Volební obvod č. 63 – Přerov

Volební obvod č. 63 - Přerov zahrnuje území 101 obcí a měst na Přerovsku, Hranicku a v části Novojičínska. Část okresu Přerov je ohraničená na západě obcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín ohraničují na východě obce Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou a Starý Jičín.

Seznam všech obcí obvodu najdete ZDE.

mapa senat 63

Děti z Dětského domova v Přerově si pochutnaly na cukroví

Dětský domov v Přerově prochází rekonstrukcí a na pečení vánočního cukroví tentokrát nebylo místo. Celá kuchyň se přestavovala a nebylo ani kde rozválet těsto na tradiční pamlsky.
O mém letošním dárku pro děti tak bylo rozhodnuto hned. Řešením byla velká krabice vánočního cukroví, kterou jsem jim přivezla v pondělí 22. prosince. Snad jim vydrželo do Štědrého dne a také chutnalo.

detsky-domov-0001  detsky-domov-0002

Setkání se starostou Hranic Vladimírem Juračkou

O budoucí spolupráci jsem si v listopadu povídala i se starostou Hranic Vladimírem Juračkou. Také zde bylo otevřeno několik témat, kterými se Hranice i okolí zabývají. Zajímala jsem se, v čem mohu být jako senátorka nápomocna. Budu se těšit na pravidelné návštěvy s občany Hranicka, které se uskuteční každé druhé pondělí v měsíci.

Adventní setkání na olomouckém arcibiskupství

V pondělí 1. prosince se konalo u otce arcibiskupa Mons. Jana Graubnera Adventní setkání. Uskutečnilo se v hlavním sále olomouckého arcibiskupství. Byla jsem potěšena tímto pozváním, protože se pro mne stalo již dlouholetou tradicí. Náplní setkání bylo zamyšlení nad smyslem adventu. Celým večerem provázel Marek Eben. Silné náledí komplikovalo příjezd hudebníků a tak pořad na místo tria hudebníků provedli pouze dva.

Garance nejvyšší podpory z rozpočtu EU 2021 – 2027 pro méně vyspělé regiony, tedy včetně Olomouckého kraje

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Každých sedm let si Evropská unie stanovuje svůj budoucí dlouhodobý rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec (dále VFR). Již nyní je připravován návrh rozpočtu, který bude platit od 1. ledna 2021. Balíček legislativních návrhů k rozpočtu představila Komise EU v Evropském parlamentu v květnu a následně byl předložen k stanoviskům vládám a národním parlamentům států EU.

Komise EU navrhuje navázat na stávající praxi a pro implementaci fondů politiky soudržnosti rozdělit regiony v rámci jednotlivých zemí do tří kategorií – na méně rozvinuté (do 75 % HDP), přechodové (75 – 100 % HDP) a rozvinutější (nad 100 % HDP). Podle zařazení do jednotlivých kategorií je stanovována rozdílná maximální výše dotační podpory pro projekty v daných regionech. Je pravidlem, že nejvyšší míra podpory je možná pro projekty regionů méně rozvinutých. Olomoucký kraj určujícími procenty HDP (tzv. kupní síla spotřebitele) patří mezi kraje méně rozvinuté a mohl by nadále, i po roce 2021 dosáhnout na zvýšenou míru dotací.

Vláda ČR zaslala Evropské komisi v připomínkách k návrhu jako jeden ze zásadních požadavků rozdělení regionů zemí jen na dvě kategorie – rozvinutější nad 90 - 100 % HDP a ostatní. Návrh zdůvodnila možností vyšší míry flexibility vlastního územního rozdělování prostředků.

Senát PČR se přihlásil k možnosti zaslat Evropské komisi k celému návrhu vlastní stanovisko. Na výboru pro územní rozvoj Senátu, kde jsme návrh včetně stanoviska vlády projednali, jsem zastávala oprávněnost rozdělení regionů do tří kategorií. Zachovává pro náš kraj garanci možnosti vyššího příjmu společných evropských prostředků. Argumentace zástupců vlády o nižším sorpčním prostředí v méně rozvinutých regionech a tedy riziku nevyužití dotačních prostředků je podle mého názoru nepřijatelná.

Cílem politiky soudržnosti, které mají být finanční podpory většiny kohezních fondů věnovány, je vyrovnávání ekonomických a sociálních územních rozdílů. To se zatím ani v rámci České republiky příliš nedaří, chybí funkční strategie vyváženého regionálního rozvoje. Příznačné je posilování již nyní prosperujících regionů při rezignaci na potřebná opatření podporující rozvoj také v těch méně rozvinutých. Co nejlepší využití evropských dotací je jistě naším společným zájmem. Ponechání garance možnosti vyšší dotační podpory pro slabší regiony by mělo přimět vládu k opatřením a pomoci s jejich čerpáním také v našem Olomouckém kraji!

Výbor pro územní rozvoj a následně plénum Senátu přijaly usnesení, ve kterém požadují, „aby vláda zachovala dělení regionů do tří kategorií, zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených pro kohezní politiku“ (11. bod Usnesení Senátu PČR č. 514/11 ze dne 17. 10. 2018). Usnesení bylo zasláno Komisi EU. Návrh legislativních opatření rozpočtu VFR čeká další projednávání na úrovni nejvyšších evropských institucí a jeho konečné schválení Evropským parlamentem, které lze očekávat v horizontu budoucích dvou let.

 

V Přerově 19. 11. 2018

        

Pomoc dětem z chudých rodin nestojí Olomouckému kraji za to

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

V minulých dnech jsme se z České televize dozvěděli, že čtyři kraje nevyužívají možnost hrazení obědů pro děti z chudých rodin. Mrzí mne, že mezi tyto kraje patří také náš Olomoucký kraj.

Projekt „Obědy pro sociálně slabé děti“ byl vyhlášen MPSV v roce 2016 a umožňuje dětem z rodin, které pobírají sociální dávku hmotné nouze, hradit školní obědy. Peníze
na projekt přichází z fondů EU. O peníze se do projektu musí přihlásit jednotlivé kraje.  Ministerstvo vypsalo již čtyři výzvy, v projektu zbývá nyní ještě cca 400 mil. Kč, jejich využití je předpokládáno do konce roku 2020. 

Přímé avízo o možnosti přihlášení se do projektu na pomoc dětem z chudých rodin bylo z MPSV před rokem adresováno přímo na hejtmana kraje. Návrh na zapojení do projektu následně Rada Olomouckého kraje zamítla. Vycházela z podkladů zpracovaných úředníky odborů školství, sociálního a strategického rozvoje kraje. Projekt je podle jejich názoru
prý administrativně náročný, nesystémový a složitý, nepomůže dětem, jejichž rodiny
do sociální dávky nespadají a jsou těsně nad stanoveným minimálním příjmem. Kraj není zřizovatelem základních škol, musel by je oslovit, zda mají zájem, podklady o dávkách hmotné nouze mají Úřady práce, se kterými by bylo třeba dohodnout spolupráci, posílat seznamy a také by se muselo jednat s rodiči. Údajně by to mohlo vést i ke stigmatizaci dětí.
 

V Olomouckém kraji máme 263 základních škol. Placení obědů ve spolupráci s nevládními organizacemi mělo možnost využít jen do 70 z nich (v roce 2018 je podpořeno 540 dětí částkou cca 1,5 mil. korun prostřednictvím „Women for Women“ a „Jekhetane“).

Bylo by bezdůvodné předpokládat, že v dalších 200 školách na území kraje potřebné děti nemáme. MPSV nepřipravilo proces nejlépe, peníze na obědy ale nečerpají pouze čtyři kraje, v ostatních to funguje. Naše děti z chudých rodin mají prostě smůlu, že žijí právě v Olomouckém  kraji, kde to vedení a úředníkům nestojí za to. Přitom je zatím pravděpodobné, že se desítky milionů korun z EU budou zbytečně vracet. Při osobním jednání s vedením školského a sociálního odboru kraje jsem byla informována, že připravují návštěvu na MPSV, kde budou žádat o změnu řízení a převedení přidělování prostředků projektu na Úřady práce. Ministerstvo, v jehož jsou kompetenci, se ale již dříve obdobným návrhům k projektu z Asociace krajů bránilo. Není jisté, jestli je ještě změna ve vztahu k podmínkám dotace EU vůbec možná. Zcela reálně se šance na využití prostředků EU pro chudé děti jeví zatím malá.

Devět krajů agendu zvládlo. Zdá se, že nikomu z vedení ani úředníků Olomouckého kraje to ale nestojí za to. Mají pravdu v tom, že projekt je nesystémový a znamenalo
by to náročnější administrativu. Copak ale pomoc dětem z chudých rodin, aby alespoň jednou za den měly teplé jídlo, za to opravdu nestojí!

Osobně hodnotím postup kraje, kterému byla administrace dotace svěřena, vůči dětem z chudých rodin až jako hanebný. Žádám o urychlenou změnu současného postoje,
který je podle mého názoru opakem toho, co lze nazývat sociální a solidární. 

 

V Přerově 19. 11. 2018

   

Zasadila jsem se o zkrácení lhůty termínu sdělení pro žadatele o dotaci

Žádáte o poskytnutí dotace od Olomouckého kraje? Nyní Vás o výsledku musí informovat v co nejkratší lhůtě, jak mi bylo slíbeno a Radou Olomouckého kraje schváleno.

Na minulém zastupitelstvu Olomouckého kraje jsem předložila požadavek, aby termíny sdělení informací o vyhovění či nevyhovění žadatelům o dotace kraje nebyly delší než 15 dnů od schválení u všech dotačních titulů.

Při schvalování dotačních titulů na únorovém zastupitelstvu totiž šest dotačních programů mělo pro informaci o poskytnutí dotace nastavenou 30denní lhůtu a pouze dva 15denní.

Domnívám se, že je vhodnější, když budou mít v otázce lhůt všechny dotační tituly stejné podmínky. V opačném případě by se dle mého názoru jednalo o nerovnost.

Pouze u mimořádných a odůvodněných případů u rozsáhlých dotačních titulů s velmi vysokým počtem příjemců bude zachována 30denní lhůta.

Obavy občanů Buku z popílků se potvrdily

Stavbu dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem protíná staré úložiště teplárenských popílků. Již projektanti měli z popílků těžkou hlavu. Napřed měly být vybagrovány, stavba by se ale prodražila o několik miliard. Nyní budou odtěženy z části, dálnice bude jištěna zpevněnou základovou deskou.

Co ale s odtěženými popílky? Jedná se o odpad, množství analýz musí kontrolovat, zda neobsahují nadlimitní těžké kovy.

Do poslední chvíle zahájení stavby nebylo jasné, zda vyhoví fyzikálním parametrům pro realizaci speciální technologie mísení s vápenným prachem a jejich využití v tělese stavby.

Dalším problémem byla pozemní voda a odčerpávání při úpatí složiště. Při všech jednáních se vždy znovu ozývali občané okolních obcí proti otevření uložiště. Upozorňovali na rizika roznosu větrem. Zažili a dokládali, jak byli postiženi prachem při navážení popílků.

Starosta obce Buk, kde jsou domy v blízkosti stavby, prověřoval projekty, dokládal posudky a bojoval s osobním nasazením. Vím, že v tomto případě vina neleží na straně ŘSD. To mělo pevné zadání, kterého se muselo držet, tlačilo na projektanty, vymýšlelo postupy. Větrné počasí typické pro Moravskou bránu je, zdá se, ještě intenzivnější než dřív. Přes všechna opatření vítr opakovaně zvedá mračna nebezpečných popílků. Lidé z Buku bezesporu trpí jejich negativním vlivem.

Stavbaři jsou v dvojím tlaku. Když práce při větru zastaví, jak žádají občané, stavba se zpozdí a budou zase pod kritikou všech, kdo na dálnici čekají. Nutně se objeví otázka, kdo nese odpovědnost za tento stav? Vždyť dálnice mohla vést možná pár desítek metrů mimo popílky.

Promiňte spekulaci, ale při vědomí všech převodů pozemků a tahanic kolem vlastnictví popílků (naposled požadavek Veolie, aby jí ŘSD popílky jako materiál pro stavbu zaplatilo) si nemyslím, že šlo při rozhodování o trase dálnice jen o náhodné nedomyšlení rizik. Bohužel to nyní odnáší nevinní.                  

 

Proč platit za revizi u nových kotlů?

S touto otázkou se na mne obrátil občan mého volebního obvodu z Lipníku nad Bečvou. Také částka ve výši tisíců korun, kterou byl nucen za revizi nového kotle zaplatit, se mu zdála neúměrně vysoká, s čímž jsem souhlasila. Na základě tohoto podnětu jsem prosila o stanovisko ministerstvo pro životní prostředí, které mi slíbilo, že tento problém bude řešen v rámci novely zákona o ochraně ovzduší, která se nyní projednává v Poslanecké sněmovna. Níže připojuji celý dopis.

MŽP 1
MŽP 2
MŽP 3
MŽP 4

 

 

Adventní rozjímání v Echu

Na pozvání starosty Miloslava Přikryla jsem se v pátek 19. prosince zúčastnila zajímavého koncertu v kulturním domě Echo. Vystoupení sopranistky Jany Šelle a basbarytonisty Romana Janála se neslo v duchu adventního rozjímání. Zazněly ukázky z oper i vánoční koledy, které si v závěru koncertu spolu s profesionálními pěvci mohli zazpívat všichni, kdo na koncert zavítali.

Setkání s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou

Ve středu 17. prosince mě na moji žádost přijal minstr zemědělství Marian Jurečka. Společně jsme hovořili o tématech protipovodňových opatření v našem regionu kolem povodí Bečvy a Odry. Pan ministr nyní chystá setkání se zástupci povodí, na kterém se dozví více o současném stavu přípravy. Probrali jsme společná témata, jimiž se nyní zabýváme a pohovořili i o budoucí spolupráci.

Setkání se starostou Lipníku nad Bečvou Miloslavem Přikrylem

Již počátkem listopadu jsem přivítala možnost potkat se se starostou Lipníku nad Bečvou Miloslavem Přikrylem. Hovořili jsme o budoucí spolupráci a také záležitostech, kterými se město i region Lipenska v současné době zabývá. Problémem Lipníka je zejména chátrající klášter. Řeč jsme vedli o možnostech získání dotací na opravu rozsáhlého areálu a jeho následného využití.

Volební obvod č. 63 – Přerov

Volební obvod č. 63 - Přerov zahrnuje území 101 obcí a měst na Přerovsku, Hranicku a v části Novojičínska.
Část okresu Přerov je ohraničená na západě obcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín ohraničují na východě obce Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou a Starý Jičín.

Seznam všech obcí obvodu najdete ZDE.

mapa senat 63

Na minerální vody a chráněný Hranický kras se zapomnělo?

 

      Zbrašovské aragonitové jeskyně, minerální vody lázní Teplice nad Bečvou a   nejhlubší zatopená propast světa versus trvalá vodní nádrž Skalička

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové

Vodní dílo Skalička se „intenzivně“ připravuje již od katastrofických povodních v roce 1997. Má ochránit obce a města kraje při řece Bečvě před povodněmi. Ještě o desítky let dříve se o něm uvažovalo jako o zdroji vody pro jadernou elektrárnu Blahutovice, stále je také dlouhodobě v plánech jakési rezervy kanálu Dunaj - Odra - Labe. Probíhající výkupy pozemků nasvědčují konečně tomu, že se snad nyní opravdu blíží čas realizace. Stále ale není rozhodnuto o jeho účelu a tedy ani stavebně-technickém projektu. Extrémní stavy počasí vyvolané klimatickou změnou hrozí nejen povodněmi, ale také suchem. Proti projektu poldru s dočasným zatopením byl opět oživen záměr trvalé vodní nádrže. Měla by nadlepšovat průtok Bečvy v době sucha. Součástí trvalé nádrže má být i vodní elektrárna, sousedním obcím je slibováno rekreační využití okolí.

Důsledkem opakovaně se měnících záměrů využití díla jsou nejen nejistota a dohady občanů dotčených obcí, ale také různé vlivy a nároky na okolní přírodní prostředí. Jak se nyní ukazuje, není vyloučeno riziko nevratného negativního vlivu trvalé nádrže na systém minerálních vod Hranického krasu. Zcela nedávno byla v respektovaném odborném tisku zveřejněna studie regionální agentury o nepochybné souvislosti výronů hlubinných plynů a kvality minerálních vod na hladině vody v korytě Bečvy. Otázkou důsledků vlivu trvalé zátopy zejména průtokové nádrže Skalička na minerální vody se kupodivu nikdo řádně po celé roky přípravy záměrů nezabýval.

Gesční pracovní skupina v zastoupení MZE, MŽP a Povodí Moravy naopak bez znalosti zásadních kritérií o možných důsledcích záměru na jednání náměstků letošního 5. září rozhodla o sestavení týmu, který do 31. března 2019 stanoví způsob hodnocení a vybere nejvhodnější variantu nádrže. V dosavadních podkladech je uváděno pět možných variant vycházejících z kombinace dočasná – trvalá nádrž a průtočná nádrž umístěná v korytě Bečvy – boční nádrž.

Rozhodnutí o nejvhodnější variantě nádrže Skalička je, nejen podle mého názoru, možné se znalostí dopadů záměru na minerální vody a krasový systém. Logické bude vyhodnocení teprve po provedení řádného hydrogeologické průzkumu a zohlednění případných technických nároků na ochranu rozsáhlé přírodní hranické krasové struktury. Zničení aragonitových jeskyní, lázní a nejhlubší zatopené jeskyně na světě nelze připustit.

Z podnětu vedení Zbrašovských jeskyní jsem spolu s panem senátorem Orlem požádala ministra zemědělství a ministra životního prostředí o důsledné prověření možných vlivů nádrže na Hranický kras a situaci projednala s vedením České geologické služby. Podle osobních konzultací se členy komise se zatím jeví, že byly naše argumenty uznány. Je však ke škodě termínů realizace protipovodňových opatření, stejně jako překvapující, že tak závažný a nejen pro náš region vzácný přírodní faktor bude pro dlouho připravovaný záměr a výběr vodního díla prověřován až nyní, teprve po naší apelaci.

 

V Přerově 19. 11. 2018

Vznik akciové společnosti Odpady Olomouckého kraje: Příliš velká míra nejistoty na příliš velkou dobu a vše zaplatí občané kraje

Růžová sodovka. Můžete ji mít levnější, pokud se zavážete, že ji budete odebírat alespoň 15 let a jenom od jednoho prodejce a bude to jediné, co budete 15 let pít. Cenu ale zatím prodejce neřekne, až se spočítá projekt. Současně ovšem hrozí, že pokud nevypijete tolik, aby se mu vyplatilo ji vyrábět, budete platit smluvní pokutu. Myslíte, že byste se k tak nejistým podmínkám zavázali? Za situace, kdy se okamžitá zdánlivá výhoda v krátkém čase může stát nevýhodou? Že to má být opačně, kupovat si a vybírat podle nabídky na trhu za nejlepší cenu a v nejlepší kvalitě? Tušíte, že výrobky se budou v čase měnit a za tak dlouhou dobu, co má smlouva platit, už vůbec nikdo nebude chtít růžovou vodu pít? Je navíc pravděpodobné, že konkurence bude snižovat ceny. Domníváte se, že podnikatelské riziko investice a uplatnění na trhu má nést podnikatel?

Precheza: ministerstvo uznalo pochybení v zákoně

Stále se snažím o nápravu situace související s integrovaným povolením pro společnost PRECHEZA. Ve věci jsem opět oslovila ministra životního prostředí a následně krajský úřad. Ministerstvo uznalo pochybení v zákoně a současně nedostatečný metodický postup vůči úřadům státní správy. Krajský úřad slíbil nápravu a současnosti vede řízení právě o změně a aktualizaci provozních řádů.

V rámci tohoto řízení bude do textu integrovaného povolení vložena závazná podmínka, která provozovateli uloží plnit podmínky provozního řádu.

Dopis ministerstvu, jejich odpověď i svou tiskovou zprávu přikládám.

 

Dopis panu ministrovi

Odpověď pana ministra

Tisková zpráva k tiskové konferenci senátorky Jitky Seitlové a senátora Lumíra Kantora

 

 

 


          

 

 

Článek ke slavnostnímu koncertu k 300. výročí narození skladatele Josefa Schreiera, nad kterým jsem převzala záštitu

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození Josefa Schreiera - nejvýznamnější osobnosti kantorské barokní hudby na Moravě

 

                V sobotu 30. prosince 2017 v 15 hodin uspořádal Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice ve spolupráci s Městysem Dřevohostice v kostele sv. Havla v Dřevohosticích slavnostní koncert k uctění 300. výročí narození dřevohostického rodáka - barokního skladatele, kantora Josefa Schreiera. Jeho dílo bylo po mnoho let téměř zapomenuto.

              Jeho překrásná moravská vánoční mše "Missa pastoralis in C boemica" a jeho "Pastorella in D" , jež vycházejí z valašského lidového prostředí, zazněly v jedinečném provedení olomouckých chrámových pěveckých sborů ( 60 účinkujících ) "Chorus Mauritiensis" ( sbormistr MgA. Tomáš Klásek ) a "Conspirito" ( sbormistryně .Veronika .Pudlová ). Sóla: soprán: Marie Štěpánová, mezzosoprán - Věra Veselá, tenor: Josef Kocůrek, .bas Vladimír Třebický, hrál komorní orchestr, dirigent MgA Tomáš Klásek.

                 V úvodu slavnostního koncertu přednesla vánočně laděné verše jednoho z nejlepších našich básníků - Jana Skácela naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová, jež spolu se senátorkou RNDr Jitkou Seitlovou nad koncertem převzala záštitu.

                 Skvělý - bohužel už zesnulý - muzikolog - profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně - PhDr. .Jan Trojan , CSc ( 1926 - 2015 ) - objevil osobnost a dílo skladatele ve vztahu k jeho rodným Dřevohosticím. Podle něj je dřevohostický rodák mimořádnou osobností kantorské hudby na Moravě. Jeho vánoční mše byla složena kolem roku 1755 ( tedy o více než 40 let dříve než všeobecně známá vánoční mše J. J. Ryby ) a je unikátní tím, že po stránce melodiky i textu vychází z valašského lidového prostředí, je velice zpěvná a je radostnou oslavou narození Ježíše Krista.

                   Josef Schreier byl podle historických zápisů pokřtěn dne 2. ledna 1718 v koste sv. Havla v Dřevohosticích, kde absolvoval základní vzdělání a získal i základy hudby. Jako mladý učitel přichází do Bílovic u Uherského Hradiště,.kde se v roce 1740 oženil s dcerou tamního zemřelého rechtora - s Annou Burešovou. Do manželství se narodilo jedenáct dětí,   z nichž však polovina zemřela v raném věku. V Bílovicích pravděpodobně složil svá nejvýznamnější díla, avšak po roce 1760 už o něm v tamních archivních dokumentech není zpráv. Předpokládáme, že Josef Schreier odešel do tehdejších Uher ( na Slovensko ), kde jeho syn Norbert po studiích působil jako profesor a pozdějii jako rektor na piaristických gymnáziích. Syn Norbert byl velmi vzdělaný, stal se členem Uherské učené společnosti a patřil k nejvzdělanějším slovenským národním buditelům skupiny kolem Antonína Bernoláka.

                   K dílu našeho skladatele patří :valašská vánoční mše - "Missa pastoralis in C boemica", latinská slavnostní mše - "Missa solemnis", kratší vánoční skladby z lidového prostředí - "Pastorella i n D" , " Pastorella in A " a zpěvohry: "Aurea libertas" ( Zlatá svoboda ) a "Veritas exulans" (Vyhnaná pravda). Údajně složil tři velikonoční oratoria. Předpokládá se, že se v archivech objeví jeho další díla.

                     Významný současný muzikolog - profesor Masarykov university v Brně - PhDr. Miloš Štědroň, CSc hovoří o tom, že dílo skladatele Josefa Schrera má již evropský přesah.

       Více o skladateli na wikipedii - heslo Josef Schreier

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození dřevohostického rodáka, kantora Josefa Schreiera byl důstojným uctěním památky geniálního dřevohostického rodáka. . Jeho překrásnou hudbu si v dřevohostickém kostele vyslechlo více než 400 nadšených posluchačů, nejen z Dřevohostic, ale i z celého širokého okolí. Přijeli zájemci o naši krásnou hudbu z Přerovska, z Bystřicka, z Koměřížska, z Otrokovic i z Ostravy.

Zpěváci, hudebníci i hosté a naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová se pak setkali při přátelském posezení na dřevohostické faře a odjížděli domů naplněni krásnými zážitky a pocity z nádherné barokní hudby. dřevohostického skladatele, jehož hudba o letošních Vánocích zazněla v Padubicích, ve Zbraslavi u Prahy a dokonce na Slovensku ve městě Prievidza.   .

 

 Mgr. Zdeněk Smiřický

 předseda

Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice

 

Možnost online vysílání i archivace zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje je opět schválen, návrh na prošetření okolností okolo Gymnázia Jana Blahoslava a ukončení přerovského pracoviště Střední zdravotnické školy v Hranicích niko

25. 4. 2017

Možnost online vysílání i archivace zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje je opět schválen.

Včera proběhlo zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje, kde byl řešen i Jednací řád a opět se do něj dle mého návrhu vrátila možnost archivovat zvukový záznam jednání zastupitelstva na webových stránkách a taktéž byl znovu odsouhlasen můj návrh na online přenos ze zasedání, který měl včera i svou premiéru.

Bohužel nedošlo k odsouhlasení dvou usnesení, která jsem navrhovala, týkající se prošetření a poskytnutí informací ve věci nečekaného a na poslední chvíli zrušeného otevření třídy primy osmiletého cyklu Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově a ukončení přerovského alokovaného pracoviště Střední zdravotnické školy v Hranicích. Obě věci dle mého názoru město Přerov velmi poškozují, nicméně zastupitelstvo ve většině hlasovalo proti poskytnutí informací, s výjimkou Koalice pro Olomoucký kraj a Starostů.

Níže přikládám znění obou usnesení, která jsem požadovala.

 

Předkládá:

RNDr. Jitka Seitlová, za krajský klub Koalice pro Olomoucký kraj

Zpracoval:

RNDr. Jitka Seitlová, zastupitelka

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje

konané dne

24. 4. 2017


Návrh na zařazení bodu

Stanovisko ke zrušení primy osmiletého cyklu Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově


Návrh na usnesení:

Zastupitelstvo Olomouckého kraje po projednání:

  1. .ukládá Radě Olomouckého kraje projednat a předložit zastupitelstvu odpovědi na otázky otevřeného dopisu absolventů Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově, zejména s ohledem na krátkodobý a střednědobý záměr zřizovatele a pověření k rozsahu činnosti a výuky gymnázia

T: ihned

O: hejtman Olomouckého kraje  

 

Důvodová zpráva:

Dne 24. března 2017 se na Radu Olomouckého kraje obrátilo otevřeným dopisem sedm absolventů Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově. Současně byl dopis zaslán všem zastupitelům kraje. Dopis je reakcí na nečekané a na poslední chvíli zrušené otevření třídy primy osmiletého cyklu GJB a SPgŠ v Přerově.

Usnesením UZ/3/9/2017 rozhodlo zastupitelstvo Olomouckého kraje na svém zasedání 27. 2. 2017 o tom, že Rada Olomouckého kraje časově nevhodně rozhodla o zrušení třídy osmiletého gymnázia na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole, Přerov, Denisova 3 a Rada Olomouckého kraje se současně škole v této věci omlouvá.

Z vyjádření náměstka hejtmana Ladislava Hynka ve veřejných mediích vyplývají nejasnosti v koncepčnosti rozhodnutí a zrušení otevření třídy osmiletého cyklu GJB Přerov. Současná situace a některé veřejné výroky členů Rady se negativně odráží na renomé školy a do výběru budoucích studentů při výběru studia. Z rozhodnutí o zrušení třídy se značná míra nejistoty a obav dotýká i současných studentů a učitelského sboru. Je proto více než žádoucí vysvětlit důvody rozhodnutí Rady a koncepci krátkodobého a střednědobého záměru zřizovatele o rozsahu činnosti a výuky gymnázia.

 

 

 

 

Předkládá:

RNDr. Jitka Seitlová, za krajský klub Koalice pro Olomoucký kraj

Zpracoval:

RNDr. Jitka Seitlová, zastupitelka

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje

konané dne

24. 4. 2017


 

Petice proti uzavření Střední zdravotnické školy Hranice – odloučené pracoviště Přerov


Návrh na usnesení:

Zastupitelstvo Olomouckého kraje po projednání:

  1. ukládá Radě Olomouckého kraje prověřit záměr zrušení odloučeného pracoviště Střední zdravotnické školy Hranice v Přerově a v souvislosti s tím plánované přesuny výuky Střední zdravotní školy Hranice z budovy na Studentské ulici 1095 do budovy na ulici Nová 1820 v Hranicích a předložit návrh řešení v souladu s požadavky petentů
  2. T: ihned

O: Rada Olomouckého kraje  

 

Důvodová zpráva:

Výročí zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji za školní rok 2015/2016 zahrnuje zásadní informace o středoškolském vzdělávání. Zcela neopominutelný význam na počet středoškoláků v zdravotnickém oboru může mít záměr zrušení odloučeného pracoviště Přerov Střední zdravotnické školy Hranice, které má v současné době cca 120 studentů. Informace o tomto záměru však ve výroční zprávě zcela chybí. Tento záměr byl zahájen směnou budovy v obci Pavlovice u Přerova, č. p. 95, která je v majetku města Přerova za budovu předmětného odloučeného pracoviště v Přerově v majetku Olomouckého kraje. O směně pozemků bylo rozhodnuto na posledním jednání minulého zastupitelstva Olomouckého kraje dne 23. 9. 2016.    

Dne 18. 4. 2017 se v zastoupení petentů na zastupitele Olomouckého kraje obrátil člen Školské rady Střední zdravotnické školy Hranice pan Jan Žůrek s žádostí o podporu petice proti zrušení odloučeného pracoviště Přerov Střední zdravotnické školy Hranice. Důvody petice jsme shledali oprávněnými, a proto žádáme o prověření záměru zrušení Střední zdravotnické školy Hranice, odloučeného pracoviště Přerov, a v souvislosti s tím i plánovaných přesunů výuky Střední zdravotní školy Hranice z budovy na Studentské ulici do budovy na Nové ulici v Hranicích. Také žádáme
o předložení návrhu řešení v souladu s požadavky petentů.