Decibely pro zdraví, aneb o zvuku, hudbě a hluku

ČT 2 | 1.11.2015 | 10:30 | Pořad: Nedej se | Téma: Senátoři - Seitlová Jitka

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, senátorka
--------------------
Téma ochrany před hlukem je pro obrovské množství lidí tématem důležitým a významným. Je to proto, že sice se nejedná jenom tedy o otázky, které souvisí s ekonomikou, ale souvisí s životní pohodou a souvisí se zdravím. Návrhy na to, aby byla ochrana před hlukem snížena, omezena, tu byly ještě před minulými volbami do Poslanecké sněmovny. Tehdy byla předložena novela, která také chtěla omezit ochranu před hlukem a pod obrovským tlakem veřejnosti byla stažena. Bohužel nyní se stalo to, že dochází k zásadním změnám, prolamuje se ta, ten základní princip, kdy vlastně chráníme občana ze strany státu před nadměrným hlukem. Proč ho chráníme? Protože to má dopady na zdraví, prokazatelné. Podle Světové zdravotnické organizace i nakonec podle informací, které máme z našich odborných institucí. A v tuhle chvíli se přijala taková, řekněme, rozhodnutí, která už jsou v platném zákoně, která jdou naprosto proti zájmu jak v České republice občanů, tak proti zájmu celé Evropské unie, která říká - soustřeďme se na ochranu před hlukem. Co se stalo? No, ochrana před hlukem dostala na frak při posledním projednání v Poslanecké sněmovně. Proč? Protože se přijaly původní návrhy vládní, které zněly na to: Hluk, který je z venkovní produkce hudby, není hlukem. Je to jenom zvuk, který fakticky neškodí.

MUDr. Vladimír VALENTA, Ph.D., hlavní hygienik ČR
--------------------
Hudba byla vypuštěna jako pozměňovací návrh, který vyšel od Svazu obcí a měst, byť to byl tedy poslanecký, poslanecký návrh. A já jsem i na základě vlastně zkušenosti, který řešení hluku z tohoto zdroje máme, to přivítalo proto, že to odpovídá naprosto evropským standardům, nikde v Evropě není veřejná produkce hudby na veřejném prostranství regulovaná hlukovými limity. Myslím si, že ten způsob, jak je navrhován i teď a jak je běžný ve světě, je daleko, daleko efektivnější. Já jsem měl minulý týden nebo před 14 dnima jednání se Svazem obcí a měst, kde mně tedy potvrdili to, že tímto způsobem to budou řešit, my jim budeme nápomocni při zpracování nějaké metodiky pro tvorbu této vyhlášky, i když ta vyhláška už, řekněme, svoji metodiku má. Je vydaná příslušným ministerstvem. Takže v tomto případě myslím ministerstvo pro místní rozvoj, takže v řadě měst a obcí už ty vyhlášky existujou. Tento druh hluku je tímto způsobem bezproblémově řešen.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, senátorka
--------------------
Samozřejmě obec mlže vydat vyhlášku, která se týká nočního klidu, nicméně ta vyhláška, která se týká nočního klidu, nemůže a nereguluje hlasitost hluku, který je před ten den a pokud jste mimo zastavěné území, tak tam už noční klid fakticky samozřejmě neplatí.

Jiří MAŠTERA, koalice Antihluk
--------------------
Mám zkušenost z jednoho koncertu, který byl 12. 6. tohoto roku v Letňanech, a docházelo k tomu, že až 9 kilometrů daleko byly účinky toho hluku slyšet a takové bubnování bylo slyšet i přes dvoje zavřená okna v bytech. A teď se zdá teda, že hlasitost se hlídat nebude. Kontrolováno nebude vůbec nic, a člověče, poraď si sám. Zavři okno, zacpi si uši, zahal se peřinou a bude to stejně málo platné prostě. Já například jsem usínal, až když to opravdu skončilo někdy po půlnoci.

prof. Eva SYKOVÁ, MD, PhD., DSc., PCMA, senátorka
--------------------
My se v Ústavu experimentální medicíny zabýváme i výzkumem hluku, výzkumem vlivu hluku na mozková centra a na sluchový aparát. Je prokázáno, že hodnoty hluku nad 85 decibelů, což jsou běžné hodnoty, které můžeme třeba začít na ulici, tak pokud trvají tak dlouho jako je 8 hodin, tak už poškozují lidský sluch. Jestliže jsou to  hodnoty, které jsou nad 100 decibelů, a to jsou běžně hodnoty, které se překračují na kulturních vystoupeních, na koncertech v přírodě a podobně, tak ty poškozují lidský hluk už za 15 minut. To znamená, že takový dvouhodinový koncert se opravdu může odrazit na poruchách sluchu. Ty poruchy sluchu se především projevují jedno velmi, velmi nepříjemnou záležitostí a to jsou potom celoživotní šelesty, takzvaný tinnitus. A tím trpí dneska stále více a více lidí a prokazatelně je způsobený právě hlukem. A my jsme tady bojovali za to, lépe řečeno já jsem vstoupila několikrát za to, aby právě i hudební produkce, která přesahuje tyhle ty hodnoty, byla uznána za hluk. A jestli je to hluk libí nebo nelibí, to je úplně tomu sluchovému aparátu jedno a k tomu poškození dochází stejně. Takže to je jedna z takových věcí, kdy třeba skupina mladých lidí se baví nebo ta obec i dostane nějaké peníze za to, že tam tu hudební produkci umožní, ale ti občané, ty ostatní občané potom trpí tady těmi sluchovými problémy. Navíc teda populace lidí se, pššš, můžete bejt trošku tišší?

osoba
--------------------
Dobře.

prof. Eva SYKOVÁ, MD, PhD., DSc., PCMA, senátorka
--------------------
Navíc teda stárnoucí populace celosvětově má poruchy sluchu tak jako tak, protože z věkem se sluch zhoršuje. A  jestliže právě během toho zhoršování sluchu dochází ještě k takovýmto expozicím, kdy starší lidé, kteří jsou právě doma a kteří jsou tomu hluku vystaveni, tak opravdu můžou výrazně si hluk zhoršovat. To se samozřejmě projevuje nejen na tom, bych řekla, sluchu a na poruchách toho sluchu, ale u mladších lidí, pracovně vytížených lidí i na jejich pozornosti a na tom, že ten hluk vyvolává u nich stres, který se pak projeví v příštích dnech tím, že mají menší pozornost a že mají menší pracovní výkonnost.

Jiří MAŠTERA, koalice Antihluk
--------------------
Vypadá to, že pracovníci ministerstva zdravotnictví podlehli hlukovým lobbistům, kteří si vymohli, že můžou koncerty pod širým nebem pořádat jakkoli neomezeně a bez jakékoli kontroly a bez pokut.

redaktorka
--------------------
Ministerstvo se chtělo také zbavit dohledu nad hlukem z letišť. Tady ale narazilo.

Ing. Věra KOVÁŘOVÁ, poslankyně PSP ČR
--------------------
Bitvu, kterou jsme svedli, byla bitva proti vládnímu návrhu, který eliminoval krajskou hygienickou stanici při schvalování ochranného hlukového pásma okolo, především okolo letiště Ruzyně. Podala jsem pozměňovací návrh, který znova vrátil krajskou hygienickou stanici do procesu ustanovení ochranného hlukového pásma.

redaktorka
--------------------
Znamená to, že při zvýšení provozu na letišti by se mohla zvětšit oblast s nadlimitním hlukem i na bydliště občanů bez souhlasu hygienické služby?

Ing. Věra KOVÁŘOVÁ, poslankyně PSP ČR
--------------------
Máte pravdu, protože ochranné hlukové pásmo není ochranným pásmem pro obyvatele, nicméně je v něm hluk. Lidé tam nesmí bydlet, lidé tam nesmí mít sportoviště a pokud by krajská hygienická stanice nemohla říci, že už se toto ochranné pásmo nebude rozšiřovat dál, tak by mohlo dojít k tomu, že by se pásmo rozšířilo i do území, kde už občané bydlí a ty by tam nemohli bydlet.

Mgr. Robert DRDA, koalice Antihluk
--------------------
Ta za mnou vidíte přistávat parašutisty na letišti Kolín, kdy vlastně v současný době hlavní letecký provoz je bohužel takový, že letadla vynáší parašutisti, parašutisty do vzduchu a samozřejmě ten letecký provoz sebou nese obrovskou hlukovou zátěž pro blízké obce, pro Kolín, kde pár stovek metrů je sídliště. Samozřejmě hluková zátěž z kolínského letiště je poměrně značná. Koncentruje se pátek, sobota, neděle, kdy v podstatě letadla, především ta letadla, která vynáší parašutisty a vrtulníky, kdy bohužel ještě navíc tady vznikla vrtulníková škola, dělají poměrně značný hluk. My jsme před několika lety s partou přátel, kterým stejně jako mně ten hluk poměrně vadí, založili občanské sdružení ani ne proti letišti, ale spíš proti tomu, aby určitým způsobem byl regulován ten provoz na letišti z důvodu hlukové zátěže. Nicméně naše snaha vyšla naprázdno, jelikož současná hluboká legislativa je natolik benevolentní, natolik pružná a dá se ohýbat, že jakýkoli úřad, který byl námi osloven, ať už to byla hygienická stanice, ministerstvo, ministerstvo zdravotnictví, zdravotní ústav a tak dále, v podstatě všechny naše stížnosti, žádosti, podání a tak dále byly víceméně zamítnuty s odvoláním, že letiště splňuje hlukovou zátěž.

redaktorka
--------------------
Stejné argumenty padají i kolem dálnic.

MUDr. Vladimír VALENTA, Ph.D., hlavní hygienik ČR
--------------------
Tady tomu a já se vždycky o to musím opírat, funguje Národní referenční laboratoř, která vlastně připravuje tuto vyhlášku a bude definovat jak požadavky měření, tak některé detaily norem a korekcí a to, co ta vyhláška obsahuje. A jinak tak, jak jsem říkal, já musím odejít na další jednání.

redaktorka
--------------------
V úzkých pan Valenta přehodil jednání na inženýrku Potužníkovou z Národní referenční laboratoře pro komunální hluk a odešel. Stejně se zachoval i při schůzkách se zástupci koalice Antihluk, kde byl přítomen i pan inženýr Hellmuth. Jak občané jednání hodnotí?

Ing. Václav VIK, místostarosta  MČ Suchdol, koalice Antihluk
--------------------
To jednání mělo smysl do té chvíle, když byl přítomen pan hlavní hygienik, který prostě reagoval a vedl to jednání nějakým směrem cíleně k tomu, aby zjistil podstatu našich problémů nebo stížností. A nějakým způsobem reflektoval, že v některých věcech asi budeme mít pravdu. Bohužel druhá fáze po jeho odchodu se změnila na konfrontační, protože ze strany ministerstva tam se účastnil pan inženýr Hellmuth a paní inženýrka Potužníková, kteří jsou pro řadu z nás kontroverzní, protože se podílejí na zpracování studií, v našem případě studie EIA na rozšíření letiště v Ruzyni. A závěr byl takový, že z hlediska zdraví obyvatel je všechno v pořádku, přestože se teda rozšiřují hluková pásma. Bude nadlimitní venkovní hluk, takže všechno je v pořádku, všechno vyhovuje a letiště má podle jejich názoru mít zelenou.

redaktorka
--------------------
Stejný příběh se odehrává ve Vodochodech. Zde původně vojenské letiště s jedinou dráhou, kterou sotva vidíte, chce soukromá společnost Penta rozšířit na letiště mezinárodní. Hlukové pásmo by zasáhlo mnoho obcí.

Ing. Libor HOLÍK, koalice Antihluk
--------------------
Již léta bojujeme proti Pentě, respektive jejímu záměru rozvoje Letiště Vodochody, ale zároveň bojujeme proti ministerstvu zdravotnictví, které úzce spolupracuje s Pentou.

osoba
--------------------
Můžete mi to vysvětlit?

Ing. Libor HOLÍK, koalice Antihluk
--------------------
Můžu vám to vysvětlit na základě důkazu. Nechvalně známý hlavní hygienik doktor Vít založil Národní referenční laboratoř zabývající se komunálním hlukem. V roce 2009 jejich předním pracovníkům inženýrce Potužníkové a panu Hellmuthovi udělil licenci na posuzování zdravotních rizik týkající se hluku. V této fázi teda oni tím pádem mohli zpracovávat veškeré posudky a rizika dopadu na obyvatele. A právě posouzení hluku nové vznikajícího Letiště Vodochody dělala Národní referenční laboratoř. Rizika dopadu na zdraví obyvatel dělala paní inženýrka Potužníková z tohoto ministerstva zdravotnictví. A za tyto posudky je samozřejmě platila Penta. Co k tomu dodat více?

redaktorka
--------------------
Připadá nám nepřípustné, aby ten, kdo má občany před hlukem chránit, na jeho šíření do sídel občanů vydělával. Pracovníci Národní referenční laboratoře nedělají studie EIA pro stát, ale jako soukromé osoby na zakázku investorů. Ti je za to štědře platí. Vstupenkou do tohoto byznysu se stala autorizace od Michaela Víta.

Jiří MAŠTERA, koalice Antihluk
--------------------
Vadí nám ještě jedna věc, že pracovníci Národní referenční laboratoře dělají za peníze semináře. Můžeme se podívat. Seminář Problematika hluku v komunálním prostředí - novela právním předpisů 015, zkušenosti z praxe. A kdo že tam přednáší? Pan inženýr Tomáš Hellmuth a inženýrka Dana Potužníková. My práci Národní referenční laboratoře sledujeme už několik let. V roce 2011 jsme s chybnými body hlukové legislativy seznámili poslance výboru pro zdravotnictví i podvýboru pro zdravotnictví. Ale jelikož tam vystupovali i pracovníci Národní referenční laboratoře, tak naše připomínky spadly pod stůl. Někdy máme dojem, že nové hlukové předpisy jsou vytvářeny na zakázku někoho jiného, například ministerstva průmyslu, ministerstva dopravy, velkých stavebních podniků, které dělají velký rámus, ovšem na ochranu obyvatelstva bohužel nikoli.

redaktorka
--------------------
Semináře, posudky, zakázky od soukromých subjektů. Obchod se zdravím občanů, jak je vidět, jede i po změně hlavního hygienika pořád dál. Ústřední roli opět hrají dva vedoucí pracovníci Národní referenční laboratoře pro komunální hluk. Občané jsou bezmocní.

Jiří MAŠTERA, koalice Antihluk
--------------------
Pan hlavní hygienik ponechal nás v rukách paní Potužníkové a pana Hellmutha, což jsme teda neuskutečnili, protože jsme si řekli - takovou zkušenost s těmito lidmi už máme dostatečně dlouhou, několikaletou, tak jsme odešli.

Ing. Václav LAHODNÝ, akreditovaný akustik, koalice Antihluk
--------------------
Ale následoval dopis hlavního hygienika, kterej nám vlastně jako vysvětlil, že už není asi čas dál se k tomu věnovat a píše tam. To si dovolím prostě citovat: "Řada přednesených argumentů a odůvodnění vámi předložených návrhů plynula z neznalosti evropských předpisů, norem a zejména evidence based vlivů hluku na zdraví, které jsou publikovány WHO a diskutovány v rámci evropských odborných pracovních skupin, v nichž má resort stavebnictví zastoupení." To mě naprosto uzemnilo.

redaktorka
--------------------
WHO je světová nadnárodní zdravotnická organizace, která určuje globálně směr ochrany zdraví obyvatel a dává státům doporučení, jakého stupně ochrany dosáhnou. Jejím zásadním požadavkem je snížení hluku v komunálním prostředí.

Ing. Václav LAHODNÝ, akreditovaný akustik, koalice Antihluk
--------------------
Je skutečnost, že ani jeden z těch argumentů, který jsme tam uváděli, nemá odpověď v žádných dokumentech WHO. Všechny jsou založeny na naší znalosti evropských nebo izonorem a předpisů a standardů a tak dále. O to se naše argumenty jasně opíraly. Na to není žádná odpověď v dokumentech WHO, protože Evropa se prostě stará o jakési globální sjednocení přístupu, zmapování, jak to v té které zemi je. Ale do těch interních, národních prostě požadavků nikdy hovořit nebude. A tohle se týkalo výhradně těchto záležitostí.

redaktorka
--------------------
Rukopis Národní referenční laboratoře pro komunální hluk lze v dopisu snadno rozeznat. Tak jsme se paní inženýrky Potužníkové zeptali, jakou že má z akustiky kvalifikaci, krom autorizace od Michaela Víta?

Ing. Dana POTUŽNÍKOVÁ, NRL, Ministerstvo zdravotnictví ČR
--------------------
Teď mě zkoušíte, prosím, z čeho?

osoba
--------------------
Ne, já se ptám, jakou máte kvalifikaci, co jste vystudovala.

osoba
--------------------
Tak já tento rozhovor ukončuju a děkuji vám za pochopení.

redaktorka
--------------------
A to bylo vše. Jak rozhovor začal, tak okamžitě skončil. Ani na urgence nám ministerstvo zdravotnictví informace o kvalifikaci paní Potužníkové neposkytlo, je to škoda, protože Národní referenční laboratoř by měla být nezpochybnitelnou autoritou a veřejnost má na tuto informaci právo. O panu Hellmuthovi víme, že akustiku nikdy nestudoval. Přitom právě Národní referenční laboratoř vytváří hlukovou legislativu pro celou Českou republiku. Právě se chystá nové nařízení vlády o přípustné hladině hluku. Budou je tvořit opět stejní lidé? Budeme vás informovat.