Do Senátu jsem byla zvolena v roce 2014 za volební obvod č. 63 Přerov. Jako nestraník jsem kandidovala za KDU-ČSL a SZ.

V Senátu jsem místopředsedkyní Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, členkou Podvýboru pro dopravu a energetiku a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyní Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Reportáž Heleny Vágnerové: "Expudice 2019 Dunaj - Odra - Labe"

   Tento rok jsme si užili desátou zimní expudici, díky které jsme porovnali plány na kanál Odra – Dunaj – Labe s realitou (a taky jsme se vyhnuli nostalgii po Vánocích s dětmi, vylétnuvšími z rodinného hnízda). Při pohledu na obrovité vodní dílo Mittellandkanal u obce Hohenwarthe, které jsme viděli v červnu při cestě podél Labe, jsem si uvědomila, že chci mít pádné argumenty, kdyby u nás kanálové plány vylézaly ze šanonů. Zatím jsou jen v kancelářích ministerstva dopravy a několika privátních firem, tušících nesmírné objemy peněz, které by si z případné stavby mohly urvat. Vzhledem k její plánované návratnosti v roce 2079 by totiž nikdo z kanálových pachatelů nebyl fiaskem postižen.

 

   Dopoledne 21.12.2019 jsme vystoupili z vlaku v Července, malé zastávce mezi Litovlí a Olomoucí, kde by těleso kanálu navázané na řeku Moravu, bylo na dohled. Místní cesta naplno započala naše Vánoce na blátě. Pokračovali jsme dál a dál a opakovaně jsme nestačili žasnout, jak mohl někdo právě tady zamalovat do mapy kanál pro lodě max. šířky 11,4m / délky 130m / ponoru 2,8m. Nedostatek místa v úzkém údolí Třebovky za Českou Třebovou, absence zdravého rozumu při odseknutí části města Zábřeh, nedostatek pokory před krásou skal kolem Tiché Orlice před Chocní, nepochopení hodnoty přírodních parků Březná a Orlice—tyto aspekty projektu jsou na místě zřetelné, ba až do nebe volající! Projekt kanálu spojuje neúcta k historickým sídlům s ignorováním přírodních poměrů a ochotou k jejich znásilnění.

 

   Během pěti dnů chůze každou chvíli pršelo a ráno jsme ze stanu hrníčkem vylévali vodu. To však byla jediná voda, která byla v přebytku. Toky, které by měly kanál sytit vodou, je možné často označit spíš jako potok či říčku než jako řeku (v místě našeho druhého stanování u Žichlínku má Moravská Sázava dnes - po deštivém týdnu- 18cm vody a průtok 0,6m3). Na své trase jsme překonávali převýšení 185m, které by musely překonávat také nejen lodě, ale i voda. A zatímco loď je možné zakotvit, jen vynaložením opravdu velké energie by mohli kanálníci zabránit tomu, aby jim voda neodtékala. Pravda, toto by měly v několika místech projektu řešit plavební komory (16) a tunely (v projektu D-O-L sedm celkové délky 35km), ale ty by se musely v mnoha místech prát o místo s relativně nedávno rekonstruovanou železniční tratí, kterou by bylo nutné přemístit.

 

   Pekelnou předzvěstí kanálových plánů se stalo sousloví "lineární stabilizace koryta", které jsme si přečetli na jedné obecní nástěnce. Jeho autor –stejně jako kanálníci- nejspíš nikdy neopustil svou kancelář a nebyl se v místě samém podívat. Za takový popis zásahu do krajiny by měl být potrestán, protože zakryl a znevážil hodnotu živé přírody a znectil jazyk jako prostředek dorozumívání.

 

   Naše vánoční expudice měla ovšem i své světlé stránky: mimořádné dávky spánku (nejpozději v pět jsme byli ve spacáku a teprve kolem sedmé hodiny ranní jsme skládali stan) a zejména seznámení s městy, z nichž mnohá jsme znali jen z vlaku jako cedule na nádraží. Opečovaná krása historického centra Zábřehu, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Chocně i dalších míst nás povzbuzovala zejména tehdy, nabízela-li i espresso s mlékem.

 

   Naší orientaci v kanálových plánech zásadně pomohla senátorka Jitka Seitlová, díky které jsme měli přehled o kanálových číslech a slibech, jež ve spojení s naším odhodláním poznat realitu fungovaly jako silný motor vibrující od zlosti a vzteku k údivu a šoku. Kanálnící zbrojí a vláda má k jednání Studii proveditelnosti záměru, kterou ministerstvo dopravy zadalo Sdružení DOL za 26 miliónů Kč. Tohle by si ministryně financí měla ohlídat, jinak po ní budou příště chtít 600 miliard. Pro začátek.

 

   Naše cesta prověřila, že jsme stále celkem zdraví a nemáme žádné vážnější starosti. Tedy až na ty VELKÉ, jako jsou zvrhlé budovatelské plány a stále silnější dopady změny klimatu.

 

Trasu na základě Studie D-O-L vytyčil a posléze se mnou prošel můj chápající manžel Martin.

Celkem: Červenka – Kunětice: 157km za 34 hodin chůze v pěti dnech.                          

 

                                                                                                                                                                                                     PF 2020

                                                                                                                                                                    Helena Vágnerová