Volební obvod č. 63 – Přerov

Volební obvod č. 63 - Přerov zahrnuje území 101 obcí a měst na Přerovsku, Hranicku a v části Novojičínska. Část okresu Přerov je ohraničená na západě obcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín ohraničují na východě obce Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou a Starý Jičín.

Seznam všech obcí obvodu najdete ZDE.

mapa senat 63

Návrh zastupitelky Jitky Seitlové na tajné hlasování vrcholných představitelů Olomouckého kraje

V Olomouci dne 27. 2. 2017

 

Dnes jsem na zastupitelstvu Olomouckého kraje předložila návrh, který má doplnit nové znění Jednacího řádu zastupitelstva Olomouckého kraje o stanovení pravidla tajného hlasování při volbě hejtmana a náměstků.

Tajné hlasování zaručuje hlasujícím svobodu svědomí. Vylučuje manipulaci s hlasy ovlivňováním pozitivními nebo negativními výhodami a důsledky za to, jak bylo hlasováno. Jsou tak vytvářeny podmínky pro svobodné vyjádření stanoviska jednotlivých zastupitelů. Tajné volby v personálních otázkách jsou obranou demokratických principů vůči nedemokratickým praktikám.

Můj návrh nebyl zastupitelstvem přijat, ačkoliv se nejedná o změny legislativně-technické povahy, které by vyžadovaly odbornou diskuzi. Společně s mým návrhem tak bylo prozatím zamítnuto i online vysílání zastupitelstva, což je v rozporu
s rozhodnutím zastupitelstva, které na minulém zasedání zastupitelstva tento návrh přijalo.

V návrhu změn je dále ponecháno současné pravidlo zveřejnění zvukového záznamu z jednání pro veřejnost.

 

 

Žádám přímé informování občanů – vlastníků nemovitostí při změnách ÚP a stavebních řízeních omezujících jejich práva

Tisková zpráva

Nový územní plán nebo jeho změny mohou zásadně ovlivnit hodnotu pozemku a zkřížit záměry jeho využití vlastníkem. Vlastníci nemovitostí se o projednání a změnách územního plánu (dále ÚP) za současných, zákonem stanovených podmínek, které jsou v praxi téměř nereálné, často nedoví. To stejné platí i pro rozhodování o stavbách s větším počtem účastníků.

Případ, se kterým se na mne obrátili občané Přerova, je toho názorným příkladem.
Před několika lety se starší manželé rozhodli zakoupit pozemek určený platným územním plánem k výstavbě rodinných domků v lokalitě Újezdec u Přerova. Výstavbu na pozemku umožňoval i regulační plán. Záměr protahovala jednání s městem o vybudování potřebné infrastruktury (tzv. zasíťování). Po letech jednání převzaly záměr jejich děti. Rozhodly
se provést zasíťování na vlastní náklady a nechaly zpracovat projekt stavby rodinného domku. Město po nich požadovalo vybudování celé přístupové komunikace lokality za více než milion korun, proto se na mne obrátily s žádostí o konzultaci. Při osobním jednání na úřadě
a prověření územního plánu jsme zjistili, že přes jejich pozemek bylo při změně územního plánu (v roce 2009) schváleno vedení vodovodní a kanalizační sítě. Nikdo vlastníky pozemku, kteří po celou dobu usilovali o možnost výstavby a byli v kontaktu s úřadem, o novém záměru neinformoval. V celé lokalitě jsou jediní takto postižení změnou ÚP. (Při jednání za mojí osobní účasti zástupci jednoho odboru města tvrdili, že je kanalizace vedena na pozemku plánované komunikace a tloušťka čar neumožňuje přesnější identifikaci). Stavební odbor nyní trvá na tom, že schválený ÚP s veřejně prospěšnou stavbou kanalizace na jejich pozemku vylučuje jiné využití.

V  tomto případě by bylo podle mého přesvědčení spravedlivé vedení sítě situovat do prostoru komunikace a rozdělit případná nutná omezení také mezi ostatní vlastníky parcel.               

Zadání, projednání a schválení územních plánů a jejich změn je oznamováno veřejnosti
a všem vlastníkům dotčených nemovitostí veřejnou vyhláškou. Vlastníci nemovitostí mohou do 15 dnů, nebo následně po veřejném projednání podat do 7 dnů námitky. K později podaným připomínkám nebo námitkám se nepřihlíží. ÚP a jeho změny jsou vydávány opatřením obecné povahy, jehož zákonnost může prověřit správní soud.

Pro přerovské vlastníky by to znamenalo další náklady a zdlouhavá řízení s nejasným koncem.

Obdobných případů, kdy se vlastníci nemovitostí vůbec nedověděli o stavbě veřejné infrastruktury na jejich pozemku, jsem jako zástupkyně VOP zaznamenala velký počet.

Změn ÚP bývá mnoho, např. Přerov provedl od schválení ÚP v roce 2009 celkem 8 změn, Lipník nad Bečvou od r. 2011 8 změn, novy ÚP města Hranice nabyl účinnosti od května 2016, předešlý schváleny v r. 1996 měl 22 změn.

Za celou dobu mé působnosti ve veřejné sféře jsem přes četné dotazy nenašla žádného vlastníka, který by každých 15 dnů sledoval a pročítal úřední desky. Pro mnohé vlastníky nemovitostí, zejména starší občany nebo bydlící v jiné obci, kteří nemají internet, je tato možnost z objektivních příčin, např. jejich zdravotního nebo věkového omezení vyloučena.

Vstřícnost k občanům a předcházení uvedeným případům by napomohlo informování obcí
o změnách ÚP prostřednictví medií a místních novin (zejména stručném obsahu o datech projednání).  

Při novém probíhajícím projednávání stavebního zákona budu prosazovat, aby pro případy většího počtu dotčených vlastníků nemovitostí byla komunikace zajištěna prostřednictvím datových schránek nebo předem oznámených emailových adres.
Pro občany bez této možnosti je v zájmu ochrany jejich vlastnických práv nutné uvažovat o klasickém písemném doručení oznámení.    

 

RNDr. Jitka Seitlová                                                                      V Přerově 27. 1. 2017

senátorka

      

 

Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo návrh Jitky Seitlové na živé vysílání jednání zastupitelstva

Dnes, 19. 12. 2016, proběhlo druhé zasedání nového zastupitelstva Olomouckého kraje, které schválilo můj návrh na on-line vysílání jednání zastupitelstva. Doufám, že přispěje k většímu sblížení občanů Olomouckého kraje s jeho zvolenými zástupci i k větší transparentnosti jednání.

Přikládám hlavní důvody pro předložení návrhu.

Čeká nás nedostatek vody nebo povodně?

Článek vyšel v pátek 16. 9. 2016 v Přerovském a Hranickém deníku.

„Ochrana přírody brání rozvoji společnosti. Důležití jsme my, lidé, až pak ochrana životního prostředí!" Představitelům těchto prohlášení myslím unikla podstata, a to, že my lidé jsme nedílnou součástí přírody a naší planety Země. Její stav limitujícím způsobem vytváří podmínky a stanovuje rámec našich životů. Existence celosvětových klimatických změn je již nepochybná. Celkové zvýšení průměrné globální teploty dosahuje 0,8 až 1,5 stupňů, prokazatelně vzrostla četnost extrémních klimatických jevů. Mezi příčiny některých válečných konfliktů a migrační krize patří neobvyklá sucha a neúroda rozsáhlých regionů.

Sucha a silné přívalové deště s povodněmi jsme zažili i u nás na Moravě. Dešťových srážek bylo loni o třetinu méně. Jen v našem kraji se chybějící voda musela dovážet do 60 obcí. Půdní vlhkost klesla na kriticky nízkou hodnotu. S obavami jsme na počátku léta sledovali vysychající potoky a koryto Bečvy. Přes srážkově bohatší další měsíce se zásoby podzemních vod zatím nedoplnily.

Opakovaně si kladu otázku, co s tím?

Obyvatelé regionu přímo neovlivní obtížnou celosvětovou dohodu o snižování skleníkových plynů, se kterými oteplování souvisí. Je ale možné udělat celou řadu věcí, které důsledkům změn předejdou nebo je zmírní. Ke snížení emisí přispěje třeba zateplení domu nebo změna vytápění. Rychlému odtoku a nedostatku vody můžeme čelit budováním rybníků, nádrží, lepšími osevními plány kritických ploch a celkovým respektem k historickým zkušenostem našich předků ve využití krajiny. Jsem přesvědčena, že se stejně tak musí urychlit realizace připravených protipovodňových opatření. Prověřeným řešením bezpečnosti zásobování pitnou vodou může být alternativní napojení na další skupinové zdroje. Na významu nabývají zásoby podzemní vody, které jsou proti povrchovým vodám stabilnější a bezpečnější.

V přípravě, koordinaci a podpoře uvedených opatření je role místních a regionálních úřadů zásadní. Zejména kraj může lidem, obcím a firmám více pomoci při hledání a zavedení nejvhodnějších řešení. Kraj má současně nezastupitelnou roli a odpovědnost za ochranu vod. Apeluji proto na jeho uvážlivost při současných záměrech průmyslových zón v hygienických pásmech významných vodních zdrojů!

Jitka Seitlová, senátorka

 


Co bude dál s letištěm v Bochoři?

Přerovský deník    31. 8. 2016                                                                                                                                  

Ještě do konce letošního roku chce mít vláda na stole materiál o tom, jak budou pokračovat přípravy strategické průmyslové zóny v areálu bochořského letiště. Přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP) kvůli tomu minulý týden jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

„Jednání se uskutečnilo za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a šéfa resortu obrany Martina Stropnického a jejich týmů. Bylo dohodnuto, že by měla pracovní skupina do konce roku předložit vládě věcný a časový harmonogram postupu realizace průmyslové zóny. Tak jsme si to slíbili," informoval primátor Přerova. Konkrétnější být ale nechtěl s tím, že se jedná o investici státu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu původně zpracovalo dvě varianty strategické průmyslové zóny v Bochoři první počítala s využitím plochy o celkové rozloze 535 hektarů a demolicí veškeré letištní infrastruktury, druhá s rozdělením zóny na severní a jižní a zachováním letiště.

Vláda nakonec rozhodla o zachování letiště. „Lokalita bude rozdělena do dvou samostatných průmyslových zón a provoz letiště zůstane zachován," upřesnil už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

V Olomouckém kraji tedy vznikne nová průmyslová zóna, která bude mít dvě části. Letištní dráha bude rozdělovat území na samostatné plochy o maximál- ní rozloze 220 hektarů a 117 hektarů.

Strategická průmyslová zóna s letištěm by se měla stát atraktivní zejména pro investory podnikající v oboru leteckého průmyslu. V rámci rozdělení pozemků je možné provést přípravu pouze jedné plochy či postupného rozvoje zájmové lokality s tím, že jižní část bude sloužit primárně pro letecký průmysl a severní bude nabízet i jiné využití. Práce na realizaci strategické průmyslové zóny by měly začít koncem příštího roku.

Už loni byly v areálu letiště zdemolovány staré úkryty letecké techniky, aby bylo možné nabídnout budoucím investorům ucelenější plochy pro výstavbu jejich zařízení a výrobních hal. Do demolice se investovalo zhruba 430 milionů korun.

O další osud strategické průmyslové zóny v Bochoři se zajímala také přerovská senátorka Jitka Seitlová (NEZ). „Průmyslová zóna bude využita zejména ve vztahu k firmám, které budou realizovat letecký průmysl. Zatím ale není znám investor a stále probíhají jednání mezi ministerstvem obrany a ministerstvem financí," shrnula senátorka.

O průmyslovou zónu mají podle ní zájem také investoři z jiných odvětví, než je letecký průmysl. „Je tam jeden z investorů, který by měl řešit pyrolýzu pneumatik, což je zpracování odpadů. Kraj ale celkem správně žádá rozptylovou studii a celá věc musí být posouzena v rámci řízení EIA. Víme, že tam jsou vodní zdroje, které mají svá ochranná pásma. Existuje tedy spousta otázek, které souvisejí s ochranou podzemních vod a ochranou kvality ovzduší," uzavřela senátorka.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Zdroj:
Zdroj:  
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html


Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html

Vesnice Olomouckého kraje 2016

19. 8. 2016 se udílela cena Vesnice Olomouckého kraje ve vesnici Hněvotín, která byla také hlavním vítězem této soutěže. Na programu byla různá vystoupení oceněných obcí a velmi mě potěšilo, že mezi ohodnocenými byly i obce z mého senátorského obvodu. Jmenovitě Radvanice, které získaly cenu za vytváření harmonické atmosféry pro všechny generace.

 

 

Návštěva tábora Jsme tady o.p.s. v Přerově

V pondělí 15. 8. 2016 jsem navštívila tábor Jsme tady o.p.s. v Přerově, kde jsem se seznámila s jejich programem a klienty. Toto sdružení bylo založeno jako iniciativa rodičů dětí s kombinovanými vadami a snaží se o jejich integraci do dalších vzdělávacích i pracovních aktivit. Tábor samotný byl velmi hezky zorganizovaný, každý klient měl k ruce svého asistenta a společně jsme si i zazpívali.

 

 

Tisková zpráva Senátoři tří krajů žádají urychlení Palačovské spojky

Tisková zpráva

V Kroměříži 21. července 2016

Senátoři tří krajů žádají urychlení Palačovské spojky

Obce na hranici tří krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského jsou neúměrně zatěžovány a jejich občané ohrožováni transitní dopravou těžkých kamionů. Chybí totiž necelých 5 km dálniční dopravní spojky. Denně projede technicky a bezpečnostně neodpovídajícími silnicemi II. a III. třídy obcí Hustopeče nad Bečvou, Vysoká, Lešná, Hranice na Moravě a v trase Nový Jičín Hodslavice až 12 000 vozů tranzitní dopravy.

Jednání o jejím vybudování trvají již více než 17 let. Pro stavbu jsou již připravena napojení zprovozněných křižovatek MUK Palačov a MUK Lešná.

Senátoři volebních obvodů na pomezí tří krajů vytvořili pracovní skupinu s dotčenými starosty obcí, zástupci krajů a odborníky, která stavbu sleduje a podporuje.

Deklarací žádají ministra dopravy, aby stavbu urychlil a zařadil do programu investic Ministerstva dopravy ČR, tak aby mohla být dokončena v tomto investičním období.

Deklarace byla předána u příležitosti návštěvy ministra dopravy Ing. Dana Ťoka ve Zlínském kraji, týkající se dopravní problematiky regionu, dne 21. 7. 2016 přímo panu ministrovi v Kroměříži.

   

Palačovská spojka

 

RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí

 

Příloha: Deklarace senátorů tří krajů k Palačovské spojce

Deklarace senátorů tří krajů k Palačovské spojce

Tzv. Palačovská spojka je navrženou novou silnicí I/35 Lešná - Palačov, která má řešit propojení silnice z Valašského Meziříčí na silnici I/48 u Palačova, prostřednictvím již zprovozněných nových MÚK Palačov a MÚK Lešná.  

Celková délka I. etapy trasy činí 4,9 km v úseku Lešná – Palačov. Druhá etapa v úseku Dub – Palačov (přeložka R 48) je dlouhá 3,7 km. Náklady na stavbu dosahují objemu cca 2,9 mld korun. Stavba se nachází na území tří krajů.

Spojka umožní propojení severní mezinárodní dálniční a silniční trasy směr Ostrava – Polsko s mezinárodní silniční komunikací směr Zlín – Slovensko.

Těžká kamionová doprava v současnosti využívá k přejezdu zcela nevyhovující komunikaci II. a III. třídy procházející obcemi.

Palačovská spojka má zásadní význam pro odlehčení zejména těžké nákladní dopravy např. města Hranice na Moravě (odlehčení od až 12 tisíc automobilů tranzitní dopravy denně, snížení počtu nehod ročně až o 172 nehod a záchrana 2 lidských životů), spádových oblastí měst Nový Jičín, Valašské Meziříčí a obcí Hustopeče nad Bečvou, Poruba, Vysoká, Lešná, Palačov, Hodslavice nebo lázně Teplice nad Bečvou.  

Zprovozněním Palačovské spojky by stávající zatížení silnice I/57 kamionovou dopravou v úseku Nový Jičín - Hodslavice kleslo až o 80%.

Palačovská spojka sníží bezpečnostní rizika současné dopravy a zamezí pokračování destrukce komunikací konstrukčně nevyhovujících těžké kamionové dopravě.

 

Příprava stavby Palačovské spojky

Byla zahájena již před rokem 2000, EIA provedena v červenci 2007, územní rozhodnutí bylo vydáno v říjnu 2010.

Již v roce 2011 byla zaslána MD ČR petice obcí a občanů regionu, která žádala urychlení zahájení realizace spojky dříve než v tehdy předpokládaném roce 2018.

Centrální komise MD ČR dala souhlas ke stavbě v dubnu 2015.

V roce 2016 by měla být hotova dokumentace pro stavební povolení a zahájeny výkupy pozemků.

Ministr dopravy ČR Prachař slíbil realizaci spojky v roce 2017.    

 

Stavbu jako jednu z hlavních dopravních priorit podporují kraje:

Moravskoslezský - (prioritní podpora vyjádřená také přímo usnesením zastupitelstva kraje č. 1311/27 ze dne 15. 3. 2015)

Olomoucký - realizace Palačovské spojky je součástí programového prohlášení Rady kraje jako stavba důležitá nejen pro občany okolních obcí, ale i pro celý Olomoucký kraj

Zlínský

 

Palačovská spojka byla jednou z priorit doporučení Luhačovické výzvy (29. 4. 2015 Zlín, Moravské dopravní fórum) v oblasti silniční infrastruktury, jako součást dopravního propojení krajů v ose východ – západ a sever – jih, a v mezinárodním kontextu se sousedními regiony a zeměmi.  

 

 

Senátoři a členové pracovní skupiny k Palačovské spojce

S ohledem na tíživou dopravní situaci v hraničním území tří moravských krajů  stejně jako ve světle výše uvedených skutečností vyjadřují:

podporu a zapojení do spolupráce probíhající přípravě stavby

naléhavě vyzývají k urychlení realizace Palačovské spojky, zejména v její první etapě v úseku Lešná – Palačov

jsou názoru, že dobudování pouhých 4,9 km dálniční Palačovské spojky může zásadním způsobem posílit bezpečnost silničního provozu, zrychlit a zkvalitnit regionální a mezistátní silniční dopravu na evropských tranzitních trasách

žádají o zahrnutí stavby aktuálně do oficiálního seznamu programu investic MD ČR do roku 2020+.

 

Společně za členy regionální pracovní skupiny k Palačovské spojce

Jiří Čunek , senátor volebního obvodu č. 77 a starosta města Vsetín

Ing. Zdeněk Besta, senátor volebního obvodu č. 67

RNDr. Jitka Seitlová, senátorka volebního obvodu č. 63

 

Dne 21. července 2016

Zahradní slavnost v Hranicích na Moravě

V červnu jsem se zúčastnila v Hranicích na Moravě zahradní slavnosti pořádanou Galerií M+M a paní Musilovou. Akce se vydařila, byl připravený pestrý program pro všechny zúčastněné i účinkující, vystoupil například dětský pěvecký sbor, folklórní soubor Rozmarýnek, mažoretky a také nechybělo dětské divadelní představení.

Tisková zpráva: Věřitelé Pojišťovny Morava pokud jste to ještě neudělali, nahlaste své aktuální kontakty konkurznímu správci

Tisková zpráva

V Přerově 23. května 2016

Věřitelé Pojišťovny Morava, pokud jste to ještě neudělali, nahlaste své aktuální kontakty konkurznímu správci

Konkurz Pojišťovny Morava by měl být po 17 letech konečně uzavřen.

S informací o tom, že Krajský soud v Brně rozhodl dne 21. dubna 2016 o rozvrhu výtěžku ze zpeněžení majetku zařazeného do soupisu konkursní podstaty, mne dopisem informoval soudce Krajského soudu Mgr. Jan Kozák. Současně mne požádal, abych informovala věřitele konkursního řízení, kteří se na mne obrátí, o vydaném rozhodnutí, neboť pro jeho zveřejnění zvolil pouze webovou stránku (http://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx?verzeid=4807837),
Obchodní věstník a úřední desky vybraných obvodních a okresních soudů. Jednotlivým věřitelům nebude krajským soudem usnesení zasíláno. Pro tuto formu doručení, kterou platné právo umožňuje, se dle jeho sdělení rozhodl z důvodu urychlení procesu, neboť soud eviduje cca 5000 věřitelů a rozhodnutí včetně přílohy obsahuje 50 obou stran.

Podle obsahu usnesení bude každá pohledávka zjištěná a zařazená ve druhé třídě (tedy všechny pohledávky mimo úpadcových zaměstnanců a nároků účastníků z penzijního připojištění) uspokojena poměrně do výše 25,0709%. K uspokojení pohledávek bude použito 46,735.414,48 Kč. Jednotlivé pohledávky budou uspokojeny podle seznamu uvedeného v příloze usnesení.

Podle žádosti soudce Mgr. Jana Kozáka je pro řádnou a plynulou realizaci rozvrhu vhodné, aby zařazení věřitelé v příloze usnesení sdělili správci konkursní podstaty (pokud tak již neučinili) číslo svého bankovního účtu, případně uvedli kontaktní adresu, na kterou bude možné určenou částku zaslat formou složenky. Převod částky na bankovní účet je s ohledem na rychlost a ekonomii řízení preferovaným způsobem výplaty. Adresa správce konkursní podstaty je: Mgr. Antonín Strouhal, advokát AK Dvořákova 4, 602 00 Brno. 

Vzhledem k době trvání konkursu mohlo podle mého názoru dojít k změnám řady údajů nezbytných pro výplatu věřitelům. Rozhodnutí o rozvrhu výtěžku jsem se proto rozhodla umístit také na moje webové stránky, kde je naleznete pod adresou: http://www.seitlova.cz/images/interpelace/5.pdf

 

 

               RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

Zrušení školy v Přerově nelze zvrátit, sportovní klub Prechezy ale bude možná mít tenisovou halu

Tisková zpráva

 

V senátní kanceláři se před vánočními prázdninami objevila početná delegace studentů a rodičů žáků Střední zdravotnické školy z tzv. alokovaného pracoviště v Přerově. V učebnách je zima (cca 16 C) a chybí učební pomůcky. Již několikátý rok se nedaří zajistit u zřizovatele (Olomouckého kraje) nápravu. Nic se prý zlepšit nemá, protože se před několika týdny dozvěděli o rušení školy. Studenti 1. a 2. ročníku budou muset studium dokončit v Hranicích.

Uznávám námitky studentů proti ukončení provozu školy. Při současném alarmujícím nedostatku zdravotního personálu v Přerově a jiných nemocnicích nerozumí záměru rušení čtvrt století fungující plně obsazené odborné školy s trvalým převisem uchazečů o studium. Pro studenty spádové oblasti Přerova z Bystřicka, Hulínska a Kojentínska by dojíždění do Hranic znamenalo značnou časovou i finanční zátěž. Existuje i obava o zachování kvality výuky v končícím dvouletém období.        

Na krajském úřadě mi při následné konzultaci bylo sděleno, že rušení přerovského pracoviště již nelze zvrátit. Rozhodlo o něm minulé krajské zastupitelstvo na jeho posledním zasedání, a to údajně se souhlasem města Přerova.

Ledy se přece jen hnuly, a to téměř doslova. Na zajištění odpovídajícího vytápění se začalo intenzivně pracovat a ve čtvrtek dopoledne (26. 1. 2017) byly v učebnách spuštěny stropní panelové infrazářiče.

Vedoucí krajského odboru školství mi také přislíbil, že nejasnosti dokončení studia vysvětlí co nejdříve na setkání s rodičovskou radou školy. Pro studenty z obtížně dostupných lokalit by mělo být v Hranicích zajištěno ubytování a finanční podpora zvýšených nákladů. Stejně tak by měl být dohodnut a umožněn přestup na jinou školu stejného zaměření v Olomouci nebo Kroměříži.

Myslím, že přes současné vstřícné kroky kraje může rušení školy pro studenty znamenat komplikace, ale hlavně Přerov přijde o jednu ze středních škol a více než stovku studentů. Je nutné přiznat, že se tím ušetří (asi 0,6milionů ročně). Ve srovnání s cca 40 milionovou dotací plánovanou z veřejných prostředků pro tenisovou halu si ovšem kladu otázku, zda to šetření bylo na správném místě?      

 

RNDr. Jitka Seitlová                                                                      V Přerově 27. 1. 2017

senátorka

Tisková zpráva k činnosti senátorky Jitky Seitlové za rok 2016

Těžiště práce senátora tvoří legislativa, tedy návrhy zákonů, které jsou Senátu postoupeny Poslaneckou sněmovnou. Senát může návrhy schválit ve znění z Poslanecké sněmovny, vrátit s pozměňovacími návrhy nebo zamítnout. Také v posledním jmenovaném případě se vrací návrh zákona znovu k hlasování do sněmovny a ta je může schválit v znění Senátu nebo původním znění.


Pro každý projednávaný zákon je stanoven v Senátu zpravodaj, někdy i více za jednotlivé výbory. V roce 2016 jsem byla zpravodajem k osmi zákonům a třem zahraničním smlouvám. Týkaly se oblasti zaměření výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí, jehož jsem první místopředsedkyní (dále příloha).


Senát má možnost zabývat se návrhy předkládanými Evropskou komisí a Radou nebo projednávanými Evropským parlamentem. Stanovisko přijaté Senátem je zasíláno přímo Evropské komisi před vlastním schvalováním návrhů v orgánech EU. V roce 2016 jsem byla zpravodajkou k 8 evropským tiskům.


Mimo samotné zpravodajství jsem s pozměňovacími návrhy, připomínkami a stanovisky vstoupila do projednávání na plénu Senátu k dalším 17 zákonům a projednávaným bodům.


Na základě podnětů občanů a osob jsem v roce 2016 předložila a byla hlavním navrhovatelem dvou senátních návrhů zákonů. První návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona se týká rozporu mezi podmínkami stanovenými Evropskou komisí a našimi zákony pro vyplácení dotací malým vodním elektrárnám. Řada z nich nyní čelí existenčním problémům. Návrh zákona Senát schválil a nyní leží k projednání v Poslanecké sněmovně.


Druhý návrh novely občanského soudního řádu by měl napravit nepřijatelnou situaci vlastníků bytů ve Společenství vlastníků jednotek (SVJ), kteří nyní nejsou právně chráněni před dluhy neplatičů vznikajícími na dalších bytových jednotách SVJ (viz. TK ze dne 30. 11. 2016). Návrh zákona je po prvním čtení v Senátu předložen k projednání ve výborech.

Podpořila jsem a byla spolupředkladatelkou k další třem senátním návrhům novel zákonů o dani z přidané hodnoty, o místním referendu a o ochraně veřejného zdraví. V přijaté novele zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) vidím jako zbytečně vysoké riziko schválené oprávnění k shromažďování a adresnému uchovávání citlivých informací o nemocech a zdravotních problémech jednotlivých občanů. Proto jsem iniciovala, a byla překladatelem, podání ústavní stížností s návrhem na zahájení řízení o zrušení této částí zákona č. 372/2011 Sb.

Z podnětu občanů regionu jsem v Senátu předložila návrh na státní vyznamenání generála Karla Janouška. Návrh byl Senátem schválen a postoupen k rozhodnutí prezidentu republiky.
Byla jsem iniciátorem, gestorem nebo se podílela vystoupeními na konferencích týkajících se klimatických změn, ochrany před domácím násilím, evropským záměrem oběhového hospodářství a dalších akcí souvisejících s energetikou a OZE a udržitelným rozvojem. Velkou pozornost vyvolala panelová debata v Senátu věnovaná ochraně občanů před zápachy. Výčet nejzajímavějších z akcí připojujeme níže (viz Příloha).
Senát na pozvání navštívili studenti některých školy regionu. Velmi osobní a srdečná byla v Senátu návštěva dětí z dětských domovů z Přerova, Lipníka n/B a Hranic
Mimo vlastní legislativní práce jsem se rozsáhle věnovala podnětům a žádostem
o konzultace od osob a občanů zejména z našeho regionu. V minulém roce z nich vyplynulo řešení nebo stanoviska k 160 případům.

Lze říci, že největší počet se týkal oblasti sociální – opatrovnictví, zdlouhavých řízení pro vyplácení sociální pomoci, problému sociálního bydlení a služeb. Za systémový, a dle mého názoru závažný celorepublikový problém, považuji situaci zdravotně postižených osob, které z důvodu nesplnění podmínky délky zaměstnání před uznáním invalidity nemají přiznány vůbec žádné příjmy nebo velmi nízké a jsou v péči svých blízkých. Příjmy společně žijících osob jsou velmi nízké a navíc o ně pečující, většinou starší rodiče, žijí ve strachu o budoucnost jejich dospělých dětí bez příjmů a schopnosti se o sebe postarat. Nedostatky této právní úpravy jsem projednávala s ministryní MPSV.

Je třeba dodat, že s uvedeným souvisí případ tzv. lazaretu, jehož vyšetřování a moje komunikace s úřady se protáhla až do r. 2016. S výsledkem nejsem ztotožněna. Řada klientů „lazaretu" byly právě osoby vyžadující opatrovnictví, neschopné se vlastními silami ze zdravotních důvodů o sebe postarat. Přesto jim nebyl stanoven opatrovník. Toto slabé místo sociálního systému může nadále znamenat vznik obdobných případů a zneužívání zdravotně postižených osob.

Předmětem mé trvalé pozornosti je příprava a průběh budování dálničních úseku D0137 a D 0136 a současně probíhající přípravy rekonstrukce souběžné železniční trati. Podněty občanů se týkaly nejen lokality Dluhonice (znehodnocení lokality pro další rozvoj, redukce přemostění dráhy, výkupy a náhradní opatření), ale i stížností na neodpovídající ocenění nemovitostí při výkupech pozemků nebo změn v dopravním napojení obcí (Bochoř).

Přesto, že jsem stále přesvědčena o vysoké bezpečnostní rizikovosti řešení ( TK ze dne 25. 7. 2016) křižovatky MÚK Přerov sever, přes veškeré, mnou věnované, maximální úsilí nelze již situaci, kterou bývalý ministr dopravy a vedení města schválilo, nyní zvrátit.

Dále se intenzivně věnuji dopravnímu projektu Palačovské spojky (TK ze dne 21. 7. 2016), kde nyní aktuálně probíhá biologický a archeologický výzkum a výkupy pozemků. Územní a stavební řízení by podle aktuální informace ŘSD (pokud nenastanou komplikace s novu EIA) měly proběhnout v roce 2018 – 2019.

Množství podnětů se týkalo stížností na opravy silnic - zbytečné a nekvalitní opravy povrchů silnic I. třídy úsek Lipník – Hranice – Bělotín, stejně jako odkládání údržby a oprav řady krajských a místních komunikací.

V oblasti ochrany životního prostředí jsem se významně zabývala starými zátěžemi, které představují vysoké riziko pro zdraví obyvatel. Na jedné z nejzávažnějších lokalit nezabezpečených uložených vysoce toxických a nebezpečných odpadů PCB Lhenice bude také po mnoha mých písemných interpelacích a jednáních zahájena sanace.

Některé metodické změny byly MŽP ČR a ČIŽP provedeny v průběhu roku 2016 také pro nelegální hory - skládky stavebních odpadů (TK 13. 8. 2015).

Stejně tak byla předmětem mého zájmu otázka přípravy adaptačních opatření v zajištění zásobování pitnou vodou obcí regionu nebo protipovodňová opatření v Troubkách. Stížnosti a žádosti o pomoc od občanů se dále týkaly hluku, prašnosti a znečistění ovzduší nebo pomoci při projednávání stavebních investic u záměrů posuzovaných EIA.

S několika případy jsem byla nucena obrátit se na Polici ČR. Týkaly se téměř desítky případů rozsáhlého podvodu peněžního zprostředkovatele (podařilo se případy otevřít, sloučit a zajistit finanční podporu právního zastoupení) a dále pomoci proti domácímu násilí nebo distribuci drog.

Výjimkou nebyly ani případy stížností na poskytnutou zdravotní péči nebo záchrannou zdravotní službu.
Nekončící případ zadlužené obce Turovice nebo nesrovnalosti daňových účtů občanů mne vedly k písemné komunikaci a námětům legislativních změn také s ministrem financí.

Obvyklá byla řada žádostí o řešení sousedských sporů, stížnosti na zdlouhavá soudní řízení nebo činnost soudních znalců. Objevily se také případy obtíží s vyřizování českého občanství nebo problémy se získáním potřebných a pracovních povolení pro občany z Ukrajiny (dále příloha).

Zcela aktuálně se zabývám podněty k údajným únikům znečistění ovzduší z objektů Prechezy Přerov, spalování odpadů v cementárně Hranice nebo mnohaletým problém využívání střelnice v Hranicích v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

RNDr. Jitka Seitlová
senátorka

 

V Přerově 27. 1. 2017

Místo skleněných hradů prostor pro spolupráci

Do krajských voleb zbývá jen několik dnů. Bývají provázeny nízkou účastí voličů. Myslím, že jednou z hlavních příčin je nedostatek informací o skutečných dopadech činnosti krajů na běžného občana. Krajská zastupitelstva přitom rozhodují o miliardových rozpočtech. Náš Olomoucký kraj disponuje s ročním rozpočtem přes 4mld. Rozhodování kraje dnes zasahuje snad do všech oblastí našeho života.

Na něm záleží, které silnice II. a III. třídy budou opraveny, jaké máme střední a učňovské školství, zda existuje řada zdravotnických zařízení a pohotovostní služba. Kraje mají odpovědnost za síť sociálních služeb a vlastní dotační programy pro podnikatele a obce. A význam krajských samospráv stále posiluje. Nevím o dotačním programu, kde by k žádosti o peníze EU nebo z ministerstev nebylo nutné dobrozdání kraje. Kraje se staly jedním z hlavních míst přerozdělování veřejných peněz. Je jistě správné, aby mezi centrální úrovní a obcemi existoval mezičlánek, který zná lépe místní situaci. To byl také jeden z cílů vzniku krajů. Volená krajská samospráva nahradila před 15 lety okresy, kde rozhodoval vládou politicky dosazený přednosta. Stále se však vede polemika, zda to byl správný krok. Zejména v otázce rozlohy a počtu krajů. Tehdy převážil názor, že malé kraje odpovídající okresům by proti centrálním institucím byly slabé. Dnes tedy máme kraje silné.

Pracovní povinnosti mne často vedou na Olomoucký kraj. Přemýšlím, v čem je rozdíl od okresního úřadu. Vstup je dnes naleštěný a reprezentativnější. Nepotkám tady ale téměř žádného starostu, natož jednotlivého občana. Na okres chodili na konzultaci, radu jak se složitějším problémem legislativy nebo kvůli promýšlení investic. Setkala jsme se s povzdechem: „Kraje jsou skleněné mocenské hrady" a od krajského úředníka jsem zaslechla: „Jenom stále papírujeme, ztratili jsme kontakt s lidmi a terénem." Přitom alespoň pro mne bylo a je každé setkání s obyvateli kraje obohacením o zkušenosti tolik důležitými pro správné rozhodování. Zde lze myslím nalézt také vysvětlení zatím ne zcela uspokojivého ztotožnění obyvatel s jejich krajem. Nejen rozdělování peněz a přísné rozhodování, ale také otevřenost, vstřícnost k jeho obyvatelům a spolupráce se všemi obcemi, nevyjímaje těch v okrajových částech. To jsou znaky a zdroje dobrého vládnutí. Přijměte tímto moje pozvání k volbám do kraje, který budujeme společně také Vašimi hlasy.

Jitka Seitlová, senátorka

 


Článek vyšel 30. září 2016 v Novém Přerovsku.

Rizika mimoúrovňové křižovatky Přerov sever

Nedá mi, abych se nevrátila k problematice mimoúrovňové křižovatky Přerov sever, která je součástí stavby 0136 dálnice D1. V přiložených fotkách můžete vidět rozdíly mezi původní, dražší, ale bezpečnější variantou a v současné době platnou, levnější, nicméně rizikovou variantou.

Vítězný model je sice levnější, ale pro řidiče velmi nepřehledný a problematický. Dle auditu bezpečnosti pozemních komunikací vypracovaného Ateliérem pozemních komunikací při VUT v Brně je "díky svému kompaktnímu tvaru pro řidiče hůře čitelná, což představuje bezpečnostní rizika. V tomto ohledu je problematická zejména větev 2 (Olomouc - Přerov), která má na délce cca 400 m pět připojení/odpojení jiných větví, kdy se bude řidič hůře orientovat." Potenciálních rizik je zde mnohem více, týká se i větví č. 12 a 13. Nestandartní je také řešení, "kdy se přímo do/z větve MÚK připojuje/odpojuje silnice II. třídy. Připojením/odpojením vznikající kolizní body zejména v místě připojovacího pruhu."

Kromě zmíněného auditu se ke křižovatce vyjádřil i ředitel služby dopravní policie, pan plk. Ing. Tomáš Lerch, který uvedl, že: "Křižovatka vykazuje množství kolizních míst, rizik a z tohoto důvodu neshledáváme navrhované řešení jako bezpečné. Nedostatečnou délku průpletových úseků můžeme dokonce kvalifikovat stupněm vysokého rizika, neboť na příkladech z praxe můžeme uvést celou řadu mimmoúrovňových křížení, kde jsou krátké průpletové úseky a dochází zde k vyššímu množství dopravních nehod, než na křižovatkách, kde byly minimální délky průpletových úseků dodrženy."

Toto jsou tedy základní argumenty proti současné variantě. Doufám, že se shodneme na tom, že bezpečnost nás, občanů, na silnicích má přednost před penězi. 

 Nová, riziková verze

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Původní, bezpečnější verze

Co odhalila kauza Lazaret

Zdravotně postižení, bezmocní klienti „lazaretu“ jsou více než rok v odpovídajícím prostředí. Policie případ částečně odložila, dál šetří podezření z trestného činu proti majetku. Trestné činy proti životu a zdraví a právům na ochranu osobnosti nebyly dokázány. Výpovědi psychicky postižených lidí, neorientujících se v místě a čase, proti svědectví těch, kdo by měli nést odpovědnost? Jen těžko se lze dobrat prokazatelných skutečností. V lazaretu dostával příspěvek na péči pro 35 osob jeden člověk. Skutečnou péči ale jen za část příspěvku vykonávali jiní. Zákonnost postupu je otázkou, věc znovu prošetřím osobně. Je to nemorální obchod s chudobou. Rozhodující pro splnění předpisů je obsah poskytované péče. Plnou odpovědnost nese její vykonavatel. Pokud by péče v „lazaretu“ odpovídala předpisům, pak bych se obávala o život ve stáří všech. Část klientů prý neměla žádné příjmy, někteří nemohli pro zdravotní postižení vypovídat vůbec. Právo nezná stav, kdy by občan neměl nárok na minimální sociální dávku. Pro psychicky postižené má být stanoven opatrovník. Ten je zastupuje a chrání jejich práva. Jak je možné, že k tomu nedošlo? V situaci, kdy nemohoucí člověk zůstane sám, má nezastupitelnou roli stát. Prostřednictvím sociálních úřadů má být aktivně poskytnuta záchranná síť pro ty, kdo jsou nemohoucí. Pro mne vypracovaný právní rozbor hovoří o selhání státní správy, která měla zajistit osobám odpovídající služby. Blízcí zdravotně postižených se na mne často obracejí. Zejména rodiče dospělých dětí. Žijí často na hranici chudoby. Bojí se budoucnosti, kdy o děti nebudou moci sami pečovat. Čeká snad stejný úděl lazaretu osamělé, zdravotně postižené a seniory?

Co s tím? Komplexní zákon o opatrovnictví, o jehož předložení jednám s ministerstvy. Kraj má kompetenci vytvořit podmínky pro odpovídající kapacitu kvalitních sociálních zařízení pro všechny potřebné. Musí se řešit situace pracovních úřadů. Mají provádět kontroly péče, z personálních důvodů je fakticky nedělají. Těžiště odpovědnosti však i do budoucna zůstane na úřednících kraje a města. Zákon, který není v praxi naplňován a vymáhán, je bezzubý. Děkuji všem, kterým situace v „lazaretu“ nebyla lhostejná a pomohli k nápravě.      

Jitka Seitlová, senátorka

 

Senátorka Seitlová pro Přerovský a Hranický deník na téma bezpečnosti a oprav silnic

19. 8. 2016

 

Bezpečný dopravní prostor je silniční síť bez zbytečných rizik, obtížných a nepředvídatelných dopravně technických podmínek. Každý řidič udělá někdy chybu, zvlášť ve složitých situacích, spěchu a stresu. Jsme jen lidé.

Riziko nehod však zvyšuje i technický stav vozovky, nepřehlednost křižovatek a nesrozumitelné dopravní značení. Realitou dneška jsou často rozbité silnice, hlavně nižších tříd, dlouhé úseky oprav a uzavírek i objízdné trasy. Do tohoto dopravního prostoru vstupují denně profesionální řidiči, tlačeni zaměstnavateli k vyšším výkonům, lidé spěchající do práce. Situace se nelepší. Naopak se zdá, že má opačný trend. Rozumím pochybnostem a dotazům občanů proč jsou opravovány nerozbité povrchy hlavních silnic v úsecích Hranice – Přerov – Olomouc. Odpověď správce komunikace je, že povrch komunikací je v pořádku jen zdánlivě, nikoliv po měření únosnosti a laboratorních rozborech. Taková odpověď těžko uspokojí řidiče, proplétajícího se mezi zdaleka viditelnými dírami, silnicí s hrboly nebo rozdrolenou krajnicí.

Co s tím? Především změnit systém financování oddělených kasiček správců - státu, krajů a obcí. Posílit rozpočty a víceleté plánování oprav krajské silniční sítě. Myslím, že právě kraj je také vhodným subjektem časové koordinace postupu oprav silnic různých správců. Z jeho strany bude zřejmě nezbytná i pomoc obcím s místními a účelovými komunikacemi. A konečně, stěžejní pro bezpečný dopravní prostor jsou nové dopravní stavby, kde se nebudou hledat úspory na úkor jejich bezpečnosti.          

            Jitka Seitlová, senátorka

Tisková zpráva, Ušetříme na úkor bezpečnosti?

 

Tisková zpráva

V Přerově 25. července 2016

 

Ušetříme na úkor bezpečnosti?

Dálniční křižovatka Přerov – sever na D1 má být oproti původně schválenému projektu postavena jinak. Křižovatku ve tvaru známého tzv.“ trojlístku“ má nahradit útvarová s okružním principem, řešená nestandardně. Stejná křižovatka v České republice zatím není. Ve srovnání s původním návrhem bylo sice dosaženo nižších stavebních nákladů, avšak za cenu nepřehlednosti křižovatky pro řidiče a vysokých bezpečnostních rizik.

Důvodem změny původního plánu bylo hledání finančních úspor, zadané tehdejším ministrem dopravy na počátku roku 2014. Aby nedošlo ke kolizi se schváleným územním rozhodnutím původního návrhu, byl projektant limitován také pozemky původního záboru. Výsledkem je nový návrh křižovatky, pro kterou bezpečnostní audit uvádí hned několik vysokých bezpečnostních rizik (VUT v Brně, duben 2015). Hlavním problémem jsou navržené velmi krátké průpletové úseky a připojení a odpojení pěti větví na délce cca 400 m. To způsobí horší orientaci řidiče a zkrátí čas, po který bude moci reagovat na změnu směru a dopravní značení.

Navržené krátké průpletové úseky v délkách cca 100 a 150 metrů se zásadně liší od odborných doporučení, které uvádí délku minimálně 250 metrů. Aby byly splněny alespoň minimální požadavky právních předpisů a technických norem, bude na některých částech nově budované křižovatky rychlost omezena až na 40 km/h (viz. mikrosimulace). Úspora stavebních nákladů křižovatky se pohybuje od 343 mil. do 250 mil. korun, což ovšem z celkových nákladů na dostavbu propojovaných úseků D1 0136 a 0137 činí úsporu v řádu několika procent.

Dopravní experti a projektanti, se kterými jsem situaci konzultovala, se shodují v názoru, že křižovatka bude nepřehledná Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, na můj dotaz uvádí, že průjezd křižovatkou bude pro některé směry složitější, zejména pro směr Olomouc – Přerov. Nepříjemná bude dále hlavně pro řidiče jedoucí od Rokytnice, kteří budou muset např. obkroužit celý okruh. Zástupci ŘSD ČR a projektanti potvrdili, že původní řešení se jevilo také jako technicky vhodnější.

 

Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR v odpovědi, kterou jsme obdržela 14. července 2016 přímo uvádí: „ Křižovatka vykazuje množství kolizních míst, rizik a z tohoto důvodu neshledáváme navrhované řešení jako bezpečné“.

Všichni netrpělivě očekáváme dobudování chybějící části D1 kolem Přerova. Ještě v červenci 2013 se počítalo s původním řešením křižovatky „trojlístku“ (viz. bezpečnostní audit), které má zpracovanou projektovou dokumentaci do stupně pro stavební řízení. Posouzení ve zrychleném řízení EIA, do kterého je celá stavba nyní zařazena, může být podle slov ministra životního prostředí nejdříve v říjnu. Teprve pak lze předložit ke schvalování aktualizované podklady pro územní a stavební rozhodnutí. K zdržení časových termínů dostavby dálnice, o kterou společně usiluji, by tak návratem k původnímu řešení nemuselo nutně dojít.        

V EU patří ČR na poslední místa bezpečnosti silničního provozu. Na nehodovosti se významně podílí právě zejména stavební a dopravně technické parametry pozemních komunikací. Křižovatky a dopravní řešení, která se musí přizpůsobovat staré síti a zástavbě, znamenají vždy určitá bezpečnostní rizika a kompromisy. Podle mého přesvědčení by ale nová a vždy nákladná dálniční křižovatka, budovaná pro další desítky let de facto
,,na zelené louce“, měla vykazovat ty nejlepší bezpečnostní parametry, nikoliv vysoká bezpečnostní rizika jako je tomu u MUK Přerov - sever. Jsem přesvědčena, že není správné, aby se šetřilo na úkor bezpečnosti silničního provozu, za cenu zvýšeného rizika kolizí a dopravních nehod, tedy ohrožení majetků, zdraví a životů osob, účastníků silničního provozu. Domnívám se, že ve srovnání s těmito hodnotami ztrácí odůvodnění změny snížením nákladů zcela svou váhu.

Snahou všech dotčených státních orgánů a organizací by mělo být úsilí o vytváření bezpečného dopravního prostoru, neboť dokáže velmi účinně eliminovat vznik dopravních nehod. S tímto názorem Ředitelství dopravní služby Policejního prezidia se plně ztotožňuji. Dovoluji si proto opakovaně požádat ministra dopravy o vyhodnocení obou návrhů křižovatek a o to, aby další kroky k realizaci směřovali k bezpečnější variantě.      

Snížení a předcházení nehodovosti bylo panem ministrem deklarováno jako jedna z jeho priorit. Věřím, že situaci zváží a napraví do stavu souladného s veřejným zájmem bezpečného dopravního prostoru nově připravovaných a budovaných staveb.      

 

 

 

                                                              RNDr. Jitka Seitlová

                                                                                                         místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj,

                                                                veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR    

Tisková zpráva Zákon o insolvenci obcí má zpoždění, Turovice jdou do dražby

Tisková zpráva

V Přerově 18. července 2016

 

Zákon o insolvenci obcí má zpoždění, Turovice jdou do dražby

Šance pro oddlužení obce Turovice je stále malá. Na rozestavěný dům s pečovatelskou službou a k němu přilehlé pozemky byla nařízena dražba, která by měla proběhnout
19. 7. 2016. Její výnos, ale nepokryje vysoké zadlužení obce. Výsledná dražební cena dražených nemovitých věcí je stanovena ve výši cca 31 mil. korun, nejnižší dražební podání činí 20,6 mil korun. V případě opakované dražby by nejnižší dražební podání kleslo na polovinu. Cena rozestavěného a několik let nevyužívaného objektu přes péči a snahu obce s časem klesá.

Obec, která hospodaří s rozpočtem kolem 2 milionů korun, přijala v letech 2006 - 2007 ze státního rozpočtu investiční dotaci ve výši 44,5 milionů korun na výstavbu objektu 52 chráněných bytů. Projekt ale nebyl dokončen a obci bylo nařízeno (2010) vrácení dotace a zaplacení penále ve výši 100%. Správce daně následně zřídil zástavní právo ke všem nemovitostem obce, její veškeré příjmy jsou zasílány správci daně. Obecní rozpočet hlídá finanční úřad.

I kdyby obec ušetřila každým rokem polovinu rozpočtu, musela by být i po výnosu z dražby pod restrikcí finančního správce výdajů a dluh splácet asi dalších 60 let.

Možnost prominutí penále, o kterou jsem žádala v březnu loňského roku Ministerstvo financí (dále jen ministerstvo), je bohužel uplynutím řady let od vydání platebního výměru obci zákonem o rozpočtových pravidlech, zejména jeho novelou z roku 2011, zcela vyloučena.

Obec Turovice patří spolu s mediálně známou Bublavou a Prameny ke třem obcím v ČR s nejvážnějším dluhovým problémem, tzv. dlouhodobým vysokým rizikem platební neschopnosti. Příčinou jejich situace byly podle ministerstva chybná investiční rozhodnutí nebo nařízení odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně.  

Vývoj těchto zadlužených obcí ohrožují zejména nedostatek prostředků pro správu a opravy majetku nebo náhlé výdajové potřeby.

Řešením současné, pro rozvoj ale i běžnou údržbu a správu obce patové situace, by byla možnost insolvence obcí, tedy zákonem stanovený způsob úpadku. Ministerstvo se touto možností zabývá již od roku 2010 a také Legislativní rada vlády vydala doporučení zabývat se řešením úpadku územních samosprávných celků. Stejný požadavek vznesl o rok později příslušný výbor Sněmovny. Současná vláda uložila ministerstvům financí a spravedlnosti předložit návrh zákona umožňující úpadek obce nebo kraje do konce loňského června. Na můj dotaz odpovědělo ministerstvo financí, že zatím marně žádá ministerstvo spravedlnosti o předložení jejich návrhu???

Vzhledem k velmi přísným podmínkám dotací z evropských a národních fondů nelze ani do budoucna vyloučit další případy nařízených odvodů za porušení rozpočtové kázně a stejný osud obcí jako mají Turovice. Nyní tedy s napětím a netrpělivostí očekávám řešení, které již mělo být předložené ministerstvy do vlády více než před rokem. Je to důležité nejen pro občany Turovic.    

 

 

RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

Tisková zpráva: Desítky tisíc korun pro vlastníka navíc za zboření svého domu s konzolou elektrického vedení

Tisková zpráva

V Přerově 23. května 2016

 

Desítky tisíc korun pro vlastníka navíc za zboření svého domu s konzolou elektrického vedení

Nepříjemné překvapení čeká na všechny, kteří chtějí opravit nebo zbořit dům a mají na něm prvek energetické distribuční sítě, například konzolu elektrického vedení. Energetický zákon totiž v § 47 odst. 2 stanovuje povinnost uhradit instalaci a vybudování nového zařízení majiteli nemovitosti, pokud dojde k jeho posunu nebo nové technologii. Nové zařízení přitom stojí 50 - 100 tisíc korun.

Nyní takové náklady hrozí vlastníkům domů jedné z obcí na Lipensku, ve které je elektrická síť vedena na konzolách jednotlivých domů. Vlastníci chtějí na místě chátrajících domů, tzv. „sboru“ postavit nový, někteří plánují potřebnou rozsáhlou rekonstrukci objektu.

Energetický zákon (458/2000 Sb.) stanoví právo společnosti na věcné břemeno na nemovitosti. Provozovatel přepravní nebo distribuční společnosti má podle energetického zákona právo na zřizování a provozování distribučních zařízení i na cizích nemovitostech (např. § 59 odst. 1 písm. e. zákona). Vlastník stavby nebo pozemku musí zpravidla přijmout navržené situování prvku energetické sítě.

Vlastník nemovitosti má právo na náhradu a takové omezení vlastnického práva. Nyní se podle znaleckých ocenění stanovuje ve výši několika tisíc korun. Před rokem 1990, kdy byly instalovány konzoly v naší obci, dosahovala náhrada sotva několika stovek korun. Většina dotčených o této možnosti vůbec nevěděla, část z nich zejména na vesnicích z obavy perzekuce režimem při jakémkoliv požadavku vyplývajícím z práva na vlastnictví o náhradu nežádala.

 Vlastníci v našem případě byli povinni desítky let věcné břemeno strpět a nyní by měli být ještě potrestání násobně vyšší cenou za vybudování nového zařízení energetické sítě.   

Náměstkyně MPO ČR na můj písemný dotaz uvedla, že na takové případy nelze aplikovat příslušná ustanovení energetického zákona o přeložkách. ČEZ distribuce, a.s., která rozvodné sítě spravuje, však v písemné odpovědi trvá na povinnosti vlastníka nemovitosti hradit náklady ve všech případech, kdy má vlastník v úmyslu provést stavební úpravy, které vyvolají nutnost přesunu nebo nahrazení zařízení jiným technickým řešením.      

Povinnost pro vlastníky nemovitostí hradit náklady na nové zařízení distribuční sítě, například v případech potřebné údržby, rekonstrukce nebo zboření objektu, na němž je umístěno, je podle mého názoru, v naprostém rozporu s tím, co je možné chápat jako spravedlivé.

Řešením pro tyto případy může být oficiální stanovisko garančního ministerstva, které ovšem provozovatel nemusí respektovat nebo podání ústavní stížnosti dotčeným vlastníkem nemovitosti na zrušení zákonné povinnosti. Nejúčinnější se mi ale jeví změna zákona jednoznačně vylučující obdobné případy z povinnosti hrazení nákladů na nové zařízení distribuční sítě. Proto z podnětu občanů regionu připravuji podání návrhu změny energetického zákona.

 

 

 

                 RNDr. Jitka Seitlová

místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj,

veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

 

Navštívila jsem domov pro seniory v Pavlovicích u Přerova

S keramickými výrobky z chráněné dílny Most k životu a přáním jsem navštívila na zelený čtvrtek domov pro seniory v Pavlovicích u Přerova. Během čtvrtečního dne 24. března 2016 jsem obdarovala kolem 120 stovek babiček a dědečků, kteří v domovech žijí. Povídali jsme si o bolestech ale i radostech, které naplňují jejich životy. Další domovy v regionu mám v plánu navštívit opět během roku.