Co bude dál s letištěm v Bochoři?

Přerovský deník    31. 8. 2016                                                                                                                                  

Ještě do konce letošního roku chce mít vláda na stole materiál o tom, jak budou pokračovat přípravy strategické průmyslové zóny v areálu bochořského letiště. Přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP) kvůli tomu minulý týden jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

„Jednání se uskutečnilo za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a šéfa resortu obrany Martina Stropnického a jejich týmů. Bylo dohodnuto, že by měla pracovní skupina do konce roku předložit vládě věcný a časový harmonogram postupu realizace průmyslové zóny. Tak jsme si to slíbili," informoval primátor Přerova. Konkrétnější být ale nechtěl s tím, že se jedná o investici státu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu původně zpracovalo dvě varianty strategické průmyslové zóny v Bochoři první počítala s využitím plochy o celkové rozloze 535 hektarů a demolicí veškeré letištní infrastruktury, druhá s rozdělením zóny na severní a jižní a zachováním letiště.

Vláda nakonec rozhodla o zachování letiště. „Lokalita bude rozdělena do dvou samostatných průmyslových zón a provoz letiště zůstane zachován," upřesnil už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

V Olomouckém kraji tedy vznikne nová průmyslová zóna, která bude mít dvě části. Letištní dráha bude rozdělovat území na samostatné plochy o maximál- ní rozloze 220 hektarů a 117 hektarů.

Strategická průmyslová zóna s letištěm by se měla stát atraktivní zejména pro investory podnikající v oboru leteckého průmyslu. V rámci rozdělení pozemků je možné provést přípravu pouze jedné plochy či postupného rozvoje zájmové lokality s tím, že jižní část bude sloužit primárně pro letecký průmysl a severní bude nabízet i jiné využití. Práce na realizaci strategické průmyslové zóny by měly začít koncem příštího roku.

Už loni byly v areálu letiště zdemolovány staré úkryty letecké techniky, aby bylo možné nabídnout budoucím investorům ucelenější plochy pro výstavbu jejich zařízení a výrobních hal. Do demolice se investovalo zhruba 430 milionů korun.

O další osud strategické průmyslové zóny v Bochoři se zajímala také přerovská senátorka Jitka Seitlová (NEZ). „Průmyslová zóna bude využita zejména ve vztahu k firmám, které budou realizovat letecký průmysl. Zatím ale není znám investor a stále probíhají jednání mezi ministerstvem obrany a ministerstvem financí," shrnula senátorka.

O průmyslovou zónu mají podle ní zájem také investoři z jiných odvětví, než je letecký průmysl. „Je tam jeden z investorů, který by měl řešit pyrolýzu pneumatik, což je zpracování odpadů. Kraj ale celkem správně žádá rozptylovou studii a celá věc musí být posouzena v rámci řízení EIA. Víme, že tam jsou vodní zdroje, které mají svá ochranná pásma. Existuje tedy spousta otázek, které souvisejí s ochranou podzemních vod a ochranou kvality ovzduší," uzavřela senátorka.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Zdroj:
Zdroj:  
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html


Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html

Co odhalila kauza Lazaret

Zdravotně postižení, bezmocní klienti „lazaretu“ jsou více než rok v odpovídajícím prostředí. Policie případ částečně odložila, dál šetří podezření z trestného činu proti majetku. Trestné činy proti životu a zdraví a právům na ochranu osobnosti nebyly dokázány. Výpovědi psychicky postižených lidí, neorientujících se v místě a čase, proti svědectví těch, kdo by měli nést odpovědnost? Jen těžko se lze dobrat prokazatelných skutečností. V lazaretu dostával příspěvek na péči pro 35 osob jeden člověk. Skutečnou péči ale jen za část příspěvku vykonávali jiní. Zákonnost postupu je otázkou, věc znovu prošetřím osobně. Je to nemorální obchod s chudobou. Rozhodující pro splnění předpisů je obsah poskytované péče. Plnou odpovědnost nese její vykonavatel. Pokud by péče v „lazaretu“ odpovídala předpisům, pak bych se obávala o život ve stáří všech. Část klientů prý neměla žádné příjmy, někteří nemohli pro zdravotní postižení vypovídat vůbec. Právo nezná stav, kdy by občan neměl nárok na minimální sociální dávku. Pro psychicky postižené má být stanoven opatrovník. Ten je zastupuje a chrání jejich práva. Jak je možné, že k tomu nedošlo? V situaci, kdy nemohoucí člověk zůstane sám, má nezastupitelnou roli stát. Prostřednictvím sociálních úřadů má být aktivně poskytnuta záchranná síť pro ty, kdo jsou nemohoucí. Pro mne vypracovaný právní rozbor hovoří o selhání státní správy, která měla zajistit osobám odpovídající služby. Blízcí zdravotně postižených se na mne často obracejí. Zejména rodiče dospělých dětí. Žijí často na hranici chudoby. Bojí se budoucnosti, kdy o děti nebudou moci sami pečovat. Čeká snad stejný úděl lazaretu osamělé, zdravotně postižené a seniory?

Co s tím? Komplexní zákon o opatrovnictví, o jehož předložení jednám s ministerstvy. Kraj má kompetenci vytvořit podmínky pro odpovídající kapacitu kvalitních sociálních zařízení pro všechny potřebné. Musí se řešit situace pracovních úřadů. Mají provádět kontroly péče, z personálních důvodů je fakticky nedělají. Těžiště odpovědnosti však i do budoucna zůstane na úřednících kraje a města. Zákon, který není v praxi naplňován a vymáhán, je bezzubý. Děkuji všem, kterým situace v „lazaretu“ nebyla lhostejná a pomohli k nápravě.      

Jitka Seitlová, senátorka

 

Senátorka Seitlová pro Přerovský a Hranický deník na téma bezpečnosti a oprav silnic

19. 8. 2016

 

Bezpečný dopravní prostor je silniční síť bez zbytečných rizik, obtížných a nepředvídatelných dopravně technických podmínek. Každý řidič udělá někdy chybu, zvlášť ve složitých situacích, spěchu a stresu. Jsme jen lidé.

Riziko nehod však zvyšuje i technický stav vozovky, nepřehlednost křižovatek a nesrozumitelné dopravní značení. Realitou dneška jsou často rozbité silnice, hlavně nižších tříd, dlouhé úseky oprav a uzavírek i objízdné trasy. Do tohoto dopravního prostoru vstupují denně profesionální řidiči, tlačeni zaměstnavateli k vyšším výkonům, lidé spěchající do práce. Situace se nelepší. Naopak se zdá, že má opačný trend. Rozumím pochybnostem a dotazům občanů proč jsou opravovány nerozbité povrchy hlavních silnic v úsecích Hranice – Přerov – Olomouc. Odpověď správce komunikace je, že povrch komunikací je v pořádku jen zdánlivě, nikoliv po měření únosnosti a laboratorních rozborech. Taková odpověď těžko uspokojí řidiče, proplétajícího se mezi zdaleka viditelnými dírami, silnicí s hrboly nebo rozdrolenou krajnicí.

Co s tím? Především změnit systém financování oddělených kasiček správců - státu, krajů a obcí. Posílit rozpočty a víceleté plánování oprav krajské silniční sítě. Myslím, že právě kraj je také vhodným subjektem časové koordinace postupu oprav silnic různých správců. Z jeho strany bude zřejmě nezbytná i pomoc obcím s místními a účelovými komunikacemi. A konečně, stěžejní pro bezpečný dopravní prostor jsou nové dopravní stavby, kde se nebudou hledat úspory na úkor jejich bezpečnosti.          

            Jitka Seitlová, senátorka

Arnika objevila v dětské letní obuvi toxické olovo a nebezpečné ftaláty

Rodiče musí mít jistotu, že zboží nabízené u nás pro jejich děti, je bezpečné! Výrobci a dovozci zboží nemohou mít přednost před zdravím našich dětí," říká senátorka RNDr. Jitka Seitlová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

O rizicích spjatých s přítomností olova v dětské obuvi více v níže uvedeném článku.

Krajské volby 2016: Lepší a efektivnější spolupráce Olomouckého kraje s jeho regiony a obcemi.

 

 

Do krajských voleb jdou Seitlová, Vrána či Kudláček

 

9. 8. 2016                                                                                                   Přerovský deník

 

Přerov – Senátorka, přerovští radní nebo starosta Hranic. Do říjnových krajských voleb míří zkušení politici či méně známá jména. A všichni se shodují – je potřeba pomoci Přerovsku. Jaké regionální tváře opanují vyšší příčky kandidátek?