Exzástupkyně ombudsmana Seitlová chce zpět do Senátu

05.09.2014

V přerovském obvodě získala Jitka Seitlová i podporu Pirátů

PŘEROV – Po sedmi letech se hodlá vrátit na pozici senátora bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. O hlasy voličů bude bojovat za koalici Strany zelených, KDU-ČSL a za podpory Pirátů v přerovském obvodě, kde jí budou konkurovat další čtyři uchazeči včetně současného ministra dopravy Antonína Prachaře za hnutí ANO.

Za zelené bude do Senátu kandidovat Seitlová či Pošvářová

19.06.2014

Praha – Za zelené nebo s jejich podporou bude do Senátu kandidovat advokát Václav Láska, bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová a expertka na dopravní stavby Miloslava Pošvářová. Společně s lidovci zelení podpoří také bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla, který by měl v Praze usilovat o přízeň voličů jako nezávislý kandidát. Kandidáty dnes schválila republiková rada strany.

Článek ke slavnostnímu koncertu k 300. výročí narození skladatele Josefa Schreiera, nad kterým jsem převzala záštitu

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození Josefa Schreiera - nejvýznamnější osobnosti kantorské barokní hudby na Moravě

 

                V sobotu 30. prosince 2017 v 15 hodin uspořádal Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice ve spolupráci s Městysem Dřevohostice v kostele sv. Havla v Dřevohosticích slavnostní koncert k uctění 300. výročí narození dřevohostického rodáka - barokního skladatele, kantora Josefa Schreiera. Jeho dílo bylo po mnoho let téměř zapomenuto.

              Jeho překrásná moravská vánoční mše "Missa pastoralis in C boemica" a jeho "Pastorella in D" , jež vycházejí z valašského lidového prostředí, zazněly v jedinečném provedení olomouckých chrámových pěveckých sborů ( 60 účinkujících ) "Chorus Mauritiensis" ( sbormistr MgA. Tomáš Klásek ) a "Conspirito" ( sbormistryně .Veronika .Pudlová ). Sóla: soprán: Marie Štěpánová, mezzosoprán - Věra Veselá, tenor: Josef Kocůrek, .bas Vladimír Třebický, hrál komorní orchestr, dirigent MgA Tomáš Klásek.

                 V úvodu slavnostního koncertu přednesla vánočně laděné verše jednoho z nejlepších našich básníků - Jana Skácela naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová, jež spolu se senátorkou RNDr Jitkou Seitlovou nad koncertem převzala záštitu.

                 Skvělý - bohužel už zesnulý - muzikolog - profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně - PhDr. .Jan Trojan , CSc ( 1926 - 2015 ) - objevil osobnost a dílo skladatele ve vztahu k jeho rodným Dřevohosticím. Podle něj je dřevohostický rodák mimořádnou osobností kantorské hudby na Moravě. Jeho vánoční mše byla složena kolem roku 1755 ( tedy o více než 40 let dříve než všeobecně známá vánoční mše J. J. Ryby ) a je unikátní tím, že po stránce melodiky i textu vychází z valašského lidového prostředí, je velice zpěvná a je radostnou oslavou narození Ježíše Krista.

                   Josef Schreier byl podle historických zápisů pokřtěn dne 2. ledna 1718 v koste sv. Havla v Dřevohosticích, kde absolvoval základní vzdělání a získal i základy hudby. Jako mladý učitel přichází do Bílovic u Uherského Hradiště,.kde se v roce 1740 oženil s dcerou tamního zemřelého rechtora - s Annou Burešovou. Do manželství se narodilo jedenáct dětí,   z nichž však polovina zemřela v raném věku. V Bílovicích pravděpodobně složil svá nejvýznamnější díla, avšak po roce 1760 už o něm v tamních archivních dokumentech není zpráv. Předpokládáme, že Josef Schreier odešel do tehdejších Uher ( na Slovensko ), kde jeho syn Norbert po studiích působil jako profesor a pozdějii jako rektor na piaristických gymnáziích. Syn Norbert byl velmi vzdělaný, stal se členem Uherské učené společnosti a patřil k nejvzdělanějším slovenským národním buditelům skupiny kolem Antonína Bernoláka.

                   K dílu našeho skladatele patří :valašská vánoční mše - "Missa pastoralis in C boemica", latinská slavnostní mše - "Missa solemnis", kratší vánoční skladby z lidového prostředí - "Pastorella i n D" , " Pastorella in A " a zpěvohry: "Aurea libertas" ( Zlatá svoboda ) a "Veritas exulans" (Vyhnaná pravda). Údajně složil tři velikonoční oratoria. Předpokládá se, že se v archivech objeví jeho další díla.

                     Významný současný muzikolog - profesor Masarykov university v Brně - PhDr. Miloš Štědroň, CSc hovoří o tom, že dílo skladatele Josefa Schrera má již evropský přesah.

       Více o skladateli na wikipedii - heslo Josef Schreier

Slavnostní koncert ke 300. výročí narození dřevohostického rodáka, kantora Josefa Schreiera byl důstojným uctěním památky geniálního dřevohostického rodáka. . Jeho překrásnou hudbu si v dřevohostickém kostele vyslechlo více než 400 nadšených posluchačů, nejen z Dřevohostic, ale i z celého širokého okolí. Přijeli zájemci o naši krásnou hudbu z Přerovska, z Bystřicka, z Koměřížska, z Otrokovic i z Ostravy.

Zpěváci, hudebníci i hosté a naše skvělá herečka - paní Hana Maciuchová se pak setkali při přátelském posezení na dřevohostické faře a odjížděli domů naplněni krásnými zážitky a pocity z nádherné barokní hudby. dřevohostického skladatele, jehož hudba o letošních Vánocích zazněla v Padubicích, ve Zbraslavi u Prahy a dokonce na Slovensku ve městě Prievidza.   .

 

 Mgr. Zdeněk Smiřický

 předseda

Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice

 

Místo skleněných hradů prostor pro spolupráci

Do krajských voleb zbývá jen několik dnů. Bývají provázeny nízkou účastí voličů. Myslím, že jednou z hlavních příčin je nedostatek informací o skutečných dopadech činnosti krajů na běžného občana. Krajská zastupitelstva přitom rozhodují o miliardových rozpočtech. Náš Olomoucký kraj disponuje s ročním rozpočtem přes 4mld. Rozhodování kraje dnes zasahuje snad do všech oblastí našeho života.

Na něm záleží, které silnice II. a III. třídy budou opraveny, jaké máme střední a učňovské školství, zda existuje řada zdravotnických zařízení a pohotovostní služba. Kraje mají odpovědnost za síť sociálních služeb a vlastní dotační programy pro podnikatele a obce. A význam krajských samospráv stále posiluje. Nevím o dotačním programu, kde by k žádosti o peníze EU nebo z ministerstev nebylo nutné dobrozdání kraje. Kraje se staly jedním z hlavních míst přerozdělování veřejných peněz. Je jistě správné, aby mezi centrální úrovní a obcemi existoval mezičlánek, který zná lépe místní situaci. To byl také jeden z cílů vzniku krajů. Volená krajská samospráva nahradila před 15 lety okresy, kde rozhodoval vládou politicky dosazený přednosta. Stále se však vede polemika, zda to byl správný krok. Zejména v otázce rozlohy a počtu krajů. Tehdy převážil názor, že malé kraje odpovídající okresům by proti centrálním institucím byly slabé. Dnes tedy máme kraje silné.

Pracovní povinnosti mne často vedou na Olomoucký kraj. Přemýšlím, v čem je rozdíl od okresního úřadu. Vstup je dnes naleštěný a reprezentativnější. Nepotkám tady ale téměř žádného starostu, natož jednotlivého občana. Na okres chodili na konzultaci, radu jak se složitějším problémem legislativy nebo kvůli promýšlení investic. Setkala jsme se s povzdechem: „Kraje jsou skleněné mocenské hrady" a od krajského úředníka jsem zaslechla: „Jenom stále papírujeme, ztratili jsme kontakt s lidmi a terénem." Přitom alespoň pro mne bylo a je každé setkání s obyvateli kraje obohacením o zkušenosti tolik důležitými pro správné rozhodování. Zde lze myslím nalézt také vysvětlení zatím ne zcela uspokojivého ztotožnění obyvatel s jejich krajem. Nejen rozdělování peněz a přísné rozhodování, ale také otevřenost, vstřícnost k jeho obyvatelům a spolupráce se všemi obcemi, nevyjímaje těch v okrajových částech. To jsou znaky a zdroje dobrého vládnutí. Přijměte tímto moje pozvání k volbám do kraje, který budujeme společně také Vašimi hlasy.

Jitka Seitlová, senátorka

 


Článek vyšel 30. září 2016 v Novém Přerovsku.

Čeká nás nedostatek vody nebo povodně?

Článek vyšel v pátek 16. 9. 2016 v Přerovském a Hranickém deníku.

„Ochrana přírody brání rozvoji společnosti. Důležití jsme my, lidé, až pak ochrana životního prostředí!" Představitelům těchto prohlášení myslím unikla podstata, a to, že my lidé jsme nedílnou součástí přírody a naší planety Země. Její stav limitujícím způsobem vytváří podmínky a stanovuje rámec našich životů. Existence celosvětových klimatických změn je již nepochybná. Celkové zvýšení průměrné globální teploty dosahuje 0,8 až 1,5 stupňů, prokazatelně vzrostla četnost extrémních klimatických jevů. Mezi příčiny některých válečných konfliktů a migrační krize patří neobvyklá sucha a neúroda rozsáhlých regionů.

Sucha a silné přívalové deště s povodněmi jsme zažili i u nás na Moravě. Dešťových srážek bylo loni o třetinu méně. Jen v našem kraji se chybějící voda musela dovážet do 60 obcí. Půdní vlhkost klesla na kriticky nízkou hodnotu. S obavami jsme na počátku léta sledovali vysychající potoky a koryto Bečvy. Přes srážkově bohatší další měsíce se zásoby podzemních vod zatím nedoplnily.

Opakovaně si kladu otázku, co s tím?

Obyvatelé regionu přímo neovlivní obtížnou celosvětovou dohodu o snižování skleníkových plynů, se kterými oteplování souvisí. Je ale možné udělat celou řadu věcí, které důsledkům změn předejdou nebo je zmírní. Ke snížení emisí přispěje třeba zateplení domu nebo změna vytápění. Rychlému odtoku a nedostatku vody můžeme čelit budováním rybníků, nádrží, lepšími osevními plány kritických ploch a celkovým respektem k historickým zkušenostem našich předků ve využití krajiny. Jsem přesvědčena, že se stejně tak musí urychlit realizace připravených protipovodňových opatření. Prověřeným řešením bezpečnosti zásobování pitnou vodou může být alternativní napojení na další skupinové zdroje. Na významu nabývají zásoby podzemní vody, které jsou proti povrchovým vodám stabilnější a bezpečnější.

V přípravě, koordinaci a podpoře uvedených opatření je role místních a regionálních úřadů zásadní. Zejména kraj může lidem, obcím a firmám více pomoci při hledání a zavedení nejvhodnějších řešení. Kraj má současně nezastupitelnou roli a odpovědnost za ochranu vod. Apeluji proto na jeho uvážlivost při současných záměrech průmyslových zón v hygienických pásmech významných vodních zdrojů!

Jitka Seitlová, senátorka

 


Co bude dál s letištěm v Bochoři?

Přerovský deník    31. 8. 2016                                                                                                                                  

Ještě do konce letošního roku chce mít vláda na stole materiál o tom, jak budou pokračovat přípravy strategické průmyslové zóny v areálu bochořského letiště. Přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP) kvůli tomu minulý týden jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

„Jednání se uskutečnilo za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a šéfa resortu obrany Martina Stropnického a jejich týmů. Bylo dohodnuto, že by měla pracovní skupina do konce roku předložit vládě věcný a časový harmonogram postupu realizace průmyslové zóny. Tak jsme si to slíbili," informoval primátor Přerova. Konkrétnější být ale nechtěl s tím, že se jedná o investici státu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu původně zpracovalo dvě varianty strategické průmyslové zóny v Bochoři první počítala s využitím plochy o celkové rozloze 535 hektarů a demolicí veškeré letištní infrastruktury, druhá s rozdělením zóny na severní a jižní a zachováním letiště.

Vláda nakonec rozhodla o zachování letiště. „Lokalita bude rozdělena do dvou samostatných průmyslových zón a provoz letiště zůstane zachován," upřesnil už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

V Olomouckém kraji tedy vznikne nová průmyslová zóna, která bude mít dvě části. Letištní dráha bude rozdělovat území na samostatné plochy o maximál- ní rozloze 220 hektarů a 117 hektarů.

Strategická průmyslová zóna s letištěm by se měla stát atraktivní zejména pro investory podnikající v oboru leteckého průmyslu. V rámci rozdělení pozemků je možné provést přípravu pouze jedné plochy či postupného rozvoje zájmové lokality s tím, že jižní část bude sloužit primárně pro letecký průmysl a severní bude nabízet i jiné využití. Práce na realizaci strategické průmyslové zóny by měly začít koncem příštího roku.

Už loni byly v areálu letiště zdemolovány staré úkryty letecké techniky, aby bylo možné nabídnout budoucím investorům ucelenější plochy pro výstavbu jejich zařízení a výrobních hal. Do demolice se investovalo zhruba 430 milionů korun.

O další osud strategické průmyslové zóny v Bochoři se zajímala také přerovská senátorka Jitka Seitlová (NEZ). „Průmyslová zóna bude využita zejména ve vztahu k firmám, které budou realizovat letecký průmysl. Zatím ale není znám investor a stále probíhají jednání mezi ministerstvem obrany a ministerstvem financí," shrnula senátorka.

O průmyslovou zónu mají podle ní zájem také investoři z jiných odvětví, než je letecký průmysl. „Je tam jeden z investorů, který by měl řešit pyrolýzu pneumatik, což je zpracování odpadů. Kraj ale celkem správně žádá rozptylovou studii a celá věc musí být posouzena v rámci řízení EIA. Víme, že tam jsou vodní zdroje, které mají svá ochranná pásma. Existuje tedy spousta otázek, které souvisejí s ochranou podzemních vod a ochranou kvality ovzduší," uzavřela senátorka.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Zdroj:
Zdroj:  
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html


Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/co-bude-dal-s-letistem-v-bochori-20160831.html