Volební obvod č. 63 – Přerov

Volební obvod č. 63 - Přerov zahrnuje území 101 obcí a měst na Přerovsku, Hranicku a v části Novojičínska. Část okresu Přerov je ohraničená na západě obcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín ohraničují na východě obce Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou a Starý Jičín.

Seznam všech obcí obvodu najdete ZDE.

mapa senat 63

Děti z Dětského domova v Přerově si pochutnaly na cukroví

Dětský domov v Přerově prochází rekonstrukcí a na pečení vánočního cukroví tentokrát nebylo místo. Celá kuchyň se přestavovala a nebylo ani kde rozválet těsto na tradiční pamlsky.
O mém letošním dárku pro děti tak bylo rozhodnuto hned. Řešením byla velká krabice vánočního cukroví, kterou jsem jim přivezla v pondělí 22. prosince. Snad jim vydrželo do Štědrého dne a také chutnalo.

detsky-domov-0001  detsky-domov-0002

Setkání se starostou Hranic Vladimírem Juračkou

O budoucí spolupráci jsem si v listopadu povídala i se starostou Hranic Vladimírem Juračkou. Také zde bylo otevřeno několik témat, kterými se Hranice i okolí zabývají. Zajímala jsem se, v čem mohu být jako senátorka nápomocna. Budu se těšit na pravidelné návštěvy s občany Hranicka, které se uskuteční každé druhé pondělí v měsíci.

Adventní setkání na olomouckém arcibiskupství

V pondělí 1. prosince se konalo u otce arcibiskupa Mons. Jana Graubnera Adventní setkání. Uskutečnilo se v hlavním sále olomouckého arcibiskupství. Byla jsem potěšena tímto pozváním, protože se pro mne stalo již dlouholetou tradicí. Náplní setkání bylo zamyšlení nad smyslem adventu. Celým večerem provázel Marek Eben. Silné náledí komplikovalo příjezd hudebníků a tak pořad na místo tria hudebníků provedli pouze dva.

Reportáž Heleny Vágnerové: "Expudice 2019 Dunaj - Odra - Labe"

   Tento rok jsme si užili desátou zimní expudici, díky které jsme porovnali plány na kanál Odra – Dunaj – Labe s realitou (a taky jsme se vyhnuli nostalgii po Vánocích s dětmi, vylétnuvšími z rodinného hnízda). Při pohledu na obrovité vodní dílo Mittellandkanal u obce Hohenwarthe, které jsme viděli v červnu při cestě podél Labe, jsem si uvědomila, že chci mít pádné argumenty, kdyby u nás kanálové plány vylézaly ze šanonů. Zatím jsou jen v kancelářích ministerstva dopravy a několika privátních firem, tušících nesmírné objemy peněz, které by si z případné stavby mohly urvat. Vzhledem k její plánované návratnosti v roce 2079 by totiž nikdo z kanálových pachatelů nebyl fiaskem postižen.

 

   Dopoledne 21.12.2019 jsme vystoupili z vlaku v Července, malé zastávce mezi Litovlí a Olomoucí, kde by těleso kanálu navázané na řeku Moravu, bylo na dohled. Místní cesta naplno započala naše Vánoce na blátě. Pokračovali jsme dál a dál a opakovaně jsme nestačili žasnout, jak mohl někdo právě tady zamalovat do mapy kanál pro lodě max. šířky 11,4m / délky 130m / ponoru 2,8m. Nedostatek místa v úzkém údolí Třebovky za Českou Třebovou, absence zdravého rozumu při odseknutí části města Zábřeh, nedostatek pokory před krásou skal kolem Tiché Orlice před Chocní, nepochopení hodnoty přírodních parků Březná a Orlice—tyto aspekty projektu jsou na místě zřetelné, ba až do nebe volající! Projekt kanálu spojuje neúcta k historickým sídlům s ignorováním přírodních poměrů a ochotou k jejich znásilnění.

 

   Během pěti dnů chůze každou chvíli pršelo a ráno jsme ze stanu hrníčkem vylévali vodu. To však byla jediná voda, která byla v přebytku. Toky, které by měly kanál sytit vodou, je možné často označit spíš jako potok či říčku než jako řeku (v místě našeho druhého stanování u Žichlínku má Moravská Sázava dnes - po deštivém týdnu- 18cm vody a průtok 0,6m3). Na své trase jsme překonávali převýšení 185m, které by musely překonávat také nejen lodě, ale i voda. A zatímco loď je možné zakotvit, jen vynaložením opravdu velké energie by mohli kanálníci zabránit tomu, aby jim voda neodtékala. Pravda, toto by měly v několika místech projektu řešit plavební komory (16) a tunely (v projektu D-O-L sedm celkové délky 35km), ale ty by se musely v mnoha místech prát o místo s relativně nedávno rekonstruovanou železniční tratí, kterou by bylo nutné přemístit.

 

   Pekelnou předzvěstí kanálových plánů se stalo sousloví "lineární stabilizace koryta", které jsme si přečetli na jedné obecní nástěnce. Jeho autor –stejně jako kanálníci- nejspíš nikdy neopustil svou kancelář a nebyl se v místě samém podívat. Za takový popis zásahu do krajiny by měl být potrestán, protože zakryl a znevážil hodnotu živé přírody a znectil jazyk jako prostředek dorozumívání.

 

   Naše vánoční expudice měla ovšem i své světlé stránky: mimořádné dávky spánku (nejpozději v pět jsme byli ve spacáku a teprve kolem sedmé hodiny ranní jsme skládali stan) a zejména seznámení s městy, z nichž mnohá jsme znali jen z vlaku jako cedule na nádraží. Opečovaná krása historického centra Zábřehu, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Chocně i dalších míst nás povzbuzovala zejména tehdy, nabízela-li i espresso s mlékem.

 

   Naší orientaci v kanálových plánech zásadně pomohla senátorka Jitka Seitlová, díky které jsme měli přehled o kanálových číslech a slibech, jež ve spojení s naším odhodláním poznat realitu fungovaly jako silný motor vibrující od zlosti a vzteku k údivu a šoku. Kanálnící zbrojí a vláda má k jednání Studii proveditelnosti záměru, kterou ministerstvo dopravy zadalo Sdružení DOL za 26 miliónů Kč. Tohle by si ministryně financí měla ohlídat, jinak po ní budou příště chtít 600 miliard. Pro začátek.

 

   Naše cesta prověřila, že jsme stále celkem zdraví a nemáme žádné vážnější starosti. Tedy až na ty VELKÉ, jako jsou zvrhlé budovatelské plány a stále silnější dopady změny klimatu.

 

Trasu na základě Studie D-O-L vytyčil a posléze se mnou prošel můj chápající manžel Martin.

Celkem: Červenka – Kunětice: 157km za 34 hodin chůze v pěti dnech.                          

 

                                                                                                                                                                                                     PF 2020

                                                                                                                                                                    Helena Vágnerová

V letošním roce na pouť ke sv. Anně na Libavé už bez zbytečných objížděk

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Každoročně konaná pouť ke kostelu sv. Anny v prostoru vojenského újezdu Libavá,
která letos připadá na sobotu a neděli 27. a 28. 7. 2019 se stala významnou tradicí nejen našeho regionu. Přiláká vždy velké množství poutníků z různých koutů republiky. Ti často jezdí speciálně objednanými autobusy nebo osobními auty. Cesta je však, zejména pro návštěvníky z Přerovska, Hranicka nebo Zlínského kraje, často zbytečně zdlouhavá kvůli více jak hodinovým objížďkám, daných zákazem průjezdu po silnicích vedoucích přes vojenský újezd Libavá.

V minulosti byly tyto dvě tzv. režimové komunikace „Libavá – Mrsklesy“ a „Zelený kříž – Velká Střelná“ během poutě pro návštěvníky zpřístupněny, ale poslední dva roky vojenský újezd povolení neposkytl. Na základě setkání senátorky Seitlové s přednostou vojenského újezdu Libavá bylo zjištěno, že důvody pro nevydání povolení byly bezpečnostní. Poutníci v minulých letech nedbali na bezpečnostní opatření povinná při pohybu ve vojenském prostoru, kdy se například pohybovali mimo vyznačené cesty nebo na cestě zastavovali, ačkoliv byl povolen pouze průjezd.

Na základě prosby skupiny občanů jejího volebního obvodu senátorka uspořádala setkání
s přednostou vojenského újezdu Libavá a pořadatelem poutě, farářem římskokatolické farnosti Moravský Beroun, kde došlo k předběžné, zatím slovní dohodě o možnosti zpřístupnění režimové komunikace během svatoanenské pouti při dodržení pravidel vojenského újezdu.

Z důvodu plánované rekonstrukce komunikace „Velká Střelná – Zelená kříž“ v době konání pouti bohužel není jisté zpřístupnění této cesty, nicméně silnice „Libavá – Mrsklesy“ otevřena být může. Povolení bude platit pouze pro průjezd komunikace a to výhradně pro osobní automobily a autobusy. Cyklisté ani motocyklisté průjezd z bezpečnostních důvodů povolen mít nebudou. Zakázáno bude rovněž pořizovat snímky a videa či se pohybovat mimo vyznačenou trasu. Zástupci vojenského újezdu žádají o respektování těchto pravidel zejména z důvodu ochrany bezpečí samotných návštěvníků poutě. Komunikace bude přístupná v době od 8:00 do 16:00 v sobotu, 27. 7. 2019 a od 7:00 do 18:00 během neděle, 28. 7. 2019. V případě dodržení všech pravidel je jistě možné doufat v novou, pro poutníky přívětivou, tradici pravidelně otevřených cest přes vojenský újezd i během následujících poutí.

27. 5. 2019 v Přerově

Senátorka Seitlová na státní vyznamenání navrhla válečného letce generálmajora Josefa Ocelku z Nových Dvorů u Lipníka. Muže, jehož jméno nese i vládní letadlo

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Jedním z práv senátora je možnost podat prezidentovi ke zvážení návrh na státní vyznamenání k 28. říjnu. V letošním roce tohoto práva senátorka Jitka Seitlová opět využila a navrhla
na udělení Řádu bílého lva I. třídy in memoriam hrdinu druhé světové války, generálmajora Josefa Ocelku, D. F. C., narozeného 12. 3. 1909 v Nových Dvorech u Lipníka nad Bečvou
a předčasně tragicky zesnulého 21. 7. 1942 během nehody při vojenském letu.

Generálmajor Ocelka se pro vojenskou dráhu rozhodl už ve svých 20 letech, kdy začal navštěvovat Vojenskou akademii. Po jejím ukončení absolvoval kurz leteckých pozorovatelů a dal se k letectvu, kde sloužil u zvědných a bombardovacích útvarů. Po začátku okupace Československa se rozhodl vstoupit do Cizinecké legie a po vypuknutí války se ve Francii zaškolil na stíhacího pilota.

V roce 1940 odjel do Velké Británie a nastoupil k RAF. Stál také u zrodu
311. československé bombardovací perutě. V září 1940 byl velitelem a zároveň pilotem jednoho ze tří letadel, která uskutečnila 1. nálet nad Německem a územím okupovaným Německem. Díky svým osobním kvalitám a pracovnímu nasazení se brzy stal velitelem
čs. bombardovací perutě a v srpnu 1941 povýšil do hodnosti Wing Commandera (podplukovníka) RAF. Slibnou kariéru přerušila až letecká havárie ve Velké Británii, při které uhořel. Pohřben je na hřbitově v Brookwoodu.

„Škpt. let. Josef Ocelka, zlatý člověk, kamarád, vzorný důstojník a muž, jenž stavěl zdravý rozum nade všechno. Byl to prostý, dobrý člověk, krásný exemplář muže jak fysicky,
tak i duševně. Oženil se a byl šťasten. Konal své povinnosti a nežádal nic víc od kohokoli jiného... V Nanterre u Paříže jsme mu blahopřáli k narození syna, kterého nikdy neviděl
a neuvidí.“
(Hanuš, J. Osobní deník, záznam z 8. 8. 1942)

Generálmajor Ocelka již za svého života získal mnoho vyznamenání, například československou medaili Za chrabrost (1940), čtyřikrát Československý válečný kříž, War Medal, Záslužný letecký kříž (1941), Záslužný kříž 1. stupně (2008), Kříž obrany státu (2008) a mnoho dalších. V rodné obci jej připomíná pamětní deska a jeho jméno nese i jedna pražská ulice, stejně tak jedno ze dvou nových českých vojenských vládních letadel[1].

Udělení státního vyznamenání by jistě bylo důstojným uctěním k letošnímu 110. výročí jeho narození i určitou satisfakcí pro jeho rodinu, která v komunistickém Československu zažívala mnohá příkoří, bohužel právě v souvislosti s životním osudem a hrdinstvím generálmajora Ocelky. Přitom právě válečné zásluhy generálmajora Ocelky a dalších vojáků, kteří své vlasti položili oběť nejvyšší, pomohly k osvobození Československa a rychlejšímu konci války.

V Přerově 27. 5. 2019



[1] Druhý z letounů nese jméno po generálu Karlu Janouškovi, přerovském rodákovi, kterého senátorka Seitlová navrhla na státní vyznamenání v roce 2016 a jemuž byl v tomto roce skutečně udělen Řád bílého lva I. třídy
(in memoriam).

Na minerální vody a chráněný Hranický kras se zapomnělo?

 

      Zbrašovské aragonitové jeskyně, minerální vody lázní Teplice nad Bečvou a   nejhlubší zatopená propast světa versus trvalá vodní nádrž Skalička

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Vodní dílo Skalička se „intenzivně“ připravuje již od katastrofických povodních v roce 1997. Má ochránit obce a města kraje při řece Bečvě před povodněmi. Ještě o desítky let dříve se o něm uvažovalo jako o zdroji vody pro jadernou elektrárnu Blahutovice, stále je také dlouhodobě v plánech jakési rezervy kanálu Dunaj - Odra - Labe. Probíhající výkupy pozemků nasvědčují konečně tomu, že se snad nyní opravdu blíží čas realizace. Stále ale není rozhodnuto o jeho účelu a tedy ani stavebně-technickém projektu. Extrémní stavy počasí vyvolané klimatickou změnou hrozí nejen povodněmi, ale také suchem. Proti projektu poldru s dočasným zatopením byl opět oživen záměr trvalé vodní nádrže. Měla by nadlepšovat průtok Bečvy v době sucha. Součástí trvalé nádrže má být i vodní elektrárna, sousedním obcím je slibováno rekreační využití okolí.

Důsledkem opakovaně se měnících záměrů využití díla jsou nejen nejistota a dohady občanů dotčených obcí, ale také různé vlivy a nároky na okolní přírodní prostředí. Jak se nyní ukazuje, není vyloučeno riziko nevratného negativního vlivu trvalé nádrže na systém minerálních vod Hranického krasu. Zcela nedávno byla v respektovaném odborném tisku zveřejněna studie regionální agentury o nepochybné souvislosti výronů hlubinných plynů a kvality minerálních vod na hladině vody v korytě Bečvy. Otázkou důsledků vlivu trvalé zátopy zejména průtokové nádrže Skalička na minerální vody se kupodivu nikdo řádně po celé roky přípravy záměrů nezabýval.

Gesční pracovní skupina v zastoupení MZE, MŽP a Povodí Moravy naopak bez znalosti zásadních kritérií o možných důsledcích záměru na jednání náměstků letošního 5. září rozhodla o sestavení týmu, který do 31. března 2019 stanoví způsob hodnocení a vybere nejvhodnější variantu nádrže. V dosavadních podkladech je uváděno pět možných variant vycházejících z kombinace dočasná – trvalá nádrž a průtočná nádrž umístěná v korytě Bečvy – boční nádrž.

Rozhodnutí o nejvhodnější variantě nádrže Skalička je, nejen podle mého názoru, možné se znalostí dopadů záměru na minerální vody a krasový systém. Logické bude vyhodnocení teprve po provedení řádného hydrogeologické průzkumu a zohlednění případných technických nároků na ochranu rozsáhlé přírodní hranické krasové struktury. Zničení aragonitových jeskyní, lázní a nejhlubší zatopené jeskyně na světě nelze připustit.

Z podnětu vedení Zbrašovských jeskyní jsem spolu s panem senátorem Orlem požádala ministra zemědělství a ministra životního prostředí o důsledné prověření možných vlivů nádrže na Hranický kras a situaci projednala s vedením České geologické služby. Podle osobních konzultací se členy komise se zatím jeví, že byly naše argumenty uznány. Je však ke škodě termínů realizace protipovodňových opatření, stejně jako překvapující, že tak závažný a nejen pro náš region vzácný přírodní faktor bude pro dlouho připravovaný záměr a výběr vodního díla prověřován až nyní, teprve po naší apelaci.

 

V Přerově 19. 11. 2018

Vznik akciové společnosti Odpady Olomouckého kraje: Příliš velká míra nejistoty na příliš velkou dobu a vše zaplatí občané kraje

Růžová sodovka. Můžete ji mít levnější, pokud se zavážete, že ji budete odebírat alespoň 15 let a jenom od jednoho prodejce a bude to jediné, co budete 15 let pít. Cenu ale zatím prodejce neřekne, až se spočítá projekt. Současně ovšem hrozí, že pokud nevypijete tolik, aby se mu vyplatilo ji vyrábět, budete platit smluvní pokutu. Myslíte, že byste se k tak nejistým podmínkám zavázali? Za situace, kdy se okamžitá zdánlivá výhoda v krátkém čase může stát nevýhodou? Že to má být opačně, kupovat si a vybírat podle nabídky na trhu za nejlepší cenu a v nejlepší kvalitě? Tušíte, že výrobky se budou v čase měnit a za tak dlouhou dobu, co má smlouva platit, už vůbec nikdo nebude chtít růžovou vodu pít? Je navíc pravděpodobné, že konkurence bude snižovat ceny. Domníváte se, že podnikatelské riziko investice a uplatnění na trhu má nést podnikatel?

Adventní rozjímání v Echu

Na pozvání starosty Miloslava Přikryla jsem se v pátek 19. prosince zúčastnila zajímavého koncertu v kulturním domě Echo. Vystoupení sopranistky Jany Šelle a basbarytonisty Romana Janála se neslo v duchu adventního rozjímání. Zazněly ukázky z oper i vánoční koledy, které si v závěru koncertu spolu s profesionálními pěvci mohli zazpívat všichni, kdo na koncert zavítali.

Setkání s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou

Ve středu 17. prosince mě na moji žádost přijal minstr zemědělství Marian Jurečka. Společně jsme hovořili o tématech protipovodňových opatření v našem regionu kolem povodí Bečvy a Odry. Pan ministr nyní chystá setkání se zástupci povodí, na kterém se dozví více o současném stavu přípravy. Probrali jsme společná témata, jimiž se nyní zabýváme a pohovořili i o budoucí spolupráci.

Setkání se starostou Lipníku nad Bečvou Miloslavem Přikrylem

Již počátkem listopadu jsem přivítala možnost potkat se se starostou Lipníku nad Bečvou Miloslavem Přikrylem. Hovořili jsme o budoucí spolupráci a také záležitostech, kterými se město i region Lipenska v současné době zabývá. Problémem Lipníka je zejména chátrající klášter. Řeč jsme vedli o možnostech získání dotací na opravu rozsáhlého areálu a jeho následného využití.

Volební obvod č. 63 – Přerov

Volební obvod č. 63 - Přerov zahrnuje území 101 obcí a měst na Přerovsku, Hranicku a v části Novojičínska.
Část okresu Přerov je ohraničená na západě obcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín ohraničují na východě obce Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou a Starý Jičín.

Seznam všech obcí obvodu najdete ZDE.

mapa senat 63

Průmyslová zóna v Bochoři: mnoho povyku pro nic

Průmyslová zóna v Bochoři: mnoho povyku pro nic
Tisková zpráva senátorky Jitky Seitlové k tiskové konferenci konané 11. 10. 2019

Během jednání vlády dne 16. září 2019 bylo oznámeno zastavení několikaletých příprav na vybudování strategické průmyslové zóny o velikosti více než 300 hektarů u letiště Bochoř. Záměr, původně vládou schválený v roce 2016, měl být dokončen a pro investory připraven již ke konci roku 2018. Důvodů, proč tento projekt, jehož náklady se odhadovaly na 1, 4 miliard korun, není realizován, je více než dost. Nedostatečné dopravní napojení a komplikované území plánované průmyslové zóny jen doplňuje nezájem potenciálních investorů, například automobilky Jaguar.

Špatnou dopravní infrastrukturu mělo vyřešit napojení na dálnici. Jak jsem ale již v minulosti upozorňovala, toto řešení by zpomalilo stavbu netrpělivě očekávaného úseku D1 0136 Říkovice – Přerov, a to minimálně o dalšího půl roku. Perličkou je, že napojení na dálnici mělo být zajištěno do 30. září 2019, jak uvádí vládní usnesení z 18. ledna 2016 (ovšem dle nejnovějšího harmonogramu bude stavba dálnice zahájena až v roce 2021 a snad dokončena v prosinci 2024).

Nedořešené rozpory zůstaly ze strany ministerstev kvůli požadovanému vyjmutí bonitní půdy ze zemědělského půdního fondu a obavě o kontaminaci vod v ochranné oblasti vodních zdrojů. Problematickými se jevila i částečně zátopová území a nutnost vybudovat protipovodňová opatření, jak požadovalo ministerstvo zemědělství.

Přes tyto závažné překážky vedení Olomouckého kraje prosadilo v roce 2017 urychlenou Aktualizaci 2b krajských Zásad územního rozvoje (ZÚR) týkajících se pouze strategické průmyslové zóny Bochoř. Ačkoliv jsem již tehdy vyjádřila své obavy ze schválení takto zásadního koncepčního materiálu a upozorňovala jsem na vážné problémy v území, krajská koalice se rozhodla tento zvláště uspěchaný návrh na zastupitelstvu 24. 4. 2017 prosadit. Tím ale její aktivita značně zvolnila, jelikož, jak nyní uvádí vládní materiál: „...rovněž kraj nebyl v přípravě průmyslové zóny příliš aktivní, nebyla podána řádně žádost do příslušného dotačního programu".

Ministerstvu průmyslu a obchodu v současné době nepředpokládá realizaci strategické průmyslové zóny Bochoř. Je škoda, že nesprávné strategické rozhodnutí regionálních samospráv opět zmařilo další naděje na rozvoj Přerova.

Senátorka Seitlová připravila veřejné slyšení k průplavu Dunaj – Odra – Labe,realizace může mít výrazný dopad na život obyvatel regionu

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Rozhodnutí vlády o pokračování přípravy průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL) se čeká během příštích týdnů. Realizace záměru vodního koridoru, tzv. průplavu DOL může významně zasáhnout a ovlivnit náš region. Právě u Přerova je navrženo křížení jeho tří větví: Labské, Dunajské a Oderské.

Koncem minulého roku zveřejnilo ministerstvo dopravy výsledek studie proveditelnosti průplavu. Prezentována byla ekonomická výhodnost záměru v části odersko-dunajské větve. V březnu proběhlo k materiálům mezirezortní připomínkové řízení[1] s návrhem pro vládu podat opětovně návrh na zařazení průplavu mezi strategické evropské dopravní trasy (ze systému byl v r. 2013 vyřazen) a zahájení přípravy odersko-dunajské větve v etapách počínajících
od hranic s Polskem. Trasa DOL je v návrhu tzv. optimální varianty částečně změněna proti dlouhodobě chráněnému koridoru
[2]. Následně by měla být zařazena do aktualizované Politiky územního rozvoje ČR. Stane se tak pro kraje a obce závaznou.  

Započetí vlastních stavebních prací je navrhováno již v dalším dotačním období EU, tedy počínaje rokem 2027. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na 585 MLD korun, větev Odra – Dunaj na 283 MLD korun. Realizace je uvažována formou tzv. PPP projektu, tj. mimo prostředky EU také s podílem soukromého investora.

Stávající ochrana územní rezervy DOL činila potíže rozvoji řady obcí regionu, omezila
a zásadně ovlivnila možnosti využití území a trasy strategických staveb. Navrhované změny
a nová ochrana, příprava a možná realizace průplavu budou mít zásadní vliv a dopady do mnoha oblastí rozvoje a života občanů našeho regionu.  

V Senátu jsem proto iniciovala a připravila veřejné slyšení k předkládaným návrhům přípravy průplavu. Plénum Senátu schválilo termín jeho konání na pátek 14. června 2019. Pozvání dostali podporovatelé záměru, stejně jako odborníci, od kterých se ozývají obavy a kritické hlasy. Za náš region byli osloveni představitelé kraje, obcí s rozšířenou působností, MAS
na trase DOL a experti z Univerzity Palackého
[3]. Cílem slyšení je poskytnout pro rozhodování vlády podklady vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a především ze zkušeností
a požadavků zástupců obyvatel záměrem dotčených území.

V Přerově 27. 5. 2019

 

Zásadní připomínky senátorky Seitlové k návrhu trasy a studii proveditelnosti DOL

Připomínky byly zpracovány na základě konzultace s experty na danou problematiku a zaslány hejtmanovi Olomouckého kraje dne 1. března 2019.

 

  • Inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro možnost realizace trasy, ale také pro vyčíslení nákladů, nejsou řádně vyhodnoceny.

     

  • Konkrétně: Plavební most Lipník n/B vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomu u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích nelze odvozovat z jednotkové ceny, ale budou násobně vyšší.

     

  • Stavba nové dálnice R55 úsek Přerov – Olomouc se několikrát protíná s nově navrženou trasou DOL, studie dálnici vůbec nezahrnuje, možnost výškového řešení křížení není známá, možná technická realizovatelnost s přiměřenými náklady chybí. Nová trasa DOL koliduje s dalšími záměry (trasa VVR železnice Olomouc – Ostrava) a stavem dlouhodobě očekávaného využití území dle současných ZÚR Olomouckého kraje.

     

  • Záměr prochází přes části infiltračních oblastí vodních zdrojů, některé omezí, jiné může zcela vyřadit, vliv na kolektory a celkový režim podzemních vod není vyhodnocen (možné změny směrů proudění, omezení dotace apod.).

     

  • Není známá spotřeba vody pro provoz DOL a její nároky v našem kraji na proplavování plavebních komor, odpar z vodní hladiny, přečerpávání vody do horních partií v moravské větvi apod. Voda má být čerpána z hydrologicky významných toků tak, aby nedošlo k překročení zůstatkového průtoku. Přitom je většina toků bilančně již nyní napjatá, odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize (povolené odběry, vypouštění odpadních vod).

  • Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není bilančně vyhodnoceno zejména z rizika etap již reálného, několikaměsíčního deficitu srážek. Hodnoty výparu budou, vzhledem ke klimatickému trendu, velmi pravděpodobně vyšší než jsou uvažovány. Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu není ve studii řešen.

 

 

               



[1] Na zastupitelstvu Olomouckého kraje v únoru t. r. jsem upozornila pana hejtmana na možnost mezirezortního připomínkového řízení k záměru DOL. Na jeho vyžádání jsem mu také zaslala moje připomínky, vycházející z konzultace s odborníky. Olomoucký kraj, na rozdíl od Zlínského a Moravskoslezského kraje, však žádné připomínky nepodal. Bylo mi zasláno odůvodnění s tím, že v rámci pořizování studie již byla přijata připomínka kraje vypustit z územní ochrany Labskou větev a to stačí.                  

[2] Kolem Přerova a jižním směrem má těleso průplavu procházet mimo koryto řeky Bečvy a Moravy, zhruba v trase územní rezervy chráněné z doby minulého století. K přímému napojení na řeku by nově mělo dojít přístavem v úseku u Henčlova. Dále je zcela nově koridor veden kolem Vlkoše a Břestu, kde se pod Kroměříží napojuje na koryto Moravy. Zaústění koridoru do Dunaje má několik variant. V rámci mezistátních jednání nabývá na významu trasa přes slovenský Váh s odbočením u Hodonína. Větev má devět plavebních komor,
na Přerovsku u Rokytnice (H 25,3m).    

Oderská větev mezi Přerovem a Hranicemi sleduje s několika odchylkami dálnici. K zásadní změně z původní chráněné trasy dochází tzv. obchvatem Bartošovického rybníka za Bělotínem směrem na Nový Jičín. Větev má na území ČR navrženo sedm plavebních komor, jedno zdvihalo u Staré Bělé v Poodří (H 30m), devět průplavních mostů a čtyři průplavní tunely, nejdelší více než 4 km u Staré Bělé.  

V našem regionu se jedná o plavební komoru u Buku (H 25m) a Trnávky (H 27m), průplavní most přes osadu Ořechy u Lipníka a průplavní tunely u Jezernice a Bělotína.           

[3] Přímý přenos z veřejného slyšení je možné sledovat na webových stránkách Senátu v části „Činnost a kalendář akci - Webový přenos z jednání v Senátu“ na odkaze https://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=27.5.2019&O=12).

 

Garance nejvyšší podpory z rozpočtu EU 2021 – 2027 pro méně vyspělé regiony, tedy včetně Olomouckého kraje

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Každých sedm let si Evropská unie stanovuje svůj budoucí dlouhodobý rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec (dále VFR). Již nyní je připravován návrh rozpočtu, který bude platit od 1. ledna 2021. Balíček legislativních návrhů k rozpočtu představila Komise EU v Evropském parlamentu v květnu a následně byl předložen k stanoviskům vládám a národním parlamentům států EU.

Komise EU navrhuje navázat na stávající praxi a pro implementaci fondů politiky soudržnosti rozdělit regiony v rámci jednotlivých zemí do tří kategorií – na méně rozvinuté (do 75 % HDP), přechodové (75 – 100 % HDP) a rozvinutější (nad 100 % HDP). Podle zařazení do jednotlivých kategorií je stanovována rozdílná maximální výše dotační podpory pro projekty v daných regionech. Je pravidlem, že nejvyšší míra podpory je možná pro projekty regionů méně rozvinutých. Olomoucký kraj určujícími procenty HDP (tzv. kupní síla spotřebitele) patří mezi kraje méně rozvinuté a mohl by nadále, i po roce 2021 dosáhnout na zvýšenou míru dotací.

Vláda ČR zaslala Evropské komisi v připomínkách k návrhu jako jeden ze zásadních požadavků rozdělení regionů zemí jen na dvě kategorie – rozvinutější nad 90 - 100 % HDP a ostatní. Návrh zdůvodnila možností vyšší míry flexibility vlastního územního rozdělování prostředků.

Senát PČR se přihlásil k možnosti zaslat Evropské komisi k celému návrhu vlastní stanovisko. Na výboru pro územní rozvoj Senátu, kde jsme návrh včetně stanoviska vlády projednali, jsem zastávala oprávněnost rozdělení regionů do tří kategorií. Zachovává pro náš kraj garanci možnosti vyššího příjmu společných evropských prostředků. Argumentace zástupců vlády o nižším sorpčním prostředí v méně rozvinutých regionech a tedy riziku nevyužití dotačních prostředků je podle mého názoru nepřijatelná.

Cílem politiky soudržnosti, které mají být finanční podpory většiny kohezních fondů věnovány, je vyrovnávání ekonomických a sociálních územních rozdílů. To se zatím ani v rámci České republiky příliš nedaří, chybí funkční strategie vyváženého regionálního rozvoje. Příznačné je posilování již nyní prosperujících regionů při rezignaci na potřebná opatření podporující rozvoj také v těch méně rozvinutých. Co nejlepší využití evropských dotací je jistě naším společným zájmem. Ponechání garance možnosti vyšší dotační podpory pro slabší regiony by mělo přimět vládu k opatřením a pomoci s jejich čerpáním také v našem Olomouckém kraji!

Výbor pro územní rozvoj a následně plénum Senátu přijaly usnesení, ve kterém požadují, „aby vláda zachovala dělení regionů do tří kategorií, zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených pro kohezní politiku“ (11. bod Usnesení Senátu PČR č. 514/11 ze dne 17. 10. 2018). Usnesení bylo zasláno Komisi EU. Návrh legislativních opatření rozpočtu VFR čeká další projednávání na úrovni nejvyšších evropských institucí a jeho konečné schválení Evropským parlamentem, které lze očekávat v horizontu budoucích dvou let.

 

V Přerově 19. 11. 2018

        

Pomoc dětem z chudých rodin nestojí Olomouckému kraji za to

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

V minulých dnech jsme se z České televize dozvěděli, že čtyři kraje nevyužívají možnost hrazení obědů pro děti z chudých rodin. Mrzí mne, že mezi tyto kraje patří také náš Olomoucký kraj.

Projekt „Obědy pro sociálně slabé děti“ byl vyhlášen MPSV v roce 2016 a umožňuje dětem z rodin, které pobírají sociální dávku hmotné nouze, hradit školní obědy. Peníze
na projekt přichází z fondů EU. O peníze se do projektu musí přihlásit jednotlivé kraje.  Ministerstvo vypsalo již čtyři výzvy, v projektu zbývá nyní ještě cca 400 mil. Kč, jejich využití je předpokládáno do konce roku 2020. 

Přímé avízo o možnosti přihlášení se do projektu na pomoc dětem z chudých rodin bylo z MPSV před rokem adresováno přímo na hejtmana kraje. Návrh na zapojení do projektu následně Rada Olomouckého kraje zamítla. Vycházela z podkladů zpracovaných úředníky odborů školství, sociálního a strategického rozvoje kraje. Projekt je podle jejich názoru
prý administrativně náročný, nesystémový a složitý, nepomůže dětem, jejichž rodiny
do sociální dávky nespadají a jsou těsně nad stanoveným minimálním příjmem. Kraj není zřizovatelem základních škol, musel by je oslovit, zda mají zájem, podklady o dávkách hmotné nouze mají Úřady práce, se kterými by bylo třeba dohodnout spolupráci, posílat seznamy a také by se muselo jednat s rodiči. Údajně by to mohlo vést i ke stigmatizaci dětí.
 

V Olomouckém kraji máme 263 základních škol. Placení obědů ve spolupráci s nevládními organizacemi mělo možnost využít jen do 70 z nich (v roce 2018 je podpořeno 540 dětí částkou cca 1,5 mil. korun prostřednictvím „Women for Women“ a „Jekhetane“).

Bylo by bezdůvodné předpokládat, že v dalších 200 školách na území kraje potřebné děti nemáme. MPSV nepřipravilo proces nejlépe, peníze na obědy ale nečerpají pouze čtyři kraje, v ostatních to funguje. Naše děti z chudých rodin mají prostě smůlu, že žijí právě v Olomouckém  kraji, kde to vedení a úředníkům nestojí za to. Přitom je zatím pravděpodobné, že se desítky milionů korun z EU budou zbytečně vracet. Při osobním jednání s vedením školského a sociálního odboru kraje jsem byla informována, že připravují návštěvu na MPSV, kde budou žádat o změnu řízení a převedení přidělování prostředků projektu na Úřady práce. Ministerstvo, v jehož jsou kompetenci, se ale již dříve obdobným návrhům k projektu z Asociace krajů bránilo. Není jisté, jestli je ještě změna ve vztahu k podmínkám dotace EU vůbec možná. Zcela reálně se šance na využití prostředků EU pro chudé děti jeví zatím malá.

Devět krajů agendu zvládlo. Zdá se, že nikomu z vedení ani úředníků Olomouckého kraje to ale nestojí za to. Mají pravdu v tom, že projekt je nesystémový a znamenalo
by to náročnější administrativu. Copak ale pomoc dětem z chudých rodin, aby alespoň jednou za den měly teplé jídlo, za to opravdu nestojí!

Osobně hodnotím postup kraje, kterému byla administrace dotace svěřena, vůči dětem z chudých rodin až jako hanebný. Žádám o urychlenou změnu současného postoje,
který je podle mého názoru opakem toho, co lze nazývat sociální a solidární. 

 

V Přerově 19. 11. 2018

   

Zasadila jsem se o zkrácení lhůty termínu sdělení pro žadatele o dotaci

Žádáte o poskytnutí dotace od Olomouckého kraje? Nyní Vás o výsledku musí informovat v co nejkratší lhůtě, jak mi bylo slíbeno a Radou Olomouckého kraje schváleno.

Na minulém zastupitelstvu Olomouckého kraje jsem předložila požadavek, aby termíny sdělení informací o vyhovění či nevyhovění žadatelům o dotace kraje nebyly delší než 15 dnů od schválení u všech dotačních titulů.

Při schvalování dotačních titulů na únorovém zastupitelstvu totiž šest dotačních programů mělo pro informaci o poskytnutí dotace nastavenou 30denní lhůtu a pouze dva 15denní.

Domnívám se, že je vhodnější, když budou mít v otázce lhůt všechny dotační tituly stejné podmínky. V opačném případě by se dle mého názoru jednalo o nerovnost.

Pouze u mimořádných a odůvodněných případů u rozsáhlých dotačních titulů s velmi vysokým počtem příjemců bude zachována 30denní lhůta.