosti měřidel ve Směrnici, kterou se předkladatelé MPO dále zaštiťovali, ale ukázala něco jiného. Směrnice sice stanovila povinnost individuálních měřidel nebo indikátorů dodávky tepelné energie, ale pouze v případech, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potencionálním úsporám energie. MPO přiznalo pochybení teprve po předložení pozměňovacích návrhů ve výboru Senátu, ve kterých senátorka vycházela z výše uvedeného znění směrnice a z přímé reakce na obdržené připomínky. Současně v pozměňovacím návrhu omezila libovůli možnosti vstupu nájemce nebo vlastníka bytu do soukromého obydlí při kontrole měřidel a to v souladu se zněním občanského zákoníku. Senát proto následně vrátil návrh zákona Sněmovně pozměněn, a ta přijala pozměněné znění 10. 4. 2015. Současně s novelou zákona o hospodaření s energiemi bylo Senátem upraveno také znění zákona tzv. o službách č. 67/2013 (č. 308 sněmovního tisku), Pro který jsem byla zpravodajkou. Stanovuje podmínky rozúčtování nákladů na energie konečným uživatelům bytů a to tak, aby pokud nebudou měřiče nebo indikátory instalovány, mohlo dojít k rozúčtování za teplo dohodou nebo podle jiného právního předpisu. MPO přislíbilo provedení studie, podle které budou z povinnosti instalace měřičů a indikátorů spotřeby energie vyloučené skupiny domů a bytů, kde jejich instalace není technicky možná a nákladově efektivní. Tato výjimka bude definována v prováděcím předpise k zákonu o hospodaření s energiemi. Do doby vydání prováděcího právního předpisu k zákonu o hospodaření s energiemi, který má podle §7a) písm. g) stanovit rozsah a způsob povinnosti vybavení bytových a víceúčelových staveb měřidly dodávky tepla, pak nebude možné povinnost instalace měřidel a indikátorů fakticky vymáhat a sankcionovat.

Šetrná energetika

Vyrábíte si ekologicky šetrnou elektřinu? Odteď za to budete muset platit daň

14.5. 2015

Domácnosti vyrábějící ekologicky šetrnou elektřinu pro vlastní potřebu budou muset nově platit daň z elektřiny. Senát včera přijal rozsáhlou novelu energetického zákona, která to umožní. I když někteří senátoři poukazovali už ve svých výborech na řadu legislativních chyb, většina jich na plénu nakonec rozhodla, že se předlohou nebudou vůbec zabývat.

„Za jeden z hlavních nedostatků novely považuji zavedení daně z elektřiny pro malé fotovoltaické elektrárny, což jsou třeba domácnosti se solárními panely na střeše rodinných domků, tedy drobní výrobci elektřiny, kteří si ji vyrábějí pouze pro svoji potřebu. Pro majitele, kteří se chovají ekologicky a snaží se ušetřit, to bude zatěžující. Je to velká chyba a mrzí mě, že Senát nevyužil možnosti ji opravit," uvedla senátorka Jitka Seitlová, která se spolu s kolegy Václavem Láskou, Ivanou Cabrnochovou a Liborem Michálkem chtěla předlohou zabývat a nedostatky napravit.

Subjekty, které si vyrábějí ekologicky šetrnou elektřinu pro svoji potřebu, neměly dosud vůči správci daně žádné povinnosti. To se nyní změní a ekologicky šetrná elektřina již nadále nebude od daně z elektřiny osvobozena.

Z důvodové zprávy sice vyplývá, že předmětem úpravy má být zejména zamezení obchodování s „průkazy původu" k ekologicky šetrné elektřině, avšak zánik osvobození od daně u ekologicky šetrné elektřiny bude mít dopad i na drobné provozovatele malých vodních či slunečních elektráren, kteří si vyrábějí elektřinu pouze pro vlastní spotřebu.

„Ačkoli vlastní daňová povinnost zde nebude dosahovat významných částek, vznikne těmto subjektům registrační povinnost k dani z elektřiny a měsíční povinnost podávání daňového přiznání a platby daně ze spotřebované elektřiny. Uvedené změny tedy znamenají zvýšenou administrativní zátěž, a to nejen pro drobné výrobce elektřiny, ale i pro správce daně," dodala Seitlová.

Zákon o ochraně veřejného zdraví – hluk

18.6. - Senátoři odmítli tři ze změn, které obsahovala hluková část novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Hrozilo, že ochrana před hlukem bude omezena, prolomena ústavní ochrana obydlí a významně zasažena práva osob v ochranných pásmech letišť. Lidé by například neměli ochranu před hlasitou hudební produkci z předzahrádek. K novele měl výhrady senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který dokonce navrhoval úplné zamítnutí zákona. Autorkou pozměňovacích návrhů, které senátoři schválili, je Jitka Seitlová. O co konkrétně šlo? „Novela by v podobě, v jaké jsme ji dostali teprve před dvěma týdny k prostudování, umožnila, aby venkovní prostor nebyl chráněn před produkcí hudby. Novela plošně měnila tento hluk jenom za zvuk. Pro zvuk přitom nejsou stanoveny žádné limity, nepodléhá státnímu dozoru a jednalo by se o každou takovou produkci, jakkoliv dlouho trvající," vysvětlila Jitka Seitlová, které rovněž vadilo, že novela prolamuje ústavně zaručenou nedotknutelnost obydlí, neboť dává hygienické službě právo na okamžitý vstup do soukromých bytů při orientačním překročení limitů kvůli důkazu o zdroji hluku pro přestupkové řízení. Podle senátorky by to bylo na úrovni domovní prohlídky, kterou smí povolit jen soud. Nad vypuštěním obou návrhů se senátoři nakonec po dlouhé debatě shodli. Stejně tak odsouhlasili i třetí pozměňovací návrh, který se týkal překročení hlukových limitů z provozu letiště. Sněmovna navrhovala, aby v takovém případě kdy je povinností provozovatele letiště podat návrh na zřízení ochranného pásma, které je vyhlášeno opatřením obecné povahy, byl jediným účastníkem řízení pouze žadatel. „Takové opatření umožňuje zvýšenou hlukovou zátěž a zpravidla se dotýká povinností a právem chráněných zájmů velkého počtu osob. Jedná se například o zdravotní ohrožení, snížení hodnoty majetku, či možnost úplného odstranění budov. Prostě by vám to vyhlásili a bylo by," upřesnila Jitka Seitlová. Nyní Senát vrací návrh zákona s dalšími pozměňovacími návrhy v oblasti očkování zpět Poslanecké sněmovně. Měla by o něm znovu rozhodnout během několika týdnů. Ochrana občanů před hlukem dostala ale 16. 9. ve Sněmovně pořádně na frak. Při projednávání návrhu novely zákona „o ochraně veřejného zdraví", vrácené Senátem Sněmovně mimo očkování také z důvodu hlukové problematiky a prolamovaní ústavní ochrany obydlí nepadlo o hluku ani slovo. S návrhem nesouhlasila spolu s Jitkou Seitlovou ani většina Senátu. Po vrácení návrhu PS byl ale Senát přehlasován. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona "o ochraně veřejného zdraví", která nově stanoví, že venkovní hudební produkce nejsou hlukem. Nebudou proto pro ně již dále stanoveny žádné hlukové limity, nespadají již do kompetencí státní správy a hygienických stanic.  Ministerstvo zdravotnictví zastává názor, že by měly být venkovní hudební produkce regulovány dobrovolně v rámci kompetencí samospráv

Informační databáze o bonitě klienta

Finanční situace občana je nově věcí veřejnou

15. 12. 0215

Návrh zákona o ochraně spotřebitele téměř bez povšimnutí přijala Sněmovna PSP a to i včetně „přílepku informačních databází o bonitě spotřebitele", který Senát navrhl vypustit.

„Přílepek" prolamuje zákaz zpracování osobních údajů bez souhlasu spotřebitele. Právo shromažďovat a vyměňovat si údaje o tzv. bonitě klienta budou mít desítky tisíc osob poskytujících v ČR finanční služby.

Zpracovávat informace o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitele bude možné prostřednictvím provozovatele registru založeného minimálně 10 osobami poskytujícími finanční služby. Patří mezi ně banky, prodávající spotřebitelských úvěrů a všichni poskytovatelé platebních služeb i malého rozsahu se sídlem v celé EU.

Osoby poskytující finanční služby budou mít nově právo prostřednictvím provozovatele registru shromažďovat, vyhodnocovat a vzájemně si vyměňovat data o člověku, který má úvěr, ale také který úvěr nemá a jen o něm jednal. Současně se „lustrace finančních poměrů" bude týkat i osob, které jsou nebo by mohly být ručiteli úvěru nebo jsou (podle názoru registru) v nějakém ekonomickém vztahu k těmto osobám.  U všech těchto lidí se lustrace týká také jejich podnikatelských vztahů.  Pro identifikaci lidí může být vyměňována informace i o rodném čísle. Údaje mohou být v registru zpracovávány a poskytovány po dobu 3 let od zániku závazku a o potencionálních žadatelích 3 měsíce. Doklady, které registr o spotřebiteli, jeho ručiteli a osobě ekonomicky spjaté obstaral, může uchovávat i nadále.

Předsedkyně úřadu pro ochranu osobních údajů vznesla proti tomuto návrhu zásadní připomínky. Nesouhlas písemně zaslali úředníci ministerstva financí. Návrh jiné právní úpravy podléhající dostatečné kontrole a ochraně dat občanů byl již administrativou připraven. Nic naplat, vše schváleno.

Jestliže většina občanů v produktivním věku vlastní kreditní kartu a za úvěr je považován běžný opakovaně na ní splácený debet a jestliže je v ČR registrováno kolem 57 tisíc osob poskytujících finanční služby, stává se finanční situace občanů věcí téměř veřejnou.

Návrh registru má údajně chránit klienty, kteří by si brali úvěry v rozporu s jejich ekonomickými možnostmi. To zní jako argument hezky. Je tu ale i druhá strana mince – zjišťovat a shromažďovat a uchovávat informace má obrovské množství různě orientovaných poskytovatelů finančních služeb. Živnost zatím není licencována. Nejenže zákonem nelze stanovit zákaz nesolventním klientům půjčky a úvěry poskytovat. Naopak právě firmy např. takových „ šmejdů" budou moci tyto informace zneužívat k zcela opačným cílům než je ochrana spotřebitele. Při nedostatečné kontrole mohou být zneužity konkurencí, nebo nepřejícím sousedem.

Jsem ráda, že jsem členem Senátu, který dostál své odpovědnosti vůči ochraně základních práv osobních údajů občanů.  Ochrana před neúměrným zadlužováním je na místě. „Přílepek" přijatý v zákoně o ochraně spotřebitele ale nechrání před zneužitím osobních finančních dat občanů a firem a je prostředím pro záměry zcela opačné.